Rozhovor s Pavlem Hřídelem uzavírá náš cyklus rozhovorů s uchazeči o post generálního ředitele České televize. Nabídku dostali všichni finalisté, Jan Štern ani Petr Dvořák ji nakonec nevyužili. Zasedání Rady České televize s volbou generálního ředitele začne 7. června 2023 v 9 hodin ráno, čtenářům nabídneme online reportáž.
Jste jediný z uchazečů ve finále výběrového řízení na generálního ředitele ČT, který nepochází z mediálního prostředí. Co vás motivovalo k tomu, že se přihlásíte do konkurzu na šéfa tak exponované instituce, jako je právě ČT?
Mám pocit, že dozrává čas na změnu. Zdá se mi, že se televize odklonila od původního zadání, které vychází ze zákona o ČT z roku 1991. Je pravda, že asi vykazuje podle některých průzkumů velmi dobrou sledovanost, ale skutečná realita může být odlišná. Zároveň se dostáváme do situace, že všichni mluví o špatné situaci v ČT v souvislosti s aktuálními příjmy, a mimochodem i současný generální ředitel potvrzuje, že tam vnímá dost zásadní problémy. Je pravda, že jsem zcela nový prvek v mediálním světě. Ale protože se několik let zabývám právě krizovým řízením, tak se domnívám, že mám co nabídnout i ČT. Nejsem napojen na žádné zájmové skupiny. Působil jsem poměrně dlouho v zahraničí, ve Spojených státech, v Německu. Nejsem nikomu zavázaný a domnívám se, že z tohoto důvodu nejsem ani ovlivnitelný. To byly důvody, proč jsem se přihlásil do výběrového řízení.
Díval jsem se na váš životopis. Pokud se nemýlím, tak řízení ČT by byla dosud největší výzva ve vašem profesním životě. Ať už z pohledu počtu zaměstnanců, nebo z pohledu obratu.
S tím si dovolím nesouhlasit, protože třeba Filtration Group byla společnost, která měla 4000 zaměstnanců. A je pravda, že jsem nebyl CEO, ale byl jsem jeden z top manažerů celé skupiny. Tato společnost dosahovala miliardového obratu v dolarech. Měli jsme pobočky asi na 12 různých místech po celém světě. Takže pokud by se někomu snad zdálo, že Filtration Group nepřevyšovala ČT počtem lidí, tak obratově zcela určitě.
Pojďme k samotnému projektu a vizím pro Českou televizi. Jak byste ji chtěl v následujících šesti letech, kdy mandát generálního ředitele trvá, změnit a posunout?
Domnívám se, že můžu nabídnout především změnu pohledu na hospodaření. To vnímám jako svou největší přednost. Pouhým šetřením se ještě nikdo nikdy k prosperitě neposunul. Úsporu, kterou dokážeme vygenerovat, je potřeba okamžitě vrátit zpátky. Každou korunu, kterou vyděláme, musíme investovat do vysílání a moderních technologií. Musíme získat více diváků, stát se modernější, atraktivnější, silnější, bohatší a zachovat si stále svou nezávislost. K tomu, aby umělci mohli tvořit a produkovat kvalitní díla, nutně potřebujete dostatek peněz. To je to, co nabízím.
Kde tedy chcete šetřit?
ČT hospodaří se sedmi miliardami. A v každém podniku máte prostor k úsporám. Musíme to rozklíčovat, podívat se na vnitřní procesy a mechanismy. Potřebuji získat detailní informace a podklady, které bohužel zatím nemám, protože nejsou veřejně dostupné. V žádném případě nechci omezovat investice a nechci omezovat tvorbu. Chci se soustředit primárně na snižování nákladů a určit jasné ekonomické cíle, které budeme dodržovat.
Ing. Pavel Hřídel (*1970) – Vystudoval letecké inženýrství v Košicích, poté byl stíhacím a dopravním pilotem v české armádě. Pracoval na manažerských pozicích v českých i zahraničních firmách (Sítos, AstenJohnson, 4U Consulting, Filtration Group). Teplárnu ve Strakonicích dostal ze ztráty do zisku. Nyní je od ledna 2023 krizovým manažerem výrobce zdravotnických prostředků Batist Medical. Pro firmu v insolvenčním řízení připravuje restrukturalizační program.
V televizi loni proběhl interní hloubkový audit, který chtěla Rada ČT. Nenašel žádné významné neefektivity, ale ani prostor k zásadnímu zvýšení výnosů. Nestrávíte mandát hledáním úspor, zatímco televize musí dál fungovat, vyrábět a vysílat?
Audit jsem zaznamenal a potřebuji se s ním seznámit, podívat se na jeho přesné zadání. A pak se musíme podívat, jakým způsobem se audit vyhodnotil, pokud zadání nehledalo úspory, tak proč a zda hledalo třeba i optimalizaci nákladů. Pocházím z komerčního prostředí, které je zaměřené primárně na hledání nákladů a omezování zbytečných výdajů. Ale zároveň chci dát svobodu umělcům a profesionálům, kteří v televizi jsou. To je něco, co můžu přinést do ČT. Generální ředitel má řídit společnost, dohlížet, aby se správně hospodařilo, ale nemá řídit jednotlivá oddělení. To už je zodpovědnost každého jednotlivého ředitele, generální ředitel jim do toho nemá primárně zasahovat a má jim nechat svobodu v řízení a rozhodování.
Na druhou stranu generální ředitel ze zákona zodpovídá za všechno, co se v televizi děje, tak nemůže jednotlivé divize úplně pustit ze zřetele.
To máte bezesporu pravdu, ale generální ředitel nemůže bouchnout do stolu a říct „takhle to bude“. Zvenku se snažím přinést úhel pohledu člověka, který není zatížený mediálním prostředím. Tvrdím, že vždycky je prostor k šetření, ale nesmíme narušit kvalitu vysílání a musíme poskytovat veřejnoprávní službu v rozsahu, který vychází ze zákona. Pomocí auditů se podíváte na výrobu, na energie, na externí dodavatele služeb, na další náklady, jako jsou zaměstnanci a externí spolupracovníci. A potom nad tím ve společnosti proběhne diskuse a zvolí se další postup.
Zvyšoval byste televizní poplatky?
Myslím, že tato diskuse vůbec není na pořadu dne. Není k tomu politická vůle, protože všude se musí šetřit. Ze zahraničních společností jsem zvyklý primárně hledat úspory vždycky u sebe. Nejsem podporovatelem zvyšování koncesionářských poplatků. Vždycky tvrdím, že než natáhnu ruku, tak se musím podívat, jestli nemám možnost nějakých úspor.
A je takový přístup udržitelný až do roku 2029?
Dnes tvoří 80 % příjmů ČT koncesionářské poplatky. Zbytek jsou výnosy z podnikatelských činností, sponzoringu, reklamy. Je otázka, jestli by se tento poměr neměl upravit a jestli by ČT neměla začít přemýšlet malinko jinak. Víc se soustředit na úspory, využívat lépe poplatky a snažit se produkovat věci tak, aby byly komerčně zajímavější třeba i pro jiné stanice.
K tomu ale budete zase potřebovat politiky, protože obchodní činnost omezuje zákon. Zároveň ostatní stanice na trhu vyrábějí svůj obsah pro své cílové skupiny, tak proč by měly nakupovat produkci od ČT?
Ale komerční stanice přece nevyrábí v plném rozsahu. Ony primárně nakupují. ČT tedy má prostor na tomto trhu více působit. Může spolupracovat i se zahraničními zájemci. Historicky se koprodukovala spousta seriálů třeba s Německem, které byly zajímavé i pro tamní televizi. Na Západě finance jsou, proto myslím, že je možné více spolupracovat například v koprodukci se stanicemi v zahraničí.
Ekonomika je jistě důležitá, ale na obrazovkách je každý den vidět především program. Jaká by měla být ČT z tohoto pohledu?
Myslím, že to není úplně otázka na generálního ředitele, ale právě na odborníky z ČT, třeba programového ředitele. Jako statutární zástupce řídím společnost, ale nemám zasahovat do odborných znalostí ředitelů divizí a sekcí. Nemůžu se s nimi porovnávat. Můžu jim dávat podněty a diskutovat s nimi. Pro mě je vždycky nejdůležitější otevřená komunikace. Můžu mít výhrady a říct, co se mi nelíbí, ale nemůžu ovlivňovat program a tvorbu umělců. Chci provozovat ČT ekonomicky správně, získat finanční kapitál pro volnou tvorbu, ale za jednotlivé úseky ponesou zodpovědnost jejich ředitelé. Nemyslím si, že bych měl zasahovat do programu, pokud tam nebude zásadní porušení zákona, pokud tam nedojde k nějakým excesům.
Když se na současnou ČT podíváte, co se vám na ní nelíbí?
Domnívám se, že prostor ke zlepšení je v nezávislosti a objektivitě zpravodajství. Právě tam vnímám odklon od původního zadání. A to může být ovlivněné pohledem politiků. Tam vidím zásadní možnost k posunu.
Prezidentská debata v lednu 2023
Zkusíte mi dát nějaký příklad?
Několikrát byla diskutovaná například prezidentská debata. ČT rozdělila kandidáty do různých skupin. To jsem vnímal od počátku jako problém. Nebránil bych se do určité míry vyšší konfrontaci, otevřenějším debatám, živějším debatám s různými druhy odborníků. Pochopitelně výrazně názorově odlišnými. To dělá debatu zajímavější a umožňuje divákům vytvářet si vlastní názor. To je podle mě cílem ČT. Nepoučovat, nemanipulovat, ale umožnit vytvořit si vlastní názor na základě různých faktů a pohledů odborníků.
Televize není jenom zpravodajství. Jak jste spokojený s jinými stanicemi?
U ČT1 se domnívám, že splňuje účel kanálu pro širší rodinu. Nemyslím, že by bylo nutné cokoliv změnit. ČT2 se svým způsobem prolíná s ČT art. Tam by mohla být nějaká korekce. U ČT :D úplně nesdílím nastavení pro děti od 6 do 12–13 let. Myslím, že tato část programu by se měla upravit, aby byla víc atraktivní i pro starší děti, které se na to bohužel dnes nekoukají. A ČT sport jednoznačně zachovat. Nemám pochybnosti o tom, že sport je součástí ČT a měl by být zachovaný.
Na druhou stranu náklady na sportovní práva neustále rostou. Měla by ČT kupovat sportovní práva bez ohledu na náklady?
Vždycky se musíte podívat na náklady, ale nemáme jen fotbal a hokej. Podívejte se, jakým způsobem posunul pan Krpálek zájem o judo. Dřív jste ho v televizi viděl velmi omezeně. A je spousta jiných sportů, například florbal nebo házená a také ženský sport obecně. Tam je prostor ke zlepšení.
Měla by se ČT zajímat o sledovanost?
Ano, domnívám se, že ano. Ale je otázka, jakým způsobem se teď průzkumy dělají, jaké je zadání, z jakého vzorku. Nicméně bez diváka ČT zanikne.
Měla by se vzhledem ke klesajícímu zájmu o tradiční lineární televizní vysílání přesunout na internet nebo na něm vyvíjet nějaké aktivity?
Jednoznačně ano. Domnívám se, že tady ČT zaspala v oslovování mladé generace. Ta je naučená, že streamuje, dívá se na Netflix, na HBO Max. Myslím, že tady České televizi utíkají diváci a nestala se pro ně dostatečně atraktivní. Já na České televizi vyrůstal, v televizoru ji mám naladěnou na prvních pozicích. Musíte si diváka vychovat.
Není to spíš generační změna? Má ČT šanci přitáhnout zpátky před obrazovky mladé lidi, kteří si sestavují program podle sebe a hledají ho na streamovacích službách?
Ano, jednoznačně má. Je to zase jenom otázka, jestli ČT dnes dostatečně využívá moderní platformy. Kdo vám natáhne mladé diváky? Zase jenom mladí, kteří jsou pro ně atraktivní. Musí to být člověk, který takovou generaci zná a přesně ví, co požaduje. Měla by být větší spolupráce s internetovými tvůrci. Například Kovy je poměrně silná osobnost v této generaci, ale třeba i Jiří Burýšek a další. Televize by měla mnohem víc spolupracovat s mladými umělci a školami, tady jsou rezervy.
ČT není jenom areál na Kavčích horách. Jsou to také studia v Ostravě a v Brně. Úspory se jich týkají také. Jaký je podle vás význam regionálních studií ve struktuře ČT?
Když jsem pracoval pro zahraniční společnost, měli tam hezké heslo: Mysli globálně, ale jednej lokálně. ČT by neměla rušit jednotlivé regionální a lokální části, protože ze zákona má poskytovat maximálně široké portfolio a podporovat regiony. Například, pokud by se podařilo každou sobotu přenášet divadelní představení z různých regionů a významných měst, zvýšilo by to jejich atraktivitu a třeba to diváky přesvědčilo jít i přímo do divadla. Jsem pro podporu regionů, ale samozřejmě smysluplnou. Nemá cenu plýtvat prostředky, pokud lidi nezaujmeme.
Pokud by se ekonomická situace ČT nevyvíjela příznivě a zjistil byste, že další úspory nejsou, kde byste začal s nepopulárními, ale nutnými řezy?
To je těžká otázka, jsou to spekulace o něčem, co teď nevíme. Můžeme se bavit o areálu ČT. Souhlasím, že je obrovský, ale nejdříve se musíme podívat, jaké náklady je možné upravit nebo změnit. Řadu věcí můžete outsourcovat. Musíte vyhodnotit skutečné využívání areálu, zda nelze něco pronajímat, podívat se na technologie, zda je správně nastavené vytápění, jestli nejsou někde úniky. Také organizační struktura ČT je na můj vkus příliš velká. Myslím, že třeba televize Prima může posloužit jako příklad. Nedávno dělala změny v organizační struktuře, aby byla více efektivní a transparentní. Je třeba se podívat na smlouvy. Nelze říci, že už jste vyčerpal všechno a teď budeme dělat nepopulární řezy. Vždycky je třeba se na to dívat tak, že musíte zachovat maximální možnou kvalitu, protože to je to, co zákazník nebo divák chce. Nesmíte se dostat pod určitou hladinu úspor, protože pak už trpí kvalita. Vždy je nutné najít rovnováhu.
ČLÁNKY DO MAILU