Vlákno názorů k článku Karel Kuchařík: dostaneme se i do uzavřených sítí od anonym - Osobne tyhle casove omezene kopie nemam rad. Mozns...

Nehledě na to, že na P2P síti nemusím nakonec sdílet nic. Zaplatím si VIP členství a mohu stahovat aniž bych cokoliv sdílel. Z hlediska práva tedy nepáchám trestný čin

oprava - samozřejmě jsem chtěl napsa 3USD za film

Přesně tak. Páchají ho ti, kteří většinou nejsou naši státní příslušníci. Poplatek za členství ve výměnných sítích na úrovni supporter je zhruba 100-200Kč měsíčně. Za tento poplatek můžete stáhnout z ilegálních zdrojů zcela legálně 50 DVD filmů. Nepřijde zkrátka ani ISP (v propočtu vycházím z ceníku UPC ČR), který na tomto "poskytnutí" lajny vydělá okolo 1.500 hrubého. Celkově tedy 50 DVD pro vás vyjde na 30Kč za film. (zde je opět vidět proč UPC zvýšilo FUP - UPC z P2P sítí žije, třebaže to nepřizná)

Jediný průser je v tom, že ty peníze získá ISP a ne filmové studio a distributor.

Kdyby se umoudřili a prodávali filmy ke stažení na 48hod. za 50Kč (5USD), tak by lidi neměli moc důvodů stahovat filmy z Internetu a hledat titulky po všech čertech.

Z konkurenčního zdroje:

Pravdu mají ti, kteří tvrdí, že ne. Autorský zákon totiž v ČR stahování autorsky chráněných děl z internetu umožňuje. Podrobnější a odbornější vysvětlení najdete například v odpovědích právníků Josefa Aujezdského a Petra Kočího v našem článku Nejasnosti s novým autorským zákonem? Zeptejme se právníka!

Pravdu pak logicky nemají ti, kteří tvrdí, že stahování ilegální je. Bavíme-li se totiž o audiovizuálních dílech (jinými slovy: nebavíme se o softwaru), jakékoli tvrzení takovýchto osob, přitom se často jedná o zástupce lobbystických organizací chránících autorská práva, není pravdivé. V poslední době se často objevuje argument, který říká, že s každým stahováním automaticky i sdílíme. To nelze označit jinak, než za účelové zkreslování faktů.

Ano, na BitTorrentu, na eDonkey2000 ale i v dalších sítích je to zařízeno tak, že stahovaná data jsou rovnou odesílána dalším uživatelům. Na jiných sítích, například na DirectConnectu, je však plně na rozhodnutí uživatele, jaká data nasdílí. Může tak sdílet díla, u nichž je sám vykonavatelem autorských práv či díla svobodná, u nichž autoři takovéto sdílení umožňují. Rozhodnutí o sdílení a tudíž potenciálním překročení zákona je tedy svrchovaně svěřeno uživateli. Přítomnost na P2P sítích člověka v ČR automaticky nekriminalizuje, jak se mnohé organizace snaží naznačovat.