A víte jak to dělají soudruzi v RF?
Jednoduše, Buďto si pořídí virtuální platební kartu pro Internetové tranzakce.
A nebo si nastaví limity na tyto tranzakce.
Tudiz zabraneni zneuziti by bylo v principu strasne jednoduche (moznost si zvolit blokaci urcitych uctu (jako se treba daji blokovat zpoplatnene sluzby u telefonu)), ale vyzadovalo by to domluvu bank aby se tyto herni ucty oznacovaly (software a predmety v online hrach asi nebudou veci masivniho zneuziti. Ale vytahavani penez pres porno, internetove sazeni a podobne sluzby asi prokazatelne nebude)
No, tak v tomto rozsahu souhlasím. Nedůvěřovat podivným mailům, zadávat přes mně známé stránky ... ano, ano.
Ale v půdodním příspěvku byl požadavek "vědět, jak platby přes internet vlastně fungují" a to mi již zavání znalostí "vědět, jak funguje hadí jed" (i když toto shodou okolností vím, leč, jak fungují platby přes internet, to asi exaktně nevím, tedy pokud se hodně nezamyslím, což obvykle při platbě kreditu na Skype nebo objednávce programů ze Skylinku nedělám... a do banky kvůli tomu skutečně také nevolám ...:-))
Co to je za stupiditu? Proč hned jdete z extrému do extrému? Mezi vědět vše a vědět nic je obrovsky široká oblast.
Když jdu do přírody, tak třeba mám povědomí o základních rizicích - nebudu rejpat klackem do vosího hnízda, nebudu brát do ruky hady, které nepoznám, nebudu jíst houby a plody, které neznám atd. Nemusím nutně znát botaniku, nemusím být lékař, přesto těch informací, které většina lidí má, je hodně - předávají se většinou z rodičů na děti.
Když sednu do auta a vyjedu na silnici, tak také musím vědět dost informací - pravdila silničního provozu, to, jak se řídí. Nepotřebuju znát proncip motoru, nemusím už nutně ani vědět, jak se mění kolo, ale přesto je těch nezbytných informací pořád hodně a lidé to považují za normální.
Stejně tak za normální by měli považovat to, že si zistí naprosté základy o svých peněžních nástrojích. Přitom těch věcí není u IB moc - vědět, jak poznat stránky své banky, nikomu nedávat heslo, nedůvěřovat mailům a hlavně když si nejsem jist, tak prostě zavolám přímo do banky. Tohle bohatě stačí a vyřešilo by to naprostou většinu útoků. Jenže jak píše první diskutér - lidé nechtějí znát vůbec nic a to JE problém. Pravda, jejich problém, ale bohužel náklady, které má banka s řešením i této hlouposti lidí, nesu bohužel také.
Předpokládám že není až tak velký problém se dostat k číslům karet, jako spíše jak z nich peníze dostat. Nakoupit za karty deset tisíc triček a pak je prodávat po ulicích nebude to pravé, při převodech na účet je dost nepříjemné že Vás mohou při výběru chytnout, nehledě na problémy s identitou, ...
Proto zopakuji otázku, jak se čísla plateních karet zneužívají(ukradená na internetu, ne karty zkopírované v obchodě)? Google mi našel jen spoustu balastu ...
Naprostý a obdivný souhlas!!! :-) A pokud půjdete na výlet do přírody, pak doporučunji strávit několk let pdorobným studiem zoologie, botaniky, geologie, ... , jak to v přírodě funguje, jak se projevují různé nebezpečné druhy, jaká je ochrana před nimi, jak se léčí případná jimi způsobená zranění. A vůbec, před takovým výletem doporučuji 6 let studia lékařské fakulty, abyste mohl případně si odpomoci od zranění.A před nasednutím do auta byste se měl oddat studiu chemické struktury benzinu, abyste tomu dost dobře porozuměl a pochopil všechna rizika...
Vážený pane, jste v 21. století, polyhistorem byl Leonardo Da Vinci a to už je nějaký pátek. Já chci techniku užívat a využívat a je mi fakt hodně jedno, jak to funguje. Já se jí neživím!
Používání mozku má své výhody, ale nestačí to. Jak vám vaše vlastní opatrnost pomůže proti tomu, že si váš oblíbený e-shop nechá ukrást vaše údaje? Samozřejmě chápu, že přece nebudete tak hloupý, abyste nakupoval ve špatně zabezpečeném e-shopu, ale jak ten špatně zabezpečený e-shop poznáte?
Jenže on ten přístup "Chci to používat a nezajímá mne jak to funguje", který zatracujete, má něco do sebe.
Proč by člověk, který platí za nějakou službu o které mu poskytovatel služby tvrdí že je bezpečná a ručí za ni (kompenzuje případnou, nezaviněnou, finanční ztrátu) měl znát všechny technické detaily. Situace je podobná i v oblasti užívání SW, určitých pracovních nástrojů, ...
Situace je o to složitější, že dnes mají lidé ještě informace, pamatují si co bylo v minulosti, existuje zde kontinuita (přinejmenším pro toho kdo se o tuto oblast trochu zajímal), všude je dostatek informací.
Za deset, dvacet let, bude na jedné straně jen tvrzení poskytovatele služby o funkčnosti a bezpečnosti. Na straně druhé zkušenost lidí, jak onen poskytovatel dostává svým slibům a jak je to moc to "postižené" obtěžuje a zatěžuje!
Myslím, že dnešní doba (asi tak posledních deset let - u nás v Česku), je právě někde těsně za počátkem tohoto způsobu vnímání...
Hlavně to chce používat MOZEK a mít alespoň základní informace o tom, jak věci fungují. To první je buď dáno nebo v 99% případů není, to druhé nám sdělí stránka www.google.com.
Bohužel, dokud budou mít lidi k bezpečnosti (nejen on-line plateb) přístup stylem: "Nic, mi o tom neříkejte, nechci o tom nic vědět, chci to jenom používat a ať to má maximální zabezpečení!", tak provádět kráděže identit a podvody s on-line platbami, bude stále snadné.
Lidi si dnes zvykli na to, že starání se o jejich vlastní potřeby a případně bezpečí je starostí vždy těch druhých - oni sami jsou tady od toho, aby nic neřešili, nic se neučili, jen si užívali rozesmátého života jak z reklamy na EuroTel nebo Coca-Colu :-DDD
Jenže takový styl života je jen pohádka pro dospělé, protože NEVZDĚLANOST = SNADNÝ CÍL!
Jistě různá řešení jak na straně externích firem zajišťujících bezpečnost nebo na straně obchodníků, bankovních domů a vydavatelů karet dokáží zmírnit nebezpečí totální dutosti uživatele karty, ale není to dokonalé ani ideální...
Uživatel, který ani neví jak alespoň velmi zhruba on-line platba funguje prostě tu podvodnou stránku ani nemůže poznat.
Takže jak jsem říkal na začátku - nejlepší ochrana je vlastní MOZEK! :-)
ČLÁNKY DO MAILU