Doufám, že se mi podaří ten příspěvek rychle dopsat, abych byl dneska první :-)
Vzhledem k tomu, že pracuju téměř výhradně prostřednictvím Internetu, začal jsem se o problém identity také brzy zajímat. Co se týče e-mailu, vyřešil jsem to zaregistrováním domény se svou "přezdívkou", kterou používám pro soukromé účely. Pokud jsem měl vystupovat jménem nějaké společnosti, pak jsem pečlivě dbal na to, aby o tom všichni recipienti byli spraveni. To znamená připojení signatury (dnes není problém mít jich několik) a hlavně používání jiného poštovního účtu. Dnešní poštovní programy dovolují tak detailní nastavení, že v podstatě každému kontaktu z adresáře mohu přidělit i účet, z kterého mu mám odpovídat. Pokud je klient zároveň mým osobním kontaktem, obvykle i on má soukromou adresu, a proto nedochází k nedorozuměním.
Myslím, že u nás je vůbec problém s tím, že si lidé během doby zvykli svou soukromou korespondenci vyřizovat v práci. Nevím, jak by se moje milá tvářila, kdybych jí psal dopis na firemní dopisní papír, a s e-mailem je to totéž. U nás bohužel chybí nějaká osvěta. Samozřejmě existují články pana Peterky, ale ty nevycházejí ve Vlastě, Chvilce pro tebe, Esquire a Quo, takže se k nim národ nedostane... Ostatně ani jeden z mých zaměstnavatelů mi nikdy nedal podepsat nějaký kodex používání identit, takže si myslím, že problém by měli řešit hlavně oni. Pokud mi někdo v obchodní záležitosti píše ze soukromého mailu, obvykle jej jemě upozorním, že bych raději, kdyby se identifikoval odchozí adresou s firemní doménou. Přecijen, celý Internet je postaven na důvěře.
Při odchodu ze zaměstnání obvykle s asistencí nadřízeného předávám svému nástupci i adresář kontaktů a na každou adresu odešlu informaci o tom, že končím, v soukromých záležitostech je mne možné kontaktovat na té a té adrese a obchodní záležitosti nyní řeší můj nástupce na jiné adrese. Podobné upozornění zůstává i na autoresponderu, který předává došlou poštu na adresu nástupce.
V případě mobilních telefonů je to problém, že tu není taková konkurence jako u poskytovatelů poštovních služeb. Rád bych měl dvě čísla, ale pokud musí být to jedno vypnuté, abych to druhé mohl použít, tak mně to příjde k ničemu (proč by mi během dne přátelé měli volat na firemní číslo?!) a nosit s sebou dva telefony ... jsem snad vánoční stromeček, abych byl takhle ověšenej?
Takže zatím používám soukromý telefon (hovorné platím sám) a v případě ukončení spolupráce s firmou se jedná pouze o věc důvěry (obvykle jsou ale mobilní kontakty i v e-mailovém adresáři, taže se k většině partnerů informace o změnách dostanou).
Tolik ze strany zaměstnance.
Ovšem je tu jiný problém, má hoster/exzaměstnavatel právo zablokovat vám soukromou adresu (doména je ve vašem vlastnictví), pokud opouštíte zaměstnání? Já myslel, že ne. Ale už týden se ke mně z mé domény nedostala ani jedna zpráva, přestože jsem registrován v několika denních maillistech (třeba na Lupě). :-((
Pokud jde o adresu Marka Antoše, tak mě spíše konsternuje, že Lupa nepoužívá e-mail lupa@antos ;-)
"..chodu ze zaměstnání obvykle s asistencí nadřízeného předávám svému nástupci i adresář kontaktů a na každou adresu odešlu informaci o tom, že končím, v soukromých záležitostech je"
jak často měníte zam.? :)) To vypada, ze rutinně.
"Pokud mi někdo v obchodní záležitosti píše ze soukromého mailu, obvykle jej jemě upozorním, že bych raději, kdyby se identifikoval odchozí adresou s firemní doménou. Přecijen, celý Internet je postaven na důvěře."
Opravdu? Pokud se nepletu OE (5.5) to neustale plete a jen nekdy se mu podari prednastavit pri reply adresu FROM tak, aby odpovidala adrese, na kterou prisla posta..
Co se tyce duvery, neni jine cesty nez S/MIME nebo PGP (prijde mi trosku tezkopadnejsi), obe je pro firemni komunikaci za penize.
Lide vyhrozujici neduveryhodnosti emailu ("ja jsem vlastne nic nepsal, resp. to neni zavazne") se stale vyskytuji.
"(proč by mi během dne přátelé měli volat na firemní číslo?!)"
Dle mé zkuš. si slušný zaměstnanec nedovolí v pracovní době ani brát soukromý telefon, resp. až na výzvu šéfa si to dovolil vzít. V pracovní době máte pracovat a ne soukromě debatovat s práteli :-)
"Ovšem je tu jiný problém, má hoster/exzaměstnavatel právo zablokovat vám soukromou adresu (doména je ve vašem vlastnictví), pokud opouštíte zaměstnání? Já myslel, že ne. Ale už týden se ke mně z mé domény nedostala ani jedna zpráva, přestože jsem registrován v několika denních maillistech (třeba na Lupě). :-(("
To znamená, že Váš zaměstnavatel byl někdo jako POST.cz, EMAIL.cz apod. a tento vám zablokoval soukromý účet? A nebo byl zaměstnavatelem ISP a ten vám změnil MX ci POP account? Zřejmě jste mu nezaplatil za tyto služby, jinak tomu lze jen těžko uvěřit. Chtít něco za nic je už
Problém zaměstnanců a zaměstnavatelů bude asi stále stejný, ti první by chtěli co nejvíc za co nejméně práce a ti druzí jen nějaké hmatatelné výsledky a zodpovědnost.
Pokud podavate nejaky vykon, myslim, ze vetsina zamestnavatelu nebude cokoliv omezovat, blokovat, naopak.. Nicmene znam pripady zamestnancu zavislaku chatistu, kteri praci, ktera byla lze udelat za 1.5-2h delali i 14 hodin v jednom dni (aby ne, XChat a podobne ... vyzaduji interakci - nicmene obvykle prilis duchaplne debaty se tam nevedou)
ČLÁNKY DO MAILU