Když AI kontroluje jinou AI. Umělá inteligence v médiích nabírá obrátky

2. 12. 2024
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: Filip Rožánek, Internet Info s použitím Ideogram AI
Jazykové modely, strojové učení a analytické nástroje šetří práci novinářům a pomáhají odhalit dosud neznámé příběhy.

Používání nástrojů umělé inteligence je v evropských redakcích už vcelku běžným způsobem, jak urychlit práci novinářů. O něco napřed jsou mediální domy, pro které jsou běžně dostupné služby jen výchozím bodem. Najímají si vývojáře, kteří kódují nástroje přizpůsobené na míru potřebám konkrétních redakcí. Co by dřív zabralo celé dny nebo týdny, je najednou rychlejší. Novináři nemusí trávit čas přepisováním nahrávek, protože to za ně udělají pokročilé nástroje, a místo toho se mohou věnovat redakční práci.

Mnoho praktických příkladů zaznělo minulý týden na mezinárodní konferenci Prague Media Point. „Norská televize inovativně využila umělou inteligenci při zkoumání, jak v zemi mizí kusy přírody. Analyzovali desítky tisíc satelitních snímků, přičemž AI vyhodnocovala změny v krajině. Kvůli maximální přesnosti vyvinuli druhý systém umělé inteligence, který kontroloval výsledky toho prvního – jeden systém tak vlastně dohlížel na druhý,“ popsal na pražské konferenci novinář Steffen Moestrup. Vyučuje na dánské novinářské škole a právě dokončuje průzkum o používání umělé inteligence ve skandinávských redakcích.

Mizející příroda ze satelitu

Zmíněná analýza norské veřejnoprávní stanice NRK je dostupná na jejím webu také v poutavém vizuálním zpracování. Upozornila třeba na stavební projekt, kvůli němuž developeři vykáceli půl milionu metrů čtverečních lesa. Stromy se souhlasem místního zastupitelstva ustoupily průmyslovému parku. Úřady s projektem souhlasily, pokud zůstanou zachované chráněné duby. Tyto stromy skutečně zůstaly na místě a tvoří teď malý izolovaný kopec. Papírově byly všechny podmínky dodrženy, přírodovědci ale žasnou, protože duby zůstaly odříznuté od okolního ekosystému.

Televizní novináři se na místa, která našla umělá inteligence, osobně vydali a natočili je. Někdy totiž pochybovali, jestli se strojová analýza přece jen nezmýlila. Jako u malého ostrova Indre Rosoya. „Když umělá inteligence označila, že na tomto ostrůvku bylo něco postaveno, zpočátku jsme si mysleli, že je to chyba. Ležel přece uprostřed Helgelandského pobřeží, jednoho z nejkrásnějších a nejikoničtějších norských krajinných útvarů. Ale chyba to nebyla. Ten ostrůvek odstřelila společnost lososového miliardáře Kjella Lorentsena,“ popisuje NRK. Pevnina se mění v obrovskou rybí farmu.

Novináři NRK využili nástroj Google Dynamic World, který zpracovává snímky ze dvou družic. Algoritmus Googlu rozpoznává různé typy krajiny, mezi nimi také zastavěnou plochu. Redaktoři nechali vyhledat oblasti, které byly podle snímků z roku 2022 zastavěné, ačkoliv ještě v roce 2017 na nich žádná zástavba nebyla. Podle jejich zkušenosti se umělá inteligence pletla v osmnácti procentech případů, mátly ji hlavně zasněžené oblasti na severu Norska.

Umělá inteligence tedy slouží novinářům jako pomocník při hledání nových témat, která by jinak byla nemožná nebo složitá. „V televizi ji využívají také k tvorbě ilustrací a interních materiálů, jako jsou dokumenty nebo prezentace, ale ne k vytváření novinářského obsahu. V redakci jim AI navíc pomáhá s hledáním námětů – slouží jako sparingpartner, který poskytuje zpětnou vazbu k návrhům článků a pomáhá cizelovat jazyk,“ dodal Steffen Moestrup.

Analýza souvislostí v datech

Datová analýza patří mezi typické způsoby využití nástrojů umělé inteligence. „Další zajímavý příklad z našeho výzkumu pochází z norského bulvárního deníku proslulého investigativní žurnalistikou. Redakce zde naplno využívá umělou inteligenci k analýze dat a automatizaci. Zpracovává rozsáhlé datové soubory, v nichž identifikuje vzorce a navrhuje možné náměty článků,“ popsal Moestrup.

Tím citovaným deníkem je Verdens Gang (VG). „Redakce také využívá umělou inteligenci k sestavování žádostí o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím – čerpá přitom z právních databází a výsledků předchozích případů, aby zvýšila úspěšnost podaných žádostí. Kromě toho jim AI pomáhá mapovat vztahy mezi lidmi, organizacemi a událostmi, díky čemuž odhalují souvislosti, které by jinak mohly zůstat skryté,“ upozornil dánský výzkumník. K tomuto mapování vztahů se využívají i dříve publikované články, ze kterých si AI vytahá faktické informace.

Některé výstupy umělé inteligence vidí čtenáři také při běžném používání webu. VG totiž na začátky dlouhých článků umisťuje jejich stručné několikabodové shrnutí, které generuje právě umělá inteligence. Kompletní články se nahrávají do ChatGPT 4, nástroj vrátí hlavní body v odrážkách a redakce pak sleduje, jak čtenáři na rozbalovací boxík klikají. A klikají na něj dost, zejména ti mladší.

Widget obrázku #1157109 (přidáno skriptem)
Ukázka shrnutí obsahu článku pomocí AI

Ukázka shrnutí obsahu článku pomocí AI na webu norského deníku VG

Autor: VG/WAN-IFRA

Magnet na čtenáře

Další podrobnosti popsal už na jarní konferenci celosvětové vydavatelské asociace WAN-IFRA vývojář Jari Bakken. Noviny měly přirozeně obavu, jestli uživatelé vůbec budou číst celé články, když mají po ruce základní shrnutí. Jenže ve skutečnosti nastal opak. Lidé, kteří rozbalili boxík se shrnutím, se potom do článku začetli a trávili u něj víc času. „Ukázalo se, že tito čtenáři tráví na stránce stabilně o dvacet procent více času než ti, kteří si shrnutí nerozbalí. Je to překvapivé zjištění, ale velmi zajímavé,“ poznamenal tehdy.

Deník VG zaměstnává sedm vývojářů, kromě automatického shrnutí článků připravili pro redakci také další nástroje. Jde třeba o přepisovač zvukových záznamů Jojo, který spoléhá na volně dostupnou technologii Whisper od OpenAI. Redaktoři, kteří potřebují přepsat citlivé nahrávky, mohou použít lokální verzi, takže všechno zůstává v jejich počítačích.

VIDEO: O umělé inteligenci v médiích byla i debata na konferenci Czech Internet Forum 2024

Zdroj: Youtube.com

Znamená to snad, že by se teď novináři měli učit programovat, anebo by si naopak programátoři měli osvojit novinářské dovednosti? „Jako člověk z novinářské školy přirozeně zastávám názor, že na prvním místě by měly být solidní základy žurnalistiky a až potom technické dovednosti. Přesto vidíme, že se situace mění. Například dánský rozhlas nedávno propustil řadu novinářů a místo nich nabral UX designéry a programátory – a to nikoliv jen pro technické zázemí, ale přímo pro tvorbu žurnalistického obsahu,“ poznamenal na pražské konferenci Steffen Moestrup.

Kdo (ne)nahradí novináře

Moestrup odkazoval na velké propouštění v roce 2022. Ředitelka dánského rozhlasu Maria Rørbye Rønnová tehdy poznamenala: „V současnosti přesouváme prostředky tak, abychom mohli investovat do IT vývojářů, datových analytiků a UX specialistů. A to nejde udělat tak, že bychom prostě vzali novináře ze zpravodajství DR a přeškolili je.“ Reagovala tím na výtky, jestli by místo vyhazovů nebylo lepší rozvíjet dovednosti současných zaměstnanců.

CIF

Navzdory těmto zprávám dánský novinář uklidňuje, že umělá inteligence sama o sobě novináře nevystřídá. „Umělá inteligence nenahrazuje novináře, je to nástroj, který může jejich práci významně obohatit. Její přínos však stojí a padá se schopností uživatele kriticky posuzovat a korigovat její výstupy. Žurnalistika totiž v jádru vždy zůstane doménou člověka,“ zdůraznil Steffen Moestrup.

A připomněl jeden z častých pohledů na věc – pokud někdo připraví novináře o práci, nebude to umělá inteligence, ale jejich kolegové, kteří s ní budou umět zacházet.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem