Vlákno názorů k článku Klaus soudcům povolen, zakázán a opět povolen od Hobbit - Ten systém může být poměrně jednoduchý. Kategorizace může...
-
Hobbit (neregistrovaný)Ten systém může být poměrně jednoduchý. Kategorizace může být odprioritizovaná a potenciálně méně nebezpečný obsah (Personal, political...) může mít nastaveno aby vracel takovou stránku, kde uživatel může uvést pracovní důvod, proč na stránku chce jít a následně kliknout a stránka se mu otevře. Zároveň se pošle report někomu kdo se o kategorizaci stará a ten buď provede rekatekorizaci, nebo udělí vyjímku. Takže nemusí docházet ani k prodlevám. Pokud byl důvod falešný a stránka zjevně nesloužila k pracovním účelům není problém tuto věc reportovat nadřízenému a zavést disciplinární postih.
Tímto způsobem by se velmi rychle odstranily excesy typu ministerstvo zahraničí a systém by fungoval ke spokojenosti všech. Způsob zakázat vše a schvalovat po měsíčních urgencích je typicky tupej přístup lidí co nepřemýšlí o dopadech. -
DrFreeze (neregistrovaný)První odstavec: naprostý souhlas. Druhý: částečný souhlas. Pokud bych chgěl zavést whitelist, udělal bych to ve stávajícím rozjetém prostředí tak, že bych všem rozeslal upozornění, že se (kvůli např. vysokému soukromému provozu apod.) něco takového chystá a ať si každý pošle seznam stránek, které potřebuje k výkonu své funkce. Toto by se pak např. za měsíc zavedlo s následnou možností přidávat další odůvodněné stránky.
Na druhou stranu, pokud nadřízený není schopen smysluplně vytížit své podřízené a ti se mu pak flákají kdoví kde na webu, to už je jiná kapitola, tomu už žádné whitelisty nezabrání... -
No jen že z hlediska cenzury by to bylo geniálně nastaveno. Nejenom že (aniž to mnozí lidé v podnicích a na
úřadech uvědomují) , tak z logů na proxy lze vytáhnout na které stránky se kdo kdy díval, a co stahoval,a pak to využít dle hesla, "kdo chce psa bíti, hůl si najde", ještě by dle uvedeného názoru u každé stránky vyplňoval proč na ní vstupuje. Zvlášť pikantní by to bylo díky zveřejněnému omylu - na stránky jednoho politika je vstup bez omezení, zatímco u jiných by se musel zdůvodňovat. A kolik dalších podobných omylů se tam dá při dobré ideologické vůli nasázet...
Závažnější je možná úvaha o pracovních účelech přístupu na web. Pokud by platila představa, že soudce při studiu spisů konzultuje internet, hledá zde další informace a seznamuje se s předmětem sporu, nechť má přístup ke všemu. Lze ale použít jiný názor totiž že nestranný soudce rozhoduje jen a jen podle toho co mu předloží strany sporu a další fakta (navíc na internetu) nehledá, aby nemohl být něčím ovlivněn při nestranném rozhodování..