Kmitočty Jaromíra Nováka: O budoucí regulaci, lepším signálu ve vlacích a roztrženém pytli s novelami

13. 3. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: Depositphotos
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu v pravidelném sloupku popisuje novinky ve světě telekomunikací a regulací. Vychází každou druhou středu.

Ten, kdo pravidelně čte naše monitorovací zprávy, nemohl být naším pátečním dokumentem, ve kterém konstatujeme tacitní koluzi tří mobilních operátorů, překvapen. O samotném dokumentu a jeho závěrech už bylo napsáno hodně (např. zde na Lupě je jednoduše shrnul David Slížek).

Co je z dokumentu nejdůležitější? Samozřejmě závěr – podle našeho celkového hodnocení trh mobilních služeb v ČR vykazuje způsobilost k tacitní koluzi. A vzhledem k tomu, že jsou podle analýzy splněny i další podmínky, konstatujeme, že materiál „indikuje existenci společné významné tržní síly mobilních síťových operátorů T-Mobile Czech Republic a.s., O2 Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s.“

Prokázání tacitní koluze je hodně náročná disciplína, nicméně pokud si projdete dokument v detailu, uvidíte, že ČTÚ považuje kritéria pro její dokázání za splněná. Mezi tato kritéria patří způsobilost k tomu, aby na trhu došlo k tacitní koluzi, dostatečná transparentnost trhu, aby bylo možné identifikovat odklon od společné strategie, existence účinných odvetných opatření, která slouží k zajištění dlouhodobosti společné strategie a naopak nemožnost reakce mimo stojících konkurentů a spotřebitelů, která by ohrozila výsledky společného postupu a společné strategie.

Tento dokument je nyní ve veřejné konzultaci do 8. dubna 2019 a já pevně doufám, že se veřejné konzultace zúčastní zástupci všech kategorií subjektů na trhu.

Také doufám, že argumenty, které dostaneme, budou výrazně kvalitnější než to, co občas zaznívá v současné debatě o stavu telekomunikací. Pro ilustraci, s čím se také potýkáme, viz debata o poplatcích za využívání spektra na cenu služby. V létě roku 2017 byly pro operátory „náklad, který se promítá v cenách“ a stěžovali si takřka v každém vyjádření, jak jsou hrozně vysoké a vyšší než všude jinde.

Střih, letošní únor, po snížení těchto poplatků se redaktor Českého rozhlasu v pořadu Den v 60 minutách 18. 2. (zde od 21:10) vcelku správně zeptal, jestli teda už není čas to promítnout do cen. Odpověď stejného reprezentanta Asociace provozovatelů mobilních sítí byla, že snížení cen v ročním vyjádření znamená nějakých 120 milionů úspor, a že „kdyby těchto 120 milionů vzali a vrátili je svým zákazníkům v podobě nějakých slev, tak se to rovná průměrné slevě z měsíční fakturace v řádu desítek haléřů“ a „položka je […] naprosto zanedbatelná“.

To jen pro ilustraci, s čím se musíme občas vypořádat. Není to poprvé, co od operátorů slyšíme nejdříve, že něco je obrovský problém nebo to nejde, jen abychom se o pár měsíců později dozvěděli, že to vlastně žádný problém není. A co nešlo, je najednou součást jejich nabídky. Je pak těžké brát to, co říkají některé společnosti, případně jejich asociace, jakkoli vážně.

Další zajímavý dokument, byť z jiného ranku, míří do veřejné konzultace po včerejším projednání radou. A to změna opatření všeobecné povahy č. 24, které upravuje podmínky provozování přístrojů-opakovačů, které jsou součástí zařízení infrastruktury uvnitř tunelů, budov. Účelem všeobecného oprávnění je umožnit příjem rozhlasu a komunikaci pomocí sítí pozemní pohyblivé služby v železničních a silničních tunelech a uvnitř budov.

A to, co se nově upravuje, je, aby i opakovače uvnitř vlaků byly součástí tohoto zjednodušeného režimu využívání bez potřeby mít písemný souhlas operátora. Což by mělo přinést kvalitnější signál uvnitř vagónů. S přijetím neočekáváme problémy, protože navržené parametry vychází z našich provedených měření a z aktualizace harmonizovaných norem pro opakovače signálu. 

V poslední době se také roztrhl pytel s novelami zákona o elektronických komunikacích.

Máme tu sněmovní tisk 417 – Návrh poslanců Martina Jiránka, Jakuba Michálka, Ondřeje Profanta a Ivana Bartoše.

Máme tu sněmovní tisk 420 – vládní návrh aneb „rychlá novela AB“.

Máme tu sněmovní tisk 421 – Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Dominika Feriho, Miroslava Kalouska, Markéty Pekarové Adamové, Karla Schwarzenberga, Františka Váchy a Vlastimila Válka.

AIT26

A dál nás čeká „lex Charanzová“ implementující sankce za nesplnění povinnosti dodržovat regulované ceny za mezinárodní volání („intra EU calls“) a konečně velká implementační novela – přivádějící do českého právního prostředí EU Kodex pro elektronické komunikace (ale o tom někdy příště).

Pozitivní je, že všechny návrhy jdou správným směrem a věřím, že se ve sněmovně podaří prosadit konsensus ve formě funkčního komplexního pozměňovacího návrhu. Asi nejcennějším návrhem je další snížení smluvní pokuty a one-stop shop pro přenesení čísla u operátora. Nepotřebuju běhat mezi operátory, přijdu k tomu, jehož nabídka mi přijde lepší, on si mě ověří, že já jsem já, a poté zařídí vše potřebné. Jednoduché pro zákazníka, skvělé pro konkurenci.  

Autor článku

Autor je odborník na regulace telekomunikací. Pracuje pro sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, od roku 2022 je poradcem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2013 až 2020 byl předsedou Rady ČTÚ. Seriál Krátké vlny vychází současně také na blogu sdružení CZ.NIC.



Nejnovější články

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).