Vlákno názorů k článku Knihy.google.cz - v roce 2030 od anonym - Tu vaši "causu" jsem samozřejmě zaznamenal a myslím...

V souvislosti s vyprodanými tituly je zajímavý projekt digitálního malonákladového tisku na vyžádání, který rozjel Computer Press. Viz https://knihy.cpress.cz/knihy/opet-v-prodeji.

Ano, je to drbání pravou nohou za levým uchem, ale jak to dělat efektivně elektronicky? Vydavatel by samozřejmě mohl levně čtenářům prodat PDF, ale to by okamžitě bylo dostupné online na warezu. A u odborných knih není papírová podoba často tak důležitá jako u beletrie.

Jak ochránit elektronickou knihu, aby byla se nedala zkopírovat, a aby to současně čtenáře neomezovalo? Stejný problém řešíme i u časopisů. Rádi bychom lidem za velmi dobrou cenu nabídli jedno vybrané číslo Computeru a jiných titulů. Jak to ale ochránit?

Mrkněte se jak jsou v současnosti chráněny normy http://csnonline.unmz.cz/ v pdf. Nevím o tom, že by se to někomu podařilo prolomit. Pro vydavatele to nebude zadarmo pro uživatele je to omezující, ale účel to splní.

Možnosti kopírování řešíte zbytečně - i dnes se dá papírové číslo Computeru převést do PDF a vystavit na rapidu za několik hodin (a v praxi se to děje).
Jediná použitelná ochrana, která mě napadá je individuální digitálně podepsané (nebo jinak individuálně rozlišené) soubory pro jednotlivé předplatitele - kopírování nezabráníte, ale dozvíte se odkud ta konkrétní kopie pochází.

Když si přečtete všechny ty předpoklady a omezující podmínky (pouze Acrobat Reader, pouze Windows, nutno být online na Internetu) tak je to pro běžné knihy nepoužitelné.

Ano z principu kopírování nejde dneska zabránit.

Tohle s tím podpisem a placeným obsahem by bylo jakési řešení, odpovědnost by měl prvotní vlastník. To by si pak spousta lidí rozmyslela, kam to nakopíruje a kde zveřejní.

Jenže, jak známe řešení těhle "firem", bylo by to - drahé, složité, vázané na určité platformy a tudíž opět nepoužitelné... :)

No právě. Zkrátka čím déle vydavatelé knih a časopisů zůstanou u své papírové podoby, tím to pro ně bude lepší. Proto se také spíš brání elektronické distribuci, proto nesouhlasí se záměry Googlu.

To by tedy bylo pěkně krutý. I když mám dojem, že by si to zasloužil.

Ještě k jednoduchosti. S ní samozřejmě souhlasím, proto se zatím chceme vyhýbat složitě zaheslovaným PDF souborům, nebo proprietárním řešením, která mají omezení při používání.

Jedním z nich je třeba Flip Viewer: http://www.flipviewer.com/, který brzy začne používat Euro. Na druhou stranu u něj existuje i offline čtečka do počítače, není nutné být připojen. Tady se ale opět vracím k nákladům, protože provoz tohoto systému je hodně drahý, a u časopisu se to podle mě nemůže vrátit.

Takže je nutné najít, jak to udělat jednoduše, levně, a jak z toho mít samozřejmě nějaký zisk.

Dotyčný předplatitel své jméno po internetu rozšířil v prvé řadě sám. Stále po torrentech, rapidsharu apod. kolují PDF, kde je vidět jeho jméno a příjmení hned na první straně. Taková žaloba o ochranu osobnosti by mě docela zajímala, a pokud nastane, budete ji moci sledovat v přímém přenosu.

Ale souhlasím, nespojujme tyto skupiny. My na jedné straně bojujeme proti warezu (myslím, že celkem úspěšně), na druhé připravujeme nabídky pro ty, co jsou ochotni platit. To jsou dvě různé věci, s rozdílným přístupem. Kvůli jedné z nich neopustíme druhou.

Čistě elektronické předplatné je zatím stále v pozadí, není to náš hlavní produkt, a v této fázi ho zatím nemá smysl propagovat. Je to zatím jen doplněk, který propagujeme jako výhodu pro předplatitele tištěných časopisů, kteří mají přístup k PDF archivu. Nové číslo získají téměř týden před tím, než se objeví na stáncích. Na Živě jste ale možná zaznamenal diskuze nad platebními metodami, i nad ochranou. Pracujeme na tom, propagovat budeme ale až hotový produkt.

Stahování odkazů z rapidshare jinak má smysl. Stále je to nesrovnatelně rychlejší a jednodušší než upload souborů v řádu stovek megabajtů. Nedá se ale samozřejmě upnout jen na jednu věc, ta nic nevyřeší.

Stále s tím je hodně práce. Vydavatelé navíc mohou spoléhat na to, že čtení z monitoru je pro velmi mnoho lidí nepřijatelné, a rozumné čtečky u nás zatím neexistují. S tím se dá žít, jsme zhruba v roce 1998, kdy se začala šířit hudba v MP3.

Velkou roli tady hraje také lokální trh. Část lidí dokáže a chce číst v angličtině, většina chce ale české knihy a časopisy. Takže se všechno musí dělat lokálně, a to je velký rozdíl oproti hudbě a filmům (tam stačí titulky).

Není navíc obtížné udržet warez v rozumné míře. Stačí sledovat několik největších fór a torrentů, posílat připravené zprávy. Cílem není warez stoprocentně eliminovat, stačí to omezit.

Vydavatelé knih by se podle mého názoru měli připravovat na digitální éru, ale zatím to není tak akutní. A čím déle vydrží na analogové distribuci, tím víc se jim to vyplatí.

Jak sám píšete, to je argumentace jak z roku 1998 u MP3. Já však nejsem přesvědčen, že vývoj hudebního trhu po tomto roce je zrovna ten správný směr, který by vydavatelé měli chtít napodobit. Pravda, nejsem vydavatel...

Že "malý český trh", "chceme knihy v češtině", "nejsou čtečky", atd., to snad může být do jisté míry pravda, ale jenom v omezeném časovém horizontu. Dlouhodobě to podle mě není udržitelné - lze očekávat, že s rostoucí vzdělaností (jazyky) a technologickou úrovní (cena a dostupnost čteček) budou tyhle faktory postupně klesat na významu.

Druhý velký problém je v tom, že jakmile si vydavatelé nechají zákazníky utéct, budou je jen velmi obtížně získávat zpátky. To držení analogové distribuce se krátkodobě určitě vyplatí, ale ty, koho to vehnalo do náruče warezu a/nebo vlastního skenování, už se těžko podaří přesvědčit, že "je i ve vašem zájmu u nás kupovat, abychom nevyhynuli a mohli vám i nadále dodávat knížky".

Dá se to udělat, ale je s tím naštěstí tolik práce, že se díky tomu knižní vydavatelé ještě nemusí na warez vůbec ohlížet.

Digitálně podepsané předplatné funguje, to máme ověřené. Každý předplatitel našeho tištěného časopisu nebo majitel zvýhodněného elektronického předplatného má svá PDF označena. Ochrana je jasně vidět, a jsou tam samozřejmě i skryté prvky. Zatím se je nikomu nepodařilo odhalit, takže když něco od předplatitelů unikne, prokazatelně jsme schopni identifikovat, kdo za to může.

Tohle se ale dá dělat v situaci, kdy dotyčný domů dostane složenku a fakturu. Kdy známe jeho jméno a bydliště. Jak to ale udělat u jednoho nákupu? To je hlavní problém, který u prodeje jednoho čísla časopisu řešíme (plus efektivní způsob platby).

Co v takovém případě zakódovat do PDF, abychom zákazníka identifikovali? Číslo platební karty? To by si asi lidé dali dobrý pozor, aby PDF nerozšířili do světa :)

Warez se nevyplatí jen tehdy, kdyby byl originál za nulu. To mi věřte, zrovna řešíme případ, kdy člověk umístil na web své předplatitelské PDF časopisu Computer, který může mít každý za 23 Kč.

Nákladů na výrobu knihy a časopisu se nezbavíte nikdy. Dejte pryč tiskové náklady a náklady na distribuci, a pokud má zůstat rozumný zisk, nedostanete se asi níž než na třetinu ceny ve stránkové distribuci. U knih nevím, neznám přesné náklady.

Navíc přidejte náklady na platbu. Třeba takový PayPal vyžaduje za každé přijetí platby 10 Kč plus nějaká procenta - tj. u časopisů se nikdy nedostanete na několik desítek korun. A to se už viditelně lidem vyplatí uwarezit.

Tak to byl nejlepší vtip dnešní diskuze!
Prosím kompletní normu ČSN 33 2000-X-XX, dojedu si pro ní, až jí budete mít koupenou celou, díky

Dá se to udělat, ale je s tím naštěstí tolik práce, že se díky tomu knižní vydavatelé ještě nemusí na warez vůbec ohlížet.

1) Jenže stačí, aby si tu práci dal jeden člověk a výsledek si pak mohou zkopírovat všichni. Že se knižní vydavatelé nemusí na warez ohlížet je myslím obrovský blud - vydavatelé si to pouze odmítnou připustit až do chvíle, kdy už bude pozdě s tím cokoliv dělat.

2) Není to zdaleka tolik práce, kolik by se zdálo. Samotné naskenování jedné knihy je práce tak zhruba na hodinu, s dobrým vybavením (Plustek Opticbook 3600) to dokonce je i vcelku pohodlné (prostě si při skenování čtu jinou knihu nebo browsuji po netu...). Pracné jsou ty věci, co následují po skenování (technická a obsahová korektura), kterými se ovšem skoro nikdo nezatěžuje (bohužel včetně legálních vydavatelů e-knih).

Ty peníze nejsou tak hrozné.