V hledání viníka se změnila veřejná debata o odkladu účinnosti takzvané digitální ústavy neboli zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Jeho účinnost nabíhala postupně, ve třech fázích, ta nejdůležitější a rozsahem práv největší měla být pro úřady závazná od února 2025. Jenže zřejmě nebude.
Vládní koalice v podstatě dva měsíce před tímto momentem přichází s nápadem účinnost odložit, a to rovnou o dva roky. Navenek prezentovaný důvod? Příliš obsáhlá šíře agend, na kterou digitální ústava uvaluje povinnost digitalizovat, aniž by toho reálně někdo využíval.
Obskurní agendy nepotřebují vlastní portál
Jako příklad ministr vnitra Vít Rakušan zmiňuje žádost o speciální režim přechodu hranice. „Když se potom zeptáte, kdy byla tahle služba naposledy využita, zjistíte, že ji v téhle zemi za poslední tři roky nevyužil nikdo,“ uvedl s tím, že podle současného znění digitální ústavy by i tato agenda musela být řešitelná vzdáleně. Podobně nedává smysl digitalizovat podání žádosti na povolení expedice na Antarktidu. Ani tam nelze očekávat dlouhý zástup zájemců.
Jak ale záhy připustil jeden z předkladatelů digitální ústavy, ministr dopravy Martin Kupka, zdigitalizovat neznamená pro každou žádost vytvořit samostatný portál. „Zákon hovoří absolutně, cokoliv zdigitalizovat. A je možné to řešit různým způsobem, třeba že se za digitalizaci označí to, že úřad někam pověsí digitální dokument a tím se to má za zdigitalizované,“ nabourává tezi koalice, že kvůli hrstce nevyužívaných agend se muselo odložit vše, šéf resortu dopravy.
Sám neodhadl, že když před pěti lety z opozičních řad zákon spolu s nynějším prezidentem Hospodářské komory Zdeňkem Zajíčkem a poslanci všech devíti klubů připravili, že je povinnosti mohou dohnat, když budou u vlády. „V tom pohledu, který jsme měli jako povětšinou opoziční předkladatelé, jsme nemohli dohlédnout, a nevyčítám si to nijak, do detailů, co v absolutní rovině ten zákon říká,“ dodal Kupka.
Ve skutečnosti však není u digitální ústavy problém, jak široký zásah má, a že se vztahuje i na obskurní agendy, které by ho využily jednou za uherský rok. Tak jako nyní, kdy některé typy žádostí úřady marně vyhlížejí několik let, by stejně trpělivě mohly čekat na e-mail s podobným obsahem.
Ne všechny resorty vzaly povinnosti vážně
Problém je, že digitalizace není zdaleka hotová ani u hojně používaných úkonů, a to dokonce ani u těch, které jsou obsaženy v katalogu služeb. A u těch, které tam nejsou, šéfy jednotlivých resortů pálí jedno konkrétní přechodné ustanovení (§ 14 odst. 5). To říká, že existuje-li úkon chybějící v katalogu služeb a jeho povaha to nevylučuje, musí je úřad od února 2025 poskytovat buď jako digitální službu, nebo umožnit provádět jako digitální úkon. To je ten pravý důvod, proč koalice narychlo hasí požár, který se v plné síle má rozhořet až v novém roce.
Abychom byli spravedliví, digitalizace v zemích českých zaznamenala v poslední letech obrovský posun dopředu. Z pohodlí domova a elektronicky se dají vyřizovat řidičské průkazy, převádět vozidla na nové majitele, dá se žádat o sociální dávky, přihlašovat se ke studiu na střední školu, řešit s finančními úřady téměř veškeré záležitosti, získat výpisy ze všech možných registrů a tím rozhodně výčet digitálních výdobytků nekončí. Naopak citelně pozadu jsou agendy spadající pod resort justice, kde chybí nový insolvenční rejstřík, elektronický spis, záležitosti kolem transparentní přípravy legislativy, a potom zdravotnictví, kde vyjma e-Receptu stále zůstává nosičem těch podstatných informací pacient.
Přestože na přípravu na podmínky digitální ústavy měl stát pět let a opakovaně byl upozorňován na to, že tempem, které v některých resortech nasadil, bude mít se splněním termínu problém, řeší nastalý průšvih až na poslední chvíli. A hledá viníka, kdo za to vlastně může.
Připomeňme slova šéfa Digitální a informační agentury (DIA) Martina Mesršmída z letošního dubna, kdy v rozhovoru pro Lupu popisoval digitální ústavu jako strašáka úřadů, které povinnosti řeší na poslední chvíli. „Nechaly to na druhou polovinu letošního roku nebo začátek roku 2025. Díváme se na to se značnou nervozitou, jestli je vůbec možné za dva nebo tři měsíce připravit funkční portál,“ řekl Mesršmíd. Nyní je jasné, že nervozita byla namístě. „Podle aktuálního stavu digitalizační prací je pravděpodobné, že všech 6000 služeb během zbývajících měsíců digitalizováno nebude,“ upřesnil svůj odhad nyní.
Šéf DIA hodnotí původní čas daný zákonem o právu na digitální služby jako dostatečný. „Ale začalo se s tím pozdě a některé resorty zrychlily až v posledním roce,“ zdůrazňuje s tím, že úvahy o odložení účinnosti vnímá jako reaktivní opatření na situaci, která už mnoho lepších řešení nenabízí.
„Prodloužení času na implementaci portálových řešení ale rozhodně neznamená, že by jednotlivé resorty měly v digitalizaci zvolnit – naopak, je potřeba udržet stávající tempo, dokončit rozjeté zakázky a projekty, a pokud možno ještě přidat. Trh se vyvíjí, vstupuje do něj umělá inteligence, a navíc na vnější digitalizaci je třeba urychleně navázat co nejtěsnějším propojením formulářů s vnitřními systémy, aby v procesu podání z formulářového portálu do vnitřního systému už nefiguroval lidský faktor,“ vypočítává nutné kroky.
Bartoš: pokud odklad, tak ne až na další vládu
Jak ministr Kupka, tak šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka poukázali na to, že ještě v době, kdy byl pirátský ministr Ivan Bartoš vicepremiérem pro digitalizaci, připravil v září na vládu dokumenty, kde odložení účinnosti digitální ústavy vzhledem k postupu prací navrhuje jako jedno z možných řešení. Ten ale odmítá, že by byl za odklad odpovědný.
„Dlouhodobě a pravidelně jsem upozorňoval na neplnění zákona na jednotlivých ministerstvech. Nemalá část z nich k digitalizaci stále přistupuje formálně a stav digitalizace jejich služeb pro občany se k naplnění zákona neblíží. A to navzdory opakovaným urgencím,“ uvedl Bartoš.
Odklad nepodporuje, ale pokud už by nějaký musel nastat, má to být jen na nezbytně nutnou dobu. „Například do konce mandátu vlády SPOLU a STAN,“ upřesňuje. Přesto podle něj hrozí, že většina ministerstev odpracovat své úkoly nestihne a povinnosti přehodí na další vládu, jak se to stalo u předchozího kabinetu. „Minulá vláda Andreje Babiše v naplnění zákona udělala jen počáteční kroky a neplnila ani pracovní plány a termíny, které si sama stanovila, a předala to dál,“ dodal Bartoš.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU