Názory k článku Kolik stojí televizní vysílání přes satelit? Šest milionů korun ročně
-
Chtělo by se říci k ničemu, ale nějaké základní pokrytí by být mělo.
Nic extrémního, samozřejmě. Náklady jak se zdá mluví jednoznačně i když věta
"Oproti tomu za vysílání přes satelit zaplatí jeden televizní program šest milionů korun ročně,..."
byla asi míněna tak, že zaplatí "za jeden televizní program".
Mě osobně tam chybí datový tok neboť jak známo, jiný má SKylink a jiný třeba Digi.
I tak to ale bude jen zlomek za DVB-T
pro Pepu :): Pepo, lobby má především DVB-T, což je krásně vidět na snahách o DVB-T2. -
No oni tady spíše několik let jednostraně oblbobali s tím, že DVB-T je levnější pro koncového uživatele. A až po krachu Z1 jim došlo , že koncový uživatel v tom nehraje roli, protože to může mít třeba zadara, když tam nic nebude a všechno to díky vysokým nákladům provozovatele krachne.
Jinak osobně bych uvítal články a finančí rozbory T-DAB versus FM. Atd. Protože se zdá, že ČRa a Teleko zde chystají Muxy v T-DAB. A zajímalo by mě jestli v ČR najdou rádiovou stanici, co to bude ochotná platit. -
Satelitní vysílání musí být pro zemi s našim geografickým profilem NUTNĚ VŽDY LEVNĚJŠÍ. Pokud by země česká slovenská byly jedna velká "placatina" po vzoru např. Maďarska, tak by situace byla asi jiná. Navíc se zde naplno projevil totální neregulovaný monopol ČRa, který okupuje všechny strategické vysílací kóty a spolu s neschopným regulačním úřadem je vymalováno. TPP je jeden velký paskvil, který byl ušit na zakázku ČRa a vůbec nerespektuje základní vlastnosti DVB-T a zcela "eliminoval" základní výhodu oproti analogu - možnost přenosu více programů za cenu jednoho analogu. Pak se není čemu divit,že cenový poměr je 1:10 v neprospěch DVB-T!!
Na druhé straně není možné brát u DVB-S v potaz jen a pouze cenu na straně vysílatele. Náklady na straně přijímací budou vždy vyšší a někdy i nemožnost instalace na nemovitost,která mi "neříká pane" je velkou překážkou. Likvidace nákladných revitalizací a zateplení bytových domů satelitními parabolami nelze opravdu připouštět. Na druhé straně existují pro bytové domy technická řešení se společnou parabolou (ať již multiswitchová kaskáda s novým hvězdicovým rozvodem nebo s transmodulátory a stávajícím rozvodem), která umějí plnohodnotně tento problém vyřešit. Tyto náklady jsou pak ale samozřejmě daleko vyšší než triviální DVB-T příjem. Pro solidnost bych tedy uvítal také kvalifikovaný článek o nákladech na přijímací straně DVB-S řetězce. Takto to vyznívá až příliš jednostranně... -
O + a - televizních platforem šíření už zde bylo napsáno tolik a pořád se objevují příspěvky, jakoby jejich autoři byli hluší a slepí. Třeba ta bezkonkurenčnost DVB-S nad DVB-T. Proč by mělo být satelitní vysílání v budoucnu "JISTĚ" levnější? Na orbitu povede nákladní výtah? S rozšiřováním HD a 3D budou klesat vysílací náklady? Pokrokový mobilní satelitní příjem bude levnější? Mnohonásobný příjem DVB-S v domácnosti bude levnější? DVB-S tuner bude základním vybavením všech TV přijímačů? A nelze jen argumentovat náklady na straně vysílání. U free formy jsou divákům sice lhostejné, ale co budou přijímat a za kolik, následně zpětně ovlivňuje i cenu distribuce.
Na druhé straně je všem jasné, že nynější DVB-T šíření je dražší a kapacitně slabší. Na straně diváků je ale sledování existujícího DVB-T jednodušší a při zákonité inovací TV přístrojů ani ne "za hubičku", jak bylo jinde výše řečeno, ale "zadarmo". -
pamětníku, pitvat náklady či někoho zisk nemá smysl, jednak ty cenu nedělají a taky do skutečného účetnictví žádné firmy nikdo jiný nežli pár zasvěcených nevidí.. Podstatné je, že každá cena je výsledkem konkurence a vztahu nabídka/poptávka. Samozřejmě, kdo má nižší náklady nežli tržní cena má výhodu a větší zis: Kdo má náklady vyšší, má nižší zisk nebo zbankrotuje. Ceny ČRa jsou asi ovlivněny monopolem (nemají vlastně konkurenci), možná tak i ceny na Astře, ale realita je taková, že ČRa nabízejí vysílání jednoho programu za 10x víc nežli Astra. Jak na tuto nabídku reaguje poptávka - diváci - stačí se podívat - snad každý, kdo má možnost mít satelit, tak to má
-
Predpokladejme, že se to týka distribuční trasy. Pokud je to jinak tak musí být o program zájem a v tom případě je i možné, že tyto platformy dokonce vyrobci programu platí, pokud je tomu naopak, musí programer platit za distribuci i jinde. Třeba HBO - Amos si platí a na zbytku je to na jednotlivých operátorech.
-
p. Glisník mluví o průměrné ceně za přenosovou kapacitu jednoho programu v SD. Funguje to asi následovně, neberte mé čísla vážně - provider si pronajme od majitele družice TP v DVB-S, za ten zaplatí třeba 1 mil. EUR ročně, nebo 100 tis měsíčně apd. Provider tuto kapacitu prodá jednotlivým stanicím, kolik stanic je na TP záleží na požadavcích jednotlivých stanic na kvalitu a od toho se odvijí cena za pronajatou kapacitu. Např. 6 stanic na TP, každá 7-8MB (to záleží na vlastnostech TP), pronájem např roční, cena pro každou stanici 20 000 éček.
-
Pepo, Skylink žádný satelit nevlastní. Je potřeba si nejprve zjistit informace, kdo které TP pronajímá a pak je jasné, že ani takový TP 12525 nemá se Skylinkem nic společného, resp. jen to, že Skylink, ale i CS Link tyto programy kódují a za tuto službu inkasují od ČT nějaký bakšiš.
Sport 1 je práce CS Linku a jeho magyar dodavatele, HD Programy které? -
Takže má mnoho možností. Například být jen v DVB-S/C nebo být i v DVB-T např. v Klimkovicích a u ,,Gimi" tedy v tom muxu v Budějicích a u Telefonica O2 v Praze, Brně a Ostravě. A jednoduše může vynechat CDG nebo-li jejího následníka ČRa, což by se jí rozhodně vyplatilo a není jediný důvod ho přikrmovat.
-
kdo to vlastní nnení tak podstané, podstatné je za kolik tam lze vysílat. V každém p. Glisník říká, ža náklady vysílání na satelitu jsou jen cca 10% těch v DVB-T. To je hodně (spolu s dalšími přednostmi - pokrytí, množství programů) bezkonkurečně výhodnější nežli DVB-T a jistě satelitní vysílání bude v budoucnu stále levnější s pokračujícím technickým vývojem.
-
Ak chce televízia vysielať v niektorej platforme, tak má 2 možnosti....
1. hradí si vysielanie sama.
2. za to, že ju distribútor vysiela si nechá platiť.
Je jasné kto akú alternatívu preferuje. Väčšina TV, ktoré sú v ponuke Digi, alebo UPC (pravdepodobne všetky) buď za svoje šírenie v týchto platformách neplatia nič, ale skôr dostávajú od distribútorov nejaké drobné späť. -
Zde se ale rozebírají poplatky za pronájem vysílací kapacity. Rozdíl mezi dvb-s a dvb-t. K pořizovacím cenám jen uvedu, že v dnešní době se dá pořídit satelitní komplet i s dekódovací kartou za "hubičku". Otázka umístění na fasádu domu je věc druhá. Ale dle závěru evropského soudu má každý nárok na příjem odpovídajícího počtu programů, včetně satelitně šířených. A přece existuje i uchycení do okna, které nenaruší fasádu.
-
Moment a je řeč o DVB-S (tedy MPEG-2) nebo DVB-S2 (tedy MPEG-4)? To je dost zásadní rozdíl, řekl bych. Pokud vím, tak u MPEG-4 stačí na stejnou kvalitu obrazu a zvuku jen poloviční datový tok, než je tomu u MPEG-2, takže i ta cena je DVB-S2 poloviční, než u DVB-S. Je to tak?
Jinak "éčka" se píšou ve Windowsu Alt+0128. ;-) -
pamětníku fakta hovoří...jistě sledujete vývoj cen satelitní přijímací techniky, Předpokládám že i ty rakety a elektronika a software na satelitu zlevňuje. technika pro příjem vysílání DVB-T sice zlevňuje taky a jistě je digi vysílání levnější nežli byl analog. Ale pořád z jedné pozice na satelitu může vysílat stovky/tisíce programů a s minimální energetickou náročnost (na satelitu mají solární elektrárnu bez dotací :))
-
NEMLUVÍM O TECHNICKÉ ZÁLEŽITOSTI. JAKO OBVYKLE DĚLÁTE, ŽE NEVÍTE O CO JDE. Mluvím o tom, že když si tady v tom státě vymysleli ten digitalizační DVB-T bordel. Tak jste měl modelově třeba 7 domů. Každý po 12 bytech. Třetině ve vyšších patrech to šlo na pokojovku, takže nic nechtěli. Další třetina používala dávno DVB-S a nechtěla to a ta poslední třetina brečela, že to potřebuje a že jinak budou bez televize. A teď absolvujte 7 rozhádáných schůzí. Dejte je dohromady tak aby to odsouhlasili. A aby se to mohlo tedy udělat. Včetně těch dvou třetin, co to nepotřebují. Pěkně děkuju. Až si příště někdo vymyslí zase takovouhle kravinu. Tak říkám rovnou. NASRAT. To je vše.
-
Majitel domu Vám dle stávající legislativy musí umožnit TV příjem; to ovšem automaticky neznamená, že na Vám musí povolit instalovat parabolu na tu část domu,která k tomu vůbec není určena, není součástí bytu atd. Pořizovací cena "za hubičku" se Vám pěkně prodraží na "pořádný "francouzák" pokud budete chtít sat. příjem na více televizorech v domácnosti. A pod Vaší parabolou uchycenou na moderní vícekomorové okno bych tedy rozhodně chodit bez životního pojištění nechtěl. A pokud jste měl na mysli ony rádobypidi parabolky, tak si pak neztěžujte, že Vám na nich nejdou např. HD programy SkyLinku z transpondéru 12109MHz/Astra 23,5E.
-
Nejsem miliardář a proto mne skutečné koncové ceny provozování televizních satelitů zbytečně nevzrušují. V elektronických technologiích ale není pravdou to, že se s časem automaticky snižují ceny, jen se obvykle zvyšuje jejich užitná hodnota a proto některé ceny naopak relativně rostou. Stále nejsou rakety spotřební materiál, který dokáží na koleně dělat čínští venkované. Aby se zaručila jejich vyšší spolehlivost, konstruují se složitější a tudíž i dražší. Pokud by bylo pravdou, že vysílání z družice je brnkačka, nebyly by nutné ty manévry, které vždy nastanou, pokud nějaký satelit selže, nebo se nepovede vynést na orbitu plánované družice. Je ale pravdou, že družice nejsou závislé na nějakém ČEZu, slunce to zařídí, ale celé to energetické hospodářství také není zadarmo. Pokud vysílá více stanic na více transpordérech, spotřebují také více energie a tu jim mohou dodat jen výkonnější a dražší solární systémy. Perpeta mobile to nejsou. Dále uznávám, že příjem DVB-S v pořizovacích nákladech zlevňuje a když se k tomu přidá nějaká forma pirátského příjmu, potom to někomu připadá dokonce levné. Také netuším, jak ČRa kalkulují ceny vysílání. Vypadá to tak, že za každou stanici si nechá patřičně zaplatit. U poskytovatelů DVB-S vysílání je snad cena jednotná, bez ohledu na to, kolik kanálů stanice používá? Asi ne a proto argument o existenci tisíců stanic na jedné pozici o cenách za jeden kanál nic neříká. Jen se pravděpodobně všeobecná režie rozpočítá na více zákazníků. Také argumentujete s tisíci programy z jediné pozice, ale to nepředstavuje jediný satelit s pár transpordéry. Ostatně, pokud vím, v našich končinách by bylo teoreticky možné jen z pozice 13°E přijímat víc než jeden tisíc stanic. Do tohoto počtu bych si dovolil nezapočítávat statické obrázky s telefoním číslem na erotické služby, které kvalita obrazu jentaktak dovolí vyluštit. Proto považuji přehánění s tisíci programů za zbytečné, vždyť i reálné stovky jsou mnohokrát víc, než může nabídnout DVB-T. :-))
-
Pepo, o cenách se tedy nemá cenu bavit. Rozdíl mezi Astrou a ČRa také všichni známe. Ale termín "snad každý" už realitu neobráží. Satelit nemá každý, kdo by ho mohl mít, ale maximálně ten, kdo ho chce mít a má pro to podmínky. Není divné, že stejnou situaci dokážeme posuzovat tak odlišně? Přitom se domnívám, že jsem pravdě blíž.
-
pane pamětníku, satelit má 30% (?) koncesionářů, k tomu je dost lidí, kteří nemají satelit s kartou. Další mají kabel či O2TV (většinou protože satelit mít nemůžou a tohle ano) a zbývají ti, kdo mají možnost jen DVB-T. Takže mi z toho vychází, kdo má možnost, má snad každý satelit Uvedl jsem i v předchozím příspěvku "snad každý" protože samozřejmě vycházím z toho, co vidím na domech. Skylink má jistě lepší průzkum situace na trhu. Docela by mi ta čísla zajímala.
-
A od gdy souvisi druh modulace s kompresnim formatem transport streamu ?
Vzdyt MPEG4 jde vysilat v DVB-S a MPEG2 v DVB-S2.
Stejne jako pozemak v DVB-T se vysila MPEG4 a v DVB-T2 MPEG2.
A neb prenosove kapacite UTP Ethernet kabelu (100Mbps) je sumak v jakem kompresnim kodeku se pres tento kabel prenasi IPTV.
Neplette hrusky s jabkama. -
Jose....ono to neni tak jednoduche delit to na drahe DVB-T vs levne DVB-S.
Problematika je krapekt slozitejsi.
TV stanicim jde o sledovanost.
Bohuzel v DVB-S neni 100% sledovanost (dle pruzkumu z naseho okresu do okresniho platku...dotazano bylo 250 lidi... sleduji lidi TV v DVB-T ze 70% a proc?
Je to jednoduche:
- mobilni prijem na cestach pri pesi vychazce/vyletu (TV na AKU)
- mobilni prijem v dopravnich prostredcich (bus Zatec-Praha ma DVB-T...nikoliv DVB-S
- jednoduchost zapojeni jednoduche anteny v DVB-T
- jednoduche rozboceni signalu uvnitr bytu v DVB-T
- protejsi panelak stini od 30 do 16stE a od 3stE do 7stW
- cena STB
- cena TV s integralnim DVB-T tunerem vs DVB-S tunerem
- dostupnost/mnozstvi ve vyberu TV placek s integralnim DVB-S vs s integralnim DVB-T hovori ve prospech TV co maji DVB-T tuner
- vseobecna dostupnost (na to slysi reklamni agentury....TV stanice se neridi tim, ze DVB-S pokryje temer 100% uzemi
- kdyz se Slunce "zblazni", tak zvysenym radiovym tokem/energetickejma casticema odejde celej satelit nebo vsechny satelity (uz se stalo, ze nestihli vypnout satelit a umrel jim)
- rozbiti druzice troskama z raket okolo Zeme (stalo se mnohokrat a bude to horsi)
- v drtive vetsine neni DVB-T kodovane
To je zhruba plus/minus.
Ale o tom, co je lepsi nerozhoduje televizni stanice, ale jeji divaci a reklamni agentury, ktere si vetsinou vymezuji, ze chteji reklamu v DVB-T. -
O zhovadilosti českých reklamních agentur si myslím svoje. Ta střeva zde utopila několik rockových rádií nežli jim za 20 let došlo, že na rocku se dá vydělat, viz. tažení Beatu Českem a následný rozmah x dalších asi 7 rockových stanic. Takže to jsou prasata konzervativnější snad více nežli bolševik. Zajímavé bylo, že pro ,,drive" od revoluce třeba reklamy v TV podkládají převážně rockovou hudbou. Ale rockovým rádiím odmítali reklamu dodávat s tím, že žili v předsudcích, že si to nevydělá. Samozřejmě obdobný vztah u těhle pitomečků může být k DVB-S nebo i k T-DAB atd. A je pravda, že oni jsou zde tou hybnou silou. Ale vím 100%, že některá rádia na FM zcela záměrně utopili, jen díky své strašlivé debilitě. Takže může být, že se ti tupci vymezují vůči DVB-S. Však ono je to časem také přejde. Je pravda, že z českých balíčků má člověk pocit, že to tam živí hlavně Maďaři a Rumuni. Ale české reklamy jsou tam občas také. Je pravda, že v DVB-T je jich více. Ovšem ty tv na satu zase k tomu většinou mají přímou platbu od diváků, takže na tom zase až tak zle nejsou. Nic méně samozřejmě pokud by chtěly být FTA jako Óčko, Public TV, Noe atd. /Z1/ když byla... Může být tato hloupost českých reklamních agentur závažný problém, to je pravda.
-
Problémy s příjmem kterékoliv TV platformy dokáže vygenerovat každý "neumětel". Konkrétní zkušenost s digitalizací STA sice nemám, ale že by její konverze z analogu do DVB-S byla jednodušší a levnější, než na DVB-T, to si opravdu nedovedu ani představit. Od samého začátku budování DVB-T se připouštělo, že pozemní pokrytí nebude 100%, zbytek si zařídí na vlastní náklady sami diváci.
-
To je celkem jednoduché, protože mají tendence nahradit MPEG2 za MPEG4 čímž tam toho zase nacpou více, čímž to pro jednu stanici vyjde levněji... Tedy narvané SD programy na jednom TRP.
Ono by se i v DVB-T ušetřilo, stačil jeden mux v MPEG4 a byl by klid.
Není pravda, že sledování vysílání DVB-T je jednodušší... Běžte si popovídat s někým kdo řešil tahanice kolem STA. Osobně to nikomu nepřeji. Anebo si běžte popovídat s někým, kdo prostě žádný vysílač DVB-T nechytí. Znám zde z okolí dva takové případy. A představte si satelitní signál chytí a 23,5°E jim jede jak z praku.
I když samozřejmě může existovat i opak. -
V "T" dokáží přežít pouze plnoformátové kanály. Z1 to má spočítané, Public končí licence někdy příští rok a silně pochybuji, že budou pokračovat, možná v "S". Jediné kanály v terestriálu dlouhodobě udržitelné jsou kanály ČT, Nova, Nova Cinema, Prima a Prima Cool. S rudou hvězdou Barrandovem to bude ještě zajímavé, poněvadž je ve ztrátě také, pokud nezíská silného investora (mluví se o koupi Mediasetem, kterou vlastní Berlusconi), skončí Barrandov na smetišti dějin.
ČLÁNKY DO MAILU