Já vím o jednom německo-česko-slovensko-polském internetovém obchodu (v Německu se normálně prodává) a měla by jít koupit ještě v jednom internetovém obchodu u nás. N810 tam ještě není. Napiš mi na mail a já ti pošlu odkaz. Posledně mi někdo nadával do spamerů :)
To se mi snad zdá :) Teď už stojí jenom 7.490 Kč. Já ji kupoval cca. za 10kKč.
A kde jste ji koupil ? V tom nasem ceskem Widlakove k sehnani neni. Dovezl jste si ji individualne nebo jde o sedy dovoz nejake firmy, ktera to tady prodava ? Bral bych ji hned. Mozna jeste radeji novejsi verzi s klavesnici - N810.
Jsou knihy vydávané samizdatem opisováním na psacím stroji jiné než ty samé vydané po revoluci v klasické podobě ?
Je jiná kniha vázaná v kůži a nebo když je vydaná jako paperback ?
Jistě jsou knihy kde forma a obsah tvoří harmonický celek (napadají mě např. u nás vydávané Verneovky), ale u většiny děl je důležitý pouze obsah.
V době k jedna kniha v txt, pdb nebo podobném formátu zabere 0,3-1 MB není absolutně žádný problém na svém PC či notebooku mít stovky či tisíce knih a není problém je zálohovat. A na mobil či ebook reader si nahrát vždy jen několik knih, které chci přečíst.
Na svém mobilu už jsem přečetl 70 - 100 knih beletrie. Když někde čekám a je jasné, že budu čekat alespoň 5 minut, tak nekoukám do blba, ale šáhnu do kapsy pro mobil a čtu si. Zatímco tahat sebou těžkou a velkou klasickou knihu nemůžu, tak mobil mám u sebe tak jako tak pořád. Na mobilu si nastavím font, velikost písma, barvy a úroveň podsvětlení dle potřeb, můžu číst klidně po tmě (např. čtení v nočním MHD, s klasickou knihou velmi obtížné), kniha v mobilu se otevře přesně na místě kde jsem skončil. A pokud chci někomu přečíst citát a pamatuji si z něj alespoň 2-3 slova jdoucí za sebou, je jeho nalezení řádově snazší v elektronické podobně.
Samozřejmě číst např. učebnice, kde je spousta obrázků, vzorečků a je potřeba listovat sem a tam je rozhodně lepší z klasické knihy.
Elektronicka kniha u me vitezi pri kazdem vyhledavani - tohle proste klasicka kniha na papire nemuze nabidnout. Idealni stav je pro me klasicka papirova kniha plus prilozene CD s knihou - to kvuli vyhledavani v textu. Takovahle symbioza je myslim si uzitecna.
Mám Nokia N800 a čtení delších textů v PDF je docela vychytané. Texty jsou velmi dobře čitelné (800x480 px a úhlopříčka 4.1"), zařízení je snadno přenosné, pokud bych na něm pouze četl knihy, tak by N800 vydržela tak 15 až 25 hodin nonstop, maximální kapacita 2x8GB SD karty, povedený prohlížeč a ovládání pomocí tlačítek nebo stylusem, zabere mnohem méně místa a vejde se tam menší knihovna. Zatím ale N800 ale používám převážně na kratší texty, když u sebe pořád nosím nějakou tištěnou knihu z knihovny nebo mojí skromné knihivničky.
První recenze na Amazon Kindle možná byly celkem pozitivní, ale o uživatelských recenzích se to už říci nedá. Mimochodem nakouknutím do seznamu čteček elektronických knih zjistíte, že svými parametry nijak Kindle nad konkurencí nevyniká. Jeho tahákem zřejmě bude napojení na Amazon, ale je škoda, že nemá nějaké ty výraznější plusy po technické a cenové stránce.
Nevim, proc by cteni knih na pocitaci mel byt masochismus. Osobne jsem tak precetl stovky knizek a mimo nekolika vyjimek (napr. dva sloupce a orientace landscape) to nebyl zadny problem. Jako ctecku pouzivam hlavne stary notebook, tazke muzu cist i v postely - tam je dokonce vyhodne, ze obrazovka sviti sama o sobe a ja nepotrebuju zadnou lampicku.
Tisknout elektronickou knihu jen pro ucely vlasniho precteni mi pripada jako naprote mrhani papirem (viz http://www.catb.org/~esr/jargon/html/T/tree-killer.html). Navic, hledat neco v papirove verzi knihy bez rejstriku, obzvlast kdyz presne nevite, co hledate, to je teprve masochismus ("You can't grep dead trees"). Horsi uz je snad tiskuti vsech e-mailu ...
Navic, je treba rozlisovat mezi knihou ve smyslu "medium pro ulozeni a zobrazeni psaneho textu" a knihou ve smyslu "umelecke dilo (artefakt) vytvorene kniharem/umelcem". Ten druhy nemuze samozdrejme nic nahradit, ale u toho prvniho s klidne dokazu predstavit elektronickou knihu s napr. stovkami jednotlivych e-papiru, vypadajici jako uplne normalni kniha, az na nejaka tlacitka a vlot na pametovou kartu.
Pokud zanedbame pripad, kdy se text nevejde na vsechny stranky a budete muset uprostred knihy pockat, az se zobrazi dalsi cast, bude mit takoveto zarizeni veskere vlastnosti normalni knihy, az na to, ze v v ni budou stovky nebo tisice knih zaroven.
Osobně pod pojmem "kniha" rozumím jednotlivé umělecké dílo, tvořené souhrnem obsahu a formy. Jestliže odstraníme formu, bude samotný obsah stále ještě "knihou", nebo se změní v pouhý "text"?
Z hlediska přežití materiálu byly samozřejmě nejlepší hliněné tabulky. Ty přežily skoro všechno:-)
Příchod nového média vždy změní způsob použití toho starého, ale nikdy ho nevytlačí zcela - vynález knihtisku lidi neodnaučil psát. I když je pravda, že tak trochu zničil "monopol" klášterů a universit na ručně psané knihy. Srovnávat situaci nakladatelů papírových knih s hudebním a filmovým průmyslem se mi nezdá rozumné. Hudba se nahrává sotva století, papírová kniha je oblíbeným nosičem už dva tisíce let.
Kniha na Internetu možná obecně ano, ale z hlediska jednoho reálného uživatele - pokud si koupím knihu rovnou v elektronické podobě a čtecí zařízení (např. mobil) mi spadne do kaluže (případně do vany nebo půllitru piva), už si nepřečtu nejen tuto knihu, ale ani žádnou z těch ostatních, které v té chvíli byly v zařízení nahrané. Samozřejmě to je možné vyřešit zálohováním, ale osobně si myslím, že snadnější je vzít kus hadru a osušit papír. :-) A jestli moje kniha, ať už elektronická nebo tištěná, přežije atomový výbuch, mě upřímně nezajímá - já už tu nebudu, abych ji dočetla.
Proto čtu v posteli a v MHD knížky i noviny na mobilu. Knížky v ebook readeru, novinz na internetu v Opeře Mini. Papírové noviny jsem si nekoupil už ani nepamatuju.
To, co zminujete, jsou problemy fyzickeho media - nosice. V glose se pro jeho nejnovejsi reseni zminuje elektronicky papir. Jakmile je ale jednou obsah knihy digitalizovan, muze se sirit po libovolnem mediu. V dobe disket take mj. malokdo predvidal, co vsechno dokaze Internet nahradit :) A ten prezije vsechny nastrahy, ktere popisujete u knihy, dokonce i ten atomovy vybuch...
Troufám si tvrdit, že tištěné knihy nikdy nezmizí, protože jsou prostě nenahraditelné. V žádné elektronické knize nikdy nebude možné klasicky listovat, tedy otevřít na libovolném místě, prohrábnout pár stránek, pokochat se, pak se kouknout někam jinam a za pár vteřin získat představu, o čem je. Navíc je zde otázka skladovatelnosti. Měřeno lidskými měřítky, vydrží tištěná kniha naždy. Přežije pád do vody nebo polití kafem, přejetí plamenem autogenu; může klidně zmrznout. Taky s ní můžete podložit skříň na půdě a po desítkách let se pak těšiz z nalezeného pokladu. Dá se číst bez jakýchkoliv pomůcek (vyjma snad brýlí) a to ve vlaku, na záchodě, na opuštěném ostrově. Pietně uchovávám (na ukazování) naděrovanou pásku, program na štítcích, magnetickou pásku, 8- a 5,25palcovou disketu - v době rutinního užívání těchto médií nikoho nepadlo, že za pár let bude obrovský problém je přečíst.
Ale právě že problém třeba u čtení románu je. U PC musím "nepohodlně sedět", ale já rád čtu v posteli a tam si monitor vzít nemůžu. To samé se týká čtení v dopravních prostředcích. Doufám že se elektronický papír brzy rozšíří za rozumné ceny, moc se na to těším.
Číst si beletrii není při slušně nastaveném monitoru problém. Samozřejmě to chce solidni CRT, trochu si pohrát s nastavením kontrastu a jasu podle aktuálních světelných podmínek v místnosti (otázka cca 30 sekund) a pak už stačí jen zvolit font a velikost písma, která mi vyhovuje, nohy na stůl, myšku do klína a čtu si.
Připouštím, že odborné publikace se spoustou obrázků, grafů, tabulek a vůbec tam, kde je třeba neustále přeskakovat dopředu, dozadu podle návazností textu se lépe čtou na papíře, ale u románu problém už mnoho let není.