Ve druhé polovině září se upřesní, co můžou a nesmí dělat Český rozhlas a Česká televize. Obě veřejnoprávní média musí předložit a schválit memoranda o veřejné službě. Přikazuje jim to zákon platný od května letošního roku. V dokumentech bude „vykolíkované hřiště“ na dalších pět let, tedy do roku 2030. Mají pomoci účinněji kontrolovat a hodnotit práci veřejnoprávních médií, a zároveň udržet rovnováhu na mediálním trhu.
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek má finální verzi memoranda poslat Radě České televize do pátku 12. září. Kontrolní orgán následně návrh projedná na veřejné schůzi ve středu 17. září.
Zrcadlově se stejné kroky odehrávají v Českém rozhlase. Rada Českého rozhlasu svolala veřejnou schůzi o týden později, memorandum tedy projedná ve středu 24. září.
Jakmile každá rada schválí konečné znění „svého“ dokumentu, pošle ho na ministerstvo kultury. Zákon totiž stanovuje, že na memorandum symbolicky připojí podpis ministr kultury jako garant legislativy v oblasti médií. Pokud by ředitelé veřejnoprávních médií memoranda nedodržovali, můžou je za to kontrolní orgány odvolat z funkce.
Přípravy v televizi
Každé z veřejnoprávních médií se přípravy závazného dokumentu chopilo trochu jiným způsobem. Česká televize memorandum připravovala bez účasti diváků. Jeho obsah konzultovala především s aktéry komerčního televizního trhu, vydavateli nebo odbornými asociacemi. Výchozí verze vznikla ještě za bývalého generálního ředitele Jana Součka.
Český rozhlas také připravil výchozí znění memoranda a částečně o něm diskutoval s komerčními rádii. Zároveň však sbíral podněty od široké veřejnosti, co od veřejnoprávního rádia v dnešní době očekává, neboť jeho služba je určena právě pro posluchače a poplatníky. Lidé mohli přijít osobně na moderovaná setkání v regionálních studiích, případně do konce srpna vyplnit on-line dotazník.
Rada České televize i Rada Českého rozhlasu už v minulých týdnech obdržely předběžné pracovní verze memorand. Televizní rada o aktuální podobě diskutovala na uzavřeném pracovním jednání ve středu 27. srpna.
„Předložil jsem Radě pracovní návrh memoranda, aby se vyjádřila, co je z jejího pohledu v pořádku, či nikoliv. Stejný návrh jsem poslal na Ministerstvo kultury, které je druhou stranou, jež dokument podepisuje,“ oznámil stručně generální ředitel Hynek Chudárek během pozdějšího veřejného zasedání Rady České televize.
Za předchozího vedení byla Česká televize v přímém kontaktu s Asociací komerčních televizí. Teď komunikuje hlavně s ministerstvem. „Návrh jsem již neposílal Asociaci komerčních televizí, protože ona není přímým partnerem k podpisu,“ uvedl Chudárek. „Vím, že pan náměstek ministra s Asociací komerčních televizí jedná, takže jejich požadavky tam zapracovává,“ vysvětlil svůj postoj. Připomínky soukromníků potom znovu probere vedení televize, než vznikne finální text.
Bývalý ředitel Jan Souček v minulosti veřejně naznačil, že v memorandu má být strop na nákup sportovních práv, rozlišení obsahu na iVysílání pro registrované poplatníky a ostatní uživatele, nebo třeba zmrazení celkového počtu kanálů České televize. Diskuse s komerčními stanicemi se vedla také o obchodování s archivem televizních pořadů. A zřejmě se přesněji určí také to, jak má vypadat veřejnoprávní zábava.
Deset tisíc respondentů
Rada Českého rozhlasu dostala první verzi ke konzultaci 17. června. „Následně jsme se dohodli, že by bylo žádoucí do přípravy textu zapojit také veřejnost, což považuji za dobrý nápad, a v průběhu prázdnin jsme se toho zhostili,“ prohlásil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Druhá předběžná verze vznikla před necelými dvěma týdny a pravděpodobně se také bude ještě upravovat. „Samotný text samozřejmě navazuje na ustanovení obsažená v zákoně o Českém rozhlase, Kodexu ČRo, naší Strategii 2027 a dalších materiálech, které blíže specifikují veřejnou službu,“ dodal ředitel.
Veřejná diskuze měla dvě části. „První byla dotazníková – ať už v hmotné, nebo elektronické podobě. V tuto chvíli máme vyplněno zhruba přes 10 600 dotazníků. Anketu na tak velkém vzorku jsme dosud nikdy nerealizovali, takže ten počet zapojených občanů je velmi slušný. Vedle toho jsme oslovili také 200 různých institucí napříč společenským spektrem – kulturní, umělecké, vědecké či akademické,“ popsal René Zavoral ve středu 27. srpna.
Další postřehy vzešly z regionálních diskusí s občany, například v Brně, Ostravě, Plzni nebo Praze. „Diskutovali jsme také s jinou cílovou skupinou v rámci Letní filmové školy v Uherském Hradišti a velmi výrazně teď na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích,“ přiblížil šéf rozhlasu.
Souhrnnou zprávu o názorech veřejnosti chce představit Radě Českého rozhlasu na zářijové schůzi před projednáním samotného memoranda. Na srpnovém jednání však popsal alespoň nejčastější témata, která se v diskusích a dotaznících opakovala. Řadu věcí sice už memorandum obsahuje, některé však do něj rozhlas doplnil právě na základě posluchačských ohlasů.
„Jedním z nejsilnějších požadavků je absolutní nezávislost Českého rozhlasu na jakékoliv moci, ať už politické, nebo ekonomické. S tím souvisí zachování objektivity, vyváženosti a rozmanitosti. Objevily se i poznámky k vyváženosti při reflexi některých konfliktů, koneckonců i vy jste zaznamenali stížnosti týkající se konfliktu v Gaze,“ řekl René Zavoral členům Rady Českého rozhlasu.
Druhým silným tématem je, aby Český rozhlas ověřoval informace z nezávislých zdrojů a podílel se na rozvoji mediální gramotnosti. „Velké procento účastníků očekává od rozhlasu zvyšování odolnosti společnosti vůči krizovým situacím. To koreluje s naší snahou, aby byl rozhlas legislativně ukotven jako součást integrovaného záchranného systému a kritické infrastruktury,“ pokračoval generální ředitel.
Zejména populace starší 60 let při diskusích velmi zdůrazňovala podporu domácí kultury, českých umělců, národních tradic a národní identity. Zaznívaly také požadavky, aby rozhlas nebyl jen minoritním doplňkovým médiem, ale měl co nejširší záběr, s vysokým zastoupením regionálních témat i v celoplošném vysílání. Posluchačům by se líbil ještě vyšší podíl vzdělávacích pořadů.
„To, co naopak posluchačům v našem vysílání silně chybí – a je to něco, co si uvědomujeme i my sami – je větší prostor pro humor a satiru. Je zjevné, že jsme na tento žánr poněkud rezignovali, a posluchači to vnímají jako velkou výzvu pro nás do budoucna. Dále je zde velká poptávka po diskusních pořadech, do nichž se mohou zapojit samotní posluchači. To odpovídá naší snaze vyjíždět s publicistickými pořady za posluchači do regionů a dát jim příležitost se vyjádřit a ptát se. Je to organizačně i finančně náročné, ale právě k tomuto účelu chci využít i navýšení rozhlasových poplatků,“ uzavřel René Zavoral výběrovou rekapitulaci prvních poznatků.
Přečtěte si také:
Češi poslouchají podcasty stále víc. Tradičním rádiím kralují Radiožurnál a Blaník
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU