Jak jako nezodpovědné weby, které blokují návštěvníky kvůli GDPR? Co to je s prominutím za totální blbost???
Jakože když provozuji nějaký web a třeba Somálsko uzákoní, že musím splňovat nějaký nesmyslný podmínky, jinak půjdu k soudu a budu platit, tak to nemůžu pro Somálsko zablokovat? Kam na to chodíte? A když to pro Somálsko prostě zablokuju, ať si se svýma kravinama prostě trhnou, tak bych měl být odstraněn z webu?
Jste vůbec normální, když něco takovýho napíšete?
Prostě to zablokuju a neřeším, nezajímá mě to. Jestli chtějí Somálci chodit na můj web, tak ať si zatlačí na vládu, aby ten nesmysl zrušila. To samé v Evropě - jestli chtějí občané EU chodit na zmíněné weby, tak ať si to vynutí na svých zákonodárcích. Jestli jim na tom záleží, jistě si to dokážou vymoct. Tím spíš, že v EU máme údajně demokracii na rozdíl od Somálska, takže by to mělo být vlastně snadné.
Když přijde Papua Nová Guinea s tím, že na svém webu musím zveřejnit jako provozovatel kopii svojí občanky a fotku svých genitálií, jinak to tam nesmím provozovat, tak se taky podvolím? Nebo to prostě papuáncům zablokuju???
Proberte se!!!
Jasně, ale pořád platí - je to můj web.
Jakákoliv úprava či přizpůsobení se novým pravidlům mě stojí čas, energii a především peníze. A já se můžu rozhodnout tak, že ty změny prostě neprovedu.
Někdo se rozhodl, že se přizpůsobí, protože chce a nebo protože se mu to vyplatí. Někdo se rozhodl, že se nepřizpůsobí, protože nechce nebo protože se mu to nevyplatí.
Ať si každý dělá co chce. Máte samozřejmě pravdu, že příklady, které jsem popsal jsou extrémní. Na druhou stranu - kde je hranice? Ať se majitel (tedy ten, který to celý platí) rozhodne podle sebe.
Neexistuje žádné právo (ani morální, ani jiné) vymoct si přístup na nějaký web. Problém vytvořili zákonodoráci EU, nikoliv provozovatelé. Pokud s tím mají občané EU problém, ať se na ně obrátí, aby věc vrátili zase do původního stavu.
Pokud se já rozhodnu, že můj web mohou navštěvovat pouze obyvatelé Dunajské Stredy, je to moje věc a nikdo mi do toho nemá co mluvit.
Jsou také jiná řešení než ta, která zde byla uvedená. Co když se majitel rozhodne, že web raději zruší, než aby se přizpůsobil? Najdou se lidé, kteří se budou dovolávat svého práva web i přesto navštěvovat dál a budou tito volat po sankcionování provozovatele? Upřímně - vůbec bych se nedivil...
Vy nechápete, co se stalo. Oni si nevzali vůbec žádné rukojmí. Oni se zcela rozumně rozhodli, že jim těch pár návštěvníků nestojí za to. Nevyvíjí žádný nátlak, po nikom nic nechtějí. Prostě jen dali státy EU na blacklist a smířili se s ekonomickou ztrátou, kterou jim to způsobí. Pro ně je to hotovo, vyřízeno.
Rukojmí je nástroj nátlaku. To si berete pokud někoho chcete k něčemu nutit. To není tenhle případ. Odepsali nás a je jim celkem jedno, co se tu bude dít. "S o L o n g, a n d T h a n k s f o r A l l t h e F i s h"
Přesně.
Povede to k další fragmentaci internetu, a omezení přístupu k informacím.
Tím se to krásně zařadí ke snaze snížit dostupnost knih (aka změny autorského práva), ke kódům regionů, které se nám znovu vrací s netflixem a spol, a k fragmentovanosti wikipedie, s jejími růzmámi jazykovými mutacemi článků (ne)obsahujícími různé informace a majícími někdy i výrazně odlišné vyznění. Jako kdyby nebyla jen jedna pravda, ale každý národ potřeboval mít svou vlastní verzi...
Tohle se vážně učí na univerzitách? To dobře ukazuje, proč je tak často cokoliv ohledně práv (dnes zejména tzv. lidských práv) spojeno s demagogií a manipulací. Jak zmínil kolega, v oborech STEM se učí něco zásadně jiného. Právě kvůli takovým "tvárným lidem" z práv se dějí nespravdlivá odsouzení, ve který hraje větší důraz apelace na city než důkazy (například případ Charles Chaplin vs Joan Barry, soud o určení otcovství a vůbec celková štvanice na Chaplina v té době, která má významně podobné prvky s dehonestačními kampaněmi současnosti).
Obory z oblasti STEM se snaží co nejvíce přiblížit té "univerzální vesmírné pravdě" a pak příjde právník a od boku něco střelí podle nálady, případně podle názoru chlebodárce. Například kolik stoleti se matematici snažili zpřesnit výpočet pí (neboli co nejvíce se přiblížit v tomto ohledu jediné pravdě - více pravd ohledně hodnoty pí prostě není) a pak si na konci devatenáctého století příjde v Americe chytrák a ustanoví hodnotu pí zákonem (Indiana pi bill).
Dříve jsem se divil, proč je tolik vtipů o právnících, teď už se ani tak moc nedivím. Třeba tenhle mi před pár lety připadal hodně drsný ... Jste v zavřené místnosti se lvem, grizzlym a právníkem. Máte pušku se dvěma náboji. Jak ji použijete? Správná odpověď je ... střelím právníka ... dvakrát ... pro jistotu. Já bych takový vtip nevymyslel, ale dokážu si představit, že člověk, který ho vymyslel, mohl být hodně frustrovaný z elementárního potlačování logiky a vítězství manipulace, diky které nějaký právník někoho "přesvědčil" o své pravdě a ten člověk jen neměl dostatečné schopnosti, aby obhájil stanovisko bližší pravdě, než bylo stanovisko právníkovo.
Nalezení pravdy (nebo alespoň přiblížení se pravdě) by mělo být otázkou objektivního zkoumání, nikoliv řečnických dovedností konkrétního subjektu.
Na přírodních vědách, matice, technických oborech, .... se obvykle učí něco jinýho...
Ale chápu... Když se člověk začne na soudní proces dívat jako na hledání toho, co se skutečně stalo, začne pojem "dobrý obhájce" působit poněkud nepatřičně.
Jen mě trochu zaráží, že do práva kvůli tomu nemá nikdo tendence rýpat. Lidi z těch oborů mají nejspíš tendence uplatňovat ten styl uvažování a kritéria jen na svůj obor, nebo se rovnou vzdali toho, aby do něčeho takového jako je stát vůbec mluvili....
Nicméně, nebazírováním na kvalitním obecném vzdělání, nezdůrazňováním důležitosti obecného rozhledu, a neřešením toho, co je vlastně pravda, pak zaděláváme na problém sami sobě.
Politikovi mohlo vyhovovat, že lidem dokáže namluvit cokoliv. Ale najednou se mu nelíbí, že tu vládne někdo jiný, kdo dokáže mluvit ještě líp. Podobně je pro velkého průmyslníka dobré, když má spoustu levné, nevzdělané pracovní síly (kdo neumí německy, tomu nemusím platit německý plat). Ale možná se mu nebude líbit, kdyby se třeba SPD, volená právě tou levnou nevzdělanou pracovní silou, dostala k moci.
Nás učili na právech, že pravda je to, o čem dokážeme přesvědčit svoje posluchače. Nic jako univerzální vesmírná pravda neexistuje.
V reálném životě se uplatňuje právo silnějšího. Prostě silnější pes kopuluje. Buďto jsme silní a dokážeme si prosadit ve světě svoji verzi pravdy a nebo jsme slabší a jsme nuceni poslouchat cizí verze pravdy. Tak to prostě je.
Bohužel, na nás se vztahuje ten druhý případ...
Tohoto problému jsem se dotknul v jiné části diskuse, která ale bohužel byla smazaná. Vy se snažíte dávat na stejnou úroveň výroky a názory. U výroků lze pravdivost zkoumat a je to jeden z atributů výroků. U názorů není zkoumání pravdivosti relevantní, protože názory odráží způsob vidění světa a pravdivost není atributem názoru podobně jako třeba hlasitost není atributem světla.
Myslím si, že není možné mít více pravd a například u soudního sporu se probíraná situace nějak stala, ale soudce neví jak. Soudce se pouze snaží (alespoň by měl) dostat co nejblíže k pravdě, která se opravdu stala. Jestliže obě strany vypovídají pravdu, pak nejde o dvě pravdy, ale o dvě části jedné pravdy, která se skutečně stala a které si neodporují. Pokud se výpovědi liší a odporují si, pak nemůže jít o dvě pravdy, ale minimálně některé části jedné nebo obou výpovědí pravdivé nejsou. Ještě chci zdůraznit, že u soudu by ve výpovědích měly být především výroky a měly by se hodnotit výroky, nikoliv názory. Názory u soudu slouží především k hodnocení motivace zúčastněných, ale nikoliv k hodnocení zda se daná věc stala či nikoliv.
Niemand:
1) Si to tak neber.
Na medicíně ti zas nejspíš řeknou, že peněz je jen omezený množství a nestačí na postkytnutí nejlepší dostupný péče všem.
2) Mimochodem, když kámoše právníka upozornili ve škole na některé temné detaily práv, byl z toho docela přešlej.
3) STEM obory mají naprosto stejný problém s fachidio tstvím a malým rozhledem jako právo. Jen se to v nich neprojevuje přímo, ale prostě tak, že lidi co to studujou maj malej rozhled.
Vy jen nerozumíte rozdílu mezi pravdou a pravdou. Ta první je univerzální, matematicky doložitelná, spočitatelná, ověřitelná. Ta druhá je myšlenkový experiment vycházející ze společenských konvencí. Fakt, že pro obě věci máme stejné pojmenování, z nich ještě nedělá stejnou věc.
Chcete-li to na jiném příkladě, tak na svobodě. Jak je možné, že má svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného? Je to ještě svoboda? Pokud není absolutní, tak to přeci nemůže být svoboda, ne? Stejně je to s tou "druhou" pravdou. Má pravda končí tam, kde začíná pravda druhého. Právníci i celý soudní systém je postaven na tom, určit kdo má v čem pravdu. Pokud odhlédneme od jednoduchých sporů typu "udělal/neudělal", tak se vám otevře svět plný polopravd, irrelevantních pravd, účelových tvrzení a dalších věcí, které jsou nahony vzdálené univerzální pravdě matematiky. Nejhorší situace je, když obě strany mají pravdu. Pak se bohužel stává, že vyhrává ten s lepším právníkem. Objektivní zkoumání nepomůže, to vám jen potvrdí to, co už víte: že jedna strana tvrdí X, druhá Y a oboje je pravda. A soudce pak musí vybrat, čí pravda je důležitější než ta druhá.
PS: "Indiana pi bill" není případ prosazení kraviny zákonem. Autor doopravdy věřil, že našel správné řešení a postup si chtěl posychrovat zákonem. Navíc tam vůbec nešlo o Pi, ale o jednu z úloh, o které si už ve starověkém Řecku mysleli, že řešení nemá. Pán si díky chybám měření myslel, že jí navzdory všem vyřešil a chtěl na ten postup lejstro. Pi z toho vyplynulo jen proto, že "pokud by tohle bylo skutečné řešení kvadratury kruhu, pak by Pi bylo 3.2"
PS2: Já mám o právnících raději tento vtip: Přijdou dva právníci do restaurace a každý si objedná sklenici vody. Pak si každý vytáhne z tašky sendvič a začnou jíst. Číšník jim donese vodu a řekne: ale pánové, tady nesmíte jíst vlastní jídlo! Právníci se na sebe podívají, pokrčí rameny a vymění si sendviče.
Dobrý den,
děkuji za reakci. To, že nikde nejsou vidět smazané komentáře je škoda.
Předně bych řekl, že pod pojmem trolling si představuji něco jiného, nicméně na tom nesejde.
Druhak nesouhlasím s tím, že některé mé smazané názory byly offtopic.
Například, když jsem pod článkem o reformě copyrightu řekl, že vypínání webů pro EU povede ke zvětšování rozdílu mezi informacemi dostupnými pro jednotlivé země, tak o offtopic mohlo jít jen těžko, neboť se zabývám konkrétními důsledky zákona o kterém se ve článku píše.
To, že jsem při tom zmínil i další příklady (jako například kódy regionů vracející se s netflixem a rozdíly mezi jazykovými variantami wikipedie) z toho mohlo udělat offtopic jen těžko. Jednalo se totiž o pouhé umístění důsledků daného zákona do širšího kontextu spojené se snahou o poukázání na určitý trend.
Jistěže řada věcí z oblasti společenských věd je objektivně stanovitelná a prokazatelná, pouze tyto vědy degenerovaly na bezcenné blábolologie, jejichž provozovatelé nemají žádnou motivaci po nějakých objektivních informacích. Důsledkem toho je, že pracovníci z exaktních oborů jsou zpravidla i v těch neexaktních orientováni lépe a působí důvěryhodněji než kmenoví humanitníci.
Jakože jasně. Chápu, že chcete mít v diskusích pořádek. Na druhou stranu mi to připadá trochu neuctivý. Člověk se s tím píše, chce něco smysluplnýho sdělit a oni mu to smažou...
Plánujete promazávat i nějaký další vlákna? Abych případně vzdal snahu tam psát....
A mimochodem, osobně jsem tuhle diskusi považoval za top mezi tím, co tu doposud probíhalo.
Váš příklad se soudcem je opět "stalo / nestalo". Jenže takhle většina soudních sporů nestojí.
Ty bývají postavené stavem: otec dítěte udělal to a to a to, matka dítěte udělala to a to a to. A soudce má rozhodnout o tom, komu svěřit dítě do péče a jak upravit styk obou rodičů. V majetkových sporech zase s oblibou bývá to, že smlouva zavázala obě strany k nějakému jednání. A obě strany smlouvu porušily. Objektivní pravda. Jenže soud stejně musí rozhodnout, které závazky které straně přizná a které ne.
Bohužel takových je většina soudních sporů. A proto nejde o to, kdo má pravdu, ale o to, kdo má jakého právníka. Velkou výjimkou je trestní právo, které funguje tak, jak vy píšete - zákon říká "za tohle tolik" a tak se zkoumá, zda to obviněný udělal. Jenže většina je právě všelijakých obchodních a občanských sporů, a tam je pro pravdu tak málo místa. A právě tam odtud je nejvíce špíny a tam excelují (všeho)schopní právníci. Vašimi slovy - výroky jsou irrelevantní, důležité je, jaký názor si udělá soudce.
Jo takhle bylo myšlené to "diskreditovat", už chápu...
Co se systematických chyb týká, jsou země, kde exit polly vychází víceméně naprosto přesně. A pak je česko, kde je nikdo nedělá. Nejspíš nevycházej. Je škoda, že se nikdo neodváží analyzovat kdo se zdráhá o své volbě mluvit. Pomohlo by to předvolební průzkumy zpřesnit. Jenom by tam SPD dostávala moc hlasů, a nevypadalo by to hezky.
To s tím opakováním stejných testů je dost dobrý nápad. Zajímalo by mě, jestli se na základě toho dělají korekce v předvolebních průzkumech.
Máš palec nahoru za první polovinu, ale u té poslední věty bych byl opatrný. Záleží, o jakých oborech mluvíš. Podle mě nemají studenti STEM moc prostor přemýšlet nad problémy ze sociologie. (Která je podle mě chudák jednou z nejzpolitizovanějších věd.) Už jen proto, že většině z nich nikdo neřekne, že by je něco takového mohlo zajímat, a sami k tomu nedojdou.
Právě sociologie se dá objektivně zkoumat velice dobře (existují takové nástroje, jako je epidemiologie a statistika, které u hromadných jevů, zkoumaných např. v biomedicínských oborech, mají vysokou validitu a úspěšnost). Druhá věc je, že studenti tohoto a souvisejících oborů se spíše učí papouškovat dogmata, asi jako druhdy studenti VUML. Včetně toho, že jim chybí představa, co a jak by se zkoumat mohlo.
A mnozí jsou natolik mentálně upadlí, že se sice přiživují marketingovými studiemi, ale aplikovat jejich metodiku (je to v podstatě zmíněná epidemiologie, využívající statistiku jako nástroj) na základ oboru je ani nenapadne.
A ti, kteří něco takového dělají (třeba P. Bakalář) jsou v podstatě ve svém oboru "disidenty".
Bohužel tu je obor "behaviorální psychologie", který obvyklé nástroje sociologie diskredituje. Dokud je subjektem výzkumu člověk a předmětem zkoumání je to, co si daný jedinec myslí, pak se k objektivitě nedostanete. V lepším případě se "dá objektivně zkoumat" smrskne na generátor náhodných čísel, v horším případě vám prostě vyjde to, co chcete, aby vám vyšlo. Objektivně :-)
Člověk není racionální. Člověk je iracionální. A co hůř, člověk je předvídatelně iracionální.
Jak diskredituje nástroje sociologie?
Behavioristi jsou třeba ta skupina, která říká, že introspekce jako způsob výzkumu nemá ve vědecké psychologii co pohledávat. Důležité je pro ně to, co se dá objektivně měřit.
Poslední větu má ráda behaviorální ekonomie. Krom toho si jí jsou psychologové hodně dobře vědomi. (Adiktologové a lidi zabývající se reklamou vědí svoje...)
No, od doby, co jsem narazil na jisté sociology vegany a na pojem karnismus* jsem docela ztratil iluze o moderní podobě sociologie....
*"Podle autorky jde o všeobecně sdílenou a nereflektovanou ideologii, že je správné nebo dokonce žádané konzumovat maso zvířat, která jsou v dané kultuře definovaná jako jedlá."
On je ten Bakalář disident hodně proto co zkoumá, ne? Jeho výzkum neznám, ač bych řekl že otázky, který řeší jsou těžký (jakože geny vs. kultura vs. jinak naučené je těžkej problém psychologie, a nějaké definice inteligence je taky těžkej průšvih, obzvlášť napříč kulturami), takže bych se spíš bál, že jeho řešení těch otázek nebude uspokojivé.
Nicméně koukat na náboženství jako na evoluční strategii skupiny je principiálně fajn (nečetl jsem k jakým závěrům dospěl). Třeba takové košer lze interpretovat jako dost rozumnou sadu zásad, jak připravit bezpečné jídlo. Něco z toho už bylo překonáno, ale něco se používá stále.
Klasické nástroje sociologie jsou založené na zjišťování stavu věci. Některé věci lze měřit (průměrný plat, nezaměstnanost atd.), jiné nelze zjistit jinak než dotazováním. Je kolem toho poměrně slušný matematický aparát (reprezentativní vzorek atd.)
Behaviorální psychologie ale zavádí black box. Pokud připustíme jeho existenci, pak začne být dotazování "na vodě". Ten black box mezi "co ten člověk skutečně cítí" a "co ten člověk řekl" je významný zdroj chyb. A protože člověk je předvídatelně iracionální, tak systémových chyb - odchylka není náhodná a sebelepším vzorkem dotazovaných se ta chyba nezmenší. To je ten hlavní zdroj diskreditace - názor, že je tam systémová chyba, nezávislá na výběru dotazovaných subjektů.
Špatně (nebo vhodně, podle záměru) položená otázka může dát výsledek, který vůbec neodpovídá stavu. Zneužívá se to ve všelijakých průzkumech veřejného mínění atd. Jenže on ten efekt existuje i když ho nechceme. Získat některé druhy dat je proto najednou problém. Před půl stoletím by byl dotazník a na základě něj vypracované "polovina populace si myslí, že jim za poslední dva roky klesla životní úroveň" přijatelný. Dnes se to ale prakticky nedá udělat tak, aby se výsledek dal obhájit. Musí se používat jiné metody, kupříkladu měřit několik let podle stejných otázek a porovnávat to meziročně. Což je důvod, proč renomé mají hlavně firmy, co své výzkumy dělají už roky podle neměnných pravidel.
Sociologové prostě mají práci mnohem těžší, než ji měli kdy dříve. Jediné, kde je to díky počítačům snadnější, je demografie. Ale klasická sociologie to má těžké, protože klasické nástroje "dotazník" a "rozhovor" už nemají takovou váhu, co dříve. Tedy, ony ji neměly mít ani dříve, ale alespoň už tušíme, proč mohli dva sociologové ve stejné době, na stejném místě a se stejnou metodou dojít k opačným závěrům.
Problém není v uspokojivosti řešení otázek sociologů typu Petra Bakaláře. Demagogové mají problém, že se vůbec odváží něco takového zkoumat, přitom rozdíly mezi rasami jsou evidentní. Například průměrný eskymák bude o dost menší než průměrný černoch i při započítání pygmejů. Jestliže jsou mezi rasami viditelné fyzické rozdíly, je logické vyslovit hypotézu, že mezi rasami mohou být i rozdíly v duševních disciplínách. Proč je v pořádku mluvit o dominanci černých atletů ve fyzických sportech, například v basketbale a proč je přitom nepřípustné zmínit absenci černých šachistů ve světové špičce? Nejznámější/nejlepší je asi Maurice Ashley, ale mezi ním a úzkou špičkou je obrovský rozdíl několika stovek ELO ratingových bodů.
Tady je přednáška na téma etika výzkumu, kde je Petr Bakalář také zmíněn jakožto černá ovce ... https://www.youtube.com/watch?v=mjvWlTvG_yQ&t=1004
A když někdo využívá televizní reklamy na ovlivnění voleb?
A když někdo využívá billboardy u dánice na ovlivnění voleb?
A když někdo vylepuje plakáty svojí strany aby ovlivnil volby?
A když někdo vyjde mezi voliče aby ovlivnil volby?
A když se někdo účastní televizní debaty před volbama aby ovlivnil volby?
A jak by měl diskutující postupovat v případě, že redakce nesprávně vyhodnotila, že jde o offtopic/trolling?
Byla smazána pouze jedna větev vlákna, která reagovala na příspěvek, který nebyl smazán. Buď je již první příspěvek offtopic a s ním i další, které na něj reagují nebo první příspěvek offtopic není a pak ani logicky nemohou být offtopic příspěvky, které na něj přímo reagují. Já osobně jsem ve smazané větvi nepozoroval o nic větší offtopic, než je v původním příspěvku, který smazán nebyl.
Prosim Vas, co to melete? Nikdo se nebude dovolavat zadneho prava navstevovat nejaky web. At si to treba Americane provozuji nekde na nedostupne, uzavrene siti, je to jejich vec. Vetsina tech medii stejne nebude nikomu chybet. Jina vec je, ze GDPR vubec neni tak neuzitecne a zbytecne jak se zde snazite podsouvat. Fakt, ze vetsina smirackych webu z USA to v Evrope radeji zabalila nez aby omezila smirovani to jen dokazuje. Jeste at svuj obsah pro EU zablokuje i Facebook a bude konecne klid. 90% ceskych online marketeru bude... vite kde.
Dobrý den,
1) protože byly offtopic (viz bod 8 v Pravidlech pro diskutující)
2) ne, jednou smazané příspěvky už nikde na webu vidět nejsou
Netýká se to pouze této diskuse/tohoto vlákna, komentáře, které nejsou v souladu s pravidly, mažeme průběžně. Pokud nechcete, abychom váš komentář smazali, je to jednoduché: nepište offtopic, ale k věci. A nereagujte na offtopic/trolly (jakmile smažeme první příspěvek vlákna, smažou se i odpovědi), ale raději nám je nahlašte.
Díky.
Ohledně tý pravdy - samozřejmě, že je to tak, že žádná neexistuje. A samozřejmě, že v jiných vědních oborech je to jinak.
Chemický prvek můžu jasně definovat, změřit, zvážit, pojmenovat, zařadit do tabulky a já nevím co. Gravitaci můžu taky definovat, změřit,, spočítat s pomocí vzorce atp.
Ale pravdu? Copak ona nějaká ve vesmíru je? Může mi jí někdo ukázat? Nachází se třeba na oběžné dráze? Nebo 4 m pod povrchem země? Je možné ji změřit nebo zvážit? Je možné určit, že tento konkrétní výrok obsahuje 37,4 % pravdy, kdežto věta, kterou pronesl druhý řečník obsahuje 58,6 %, proto je tedy pravdivější? A jak se pravda měří? Pravdometrem? A jednotkou je jeden "kec"? :-D
Smiřte se s tím, že žádná pravda neexistuje. Prostě to tak je.
Voličům Trumpa se zdá, že má pravdu Trump, voličům Babiše se zdá, že má pravdu Babiš, příznivcům Nelsona Mandely se zdá, že to on říká pravdu. Jezuita měl taky svojí pravdu a čarodějnici bylo potřeba upálit.