Názory k článku Kontrola emailů na pracovišti: ano či ne?

Proboha, každý člověk má nárok na soukromí. A kdo si myslí, že v zaměstnání se z nás stávají roboti bez potřeby osobní komunikace, měl by se zamyslet upřímě sám nad sebou. Zakazování nebo tajné kontroly stejně nic nevyřeší a černá ovce firmy si najde jinou cestu pro své nekalé úmysly. A obyčejný člověk, který chce poslat tetě přání k narozeninám to neudělá, protože má strach. Ať se lidé zamyslí, jak by jim bylo, kdyby měli kameru v koupelně a získaná data zveřejnili na INETu. To by se asi nelíbilo nikomu. A se soukromou poštou je to stejné.

Naprostá pravda...

Soukromá emailová korespondence u zaměstnavatele (v okleštěných mezích - viz např. to přání k narozeninám) se dá ale provozovat pří umožnění přístupu na Internet jednoduše, aniž bych se musel bát ptát se sám sebe "prohlíží to můj zaměstnavatel nebo ne?". Použít freemail s SSL kódováním (známé https:) a zaměstnavatel nemůže zjistit ani prd (tedy jen že jsem se na 2 minuty přihlásil na https://www.email.cz), ale to je vše.

P.S. Co je ale podle mě hlavní, že zaměstnavatelé by VŽDY A ZA VŠECH OKOLNOSTÍ měli dát zaměstnanci PŘEDEM vědět, že jejich emailová (vnitrofiremní) korespondence je monitorována, nikoliv to dělat tajně - to je pak totiž odporná rána pod pás, a je to akorát na zvracení!

Lidé, kteří mají přístup k internetu, pracují většinou na pozicích, kde ani tak není důležité naplnění pracovní doby, ale především výsledek práce. Pokud si proto v pracovní době píší soukromé maily, projeví se to na výsledku jejich práce. Ten by si měl ohlídat jejich nadřízený. Ale samotný fakt, že někdo v pracovní době píše soukromý mail, nemusí být vždy hodnocen negativně: zaměstnanec si věci po mailu vyřídí rychleji, než kdyby svému kamarádovi třeba telefonoval z ulice nebo se s ním dokonce musel osobně setkat. Zbytek času tak bude moci pro práci lépe využít...

Myslim, ze je mozna na miste jeste deleni soukromych e-mailu na prichozi a odchozi.

Prosim Vas, co byste chteli po ceskych firmickach, ktere nemaji ani par drobnych na vlastni e-mail adresu a v oficialni korespondenci, v reklame, vizitkach apod. pouzivaji pouze a jen free-mailery, schranky dostupne automaticky u poskytovatelu typu Quick, VOLny apod... Idea definovaneho stavu e-mail adres je hezka, prakticke nasazeni je temer nemozne (viz napr. soucasne prehodnoceni e-mail adres spolecnosti KPNQwest, kterou je otravovany kazdy odesilatel zpravy a to i v konferencich...:-()

souhlas.
vidím jako podstatný rozdíl, když někomu přijde pošta, kterou si neobjednal, nevyžádal nebo mu prostě někdo známý píše.
Když však někdo bude svým známým z firemního mailu posílat zprávu s desetimegovým klipem dvakrát denně, tak už je to napováženou. Ať jde o přetahaná data, využití pracovní doby i zneužití firemního mailu.
Každopádně by však zaměstnavatel měl svého zaměstnance uvědomit, že je mu pošta kontrolována. Sám osobně jsem však proti kontrole mailů.

Zažil jsem něco jiného. Slečna s vizáží dělníka v kamenolomu rozpoutala firemním e-mailem erotickou smršť. Denně kolem 15 e-mailů, další po ICQ. Na práci nezbyl čas. To nebyla nějaká zpráva k narozeninám. Ne vždy je kontrola neoprávněná.

A to mi chcete namluvit, ze to byla chyba te slecny? Nebyla to nahodou chyba jejiho nadrizeneho?

A vizaz te slecny je k problemu totalne irelevantni.

Jak si zajistím použití SSL, jestliže jej freemailový server neumožňuje?

Nijak :) Doporucuji zmenit freemail :)

To je přece "podle vkusu každého soudruha"!

Absence/ignorovani pravidel firmemni komunikace. Bez podrobnejsi znalosti situace lze tezko soudit ci to byla chyba.
Vy take posilate liebesbriefy na firemnim hlavickovem papiru?

anebo pouzit placeny :-) bez reklam, se zarukou a s https

Tohle je presne ono, mozna se trochu zapomina na to, ze zamestnanci nejsou veprin. Na druhe strane, cim vice techto nesmyslnych zakazu bude, tim "vice" a "efektivne" budou zamestnanci pracovat. Jsou vsak i jina reseni, treba upustit od zamestnaneckeho pomeru a zivit se sam. Pak si muzete posilat co a jak se vam zachce a zadny nouma vam do toho nebude kafrat.

Ano v rozumne mire snad (radove 2-3 emaily tydne) ale firemni prostredky a pracovni doba by rozhodne nemely slouzit k osobnim potrebam zamestnance. Pokud by si v IT firme zamestnanci vyrizovali osobni emaily, v hotelu by se uklizecka prozmenu zadaco nadlabla a vychrupkala a treba ve fabrice na tuzky by zase delnas nosil "vybavu" detem do skoly tak by to tu slo do pr... ¨jeste rychlejc nez ted. Clovece probudte se! Dneska se pise rok 2002 a ne 1982 !!!

Clovece, uvedomujete si vubec, ze nekteri lide jsou v praci treba deset a vice hodin denne a mnohdy vcetne vikendu? To je prave rozdil mezi uklizeckou a treba programatorem. Uklizecka si umyje svoje schody a vysaje koberce a jde domu. U lidi, kteri maji klouzavou pracovni dobu, coz casto znamena, ze delaji od nevidim do nevidim a jim byste chtel vycitat par soukromych mailu?

Asi to záleží opravdu na domluvě mezi zaměstnanci té firmy a jejich zaměstnavatelem. My například to řešíme tak, že normální soukromé e-maily tolerujeme, ale jsme dost nepříjemní na ty, co posílají známým nebo od nich dostávají e-mailem videa nebo klipy.
Čili my namátkově kontrolujeme velikosti odchozích a příchozích e-mailů a adresy, kam/odkud tyto zprávy jdou. Pakliže velikost korespondence toho kterého zaměstnance má podezřele vysokou hodnotu, pak jdeme hlouběji do logů a začneme kontrolovat i obsah e-mailů. Dotyčný člověk je pak upozorněn na to, že je mu kontrolována pošta a že by se měl ukáznit.
Každopádně ale všichni u nás vědí, že jim může být namátkově kontrolována pošta (a na to upozorňujeme i nově přijímané lidi). Naštěstí jsme k tomuto kroku museli sáhnout jen snad jednou nebo dvakrát za tu dobu, co ten systém máme, a pokaždé jsme se dohodli po dobrém...

Samozrejme, ze zalezi na zdravem rozumu obou zucastnenych stran - zamestnance i zamestnavatele. Zamestnavatel rozhodne MA pravo zakazat soukromou korespondenci (a anketa to zatim ukazuje), ale rozumny zamestnanec se takoveho extremu bez duvodu nedopusti, stejne tak ma nepochybne pravo provadet kontrolu posty, ale bylo by krajne neeticke, kdyby ji kontroloval bez toho, ze to zamestnancum jasne a dopredu oznami (a chovat se eticky v tomto pripade nic nestoji, takze pokud ze strany zamestnavatele nejde o pomstu, nema duvod o svem umyslu kontrolovat postu neinformovat). No, a zamestnanec takove tolerance nezneuziva a vyzuva ji rozumne, a pokud neni u sveho zamestnavatele spokojen tak si najde jineho, kde bude spokojenejsi (neni-li takoveho, ma zrejme prehnane pozadavky).

Rozumny zamestnavatel nejenze toleruje primerene soukrome aktivity zamestnance, ktery jinak sve sverene ukoly zvlada dobre - ale v nekterych pripadech je takova tolerance dokonce prinosna. Napriklad soukroma aktivita zamestnance v odbornych diskusnich forech muze v mnoha pripadech pusobit jako soft-promotion (a to casto i v pripadech, kdy zamestnanec o svem zamestnavateli primo nemluvi), coz je v urcitych oblastech ucinna a navic dobre cilena forma reklamy - a pritom snad jedina forma nevyzadane reklamy, proti ktere nebyva na Internetu vetsich protestu.

Jako student se k téhle problematice asi nemám moc co vyjadřovat, ale přesto...
Brigádničím u jedné poměrně velké společnosti, která se zabývá výrobou čipů (všichni asi tušíte u které, když řeknu, že jsem z českého Silicon Valey :-). Jedna z prvních věcí, na kterou mě upozornili po nástupu bylo to, že firemní pošta je monitorovaná. Což o to to bych pochopil. Rovněž jsem pochopil, že počítače jsou zde z důvodů výrobních a ne proto, aby se jimi obveselovali zaměstnanci (čím se taky chcete obveselovat na naprosto osekaných NTčkách :-). Jenže tady mé chápání končí. Společnost má totiž intranet. Mno nic moc, ale cosi se tam najít dá. Jenže co se nestalo -- nějaký(ká) zamětnanec(kyně) se jala zjišťovat zda je její dcera (která u ni nebydlí) v práci, protože s ní potřebovala mluvit (mobil nemá). Něják se jí nedařilo, tak to vzdala. Hádejte co se stalo -- druhý den na ní došel(la) nařízený(ná) a dostala sprda před nastoupenou rotou! Od té doby mají všichni zaměstnanci hrůzu se na ten intranet podívat jenom co je dnes na oběd. Tak marně uvažuju -- k čemu tam ten intranet je? Pokud je jen pro některé "vyvolené" tak proč je povolen na všech počítačích (je tam v průměru 1 počítač na cca 10 lidí -- ve směnovém provozu)? Tohle je prostě Kocourkov. Já sice chápu, že zaměstnanci jsou tam od toho, aby pracovali, ale pouštět na ně zbytečně hrůzu je trochu zvrhlost a mimo to když nemají zrovna moc práce (a takové situace tam skutečně jsou -- ne moc, ale jsou), můžou "volný" čas využít ke svému duševnímu obohacení, což je na konec pro zaměstnavatele výhodné. Nebo ne? Nebo že by opravdu zaměstnavatelům (nechci to ovšem generalizovat) vyhovovalo mít zaměstnance nevědoucí "blbečky"?

Nemůžu si pomoci ale vždy jsem srozuměn s tím, že cokoliv dělám v pracovní době, na svém pracovišti, může být po právu zkontrolováno, zrevidováno či prověřeno, četnost e-mailů nevyjímaje. Jsem placený za to, že v pracovní době pracuji a chápu potřebu zaměstnavatele kdykoliv zkontrolovat, zda nevyhazuje své peníze oknem.
Z tohoto hlediska považuji kontrolu logů za samozřejmost. V případě, že výčet logů významněji přesáhne hranici běžnou pro konkrétní pracovní pozici a není jen z logů zřejmé, zda došlo ke zvýšení pracovní aktivity či jen k nárůstu mimopracovních aktivit, pak kontrolu obsahu prostě nepovažuji za podraz.

Bezdůvodné pročítání obsahu dopisů je určitě nemorální ale těžko se dokazuje a proto s ním vždy počítám. Do e-mailů, ktere odesílám ze svého pracoviště nikdy nepíšu nic, co považuji za ryze osobní.

Potřebu kontroly odvedené práce u počítače docela chápu. Výsledkem této práce je většinou něco nehmotného a jak jinak zkontrolovat výsledek nehmotné práce než prostě dát dohromady soubory, které daný člověk vytvořil a kouknout, co v nich je. My všichni, kteří víme, kolik neskutečného času se dá strávit u komplu připojeného na net (ať už surfováním či vyřizováním pošty) a při tom docela uspěšně předstírat práci, přece rozumně nemůžeme považovat kontrolu za porušování nějakých pravidel (nebo dokonce za porušení práv daných Listinou ZPS). Blahosklonnost zaměstnavatele bych v tomto případě chápal pouze v případě, že celá firma jede na plné obrátky a všichni mají očividně splněno vše, co je náplní jejich práce.

K předchozím příspěvkům. Narozeninová přání tetičce, psaná z pracoviště si snad dokáže obhájit každý a popravdě řečeno, nedokážu si představit, že by mohl někdo namítat něco proti dvěma třem odstavcům (pokud ovšem není množství tetiček výrazně vyšší než běžné). A proti případnému surfování v okamžiku, kdy není co dělat (což se opravdu může stát) nelze rozumným zaměstnavatelem samozřejmě namítat nic.

Omlouvam se za trochu zmatenou posledni vetu, ale smysl je snad zrejmy.

Jak jste psal máte možnost a právo kontrolovat logy - odkud, kam, velikost mailů.
V okamžiku, kdy připoušíte čtení obsahu mailů, je už jiné kafe...doporučuji přečíst Trestní zákon par 239.

Také žasnu, když někdo považuje za velkorysost, že zaměstnanci sledování obsahu emailů oznámí...
(pokud vám listonoš oznámí, že dopisy před vhozením do schránky čte, bude to OK???)

Srovnání s listonošem poněkud pokulhává, protože takovéto dopisy posíláte na vlastní náklady. Ale zneužívání e-mailů pocítí především firma - ať už se to projeví rychlejším vyčerpáním datového limitu na počítané lince, snížením průtoku dat pro ostatní aplikace kvůli právě probíhajícímu odesílání velkého e-mailu nebo zvýšením telekomunikačních poplatků za připojení k Internetu.
Jak jinak chcete dokázat, že zaměstnanec svou schránku zneužívá, než že se podíváte do obsahu jeho e-mailů? Trestní zákon, který jste citoval, je totiž zastaralý (alespoň podle toho, co jsem četl) a nepočítá s řešením něčeho tak specifického, jako je problém s kontrolou/nekontrolou e-mailů. Právo na ochranu soukromí je hezká věc, ale pokud to začne narušovat jakýmkoliv způsobem provoz firmy (ať už jde o pracovní morálku nebo zvýšení nákladů na komunikace), musí jít soukromí stranou.
Jak už tady několikrát zaznělo, zaměstnanci je oznámeno, že mu *může* být kontrolována pošta v případě podezření ze zneužití služební schránky, ne že mu *je* kontrolována (aspoň u nás). To je fér jednání, kdy obě strany vědí, co se může stát a včas se podle toho zachovat. Pokud se to zaměstnanci nelíbí, může vždycky přejít jinam.
Pakliže ale jsou na obou stranách rozumní lidé, může vše fungovat, aniž by jedna strana musela cokoliv kontrolovat a druhá strana se bát poslat sebemenší soukromý e-mail. Je to jen o soudnosti a ochotě se dohodnout...

no, co se týče mých zkušeností, tak z fabriky na tužky se tužky nosí :-) ať už s tichým nebo s vysloveným souhlasem zaměstnavatele (do určitého množství).
Zaměstnanci Phillipa Morrise můžou v práci vykouřit kolik chtějí :-)

stale nevidim problem. pokud chci komunikovat s ostatnimi, mam s sebou SVUJ soukromy telefon, jehoz provoz si platim a neokradam zamestnavatele (pokud se s nim na soukromem vyuzivani firemnich prostredku nedohodnu). nebo by Vam prislo normalni, ze ridic z povolani (ktery by klidne pracoval take 10 a vice hodin denne) by si obcas za firemni prostredky v pracovni dobe zajel do Bratislavy vyridit soukrome zalezitosti?

a v ankete vyhrava: ANO, no je videt, ze do teto ankety prispiva hodne zamestnavatelu, kteri nezapomneli na moresy ze starych dobrych komunistickych casu. Jen tak dal soudruzi.

O jakem okradani to mluvite? Jakym zpusobem asi poskodim sveho zamestnavatele, kdyz mame v praci kabelove pripojeni, ktere ma nepocitany prenos, je dimenzovane vice nez dostatecne, pocitace bezi tak jako tak a ja si svoje ukoly splnim? Uznavam, ze pokud je cela firma pripojena pres jeden modem a musi platit za kazdou minutu nejmenovanemu operatorovi, je to trosku neco jineho. To uz si rozumny zamestnanec sam da pozor a zbytecne firemnimi prostredky neplytva.

Nevim jestli ma ten ridic priplatky za prescasy, ale u IT pracovniku tomu tak obvykle nebyva, tak nevim, o jake pracovni dobe to chcete mluvit, pokud pracuji tech 10 hodin denne. Nechci se nikoho dotknout, ale meli byste se zamyslet, jestli je skutecne vhodne se na vsechny zamestnance divat jako na delniky z fabriky.

Myslím, že si zde dost lidí plete pojem soukromí a pracovní proces. Asi jen blázen bude souhlasit s narušováním soukromí kohokoliv. Ale je zde základní věc:

Jsem zaměstnavatel, soukromá osoba. Za své peníze jsem zakoupil PC, platím linku na net, telefon apod. Pokud můj zaměstnanec toto zařízení, bez , (a pozor důležité,) mého vědomí, cokoliv z tohoto použije , dopustil se krádeže. Jistě, dá se argumentovat , do 2000.- je to jen přestupek, není to trestný čin. Jenže, opět pozor - 10x 500.- není 10 x přestupek, ale to už je trestný čin. Jak by se komukoliv z vás, jež tak hájíte soukromí a nedotknutelnost vašich mejlů líbilo, kdyby váš zaměstnavatel došel, vzal si vaše auto , s vaším benzínem a jel se projet ? Asi by jste prskali ,že ? A tak je to i s použitím zařízení v práci. Nemyslíte ? Ale nebuďme dogmatici, jistě rozumný zaměstnavatel nebude nic namítat proti tomu, že vám dojde občas mejl, že se na netu mrknete na počasí, či kde co v kině hrají. Případně si objednáte dovolenou. Ale ruku na srdce - mrkněte se na různé chaty, kecfóra, seznamky . Je zde plno, plno těch, kteří to neplatí. Takže pokud má občan právo na soukromí, pak má i na ochranu svého majetku. Co je víc ? Asi jak kdy a pro koho. Takže chraňme své soukromí tím, že nebudeme zneužívat to co nemáme.

chyba té slečny to nebyla ? Tý brďo a čípak. Že by její šéf ji pohlavně neuspokojoval a ona musela hledat jinde ? Žasnu nad rozumem některých

Skoda, ze je vase reakce az na konci, pokud si moji zamestnanci pisi s prateli v poradku, ale rozumne :-) Potiz je prave v tom, co je rozumna mira a vami predstaveny priklad jej plne vystihuje. Nemyslim si, ze by si to zamestnanci dokazali predstavit prevedene do praxe :-)

to je právě ten celý problém. Náš národní zvyk - "Co je Tvoje je i moje, ale co je moje tak na to mi nešahej." :-)).

:-) kdo neokrada zamestnavatele, okrada rodinu

Obrazně řečeno, poškodíte ho třeba tak, že čas, který jste strávil psaním svého soukromého e-mailu, jste mohl využít pro získání zakázky pro Vaši firmu. Ale to je jen příměr, takže mne neberte tak doslova ;-).

Nebo čas, který strávil psaním soukromého E-mailu, využil pro chvíli oddechu, kdy zaměstnal svoji mysl něčím jiným a vzápětí přišel na skvělý nápad, týkající se třeba nového grafického návrhu reklamní kampaně, či optimalizace nějakého výpočetního algoritmu. ;-)

A teď babo raď...

Paragraf 239 zde nelze aplikovat, máte smůlu. Pokud při nástupu do zaměstnání, je zaměstnanec upozorněn např. " Je zakázáno používat firemní zařízení k soukromým účelů! Veškerá elektronická pošta je sledována a archivována!" pak čtením kteréhokoliv mejlu , který projde přes firemní "fajrvól" je naprosto legální. A mohu Vám říct, že jsme tento problém měli, skončil u soudu a výsledkem bylo, nejen to, že jeho žaloba byla zamítnuta, ale bývalý zaměstnanec dodnes splácí škodu, jež mu dalším soudem , po naší žalobě, vyčíslena. Takže si namlouvejte, jak cokoliv obejdete přes SSL, Http apod. Omyl. Pokud nemáte fyzický přístup k servrům, neuděláte nic. Možná si to myslíte, ale omyl je pravdou . Pěkný den

Skvěle řečeno.
Mnoho firem tento problém řeší tak, že do pracovních smluv vtělují dodatky typu "...zaměstnanec se zavazuje, že bude se svěřenými mu zařízeními a vybavením pracovat hospodárně, ohleduplně a v souladu s provozními předpisy firmy...", tedy že nebude mj. zneužívat firemní přístup k Internetu a svou služební schránku.
Jde jen o to, *jak* stanovit onu hranici mezi "tolerovaným zneužitím" a "faktickým zneužitím"? Na základě jakých kritérií ji stanovit? Možná toto by mělo být předmětem naší diskuze, protože si myslím, že tu chybí cosi jako standard či šablona, na které by se pak dalo dále stavět (i když zřejmě nebude možné něco takového stanovit z důvodu rozdílnosti podmínek u jednotlivých společností a firem).

Pohled zaměstnance:

Jsme malá firma a já dělám mimo vývojové práce i správu téměř všeho. Máme zde kvalitně (alespoň si to myslím - je to moje práce) zabezpečenou a antivirem fitrovanou poštu, přístupnou i přes wap/https/imaps/pop3s, kterou používají všichni ke všemu (ať už soukromě, či pracovně) - všetně majitelů-zaměstnavatelů. Jako postmaster rozhodně nevidím rád putující několika MB MPEG soubory a to jsem kolegům - laikům myslím dobře vysvětlil. Jinak veškerá pošta je interně dostupná přes IMAP a prakticky každý se může podívat do pošty toho druhého (z pracovních důvodů). Ale pokud vidím, ať už podle složky, ve které je zařazen, či podle subjektu, že ten a který mail je soukromý, v životě by mne nenapadlo ho otevřít.

Ad finanční kompenzace. Na stejné rovině, jako že já spoléhám od svého zaměstnavatele, že mi nebude pročítat intimní korespondenci s mojí přítelkyní - tak i mne nenapadne účtovat si cestovní náhradu, pakliže je potřeba zajet do sousedního města, nebo koupit nějakou maličkost do firmy. Když kolegovi odejde myš nebo větráček do věčných lovišť, prostě zajedu na oběd a cestou se stavím nějakém obchůdku, kde příslušné propriety zakoupím - za svoje. Vůbec by mne nenapadlo takovou prkotinou obtěžovat.

Vážení, nebuďme tak cimprlich na každou korunu a raději v pohodové atmosféře vzájemné důvěry tvořme nějaké hodnoty.

NAPROSTO S VÁMI SOUHLASÍM. O tom to totiž je. Tolerance, ohleduplnost. ALe žel to většině názorů , co jsou zde uvedeny chybí. Pěkný den vám přeju z Brna

K jednotlivým tvrzením:

- kdo nese náklady na posílání zpráv, není dle zákona relevantní
- pokud zaměstnanec způsobí firmě škodu (zahlcení linky, vyšší náklady na připojení), můžete ho potrestat. To ale neznamená, že můžete porušovat tajemství dopravovaných zpráv.
- Zneužití lze dokázat snadno. Vezmete log, který obsahuje {mail from, to, size}, požádáte zaměstnace, ať označí v tomto seznamu své soukromé maily. A ať vám ukáže ty zbývající (tentokrát obsah!). Tak odhalíte/změříte vše potřebné.
- Trestní zákon lze aplikovat stejně tak e-maily jako třeba na telegraf. Nevidím důvod odlišné právní úpravy.
- To že něco je "fér", jak píšete, ještě neznamená, že jednání jedné strany není protiprávní.
- V poslední větě s Vámi naprosto souhlasím.

Zajímavá logika: jinými slovy, pokud předem oznámím spáchání trestného činu, nebude skutek tretným činem???

A čtěte pozorně: v příspěvku bylo jasně napsáno, že zaměstnavatel soukromé e-maily toleruje!

Monza Vam cosi uniklo z predchoziho prispevku. Pote, co zamestnanec oznacil sve soukrome e-maily, ho pozadate o ukazani tech, ktere jsou firemni. Skutecne nevidim duvod, proc a co by mel zamestnanec zatloukat.

Bez ohledu na to, ze jsou pro Vas zamestnanci obtizny hmyz, moderni zpusoby rizeni davaji prednost jakemusi partnerstvi mezi zamestnavatelem a zamestnancem. Pokud Vam to totiz jeste nedoslo, tak ten obtizny hmyz Vam vydelava na Vase nove faro.

takže vám nakonec stejně nezbyde nic jiného než prohlédnout obsahy všech jeho e-mailů

A nepřipadáte si při tom tak trochu jako estébák? Nebo si jen neumíte vybrat zaměstnance?

sorry, nejsem zamestnanec :-)
proti archivaci e-mailu nic nemam, je to archivace dat. Ovsem mam velmi mnoho proti smirovani zamestnancu. Dle meho nazoru ma zamestnavatel pravo maximalne sledovat velikost, odchozi a prichozi adresu (coz je ekvivalent toho, co vidi v klasicke poste).

Ani me nezbyva nic jineho, nez se k Vasemu nazoru pridat.
Ja preji pekny den z Benatek nad Jizerou.

Souhlasim s Vami, jenze to skutecne lze udelat pouze v malem... - misto male firmy si dosadne Cesky telecom, CEZ, NOVA, OKD, CKD atd. - jeste stale trvate na svem stanovisku?

ano čtěte pozorně, napsal jsem , a za tím stojím, že : záleží na domluvě, a pak si musíte ujasnit na co jako občan máte a na co nemáte právo. V každém pádě, žádný občan nemá právo - viz ústavní zákon 26/92 Sb. , kterým se naše republika připojila k plnění Helsinských dohod o občanských právech jakkoliv nakládat s majetkem druhého. To dokonce nemůže ani stát vúdči občanovi bez rozhodnutí soudu. A nechcete mi snad tvrdit, že ten počítač, proxy server, poč. síť, je Vaším majetkem, když jste u nějaké firmy zaměstnán. Tím, že se třebas při vzetí do zaměstnání stanoví, že se to a to nesmí, např. kouření v kanceláři, pak zákaz kouření v této kanceláři není omezování osobní svobody. To mi snad nechcete namluvit, že ne ? Celé je to o tom, pletení si dojmů a pojmů. Proto je v této republice takový stav jaký je, protože každý chce jen brát a nic dát. ( Každý - slovní obrat - myšleno, že jich je celkem dost.)

Cituji z Vašeho předchozího příspěvku:
"...Zneužití lze dokázat snadno. Vezmete log, který obsahuje {mail from, to, size}, požádáte zaměstnace, ať označí v tomto seznamu své soukromé maily. A ať vám ukáže ty zbývající (tentokrát obsah!). Tak odhalíte/změříte vše potřebné..."
Nemohu s Vámi zcela souhlasit. Fungovalo by to v případě, že by se dotyčný zaměstnanec čestně přiznal ke všem soukromým e-mailům. Ale praxe je taková, že jen z e-mailových adres nevyčtete, zda se skutečně jednalo o soukromý či služební e-mail. To se dozvíte až tehdy, když se podíváte do obsahu těchto zpráv. Navíc přistižený jedinec většinou "zatlouká i nos mezi očima" (a neříkejte mi, že ne, nakonec jde o jeho kůži, takže se snaží z toho vykroutit, jak jen to jde), takže vám nakonec stejně nezbyde nic jiného než prohlédnout obsahy všech jeho e-mailů.
Všeobecně také platí, že cokoliv, co zaměstnanec vytvoří za použití firemního zařízení, je majetkem firmy, pokud není stanoveno písemnou formou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jinak. Program, který jako programátor-zaměstnanec napíšete a pro jehož tvorbu využijete prostředků Vašeho zaměstnavatele, stane se majetkem firmy, kde jste zaměstnán, resp. firma se stane vlastníkem autorských práv k programu. Dá se to vztáhnout i na soukromý e-mail, napsaný na firemním počítači a odeslaný přes firemní komunikační bod (ať už přes mailserver, nebo přes WWW rozhraní freemailové služby či jiným způsobem). Ten je také majetkem firmy a ta pak má právo s ním nakládat podle libosti - tedy i prohlížet obsah.
Něco jiného by bylo, kdybyste si přinesl do firmy svůj vlastní počítač s vlastním, na firmě nezávislým připojením do Internetu a mailoval z tohoto počítače mimo pracovní dobu. Pak by nikdo neměl právo Vám cokoliv kontrolovat, protože by se jednalo o Váš prostředek provozovaný na Vaše náklady.

Pravda, nepřečetl jsem si pořádně Váš předchozí příspěvek. Tak se to také dá provést.
Jinak já jsem stejný zaměstnanec jako Vy, zodpovědný za vše, co má na naší firmě něco společného s Internetem. Čili to nové fáro nebude moje ;-). Jen musím dodržovat vnitrofiremní předpisy, jinak sám budu postižen. A pokud jste si přečetl mé předchozí příspěvky, tak jistě víte, že jsem několikrát zdůvodnil, že u nás nebylo zapotřebí činit jakékoli hlubší kontroly či prohlížení e-mailů. Prostě jsem si jen došel za dotyčným kolegou a požádal ho, aby omezil soukromou korespondenci a zejména upozornil známé, aby mu přestali posílat velké e-maily s MP3 a videoklipy. Kolega to uznal a vše je zase v pohodě.
Nicméně to neznamená, že tento problém je jednoduchý a jednoduše řešitelný. My jsme malá firma, takže my se vždycky nějak domluvíme. Ale u větších společností je kontrola obsahu e-mailů a jejich archivace součástí každodenní reality a zaměstnanci se s tím musí smířit. Než jsem přešel do této firmy, pracoval jsem u velké polostátní organizace, kde přesně tyto postupy byly běžné. Vedl jsem vzrušené diskuse s vedoucími příslušných odborů, ale vše marno. Nakonec jsem dal výpověď a jsem tu ;-).
Pravdou je, že tolerance soukromých e-mailů může být i psychologicky motivující. Aspoň já to beru jako projev důvěry od zaměstnavatele...
Docela by mne zajímalo, jak je tento problém řešen v zahraničí. Už jsem se poptával několika svých známých (Německo, USA) a čekám na jejich odpovědi. Budou jistě zajímavé.

...ááá pan Janoušek, v(d)ěčný diskutér z cz.comp.linux. :-)

Nicméně na svém názoru a zejména poslední větě trvám. Když už koupíte dítěti Lego, taky mu neříkáte co a jak má stavět, ale řeknete mu jenom, ať si to po sobě vždycky potom uklidí (nebo snad ne?).

Vcelku souhlasím, až na větu: Zamestnavatel ma nepochybne povinost zakazat pouzivani firemnich zarizeni k soukromym ucelum

Místo slova povinnost mělo být zřejmě použito slovo právo.

nejsem Janoušek, j je josef :-))) to jen tak pro upřesnění. A LEGO dítěti ? to ale silně pokulhává, to je jaksi mimo mísu.

Tady se pořád mluví o tom, zda má zaměsnanec mít možnost (podle někoho snad i "právo") napsat či přijmout soukromý email.

Ale pokud si ho nepřečtu tak nevím, jestli je soukromý nebo ne.
Souhlasím proto s tím, že pokud někdo používá firemní schránku na soukromou poštu, tak se nemůže divit, pokud si ji zaměstnavatel přečte.

Presne tak, melo. To je tak, kdyz clovek uprostred psani vety zmeni nazor na jeji presnou formulaci, ale neokontroluje, zda to stale jeste dava ten smysl, co zamysli vzhledem k tomu, co uz ma napsane ...

Nicmene, skoda je, ze "jm" neposkytl pozadovanou informaci - tak nejak to ve me posiluje jiz tak dost znacne podezreni, ze popisovany soudni pripad nam byl popsan velice zjednodusene a znacne zkreslene, pokud se vubec udal.

1. Pokud už musíme sáhnout k tomu, že někomu kontrolujeme e-maily, pak k tomu vždy máme důvod. Jak už jsem naznačil několikrát předtím, vždycky nakonec stačilo dotyčného zaměstnance vzít stranou a jen ho požádat, aby se omezil, tudíž se nemuselo jít do obsahů e-mailů. V posledních dvou letech nebylo zapotřebí nic takového dělat, protože všichni (včetně mne) dělají, co mají. Jsou-li všechny povinnosti splněny, není pak problém zamhouřit oči nad nějakým soukromým e-mailem či brouzdáním na Internetu. A věřte tomu, že v naší firmě jsou tato pravidla velice benevolentní ve srovnání s podmínkami v některých jiných společnostech.
2. Zaměstnance se samozřejmě snažíme vybrat co nejlépe, ale nikdy předem nevíte, zda onen člověk je notorický brouzdač nebo pisatel soukromých e-mailů (ze životopisu to nevyčtete a těžko to uhodnete při pohovoru).
3. Proč se ptáte jen mne, zda se necítím jako estébák? Položte stejnou otázku všem správcům mailserverů ve velkých společnostech, kteří musí denně procházet logy a archívy s e-maily a podávat hlášení. Co Vám asi odpoví? Moje odpověď je, že jako osoba zodpovědná za chod mailserveru bych to musel udělat a podat vedení firmy zpracovaný přehled. Moje pocity by v dané situaci byly naprosto vedlejší.

Obavam se, ze v teto diskusi prilis splyvaji pohledy z uhlu prava, moralky a zdraveho rozumu. Je asi nestastne, kdyz o pravnich pohledech diskurtuji dva laici, ale presto se pokusim reagovat - vase tvrzeni, ze urcity zakon nebo i jen paragraf nelze aplikovat tehdy, pokud mi jedna strana neco oznami je, IMHO nespravny. Zamestnavatel ma nepochybne povinost zakazat pouzivani firemnich zarizeni k soukromym ucelum, ale citovany paragraf neobsahuje zadnou zminku o tom, ze ochrana soukromi se nevztahuje na pripady, kdy byl prekrocen neci vnitrofiremni predpis (a zmineny zakaz je vnitrofiremnim predpisem, ktery nepochybne ma nizsi silu, nez zakon). Paragrafy, jak vsichni vime, jsou klikate, a v konkretni kauze bude nepochybne zalezet hodne na tom, co presne ktera strana udelala - zde, tusim popisujete "cteni" dopisu - tedy dopisu, ktery byl odeslan nekym jinym na koho se nepochybne vase vnitrofiremni predpisy nevztahovaly - ale zalobu o ktere mluvite zrejme podal vas zamestnanec - a to prave muze byt jeden z klicovych rozhodnych bodu, ktery obratil misky vah ve vas prospech. Mozna, kdyby zalobu v teze kauze podal odesilatel, mohlo to mozna cele dopadnout jinak.

NIcmene, v souvislosti s vasim prispevkem bych se rad zeptal na neco jineho - odmyslime-li si naklady na pravniky a ostatni naklady souvisejici se soudnim rizenim - mohl byste nam naznacit, jak vysokou skodu se vam podarilo v souvislosti s popsanym jednanim prokazat ? Nejak si nedovedu predstavit, ze by se v souvislosti s odeslanim, no, rekneme 1000 soukromych dopisu podarilo vycislit a prokazat skodu vyssi nez je minimalni mzda (to pocitam vcetne promrhaneho casu pracovni doby) - a vas vyrok, ze zamestnanec splaci dosud mi tak nepripada prilis duveryhodny ...

Vážení...

Téma diskuse znělo:
článku Kontrola emailů na pracovišti: ano či ne?
Ale všichni řeší otázku: je právem zaměstnance si posílat/dostávat soukromé maily přes zařízení svého zaměstnavatele?

Zaměstnavatel bezpochyby má plné právo zakázat používání svého zařízení pro soukromé účely svých zaměstnanců. Pokud se nedohodnou jinak. Třeba, že bude tolerovat určitý druh a množství mailů či podobně. Ale také může zaměstnance potrestat za porušení dohody nebo pracovní smlouvy,pokud zaměstnanec nedodržuje pravidla. Pokud úplně zakáže soukromé maily, pak nezbývá zaměstnancům, než to vzít na vědomí.

Čtení soukromé pošty (papírové či elektronické) je trestným činem dle zákona, takže pokud zaměstnavatel čte SOUKROMOU poštu, dopouští se trestného činu. Bez ohledu zda šlo o povolenou či zakázanou korespondenci. Okolnosti vzniku a způsobu doručení skutečně nejsou rozhodující. Pokud pošlu soukromý PAPÍROVÝ dopis v obálce na náklady firmy, aniž bych se předem dohodl, může mě firma za to potrestat, požadovat náhradu škody atd, ale nemůže si ten dopis přečíst, aniž by se dotyčný zástupce firmy tímto dopustil trestného činu.

Rád bych, aby zde zazněl názor právníka.

Moje chyba, špatně specifikuju.

Předpoklad: Firemní e-mailová schránka obchodníka firmy a doručený e-mail. Jak jinak než tím, že si ten e-mail někdo přečte, zjistíte, že se jednalo mail soukromý či ne. (Ne že bych to někomu přál, ale v tomto modelovém případě ještě lámu obchodníkovi obě nohy a není tedy po ruce, aby rozdělil e-maily na firemní a soukromé)

Srovnání s ukradeným věcmi je zavdějící.

To nemusi byt Babo rad. To je vztah mezi zamestnavatelem a zamestnancem. Soukrome brouzdani, pouziti brusky, pouziti kopirky, uzmuti kosti pro psa a psani mailu je prebenda ktera neni vymahatelna. Zamestnanec ma ale na trhu prace nejakou cenu a zamestnavatele zajima zisk ktery je jen velmi malo omezen poctem soukromych mailu ktere odejdou ale naopak je primo umerny vykonosti, ktera opet ma velice malo spolecneho s vyuzivanim vnitrich zdroju firmy. Pomineme-li 300 tkadlen v jednom radku nebo montazni dilnu FLEXTRONIXU, tak zamestnavateli se vzdy vyplati poskytovat prebendy, ktere ho takrka nic nestoji a velice zvysuji psychickou pohodu zamestnancu. Navic ma feedback - pokud zamestnanec nestihne dodelat projekt muze se mrknout do logu a zeptat se proc tedy stravil vcerejsi den na www brane ET 280 minut a zurive posilal maily na adresy @hollyday.cz a @dovolena.cz.
Ja treba mit firmu s rekneme 4mi pracovniky tak treba programatorovi ktery me v podstate zivi a ziskani a zauceni noveho stoji obrovske penize a cas klidne pujcim areal kancelare aby udelal v sobotu pro kamarady becku. Cele je to o vztahu, nic nelze vymahat ... a vztah na pure paragrafech je predem odsouzen ke krachu.

dobry den,
snazil jsem se vam poslat mail, ale prislo mi:

----- The following addresses had permanent fatal errors -----
sam99@email.cz
(expanded from: <rcd@infoline.cz>)

----- Transcript of session follows -----
... while talking to email1.atc.cz.:
>>> RCPT To:<sam99@email.cz>
<<< 552 User quota exceeded.
etc...
Takze takhle:
reaguji na Vas prispevek do diskuse okolo cteni soukromych mailu zamestnavateli. pisete, ze mate skusenosti se soudem na toto tema.
Jsem editor tydenike Ekonom a toto tema nas velmi zajima. Nechcete se s nasimi ctenari podelit o zkusenosti?
Upozornuji, ze pokud nechcete publicitu, da se to resit.
Diky.
petr blažek

Pokud bude zamestnanec predem vedet, ze firemni schranka je jen pro firemni postu a soukroma korespondence tam nema co delat, tak proc by to zamestnavatel nemohl prohlizet ? Na soukromou korespondenci ma mit zamestnanec nejaky freemail nebo vlastni domenu.

Je ovsem otazka, jestli bych v takove firme delal. U nas prestal stacit pocitany limit na bezdratu, protoze nas pribylo. Nikdo vsak nezjistoval, zda se nekdo nediva kam nema nebo treba neposila postu nad ramec svych povinnosti. Proste se povysila linka a hotovo. Na dodrzovani pracovni doby se nehledi, staci, kdyz kazdy vcas odevzdava dobre odvedenou praci. Naopak vtip v soukromem e-mailu nebo prectene e-noviny po obede prispeji k dusevni pohode a vyssimu vykonu. Skoda jen, ze tohle asi nelze zavest vsude, protoze je spousta lidi, kteri ten bic nad sebou potrebuji. Jesteze tu takove nemame.

K předposlední větě:

1. Není to tak úplně pravda a už je to v diskuzi popsáno: lze číst maily, které zaměstnanec neoznačí jako soukromé. Tím získáte přehled o všech soukromých.
2. Zdá se mi, že nechápete jednu základní věc: touha či potřeba číst maily nezakládá samo o sobě PRÁVO na toto čtení. Argumentace typu "pokud si ho nepřečtu tak nevím, jestli je soukromý nebo ne" je pak spíš vtip...
To je jako kdybych pod záminkou, že si myslím, že mi soused něco ukradl, provedl u něj "domovní prohlídku vloupáním" ;-)
(jinak se přece nedozvím, jestli ty věci má...)

Hned na úvod bych rád zdůraznil, že se nechci nikoho dotknout a nerad bych, aby to vyznělo jako útok na něčí osobu, ale když jsem tak zběsile během asi 10 minut přečetl veškeré příspěvky k tomuto tématu, tak se tam mnohokrát opakovalo, že by zaměstanci neměli číst jiné WWW stránky či navštěvovat servery, které nepotřebují ke své práci.

Všechny tyto příspěvky jsou z 10. června v rozmezi běžné pracovní doby. Jen mě tak napadlo, kolik z těch co přispěli a zuřivě napadali to, že zaměstnanci nesmějí dělat nic, co by bylo nad rámec jejich pracovních povinností, si uvědomilo, že vlastně i účast v této anketě / diskusi pravděpodobně spadá velice těžko do jakékoliv definované pracovní náplně.

napadá mě několik přísloví: třeba zamést si před vlastními dveřmi.. :-)

DObry den,
chci vam jako majitel firmy napsat moji zkusenost.
Moje firma ma asi 50 zamestnancu pouzivat PC smi kazdy asi 20 to potrebuje kvuli praci. Mail kontroluji vsem, sam nebo to dela spravce site. Kazdy zamestnanec ma jeste osobni mail, kam mu muze kazdy posilat cokoliv kdykoliv. Jelikoz vsak mame pracovni dobu pevnou a pouzivame dochazkovy system kontrulji jen jestli zamestnanec nepouziva soukromy mail v pracovni dobe tento mail samozrejme kontrolovan neni, kazdy zamestnanec muze pouzit jeden z peti PC po pracovni dobe pro soukrome ucely s tim ze si hradi papir pri tisku, jinak nic. Tato sluzba je pomerne popularni uz diky tomu ze maji pristup k internetu nepretrzite, dokonce sem jim zakoupil dva vymene ramecky na HDD.
Dalsi vec kterou jsem zavedl je kontrola spustenych aplikaci (tj zda nekdo nepari freecell, srdce a jine oblibene karetni hry) zamestnancum jsem to oznamil az po mesici protoze me zajimalo kolik jich to hraje kupodivu 18 z 20 prumerne hodinu dene v pracovni dobe.
Muj zaver je lepsi tohle sledovat a zmestnance napomenotu nez se nechat okradat. V pracovni dobe proste kazde bude makat a ne si vyrizovat osobni korespondenci.

Taky vás špehuje váš zaměstnavatel? Kontroluje vám poštu nebo nahrává vaše hovory? Měli jste někdy pocit, že jen co pošlete soukromý email, přijde vás váš vedoucí seřvat? Tvrdí vám zaměstnavatel, že na to má právo? A vy sami víte, kdo má pravdu a kdo ne? Věděli jste, že můžete na zaměstnavatele podat trestní oznámení? A že je oprávněné? A taky, že ten, kdo to odskáče nejvíc, jsou zaměstnanci IT zaměstnavatele, kteří to umožnili? Přečtěte si článek tady www.erada.cz/?p=1286 a hned se dozvíte, na co máte nárok a jak se můžete šikaně zaměstnavatele bránit!