Vlákno názorů k článku Korupce v Česku: špatná pověst IT firem a zavedený systém uplácení od 100 % Lenin - trochu pozdě, ale přeci. Sdělení, že na to přešlo...

trochu pozdě, ale přeci.
Sdělení, že na to přešlo celé NATO - nemůže predikovat odpověď - že je lepší.

Tfuj, pane kolego! Kam ste dal voči ...

Ja vim velice dobre, ze puskove strelivo funguje pomerne slusne i po 60 letech ulozeni ve "velmi nevhodnych podminkach". Nicmene expirovane strelivo nelze v armade pouzit z legalnich duvodu.

Chacha

Jednou? Mockrát a pokud někdy k něčemu dojde, dopadneme naprosto stejně, protože veškeré spojenecké smlouvy v době horzící války jaksi nefungují.

To byste musel jít do monarchistické historie abyste našel funkční spojenectví, jenže ta nemá o současné době moc dobrou vypovídající schopnost.
Čechy byly zrazeny jednou. Tím to skončilo. Všichni se z této situace poučili, tudíž si nemyslím že by se situace analogicky opakovala

Osobne se priklanim ke Svycarskemu modelu domobrany vylepsenemu vlastnictvim jadernych zbrani vcetne vhodnych nosicu.

Co se tyce NATO, na internetu se da dohledat promluva jisteho cloveka (snad z Pentagonu) ujistujiciho kongres, ze clenstvi v NATO USA k nicemu nezavazuje.

Nejsem sniper, takže to fakt nemám ze své hlavy a svých zkušeností, ale podle toho co jsem četl/slyšel, tak to tak je.
Jednoduché to tak není, protože oba náboje o kterých se bavíme mají vlastnosti, které citlivost na vítr snižují a i takové, které ji zvyšují.

To uz se nekolikrat stalo. Dokonce i v ramci NATO. Urcite je takovy konflikt mene zhavy nez mezi cleny ruznych uskupeni.

Jste si jistý, že 5,56x45 má větší citlivost na vítr než 7,62x39? Na toto téma jsem četl několik odborných článků, které už si bohužel moc nepamatuji. Záleží na mnoha faktorech, důležitá je doba letu k cíli, poměr délky a hmotnosti střely (asi, nejsem si jistý) atd. Není to tak jednoduché, jak by se zdálo.

Balistika je opravdu složitá, nicméně obecně určitě platí, že ve většině situací bude 7,62 x 39 lépe ničit cíle za nějakou překážkou, než 5,56 x 45.

První pušky ráže 5,56 x 45 použité ve Vietnamu byly zkonstruovány speciálně pro Vietnam - pro boj na vzdálenost pod 50 m. Lehké náboje letící na hranici balistické stability se po střetu s jakoukoliv překážkou buď rozpadly, nebo roztočily ve všech osách. Což způsobovalo vysokou ranivost, ale špatnou průbojnost (a již zmíněné problémy s hustou vegetací).
Náboj byl upraven (SS109) a přijat jako standard NATO někdy v začátku těch 80. let. Tato úprava byla jistým kompromisem mezi původním nábojem a "klasikou".
Čili je to rozhodně průbojnější, než vietnamské začátky, ale energii jako 7,62x39 to prostě nemá a proti pevné překážce si balistickými vlastnostmi tolik nepomůžete. Na druhou stranu, ale náboj zase neztrácí stabilitu či soudržnost až tak snadno a občas se stane, že zasáhne nepřítele, čistě jím proletí a předá mu jenom málo energie.

Ona se nabizi otazka, jak by se NATO stavelo k situaci, kdy by jeden clen NATO napadl jineho clena NATO. Pak je kolektivni bezpecnost sice krasna vec, ale ...

Tak. Co se prubojnosti tyce, tak pomerne vyznamny faktor je samotna strela, raze je az na dalsim miste a je u ni dulezitejsi delka naboje, nez samotny prumer (protoze z toho se da odvodit mnozstvi prachu a tedy vykon). Razi s prumerem strely 7.62mm je docela dost a pres to se celkem zasadne lisi vykonnosti.

Nicmene NATO chce zase prechazet k vetsi razi, slysel jsem neco o 6.8x43, to uz oproti 7.62x39 zase nebude takovy rozdil co se hmotnosti a kapacit zasobniku tyce.

S prvním odstavcem naprosto souhlasím.
S první větou druhého odstavce taky. Ale vyvozovat z toho, že je na vzdálenost 450 metrů lepší 5,56 x 45 mm je podle mě nesprávné. Stačí silnější vítr a výhodu menší opravy kvůli vzdálenosti máte přebitu kvůli větší opravě kvůli větru.

Já jsem ovšem psal o klasických rážích. Čili pokud by se mělo střílet na 450 m byla by vhodná například 7,62 x 54 (R)mm :-)

Ad 2) Pochybuji, že 7,62x39 je průbojnější než 5,56x45. Balistika je složitá věc a záleži na mnoha faktorech. V 80. letech zavedlo NATO nový typ střely - byla těžší a také se změnilo stoupání vývrtu. Tato střela je mnohem přesnější a průbojnější než předchozí verzu z Vietnamu. Vojáci si ale stěžují, že při zásahu projde skrz, udělá jen malou díru a protivník to ani nemusí zaznamenat, zatímco starší střely měly tendenci se při dopadu převracet. To je hlavní důvod pro úvahu o zvětšení ráže.

Normální pěšák na 450 m nestřílí. Pokud střílí, tak se netrefuje. Uspokojivá přesnost střelby je u pěšáka do 100 m, pak klesá a nad 300 m se blíží nule. I když v posledních letech často i pěšáci mají optické zaměřovače a vzdálenosti se mohou trochu posouvat.
5,56 NATO je přesnější než 7,62x39, protože střela je rychlejší a má plošší dráhu. Na 450 m je tedy lepší, i když už nemusí mít dost energie na okamžité neutralizování nepřítele.

Jestli testujete, na jak velkou pitomost ještě napíšu seriózní odpověď, tak vězte, že tohle už je moc.

No žádné spojenectví není automatická záruka něčeho. Vždycky to může nevyjít. Nicméně, nic lepšího, než doufat v NATO v současnosti pro ČR není. Tedy doufat a být platným členem, aby pak nemohli říct, že vlastně jenom nepomůžou někomu, kdo jim sám stejně nijak nepomohl.

Dobre argumentujes. Jen tak dal!

+1

Ad 2) Moc hezký odstavec. Ale fakt je pro mě? Já snad někde psal, že AK-47 je Sa 58?

Při mířené střelbě na 450 m je určitě lepší mít klasickou ráži, než moderní malé ráže. O tom nikdo nepochybuje. Ale občas se střílí i na kratší vzdálenosti :-)

Ad 3) No to je možné. A k čemu je to dobré, když jsme členy paktu, který má za hlavní standard 5,56 mm a ty sklady nemáme tam, kde jsou a budou naše vojenské mise?

Ad 4) Principiálně máme ve výzbroji zbraň, která má pro naše vojáky v misích spoustu nevýhod. Hmotností zbraně a munice počínaje a logistikou v zahraničních misích konče. Proto je logické, že armáda už cca 15 let hledá náhradu.

Opravdu musíte psát takové pitomosti, že má bojovou hodnotu dřevěného kyje? Zvlášť, když máte naprostou pravdu v tom, že Sa 58 je určena do úplně jiných válek s jinou organizací jednotek, než jak to funguje dneska?

To, jestli se někdo cítí nebo necítí bezpečně nemá žádnou vypovídající hodnotu. Před druhou světovou válkou některé státy stavěly pevnosti a některé uzavíraly spojenectví, protože se bez toho necítily bezpečně. A některé ani to, ani to, protože se cítily bezpečně i bez toho. To, kdo byl nakonec napaden vůbec nezáleželo na tom, kdo se jak cítil a kdo deklaroval nějakou neutralitu.
ČR se oproti Rakousku a Švédsku například zásadně liší v tom, že ani Rakousko ani Švédsko není ze strany Ruska vnímáno jako dočasně opuštěná zájmová sféra.

Vaše přirovnání armády, k někomu, kdo si létá soukromým tryskáčem je směšné a za komentář nestačí, takže nejlepší asi fakt bude ukončit to.
Hezký den.

Proboha, vz. 58 ma uz 50 let, nechte ho uz v klidu umrit. Ma bojovou hodnotu dreveneho kyje, je urceny pro masovou armadu odvedencu, ktera se necha hromadne postrilet pri pochodu na Pariz.

Zda je clenstvi v NATO "bezkonkurencne nejlepsi zpusob" si nejsem tak zcela jist. Rakusane cleny NATO nejsou a v nebezpeci se neciti, totez lze rici treba o Svedech.

No a zda-li se Vam, ze na obranu davame prilis malo penez, investujte do obrany sam... Ja bych se take chtel prepravovat GulfStreamem misto economicke tridy, ale halt na to nemam. Tohle by i armada mela chapat.

Asi bude vhodne tenhle offtopic thread ukoncit... :-)

Ad 3) Jasně. Co všechny armády řeší nějakou logistiku a považují ji za klíčovou pro vítězství v moderní válce, když stačí mít doma obří sklad nábojů a čas od času je poslat s novou jednotkou.
Resort obrany máme kvůli obraně. Bezkonkurenčně nejlepší způsob jak zajistit naší zemi obranu, je být součástí NATO. A být součástí NATO zahrnuje "nějaká dobrodružství".

Ad 4) Protože známe i nekvality těch zbraní, zejména jejich zoufale zastaralou koncepci a nekompatibilní ráži s vojenským paktem, jehož jsme členy.

Ad 5) Podle téhle logiky můžete sebrat peníze komukoliv. Stávající technika postačuje, ale rozhodně to není naprosto a rozhodně to není bezproblémově. Já mám taky pocit, že mi stát bere příliš mnoho peněz. Nicméně když se podívám, jak směšnou část HDP dáváme na obranu (výrazně méně, než je "doporučené minimum NATO"), tak nemám pocit, že armáda je správné místo, kde by se mělo šetřit. Čímž neříkám, že by nebylo krásné, kdyby každý armádní tendr nesmrděl korupcí na sto honů.

Ad 3) - znovu opakuji, tech naboju je dost a neni duvod si je tam nevozit s transporty tech vojaku. Druha vec je, resort obrany tu mame kvuli obrane, ne kvuli nejakym dobrodruzstvim v Afghanistanu ci jinde.

Ad 4) - ano, je to risiko. Ale proc jej podstupovat, kdyz stavajici zbrane zde jsou, zname jejich kvality, vime, ze jsou obstojne presne, velmi spolehlive a dobre snaseji spatne zachazeni.

Ad 5) - pokud na to armada nasla penize, znamena to, ze ma tech penez prilis mnoho a ze je treba jeji rozpocet dale zkratit. Jsou to moje i Vase dane a ja mam stale ten spatny, lec opravneny pocit, ze mi stat na tech danich bere prilis mnoho. Zvlaste v situaci, kdyz stavajici technika na to vyuziti, ktere pro ni mame, naprosto postacuje.

Ad 1) To, co jste naspal je nesmysl. 5,56 má určitě problémy s vychýlením dráhy při kontaktu s jakoukoliv překážkou (ale proboha nikoliv odrazem!). Nicméně není to zdaleka tak zlé, jak mnoho lidí přehání. Tenhle problém byl v husté vietnamské vegetaci při použití původních lehkých projektilů. NATO standardizovalo těžší projektily, se kterými to není tak zlé.
A musím zopakovat - přes mnoho dílčích nevýhod - zavedly tento typ munice oba vojenské superpakty, protože výhody převažují.

Ad 2) To co píšete není obecně pravda. Přesnost zbraně ovlivňuje mnoho faktorů. Zrovna třeba AK-47 je velmi těžký a velmi nepřesný :-). Hmotnost zbraně zvyšuje především přesnost při střelbě dávkou. Ráže 5,56 či 5,45 mají ale menší výkon, takže při střelbě dávkou dosáhnete výrazně větší přesnosti i při nižší hmotnosti zbraní.

Ad 3) No to je krásný detail, že nepotřebujete náboje v zásobnících. Ale pořád potřebujete ty náboje! A 5,56 x 45 mm prostě v jakékoliv misi NATO seženete snadněji, levněji, s lepšími dodacími lhůtami a v požadovaném množství, než 7,62 x 39 mm.

Ad 4) To, jestli ta puška je nebo není zázrak se teprve uvidí v následujících letech služby. A je dost možné, že se ukáže, že to žádný zázrak nebude. Stalo se to i v "lepších rodinách" (myšleno strojírensky vyspělejších zemích).
Systém bullpup má kromě mnoha výhod, taky spoustu nevýhod. Některé armády si myslí, že to za ty nevýhody stojí, některé si myslí, že nestojí. Že si ta naše myslí, že je lepší klasika, není principiální důvod zůstávat u Sa 58.

Ad 5) Já v první řadě netvrdím, že nové pušky potřebujeme okamžitě hned teď, protože se starými to vůbec nejde dál. Nicméně zrovna krize je docela dobrá příležitost, kdy dát domácí zbrojovce zakázku a jestli si na to armáda ve svém totálně ostudně očesaném rozpočtu našla prostředky, tak bych jí v principu nebránil to koupit.
Nemyslím si, že jedna CZ 805 bude lepší než 34 Sa 58. Proč mi pokládáte tak pitomou otázku? Máte snad z nějaké části mé diskuze pocit, že si takovou hloupost myslím? Je to jenom o tom, že si nemyslím, že tohle je situace, kdy hlavní kritérium je poměr ceny a univerzálního výkonu.

Munice je ve skladech dost, jinak by ji Multiagro neodprodavalo na civilni trh. Expirace je u puskoveho streliva vec naprosto zanedbatelna a neni treba se ji zabyvat - i 50 let stare strelivo funguje a funguje spolehlive.

Ta puska je docela tezka, hlavne na cumak.

ad 1. Prehanite moc.
ad 2. Zanedbatelny faktor pro presnost, zasadni pro cokoli jineho.
ad 3. Paskovana munice je videt jen na vystavach. Zanedbatelny faktor. Plneni se da vymyslet u vetsiny zasobniku.
ad 4. Ano, souhlasim.
ad 5. Cena je opravdu nesmyslna. Munice ve skladech temer neni, zejmena ne ta neexpirovana.

take kompletne offtopic:

1. 5.56 NATO ma zasadni problem - odrazi se i od stebla travy
2. lehci zbran neni vzdy vyhoda, naopak tezsi zbran je z principu presnejsi
3. do Sa-58 i dalsich zbrani lze do zasobniku naboje tlacit z pasky pres zbran, coz zrychluje dobijeni velmi vyrazne a tedy dostavat napaskovane zasobniky neni zase az tak dulezite
4. ta puska 805 neni zadny zazrak, chapal bych, kdyby se prechazelo na neco systemove presnejsiho jako je AUG, tedy hlaven krz celou zbran a zasobnik az uplne vzadu, pak i takova vec, jako je utocna puska, muze mit dale zvysenou bojovou hodnotu, coz ale o CZ 805 rici nelze (az na ten granatomet, ale ten lze namontovat v zasade i na vychazkovou hul).
5. podivejte se na stav statniho rozpoctu. jedna ta puska prijde na cca 170kKc, k tomu bude nutne nakoupit nejake ty vagony streliva. Sa-58 jsou ve skladech statisice, mnoho jich tam lezi naolejovanych a krome tech peti naboju v tovarne si jeste nevystrelily. Munice je se skladech take na ctyri prumerne valky. A nakonec - opravdu si myslite, ze ta puska je o tolik lepsi, aby stala jako 34 tech stavajicich?

Kompletně offtopic:
Zastřelí líp. Proto na takové pušky přešlo celé NATO a celá Varšavská smlouva (kromě Československa, které to před rozpadem paktu nestihlo). Zastřelí líp, protože máte víc ran (náboje i puška jsou lehčí), nemluvě o tom, že drtivá většina palby, kterou voják vede, je nějaký druh krycí/podpůrné palby.
Nicméně klíčový důvod je logistická kompatibilita se spojenci. Je fakt "skvělé" mít náboj, který individuální střelci oprávněně považují za lepší, když musíte vynaložit podstatně více úsilí, abyste ho dostal ke všem vojákům, než když používáte jednotný a v případě nouze vám může nechat munici kdokoliv a ve většině případů i rovnou v zásobnících.