Různí telekomunikační regulátoři mají různé nápady. Britský Ofcom zveřejnil návrh zpřísněných pravidel a pokyny pro boj proti podvrženým telefonním číslům. Podle britského regulátora se téměř 45 milionů lidí loni v létě stalo terčem podvodných telefonátů a textových zpráv. A pandemie situaci jen zhoršila. Během koronakrize například zločinci v Británii posílali podvodné odkazy na očkování a vydávali se za kurýry a doručovací společnosti. Ofcom proto navrhuje zařadit v boji proti tomuto nešvaru na vyšší rychlost.
Všichni operátoři by měli blokovat telefonní čísla, která jsou zjevně podvržená („spoofed“). To se týká i hovorů z podvržených čísel ze zahraničí (v rámci samoregulace fungují ve Velké Británii různé seznamy podvržených čísel, ze kterých mohou operátoři čerpat). Ofcom také navrhuje, aby současně upravili své procesy tak, aby zabránili podvodníkům maximálně přístup k platným telefonním číslům.
Součástí této aktivity má být kontrola „poznej svého zákazníka“, kterou mají operátoři provádět u svých firemních zákazníků. Mohlo by se jednat například o lustraci britské obdoby obchodního rejstříku, registru finančních služeb, které mohou naznačovat vysoké riziko zneužití ze strany firemního zákazníka operátora, který chce bloky telefonních čísel používat. Operátoři by také měli aktivně nahlašovat podvodnou činnost orgánům činným v trestním řízení.
V České republice se naštěstí nejedná o tak masový jev, nicméně i český spotřebitel ocení jednoduchou grafiku, co dělat, když obdržíte podezřelý telefonát: nedávejte žádné osobní informace, nebo informace k vašemu bankovnímu účtu, zavěste a případně ověřte, zda vám opravdu nevolala společnost, ze které se podezřelý volající vydával.
Shodou okolností před spoofingem varuje i Český telekomunikační úřad ve své monitorovací zprávě, která vyšla 22. února 2022. I když není z článku zřejmé kolik případů spoofingu úřad eviduje, dostává český spotřebitel také radu být obezřetný a opatrný a vše si ověřovat. Konkrétnější v radách, jak se v případě spoofingu chovat, je preventivní informace Policie České republiky, na kterou český regulátor také odkazuje.
Na konci ledna FCC, americký regulátor, schválil jednomyslně tzv. „nutriční štítky“ pro služby přístupu k internetu. Nejedná se o novou myšlenku. Poprvé byly zavedeny v posledním roce Obamovy vlády, za Trumpa tahle aktivita havarovala a nyní ji znovu regulátor resuscituje.
Americký spotřebitel má mít (opět) možnost pochopit rychlost a kvalitu svého vysokorychlostního připojení stejně jednoduše jako když si přečte nutriční štítek na zadní straně potravin. Operátoři mají lhůtu k provedení této nové povinnosti do konce roku.
Nutriční štítek by měl obsahovat informace o ceně, rychlosti, datových stropech, včetně informací o řízení síťového provozu, pokud má vliv na spotřebitele. Nutriční štítky by měly přinést větší transparentnost a regulátor si od toho slibuje i možné snížení cen. Držím palce, ale i tady bude záležet na provedení.
V české Poslanecké sněmovně se finalizuje ustanovení výborů a podvýborů, doprobíhá jmenování místopředsedů a naplno se rozjíždí klasická parlamentní práce. Nové složení a vedení má i Podvýbor pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku.
Martina Jiránka, který podvýbor vedl v minulém období (a jako zpravodaj velké implementační novely zákona o elektronických komunikacích má velké zásluhy, že návrh byl vůbec schválen), vystřídal pan poslanec Marek Novák (ANO) a dalšími členy jsou bezpečnostní matador Robert Králíček (ANO), Jan Kubík (ANO), Vladimíra Lesenská (SPD), Ondřej Lochman (STAN) a Robert Stržínek (ANO).
Původní termín zasedání byl posunut na 9. března 2022 a zaměření podvýboru a rámcový harmonogram činnosti podvýboru bude zřejmé až po jednání. Ale již teď je jasné, když se podíváme na finalizované bruselské návrhy, a i český plán legislativních prací, že se členové podvýboru nudit nebudou. A my také ne.
ČLÁNKY DO MAILU