Zprávy o kybernetické bezpečnosti často vnímáme jako vzdálené a příliš technické, plné abstraktních hrozeb nebo absurdních příběhů, když třeba někdo nedává pozor a prudkém pominutí mysli pošle své úspory nigerijskému princi. Faktem ale je, že fyzický svět je už nedílně spojen se světem kybernetickým, který má (někdy bohužel) přímý a hmatatelný dopad na náš svět. Digitální hrozby a technologie tak prostupují geopolitiku, lidská práva i fyzickou realitu.
Nizozemská armáda vytváří speciální prapor, konkrétně 101. prapor CEMA (Cyber and Electromagnetic Activities), který nasazuje hackery a experty na kybernetický boj přímo do bojových jednotek na frontě. Tito specialisté se tak stávají nedílnou součástí moderních vojenských operací.
Tento krok z pohledu vojáka definitivně stírá hranici mezi digitálním a fyzickým bojištěm. Úkoly této jednotky nejsou teoretické, ale praktické: klasické rušení komunikace protivníka, sledování jeho pohybu v reálném čase a získávání klíčových informací z kompromitovaných civilních zařízení, jako jsou bezpečnostní kamery nebo chytré domácí spotřebiče v zóně konfliktu. První prapor, který začíná s přibližně 20 hackery, se má během pěti let rozrůst na 50 specialistů a stát se předvojem širší expanze, v jejímž rámci má každá brigáda získat vlastní odborníky.
Podle výzkumu americké firmy CrowdStrike se čínský DeepSeek chová odlišně v závislosti na politickém kontextu uživatele. Pokud uživatelé ve svých dotazech zmíní, že pracují pro skupiny, které čínský režim potlačuje (jako Falun Kung, Tchaj-wan nebo Tibet), systém úmyslně generuje méně bezpečný a chybovější programovací kód.
Jde o novou a mimořádně zákeřnou formu digitální kontroly a cenzury. Technologie zde není použita k blokování informací, ale k jejich zdánlivě neviditelné sabotáži. Pokud uživatelé patří do skupin, které čínští vládci pronásledují nebo nenávidí, dostávají nástroj, který je funkční jen na první pohled, ale ve skutečnosti obsahuje skryté zranitelnosti, které pak může útočník (odkud asi) využít k dalším útokům vedoucím k selhání systémů. Ještěže Sam Altman a Donald Trump mají Česko rádi.
Zaměstnanec ruské technologické firmy Yandex, Denis Malinočkin, je jediným správcem open-source nástroje s názvem fast-glob. Tento fakt by byl bezvýznamný, kdyby tento nástroj nebyl kritickou součástí globálního softwarového ekosystému. Fast-glob je populární pro rychlé vyhledávání a organizaci souborů a díky tomu je také součástí více než 30 softwarových balíčků, které Ministerstvo obrany USA používá ve více než 5 000 projektech. Celosvětově ho uživatelé stáhnou více než 70milionkrát týdně. Tato situace se může jevit jako vysoce znepokojivá a dokonale ilustruje křehkost moderního softwarového dodavatelského řetězce. Kritická digitální infrastruktura západního světě je závislá na jednotlivci, který žije a pracuje v zemi, jejíž bezpečnostní složky by na něj mohly vyvíjet nátlak, aby do kódu vložil škodlivé změny. V tomto specifickém případě se tak jediný člověk stává potenciálním bodem selhání s nedozírnými následky. Tak hodně štěstí Denisi.
V rámci projektu „Bezpečné město“ byl v ruském Petrohradě zaveden nový kamerový systém s novou superschopností. Tyto kamery dokážou identifikovat až šest různých ras a národností a aktivně monitorují koncentraci jednotlivých etnických skupin v konkrétních městských oblastech. Nejde o žádný experiment, ale o plně funkční technologii s jasným účelem. Podle zástupce vedoucího výboru pro informatizaci Igora Nikonova jsou získaná data předávána přímo orgánům činným v trestním řízení. Jedná se tak o přímou implementaci sledovací technologie pro etnické monitorování, což vyvolává vážné otázky o diskriminaci, presumpci viny na základě původu a zneužití moci.
Vláda v Nepálu se rozhodla zablokovat přístup k 26 populárním sociálním sítím, mezi nimiž byly platformy jako Facebook, WhatsApp a X.com. Důvodem bylo údajné odmítnutí těchto platforem registrovat se podle nového zákona. Tento krok však nebyl „jen“ technickým opatřením politické (z)vůle. Vyvolal masové protesty, přezdívané „Gen Z protest“, které rychle přerostly v násilné střety s policií. Tragická bilance hovoří o nejméně 72 mrtvých a desítkách zraněných. Protesty nakonec vyústily nejen ve zrušení zákazu sociálních sítí, ale i v rezignaci předsedy vlády. Prosté politické rozhodnutí, zrušíme přístup na socky, a co to udělá. No v Česku navrhovaná registrace influencerů taky zvedla dost lidí ze židle…
Kybernetická bezpečnost se stala se nedílnou součástí moci, politiky, našich hodnot i běžných lidských životů, hranice mezi digitálním a fyzickým světem byly setřeny. Nelze se tedy divit, že nejen ortodoxní ochránci soukromí, ale i běžní uživatelé se brání zavedení dalších dohlížejících nástrojů typu chatcontrol do našich životů a to ještě v podobě velmi špatně napsané legislativy.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU