Každý rok dostává vláda informaci o použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí podle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR. Tato analýza, kterou zpracovává Policejní prezidium České republiky na základě § 98 odst. 3 zákona o Policii a kromě vlády je předkládaná příslušnému výboru Poslanecké sněmovny a dalšímu kontrolnímu orgánu ustanovenému Poslaneckou sněmovnou, má sloužit ke kontrole využívání těchto invazivních prostředků a k odhalení případných nedostatků. Odposlechy i záznam telekomunikačního provozu představují zásadní zásah do základních lidských práv a svobod, takže Policie by měla důkladně zvažovat, zda jsou pro takový závažný zásah splněny zákonem stanovené podmínky, zda je zásah nezbytný a zda je respektovaná zásada přiměřenosti.
Na druhou stranu jsou tyto nástroje stěžejními instituty pro boj proti nejzávaznějším formám trestné činnosti včetně organizovaného zločinu, drogové kriminalitě, závažné násilné trestné činnosti nebo korupce. Pro úplnost dodávám, že citovaná analýza ani článek nezohledňují odposlechy a data retention v minulém roce prováděné jinými oprávněnými orgány (například tajnými službami).
Odposlechy
V současné době existuje třístupňový kontrolní systém, který by měl zabránit možnému zneužití těchto institutů. V první řadě existuje vnitřní kontrola u Policie, kdy v rámci systému podřízenosti a nadřízenosti vedoucí zaměstnanci posuzují opodstatněnost nasazení těchto prostředků. Technické a organizační mechanismy jako je šifrování dat, archivace logů, individuální hardwarové klíče, nemožnost editace požadavků mimo Útvar zvláštních činností (ÚZČ – specializované pracoviště Policie ČR, které provádí odposlech a záznam telekomunikačního provozu pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení) mají zajišťovat ochranu informací a osobních údajů. Tyto mechanismy Policie pravidelně vyhodnocuje.
Mezi další vrstvu kontroly patří vnější kontrola justičními orgány. Státní zastupitelství vykonává dozor v trestní věci, dává pokyny, ruší nezákonná rozhodnutí, soud nařizuje odposlechy a sledování s písemným a odůvodněným příkazem.
Třetí vrstvu kontroly představuje již výše zmíněná kontrola parlamentním orgánem, konkrétně Stálou komisí Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací. Ta dostává od Policie pravidelné pololetní zprávy a roční analýzu. Do vnějšího dohledu můžeme ještě zařadit Úřad pro ochranu osobních údajů, který má dozorovat dodržování povinností při zpracování osobních údajů. A konečně za neoficiální čtvrtý stupeň kontroly můžeme označit veřejnost, neboť podle současné dobré praxe ministerstvo vnitra zveřejňuje tyto roční analýzy na svých webových stránkách.
Odposlech lze nařídit pouze v trestním řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, nebo pro taxativně vyjmenované úmyslné trestné činy (např. pletichy v insolvenčním řízení, zneužití pravomoci úřední osoby, křivé obvinění, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže), či jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva.
Nařízení odposlechu provádí předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce. Příkaz musí být písemný, odůvodněný a musí specifikovat uživatelskou adresu/zařízení, osobu uživatele (pokud je známa) a dobu trvání, která nesmí přesáhnout čtyři měsíce. Tuto dobu lze opakovaně prodloužit, vždy maximálně na čtyři měsíce. Bez příkazu soudce může odposlech nařídit nebo provést orgán činný v trestním řízení u přesně vymezených trestných činů (např. obchodování s lidmi, vydírání, nebezpečné vyhrožování), avšak pouze se souhlasem uživatele odposlouchávané stanice.
Policejní orgán je povinen průběžně vyhodnocovat trvání důvodů pro odposlech a v případě jejich pominutí jej ihned ukončit, i před uplynutím stanovené doby. Pokud nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, musí být záznamy zničeny po třech letech od pravomocného skončení věci, a to se souhlasem soudu nebo státního zástupce. Po pravomocném skončení věci je policejní orgán, státní zástupce nebo předseda senátu povinen informovat odposlouchávanou osobu (pokud je známa) o nařízeném odposlechu, jeho délce a datu ukončení. Informace obsahuje poučení o právu podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu Nejvyššímu soudu. Tato povinnost se nevztahuje na řízení o závažných zločinech (např. spáchaných organizovanou skupinou, ve prospěch organizované zločinecké skupiny, teroristické skupiny), nebo pokud by informování mohlo zmařit účel trestního řízení či ohrozit bezpečnost státu, život, zdraví, práva a svobody osob.
Jaká jsou čísla použití odposlechů v roce 2024?
V roce 2024 bylo Policií ČR ukončeno celkem 3 985 odposlechů v 746 spisech. To představuje pokles o 317 úkonů (7,4 %) oproti roku 2023. Celkově bylo 77,5 % úkonů efektivních, tzn. přinesly přímý nebo nepřímý podíl pro trestní řízení. 11,0 % úkonů bylo neefektivních (zjištěné informace nebyly využity) a 11,5 % úkonů bylo neaktivních nebo nebyly realizovány.
Největší podíl odposlechů (61,2 %) byl použit na toxikománii, následovaly násilná trestná činnost (7,9 %), trestná činnost proti veřejnému zájmu (7,9 %), podvody (6,1 %) a ostatní majetková trestná činnost (3,9 %). V rámci násilné trestné činnosti se jednalo především o loupeže, vydírání a vraždy. Celkem 33 úkonů (0,8 % z celkového počtu) bylo realizováno se souhlasem odposlouchávané osoby. Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu činila 113,35 dne. Skutečná průměrná délka odposlechu byla 118,10 dne. Obě tyto hodnoty jsou vyšší než v roce 2023, skutečná průměrná délka odposlechu se prodloužila meziročně o 5 dnů.
Analýza odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR za rok 2024
Data retention
Je důležité rozlišovat mezi záznamem telekomunikačního provozu (§ 88 tr. ř.), který se týká obsahu komunikace (např. zvukové záznamy hovorů), a výpisy o uskutečněném telekomunikačním provozu (§ 88a tr. ř.), které se týkají provozních a lokalizačních údajů (kdo s kým, kdy a odkud komunikoval, ale ne obsah komunikace), nebo-li také slangově data retention. Tyto údaje lze zjistit pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.
Dále pro specifické trestné činy, jako je porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), podvod (§ 209 trestního zákoníku), neoprávněný přístup k počítačovému systému (§ 230 trestního zákoníku), opatření a přechovávání přístupového zařízení k počítačovému systému (§ 231 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), nebezpečné pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), šíření poplašné zprávy (§ 357 trestního zákoníku), podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), schvalování trestného činu (§ 365 trestního zákoníku), nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.
V řízení před soudem jejich vydání soudu nařizuje předseda senátu. V přípravném řízení nařizuje jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz musí být písemný a odůvodněný, včetně odkazu na mezinárodní smlouvu, pokud se na ni odvolává. Pokud se žádost vztahuje ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. Příkazu soudce není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje vztahovat.
Po pravomocném skončení věci je státní zástupce, policejní orgán nebo předseda senátu povinen informovat uživatele (pokud je známa) o nařízeném zjišťování údajů a o období, jehož se týkal. Součástí informace je poučení o právu podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu Nejvyššímu soudu ve lhůtě šesti měsíců. Informace se nepodává v řízení o závažných zločinech (např. s horní hranicí sazby nejméně osm let, spáchaných organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, terorismu), nebo pokud by poskytnutí informace mohlo zmařit účel trestního řízení či ohrozit bezpečnost státu, život, zdraví, práva a svobody osob
Analýza uvádí příklady efektivního využití výpisů telekomunikačního průvozu, ať už je to v případě vyšetřování vraždy (zjištění polohy podezřelé při nákupu kryptoměny k objednání vraždy, ztotožnění účastníků konfliktu a klíčového svědka, který určil pachatele, nebo potvrzení přítomnosti pachatele na místě činu), těžkého ublížení na zdraví (zjištění totožnosti podezřelého a vyvrácení jeho alibi o pobytu v zahraničí), podvody, padělání a pozměňování peněz (propojení komunikace pachatelů a potvrzení jejich pohybu na místech činů).
V roce 2024 figurují výpisy o uskutečněném telekomunikačním provozu (provozní a lokalizační údaje) v počtu 76 187 záznamů. Z tohoto počtu bylo 71,5 % výpisů vyžádáno s příkazem soudce (§ 88a odst. 1 trestního řádu) a 28,5 % bylo vyžádáno se souhlasem uživatele telekomunikačního zařízení (§ 88a odst. 4 trestního řádu). Největší objem těchto výpisů (58,5 %) tvořily výpisy na buňky (BTS), následované ostatními druhy výpisů (20,7 %) a výpisy na mobilními telefony (17,9 %). Výpisy z elektronické komunikace realizované prostřednictvím Internetu (IP adresy) představovaly 2 135 úkonů (tj. 2,8 %), nejméně výpisů bylo realizováno na pevné linky, a to 75 úkonů (tj. 0,1 %).
Rušení sítí elektronických komunikací
Podle § 39 zákona o Policii České republiky může Policie za předem stanovených podmínek rušit provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací a provozování radiokomunikačních služeb.
Policie může provádět rušení za účelem odstranění bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob, k odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku, při zajišťování bezpečnosti chráněných objektů, prostorů a osob, nebo při výcviku. Policie může rušit poskytování služeb elektronických komunikací také za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody způsobené protiprávním zásahem do počítačové sítě vedeným proti informačnímu systému kritické informační infrastruktury nebo významnému informačnímu systému, nebo z důvodu kybernetického útoku s dopadem na větší počet počítačových systémů orgánů veřejné moci, který způsobuje nefunkčnost těchto systémů.
Při rušení během výcviku Policie ohlásí zavedení rušení Českému telekomunikačnímu úřadu, územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v přiměřené lhůtě předem. Úřad může stanovit podmínky rušení, včetně povinnosti informovat dotčené provozovatele, pokud by to neohrozilo plnění úkolů policie. Při rušení za účelem odstranění bezprostředního ohrožení nebo škody Policie ohlásí zavedení rušení těmto orgánům bez zbytečného odkladu. Pokud by ohlášení mohlo ohrozit plnění úkolů policie, provede se ohlášení bez zbytečného odkladu poté, co tyto důvody pominou.
Rušicí zařízení se používají v souvislosti se zákroky při prověřování podezřelých předmětů a zneškodňování nástražných výbušných systémů. Jedná se o případy, kdy na základě dostupných informací vzniklo důvodné podezření, že se jedná o nález nástražného výbušného systému s možností dálkové iniciace pomocí elektronických bezdrátových zařízení.
V roce 2024 bylo rušení elektronických komunikací Policií ČR realizováno celkem ve 32 případech.
Analýza dokazuje, že odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu jsou významným, avšak regulovaným nástrojem pro boj proti závažné trestné činnosti, s důrazem na ochranu lidských práv a s kontrolními mechanismy.
A teď porovnejme tuto komplexní úpravu s návrhem tzv. chat control, který kromě invazivního zásahu do soukromí přináší i přenos odpovědnosti a oprávnění k výkonu tohoto zásahu do obsahu (i šifrované) komunikace na soukromoprávní subjekty bez propracovaného kontrolního mechanismu a ochraně proti možnému zneužití.