A je ta norma vůbec potřebná? Internet tu máme kolem 30 let a nic takového jsme nikdy nepotřebovali. Není to spíš jen vytváření pracovních míst pro "zasloužilé naprosto neschopné", nebo jen palebná příprava na zavádění ještě odpornější cenzury, než jakou tu máme?
Rozhodně budu hlasovat ve volbách v příštím roce pro některou ze stran, které budou mít v programu omezení pravomocí NÚKIB, případně jeho celkové zrušení.
Ale tak tu konkrétní míru rizika si má řešit každá firma ne? Tak fungovalo a dál bude fungovat hodnocení rizik a všechno s tím spojené, nebo mi něco uniká? Nepřipadne mi, že je systémové řešení do zákona nacpat všechna specifika, to by byla ta úprava přehledná asi jako daňový řád (not very přehledné) - tohle řeší performativní normy.
A to rika clovek, co jinde ty technologie defacto hejti :-) Racej si uvedomit, ze pred dvaceti-triceti i ten internet vypadal jinak, at co uz do sluzeb ktere zajistuji (napr. ten podle vas "problematicky" internetbanking bud nebyl vubec, max u par pionyru byl v plenkach), uzivatelu celkove bylo min... a i uzivatele, co k nemu pristup meli rekneme... schovivavejsi k vypadkum. Zatimco dnes...
NIS2 se netyka jen internetu. Ale spousty dalsich oblasti, kde realne dochazi ke zpracovani dat a rizeni za pomoci vypocetni techniky. Ty naroky na bezpecnost se meni.
Oblibeny mytus. Urednim jazykem EU neni anglictina, ani zadny jiny konkretni jazyk. Smernice mate i v cestine a je to oficielni zneni. A i obecne plati, ze kdyz si od evropske instituce neco vyzadate v cestine, odpoved take v cestine dostanete.
Ale to byste nesmel byt aprioli clenem spolku vyznavajiciho nepratelstvi a musel neco si neco zjistit. Moc prace co? Tak radsi budete vykrikovat hesla, ktere vykrikli jini.
Prave jste prokazal, ze ani zemepis neni vase silna stranka. Irsko je porad soucasti EU a tam se anglicky hovori, stejne jako na Malte (kde je anglictina tez urednim jazykem).
Uredni preklady jsou neco, s cim se lze setkat v zivote pomerne casto. Z toho, ze neumite poradne anglicky vy ale nemuzete dovozovat nemoznost ci komplikovanost spravneho prekladu.
To je tak, kdyz o unii nekdo zvani, ale prislusnou smernici v zivote nevidel :-)
A jen tak mimochodem, i v Irsku mluvi irstinou jen asi 38% lidi. Zbytek, badumtss... mluvi anglicky. A samozrejme, ze Malta i Irsko to jako registrovany jazyk maji. Nevim, kde jste zas vycucal ten blabol, ze ne...
Radsi lingvistum nefusujte do remesla, fakt vam to nejde.
Clanek na osel.cz - no to je fakt verohodny zdroj :-) To jste rovnou mohl napsat, ze zdrojem je diskuze tady na Lupe... :D
Ale aha, takze se nam to zvrklo do toho, ze skolstvi v USA funguje jinak nez v CR. Jenom vam unikla malickost - vetsina toho pokroku prichazi navzdory vsem tem vasim tezim tam odsud (vcetne takove vymozenosti jmenem internet, diky ktere se tu ted muzete mentalne vyzvracet) - zatimco tady v CR se omezujeme dost na to, ze tu pro nekoho neco smontujeme. Jasne, na to vam ucnak staci - ale o gramotnosti to nevypovida vubec nic.
Typická reakce člena SČEP (Svazu Česlo EUrounijního Přátelství). Pokud tomu je tak, jak uvádíte, pak jsou ty směrnice naformulovány špatně. Obávám se ale, že ty směrnice jsou natolik pýthické (už tím, že jsou psány v nějaké podřadné hatmatilce typu angličtiny), že se většina států jistí jejich "tvrdším" výkladem, aby nemohla být postižena za jejich špatné plnění.
Článek 34
Obecné podmínky ukládání správních pokut základním a důležitým subjektům
4. Členské státy zajistí, aby v případě, že základní subjekty poruší článek 21 nebo 23, byly uvedeným subjektům v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku uloženy správní pokuty, jejichž maximální výše bude stanovena na nejméně 10 000 000 EUR nebo maximálně na alespoň 2 % celkového celosvětového ročního obratu v předchozím rozpočtovém roce u podniku, ke kterému patří základní subjekt, podle toho, co je vyšší.
no já ti nevím, Horste.
Tak zacneme u clanku 21.
S ohledem na nejnovější technický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy a na náklady na provádění musí opatření uvedená v prvním pododstavci zajišťovat úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů odpovídající existující míře rizika. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření je třeba náležitě zohlednit míru vystavení subjektu rizikům, jeho velikost a pravděpodobnost výskytu incidentů, jejich závažnost a společenský a ekonomický dopad.
Problem tady je uz kategorizace, jak to pojal NUKIB - on vubec neresi miru rizika konkretniho systemu, on si vas proste zaskatulkuje jako firmu - staci mit jeden system, kde je riziko vyssi, tak pak vsechny systemy posuzujete jako vysoce rizikove. Pro urednika je to jednodussi. Ale pro tu firmu neskutecna pakarna, co dost zvysuje celkove naklady.
Ne, nebude. Bude zalezet i na sluzbach, ktere provozujete. Takze jen kvuli DNS se vam muze stat, ze spadnete do rezimu vyssich povinnosti - a nejen s tim DNS, ale se vsim, co u vas bezi. Tak skvele to na urade vymysleli :-) Pry zjednoduseni - ano, ale jen z pohledu dohledoveho organu. Jim se bude lip kontrolovat firma, ktera ma jeden rezim. Posuzovat konkretni systemy, to by bylo pro urednika uz moc prace...
1. Anglicky by se v EU už vůbec nemělo komunikovat, protože s odchodem Velké Británie není v EU registrována jako jeden z jazyků EU (Irsko má registrovánu gaelštinu a Malta maltštinu). Leč komunikuje se jí běžně, což více-méně samo o sobě cosi o EU říká.
2. S těmi překlady to není vůbec jednoduché, a zejména v právničině, protože tam ty samé pojmy mohou znamenat v různých státech různé věci. Kdysi byla diskuse na téma "trestnosti padělání veřejné listiny" na úrovni EU a problém nastal v tom, že neexistuje shoda (v rámci EU) co je a co není veřejná listina (např. u nás je veřejnou listinou školní vysvědčení, v řadě států EU nikoli), ani co je padělání (v některých státech je xerokopie automaticky padělek, v jiných nikoli). Čili to vaše povídání o češtině je jen typická Neználkovská naivita.
Jinde jsem vám uvedl, že ani jeden z těchto států (ani žádný jiný) nemá zaregistrovanou angličtinu jako jazyk pro EU.
Nejde o překlad, ten se nějak z té angličtiny většinou vyluští (angličtina se nepřekládá, ale luští), ale že uvedené pojmy znamenají v různých právních systémech různé věci, protože tyto systémy nejsou kompatibilní. Překlad je vám v tomto případě zcela na houby. Musel byste celou EU zglajchšaltovat co do zákonů (třeba Norimberských), aby byly takové překlady možné. MMCH, podobné problémy byly i ve vztazích mezi německými a protektorátními zákony.
Ve vámi odkazovaném nařízení ovšem není ani zmínka o tom, že by Irsko nebo Malta registrovaly angličtinu.
Jinak užívání angličtiny výrazně snižuje IQ a anglicky mluvící státy mají vyšší procento negramotných než státy s podobným sociálním statutem, ale na bázi jiného jazyka.
Proto taky až do meziválečného období anglická vyšší a střední třída hovořila kontinentálními jazyky (aby si rozvinula myšlení a zvýšila IQ). Ostatně až Alžběta I byla první anglický panovník, oficiálně přiznávající schopnost komunikovat v angličtině.
Nemel byste to s temi drogama tak prehanet, piste nesmysly. Informaci o tom, ze anglictina je oficialnim jazykem najdete na spouste mist vcetne poukazu na to, ze jde o oficialni jazyky Irska ci Malty.
Jasne, v Irsku je tolik negramotu, akorat ze vubec... takze spousta firem radsi sidli tam, nez u nas ;-) Jasne ma to i danove motivy. Ale kvalifikovana pracovni sila je take jeden z argumentu, co se zvazuje. Montery od pasu moc firem nenadchnete - uz davno neplati, ze bysme i v tomto byli nejlevnejsi. Ten monter vam zadnou moc velkou pridanou hodnotu nevytvori - bez ohledu na to, jak si mysli ze je "gramotny". Aneb vysoka skola zivota je dobra tak na kecy do hospody, ale tim to konci.
Prostě v anglofonních zemích je víc negramotných. Je to dáno vlastnostmi angličtiny. Angličtina navíc svou chaotičností snižuje rozvíjení logiky. Angličtina navíc nemá fonetický zápis a s napsanými slovy zachází jako s obrázky (které se zpracovávají v jiné části mozku než text). Podobně je tomu u čínštiny. Čína a anglofonním lidem zakrňují centra pro čtení fonetického zápisu (mají s tím problémy navrátilci z emigrace do anglofonních zemí, kam odešli v útlém věku). Nám centra pro analýzu znaků v mozku nezakrní, protože jsme jimi obklopeni od panáčků a panenek na dveřích WC přes různá loga až po dopravní značení.
Vedle toho anglický text neobsahuje informace, které jsou nutné pro jeho českou verzi (ale i německou francouzskou, atd). A chabá slovní zásoba běžné angličtiny (common english) je také zdrojem problémů.
1. Článek na osel.cz o zpracování fonetického zápisu a nefonetických znaků lidským mozkem, cca deset let starý.
2. Učebnice neurologie o zakrňování nepoužívaných mozkových center (uplatňuje se v mnoha oblastech).
3. Spolužák, jehož maminka byla čechoameričanka a měl bratrance a sestřenice v USA a byl informován o problematice výuky angličtiny na US školách z pohledu žáka.
4. Slečna, učitelka angličtiny, která byla "unesené dítě" (rodiče s ní emigrovali, když jí bylo asi 5), česky uměla hezky, ale nebyla s to si přečíst ani (české) nápisy na obchodech, byť patřily do její aktivní slovní zásoby mluvené češtiny.
5. Stížnosti emigrantů, kteří se vrátili po roce 1989 do Československa s dětmi školního věku.
6. Historie názvu stěžejního díla (série) I. Asimova "Foundation" a jeho překladu do češtiny (jedno z čísel magazínu AF 167, asi 5 nebo 6, celkem vyšlo sedm).
7. "I'd invited my two favorite cousins." A přeložte to!
8. Životopisy spisovatele a profesora angličtiny J.R.R. Tolkiena, údajně jediného člověka na světě, který uměl anglicky.
Možná ještě něco: Dva největší projekty USA za 20. století, Manhattan a Apollo, stály na lidech, jejichž primárním jazykem nebyla angličtina. Někteří z otců US jaderné bomby na tom byli s angličtinou tak špatně, že s nimi musel chodit tlumočník i k okýnku ve stravovně. A přesto, či spíš právě proto, zvládli tuto pionýrskou a silně náročnou práci, vyžadující značnou míru abstraktního myšlení.
Ostatně, jeden z největších US spisovatelů, E. A. Poe, absolvoval střední školu ve Velké Británii, kde zvládl latinu, řečtinu a francouzštinu. Patrně právě proto mohl být kvalitním spisovatelem v angličtině :-)
Když jsme u těch spisovatelů, tak J.R.R. Tolkien údajně znal všechny jazyky, jejichž splácáním dohromady vznikla angličtina.
A ve svém oboru sleduji jednoznačný úbytek prací autorů anglicky znějících jmen a nárůst podílu prací autorů jmen španělských či asijských (čínština, korejština, japonština), a lze předpokládat, že alespoň u některých z nich není angličtina primární jazyk. Ostatně, kdyby nebylo umělého brzdění španělštiny v USA, tak by jejich jižní oblasti už byly spíš hispanofonní. Lidé prostě utíkají od hatmatilky ke kvalitnějšímu dorozumívacímu prostředku.