Krátké vlny: Šťastné a (kyber)bezpečné

14. 12. 2023
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: Depositphotos
Digitální prostor je skvělé místo k zábavě, podnikání, vzdělávání. Digitální prostor je ale také skvělé místo pro šmejdy a podvodníky.

Nárůst kybernetické kriminality je alarmující. Už na jaře tohoto roku byly publikovány statistiky dokazující, že v roce 2022 tvořila kybernetická kriminalita s více než 18 500 skutky přes 10 % z celkové registrované kriminality v Česku. Důraz je nutno klást na slovo „registrované“, s nenahlášenými kybernetickými zločiny to číslo může být ještě vyšší.

Tento týden Pavel Bašta z národního CSIRT pracoviště České republiky publikoval krátký článek s příklady podvodníků, kteří cílí na uživatele prodávající nebo nakupující zboží přes bazarové servery. Bohužel už není pravdou, že tito podvodníci používají nevěrohodné kontaktní adresy a lámanou češtinou. S vývojem a zlepšováním strojových překladů a dalších nástrojů, které nám pomáhají v práci, se zlepšují i padouši v kybernetickém prostoru, protože i oni umí používat nástroje jako DeepL a bohužel i další, které jim vylepšují důvěryhodné image.

A bude hůř. Prakticky na všech velkých platformách typu YouTube nebo Facebook se denně setkávám s nabídkou „skvělých investic“. „ČEZGroup spouští novou platformu“, informuje mě prezident této země, Petr Pavel. A následuje odkaz vedoucí na falešnou stránku, která jako by z oka vypadla webu Novinky.cz a která dál omotává podvodnými pastičkami možnou oběť.

Autor: screenshot, Lupa.cz

Doména pochybného webu visí samozřejmě na Cloudflare, zaregistrovaná na soukromou osobu, která uvedla jako místo svého působení Moskvu.

Autor: Screenshot, Lupa.cz

Jindy na mě zas vyskočí podvodné video přestrojené za zpravodajství CNN Prima NEWS, které přináší skvělou zprávu „o zářivém objevu 50 000 barelové denní ropy v Brně a Kujově“. Nenechám se zmást, že Kujov v Česku neexistuje (podvodný kyberšmejd myslí zřejmě Kyjov) a „běžím investovat peníze do skvělého obchodu“.

Autor: Screenshot, Lupa.cz

V analogovém světě se samozřejmě také stávalo, že podvodníci inzerovali v novinách pochybné nabídky a lákali naivní zájemce. Ale pokud byl následně inzerát označen jako podvodný, nemohlo se stát, aby druhý den vyšel v novinách znovu. V digitálním světě tuto jistotu nemáme. Velké platformy sice mají svá nahlašovací tlačítka proti podvodnému obsahu, avšak prudce selhávají při hodnocení těchto reportů. 

I když nahlásíte podvodné video, platforma se zamyslí a do 24 hodin odpoví, že: „Rozhodli jsme se, že tuto reklamu neodstraníme. Zjistili jsme, že reklama neporušuje zásady PLATFORMY, které zakazují určitý obsah a postup, jež jsou podle nás škodlivé pro uživatele a online ekosystém celkově.“ Jediné, co mohu, je skrýt podvodnou reklamu na svém profilu. 

Youtube zaplavuje další vlna podvodných reklam. Google je nesmaže, ani když je nahlásíte Přečtěte si také:

Youtube zaplavuje další vlna podvodných reklam. Google je nesmaže, ani když je nahlásíte

Vypadala by reakce platformy jinak, pokud by podvod reportoval důvěryhodný oznamovatel (trusted flagger)? Nebo je problém už v nakupování reklamy? Každopádně by bylo fajn, kdyby si „algoritmy“ platforem uvědomily, že Česko není zas taková banánová republika, aby zde prezident lákal na investice do státního podniku ČEZGroup a že v Brně najdeme spoustu „zářivých objevů“, ale 50 000 barelů ropy denně opravdu ne. Čím dřív si to uvědomí, tím lépe pro všechny.

Europol tento týden vydal předběžné varování o využívání geolokačních Bluetooth trackerů organizovaným zločinem. Malá užitečná zařízení typu AirTag, jejichž klíčovou vlastnosti je podpora vyhledávání pomocí crowdsourcingu, nám zjednodušují život, ale nepřekvapivě pomáhají i padouchům. Sledovací zařízení založené na technologii Bluetooth se nejčastěji objevují v souvislosti s obchodováním s drogami. V Europolem šetřených případech byla sledovací zařízení použita k lokalizaci vozidel využívaných k trestné činnosti nebo k lokalizaci plavidel používaných při pašování migrantů. Pašeráci drog používali AirTagy a podobná zařízení ke sledování tranzitu drog po příjezdu do přístavů a při následné distribuci ve vnitrozemí.

Nezahálí ani špioni. Z investigativní reportáže holandského deníku NRC vyplynulo, že čínská hackerská skupina „Chimera“ měla více než dva roky neoprávněný přístup do počítačové sítě nizozemského výrobce čipů NXP. I přes bezpečnostní opatření výrobce čipů zůstal tento kybernetický útok dlouho skrytý a ve svém důsledku vedl ke krádeži práv duševního vlastnictví společnosti NXP.

CIF25

Vyšetřováním bylo zjištěno, že hackeři použili ukradené informace o účtech z předchozích úniků dat ve službách (např. LinkedIn nebo Facebook). Díky těmto informacím se mohli vydávat za běžné zaměstnance a získat přístup do sítě společnosti NXP. Poté začali metodicky krást, komprimovat a šifrovat velké množství dat. Kradená data byla připravena ke kopírování prostřednictvím cloudových služeb typu Google Drive, Microsoft OneDrive a Dropbox.

Digitální prostor je skvělé místo k zábavě, podnikání, vzdělávání. Digitální prostor je ale také skvělé místo pro šmejdy a podvodníky. Tak bacha na ně, ať vám v adventním čase nezbydou místo dárků pro nejbližší oči pro pláč. Hezké vánoční svátky.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Seriál: Krátké vlny
Neutrální ikona do widgetu na odběr článků ze seriálů

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.


Autor článku

Autor je odborník na regulace telekomunikací. Pracuje pro sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, od roku 2022 je poradcem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2013 až 2020 byl předsedou Rady ČTÚ. Seriál Krátké vlny vychází současně také na blogu sdružení CZ.NIC.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).