Internet by měl mýt především svobodný prostor. A jako takový je to místo i pro věřící. Některé křesťanské a katolické weby jsou zaštítěny oficiálními organizacemi, jiné jsou projekty jedné osoby či skupiny lidí, kteří chtějí představit své názory nebo nějakou činnost. Myslím, že na tom není třeba nic měnit. Některé weby plní především funkci k usnandnění informovanosti uvnitř některé konkrétní skupiny (a pak není nutná superpropracovaná technická podoba). Sama spravuji 4 takové weby. Např. http://web.katolik.cz/ifs .Naboženská témata na internetu jsou nabídkou a ne vnucováním. Zvláště v našem ateistickém prostředí to ani jinak naní myslitelné. Když pročítám zdejší diskusi, tak mi připadá poměrně trapná. Místo, aby se mluvilo o internetu jako svobodném prostoru pro všechny, tak se tu diskutuje o dogmatech. Přitom "dogmata" jsou ve víře naprosto okrajová věc. Člověk, který začne věřit v Boha, tak mu na počátku mnoho pravd víry nesedí. Jenže víra je proces. Znám mnoho lidí, kteří některá z dogmat ještě nepřijali a přesto jsou to upřímě věřící lidé. Nemá cenu o něčem druhé přesvědčovat, když je to pro ně prostě momentálně nestravitelné. Co však není dnes, může být zítra úplně jinak. A předsudky vůči církvi jsou u mnohých lidí nevyvratilené. Církev je společenstvím lidí. Někteří byli dobří a vzdělaní, jiní byli funamentalisticky založení. Přeci jen však těch osvícených bylo v dějinách církve víc, než těch tupců.
Myslím si, že je nutné rozlišovat 2 věci: 1. víru v boha a 2. Církev. Toto je nutné nezaměnovat.
Debata zde probíhající je proti Církvi. Nikoli proti poselství JK nebo víře.
Dobrý den,
předně skláním hlavu nad tím, co vše jste za svůj život vykonala.
Víte, je v pořádku, že vrána k vráně sedá rovný rovného si hledá. Jenže církev není stejná jako klub zahrádkářů - svou snahou se snaží mít (a má) moc. Mnohdy větší, než je IMHO zdrávo. Navíc má další privilegia - např. v případě ŘKC oddávat, učit... To jiný spolek nemá. Církev má také vlastní právo - které "donedávna" ještě v těchto zemích platilo. Dnes již tomu tak naštěstí není. I když občasné snahy toto církevní právo zrovnoprávnit s "normálním" se objevují.
Mimochodem: jeden z "postulátů" církve je, že Bůh je tam, kde je společenství... (důsledek této věty - s jedincem být nemůže) teď to píšu, jak si to pamatuju. Žádná přesná citace. Je to ze skript jedné teologické školy. Plyne z toho ale ještě jedna věc - snaha o to mít lidi víc svázané "k sobě"...
Vážená Ludmilo, milá sestro v Pánu Ježíši,
děkuju Ti za Tvé příspěvky do této diskuse, dobře jim rozumím. Začala jsem s Biblí sama jako úplný bezvěrec, čistě ze zvědavosti... ...
Dnes jsem provdaná za věřícího manžela.., a našli jsme si i společenství věřících... Bůh má pro každého svůj plán, my jsme u církve evangelického typu...
V podstatě jsou však jed dva druhy lidí:
Ti, kteří mají osobní vztah s Bohem, a
ti, kteří tento vztah (zatím?) nemají;
možná někteří křesťané sami neví,že zatím ještě patří paradoxně do té druhé skupiny, ale i to se může změnit :)...
Tak to jsem si po přečtení Vašeho příspevku oddech, protože já vztah s bohem mám - je mi uplně jedno jestli je nebo není, hlavně at mě sním nikdo neotravuje
A já Ti přeji at Vám to manželství vydrží.
ps - jaký má bůh s Vámi plán?
A pokud má plán s každým, tak má nějaký plán i s těmi co Vam nadávají a jsou bezvěrci a jistě mají dle Tvého výkladu v plánu božím nějaký význam. Trochu komplikované a drsné, když to začneš domýšlet do detailu! Vypadá to, že ten bůh je asi pěkná svině ;-)
Ale Martine,
je zřejmé, že Boha osobně neznáš, jsou nutné tak silné výrazy? Vždyť si tyhle názory můžeš nechat pro sebe, když říkáš:
"já vztah s bohem mám - je mi uplně jedno jestli je nebo není, hlavně at mě sním nikdo neotravuje.."
Pak tě ani Boží plány s kýmkoli nebo čímkoli nemusí zajímat.
Opravdu boha osobně neznám a do ted jsem neznal nikoho kdo ho osbně zná!
Chceš tvrdit Anno, že boha znáš osobně? celkem mě to překvapuje...
Máš pravdu, plány boží mě opravdu nezajímají a v noci spím klidně. Ale při čtení diskuze s Vámi se celkem dobře pobavil, ale bohuzel neni v mych silách pochopit proč věříte, to vše se ale asi mění v okamžiku, kdy jsou mezi námi tací, co znají boha osobně.
Všechna Tvá vyjádření, Martine, působí dojmem, že docela znáš křesťanské prostředí, křesťany a částečně i Bibli...
Tedy víš, že křesťané jsou jenom lidé, kteří se nějakým způsobem snaží žít s Bohem. Dokonalí asi nikdy nebudou, Bůh je dokonalý vždy a po všech stránkách... Můžu dosvědčit, že život s Bohem není žádná nuda, ale naopak to nejúžasnější dobrodružství dost nad lidské představy...
Svoje příspěvky sem píšu jako názor na to, jak se dá život využít a zhodnotit - kdyby to někoho zajímalo...
Tvůj subjektivní dojem vnucování asi neovlivním(?)...
Žádný člověk není ostrov. Je totiž normální, že člověk hledá společenství podobně smýšlejících lidí. O tom svědčí i například potřeba mnohých diskutovat zde. Již jsem napsala, že víra je proces. Zpočátku člověk skutečně necítí potřebu začlenit se do některé církve. Pokud však člověk bere svou víru vážně, časem sám pochopí, proč potřebuje církev. Viděla jsem to již mnohokrát. Dokonce i já jsem prošla podobným procesem. Je nesmysl někoho převědčovat, proč církev ano nebo ne. Každý na to má jiný názor a není dobré ten svůj někomu nutit. Dodávám, že já jsem řádová sestra (http://www.volny.cz/ludmilaosf ) Problém je také v tom, že lidé si většinou pletou církev s některými jejími představiteli. Přesto, že znám například osobně mnoho představitelů katolické církve, tak církev je především konkrétní společenství lidí, se kterými se běžně stýkám, se kterými mohu diskutovat, společně se modlit a tak. A pak časem člověk začne přijímat i další věci. Opakuji, že nic z toho se nedá nikomu vnutit. Jednoho dne to prostě člověk začne vidět jinak a to, co mu vadilo najednou chápe. Jiní lidé hledají radši společenství přátel např. při sportu, v hospodě nebo jinde.
ČLÁNKY DO MAILU