Názory k článku Kterak v Rumburce na radnici Internet poptávali
-
Diky za priklady. Mel jsem za to, ze armada je s Pandury celkem spokojena. Co se tyce ceny, chtelo by to videt cenu za holou nebo alespon porovnatelnou sestavu. Korba, motor a vez muzou klidne delat 30-40% ceny a zbytek muze byt vybaveni, ktere se jaksi v porovnani zanedba :-)
Casy jsou pekny priklad toho, kdyz se rozhoduje dle urednich postupu bez znalosti veci ...
-
Maniak (neregistrovaný)
Ono by bylo zajimave, kdyby nekdo zacal srovnavat vysoutezenou cenu na porizeni a naklady na provoz. Snadno se muze stat, ze pri nizsi porizovaci cene budou vyssi naklady na provoz (TCO) a to tak, ze naklady za celou dobu pouzivani nakonec vyjdou o hodne vys nez by bylo porizerni o neco drazsi veci na zacatku. A jak zahrnout do hodnoticich kriterii "spokojenost uzivatele"?
-
x (neregistrovaný)
On zadavatel prevazne predevsim vi, od koho to chce dostat. Ze by jinde mohl dostat totez za polovinu, nebo za stejnou cenu o rad lepsi produkt, ho uz tak moc nezajima.
Ostatne viz nas aktualmi ministr zdravotnicvi a jeho nakupy nemocnicnich pristroju (za 2-5tinasobek ceny), pripadne nakup nepouzitelnych panduru (za co si pamatuju dvojnasobek) ... nebo nakup nefunkcnich letadel ... rozpadajicich se bot ...
-
x (neregistrovaný)
...
Pokud kupuju sroub, uvedu ze chci sroub M10 ... tak mi ho doda ... milion dodavatelu. Pokud kupuju kosmickou lod, jako parametr uvedu ze chci dostat 10t na geostacionarni drahu ... tak existuje mozna jeden, mozna dva dodavatele.
Pokud budu resit nakup rekneme pocitacu, tak nedelam vyber na 10 pocitacu ... ale delam vyber na 5, 10 let ... po ktery mi vybrany dodavatel bude dodavat pocitace. Samo s tim, ze muzu smlouvu i bez udani duvodu vypovedet. Prave proto, abych to nemel kazdej pes jina ves. A samozrejme, specifikuju nejaky parametry - typu mnoztvi pameti, velikost disku ... konektory ... ktere chci aby ten stroj splnoval.
Vybec nemluve o tom, ze pokud mam 10 stejnych projektoru, tak si tezce vpohode obhajim nakup totoznyho jedenactyho, a vybirat budu uplne jednoduse prave a jen podle ceny. Protoze ten projektor mi taky doda minimalne nekolik desitek ruznych dodavatelu.
-
Jirka (neregistrovaný)
Jenže - buď chcete nějaké unikátní technické zařízení, které vyrábí jedinná firma (což je mimochodem ve výběrovém řízení nekoupitelné)..
Nebo něco běžnějšího, kde si nadefinujete parametry, ale nemáte šanci znát celý trh a všechny výrobky na něm.
Takže se může stát, že ona garážová firma nabídne něco, co ty parametry splňuje, jenže zároveň tam má nějaké ALE, na které jste nepomyslel, protože vás to ani nenapadlo neb nevíte, že to existuje.Když vezmu úplně obyčejný příklad s datovým projektorem - v organizaci je jich 10 a všechny stejného typu. Takže si v údržbě drží jednu sadu náhradní lampy skladem pro výměny.
Chcete koupit další, ale přes výběrko. Do kterého nesmíte napsat značku, typ ani požadavek na kompatibilitu s určitým typem lampy.Jiný příklad - tiskárny. Když v 5 výběrkách poptáte tiskárny, skončíte klidně s 5 různými značkami a typy. Co to znamená pro nákupy a rezervy spotřebáku si domyslí každý.
-
Myslím, že nejsme ve sporu. Problém je v tom, že ta větší férovost je navzdory zákonu, a používají se k tomu úplně ty samé postupy, které se používají i pro výběr předem známého vítěze.
A i na tu férovost může být různý pohled. Asi je to tak, že mezi velkými firmami se více vybírá férově. Ale menším firmám to nejspíš bude připadat naopak neférové, protože nesplní nějaká kvalifikační kritéria "na velikost firmy", která jsou nesmyslná a diskvalifikují i firmy, které by tu zakázku mohly zvládnout. Na druhou stranu, i pro mne je otázka, zda tohle má být také předmětem veřejných zakázek, nebo zda veřejné zakázky mají být sázkou na jistotu, i za cenu jisté nespravedlnosti.
-
x (neregistrovaný)
S většinou Vašich příspěvků v této diskusi souhlasím, ale tady bych to dost rozporoval. Účastníme se dost často výběrových řízení a za poslední roky pozoruju velkou změnu k lepšímu, k větší férovosti. Jestli je to vliv zákona, větší aktivity policie nebo tlaku od protikorupčních neziskovek posoudit nedokážu, ale tvrzení "na šmejdy to nemělo vliv" je dost přehnané.
-
Marek (neregistrovaný)
Jo na papíře to je hezké, ale v realitě to takto nefunguje. Od nesmyslné byrokracie a složititého vypisování zákazek. Až po šibeniční termíny plnění zakázek a dostupnosti pěnez na výběrko.
Specifikace ale nevypisuje někdo kdo tomu nerozumí. S tím jsem se ještě nesetkal.
Měřítko kvality si samosebou můžete dát do výběrka, ale mnohem snažší je soutěžit podle ceny a napsat specifika na určitý konkrétní stroj. Instituce je chráněna, vybrali jsme nejnižší cenu a jako bonus máme to co jsme opravdu chtěli a ne nějakou levnou kopii z tajwanu.
Vymahatelnost práva je u nás špatná a nenechte se vysmát. Tak jak to popisujete vy, to je jenom teorie, ale která v praxi vůbec nefunguje.
-
Asi ne, ale když máte jediné kritérium - cenu, projde celé řízení více méně bez potíží. Jakmile máte multikriteriální podmínky (nebo jak tomu říkají), máte potíže: jednak jste předmětem opakovaného přezkoumávání nadřízeného orgánu a (viz výše) protože porovnat cenu umí každý, tak se můžete po pár letech těšit na trestní stíhání, protože jste mohli vybrat levnější nabídku.
-
Ne, problém je v tom, že současné zákony nutí vypisovat zakázky tak, že se velmi těžko rozpoznává, zda je zakázka vypsaná tak, aby jí nevyhrál šmejd za nejnižší cenu, nebo tak, aby jí vyhrál šmejd za nejvyšší cenu. Protože v obou případech se používá úplně stejný postup, a to zúžit okruh těch, kteří se mohou o zakázku ucházet. Jediný rozdíl je v tom, zda ten okruh zužujete s dobrými úmysly nebo se špatnými. A samozřejmě také hrozí, že někdo ten okruh zúží sice s dobrými úmysly, ale špatně.
Mimochodem, ten zákon už se několikrát upravoval právě s úmyslem znemožnit ty výhry šmejdů za nejvyšší cenu. A vždy to dopadlo tak, že na tyhle šmejdy to nemělo vliv, ale vypsat zakázku tak, aby se vybralo nejlepší řešení, je čím dál těžší a čím dál více na hraně zákona.
Takže většina diskutujících se nepomátla, akorát na rozdíl od vás vědí nejenom v čem je problém, ale také vědí, že dost podstatnou příčinou toho problému je zákon o veřejných zakázkách.
-
Nechápu tuhle logiku. To je zcela proti smyslu veřejného zadávání, a smrdí to korupcí nebo alespoň pohodlností. Že vy budete z nějakého úřadu nebo školy? Výběrová řízení mají odbourat přesně ten problém, že ředitele školy oblbne někdo z marketingu. Vychválí produkt a poplive konkurenci, prý jejich řešení je o výrazně lepší, jenom mírně dražší. Pak se ukáže, že si koupíte něco, co jinde umí o třetinu levněji se stejnou spolehlivostí.
Máte právo si do zadávacího řízení dát nějaká měřítka kvality, která budete tvrdě vyžadovat, jinak smlouva padá. Do zadání si prostě dáte SLA. Pokud se ukáže, že řešení dané parametry nesplňuje, tak prostě odstoupíte od smlouvy. A nabídnete druhému v pořadí dodání jeho řešení. A ještě můžete vymáhat náklady s přechodem spojené.
-
čč (neregistrovaný)
Neschopný úředník si s tím neporadí. Schopný by si s tím poradit měl umět, ale to by chtělo trochu zaměstnat mozkové závity a také mít úředníky lépe zaplacené a tedy schopnější lidi. Už jen díky tomu by došlo k odporu k blbostem a pročištění byrokratických nesmyslů tlakem zespodu a nakonec by se ušetřilo i na počtu zaměstnaných úředníků a státu by se to vrátilo. Znovu opakuji, není jen jeden zákon, ale celá řada dalších a všechny je třeba i při výběrovém řízení zohlednit. A jde to. Ano, inovativní ale plně legální a právně správný postup může narazit na jiného blba postaveného na úřadech nebo soudech výše, ale to nic nemění na tom, že ta možnost tu je a měla by se zkusit využívat. Je to stejné jako u soudů, někteří soudci právo chápou komplexně a jako prioritu mají dosažení spravedlivého uspořádání vztahů ve společnosti a využívají i klauzule o mravnosti apod. a jiní jen šablonkovitě aplikují jeden na danou situaci nápomocný paragraf bez dalšího právního kontextu a to klidně i v situaci kdy dochází k jasné nespravedlnosti. To je přitom dle vyšších právních principů a norem špatně.
-
Tohle ne parosto zásadní vlastnost těch řízení, nikoliv problém. Vy jako instituce financovaná z veřejných zdrojů si prostě nemůžete jen tak vymyslet, že chcete notebooky od Applu. Protože je potřebujete na nějakou činnost a na to máte dostat peníze.
Vaším úkolem je nadefinovat parametry tak, aby pokrývaly použití. Pokud to někdo dokáže s výrazně levnějším řešením, které vás nenapadlo, jedině dobře. Chápu, vy se potom musíte učit nějakou novou věc a to se vám nechce. Mě jako občana to ale nemá důvod zajímat. Ovšem je otázka, jestli si v zadání vzpomenete na všechno, co vaše dosavadní řešení umí A ZÁROVEŇ to smysluplně používáte.
-
Problém je, že ta firma se ve skutečnosti jen přejmenuje (vznikne nová firma, ale se stejnými lidmi), a bude stejným způsobem podnikat dál. Já jsme slyšel o podobném případu shodou okolností také v souvislosti s rekonstrukcí školy, kdy byla jistá firma pověstná nekvalitou provedení. A bylo to: „Tuhle stavbu stavěli jako firma X, je tam problém s A a B, firma X je v likvidaci a reklamace neřeší. Ti samí lidé pak působili jako firma Y, postavili tamtu stavbu a tam je problém s C a D. Y je v likvidaci, reklamace neřeší, a nyní mají ti samí lidé jako firma Z zájem rekonstruovat školu.“
-
čč (neregistrovaný)
On už to byl extrémní absurdní příklad. Pokud nějaké firmě padají stavby, tak především by ji asi mělo být odebráno oprávnění k činnosti. Ale pokud by se tak z jakéhokoliv důvodu nestalo a její prací bych reálně ohrožoval lidi, jsem si jist, že bych si byl schopen vyřazení právně obhájit.
-
Marek (neregistrovaný)
Nevím jak je to v IT, ale mám zkušenosti s zákazkama jiného typu, a tam je to jak píšu, - školy, úřady ví co chtějí a taky to chtějí dostat a pak se píše specifikace tak, aby to mohlo vyhrát pouze to co oni chtějí.
Protože k čemu jim je zařízení které je sice o 1/2 půlku levnější, protože je to z číny, ale moc to nefunguje?
-
Franta (neregistrovaný)
"takhle povinnost starat se s péči řádného hospodáře, neohrožovat atd. jestli ji padají stavby, tak prostě vyškrnout takovou firmu je povinnost.."
Vy jste asi veselá kopa. Vyškrtnout můžete pouze toho, kdo nesplnil požadavky zadání (a ten se i tak odvolá). Obecné deklarace typu "péče řádného hospodáře" jsou v tomto případě nepoužitelné.
Oni ti úředníci opravdu nejsou v naprosté většině případů blbci, jen holt maji zkušenosti. -
čč (neregistrovaný)
vy už jste někteří úplně zcvokli, takoví ubyroktratizování otrůčci a poslušní psíčkové se fakt jen tak někde nenajdou.. co takhle povinnost starat se s péči řádného hospodáře, neohrožovat atd. jestli ji padají stavby, tak prostě vyškrnout takovou firmu je povinnost... ale to chce taky používat mozek a mít nějaké obecné právní povědomí a ne jen jet podle 1 šablůnečky, kterou někdo laskavě naškolil do vašich opakovacích makovic..a jet jen podle jednoho paragráfku a neumět jej zasadit do právního kontextu.. ,
-
Daniel Kučera (neregistrovaný)
Tohle je ještě slabý čajíček, proti výběrovému řízení na konektivitu v Kladně.
V zadávací dokumentaci určené předávací body - náhodou zrovna tam, kde má spřátelená firma svou optiku (uloženou na základě neveřejné smlouvy do městských teplovodů ;) ).
A když se i přesto objevila alternativní nabídka za 20x nižší cenu, kterou prostě nešlo ignorovat a "přehlédnout" - byli ve výběrku vyhlášeni vítězové rovnou dva :D
-
rte (neregistrovaný)
Nejsem si jist, že Vám rozumím. Pokud je dodaný výrobek šmejd a nesplňuje tak svou funkci, tak je přece možné požadovat nápravu (příp. rovnou od nákupu odstoupit). Záruka by měla přece taky být součástí takové zakázy, ne? Nemohou tyto dva nástroje pomoci proti "smějdům". Nebo je "šmejd" jen neuchopitelný myšlenkový koncept? To, že nemá úředník víko notebooku ze supr plastu, nepovažuji za důvod označit takový produkt za "šmejd".
-
Jirka (neregistrovaný)
Ano, nejlevnější nabídku opravdu vybrat nutně nemusíte. Nicméně počítejte s jistotou, že firma, která tu nejnižší nabídku dala a nevyhrála, se proti výsledku odvolá. A nadřízené orgány, které jsou z výběrek předpo***né, je pak často automaticky ruší (typicky krajské úřady).
A pokud náhodou ne - minimálně vám to protáhne výběrko klidně o několik měsíců.
-
Jirka (neregistrovaný)
Termín SLA se strašně přeceňuje, u laiků a bohužel i u lidí z oboru.
I ti nejlepší a největší operátoři při nedodržení SLA prostě sníží fakturu za služby a tím to končí.
Představa zákazníků (a obchoďáků), že při 4 hodinovém výpadku bude ISP platit kompenzace na neuskutečněné obchody atd. je tak naivní, jako rozšířená.
-
Jirka (neregistrovaný)
Také souhlasím... jako problém výběrek obecněji vidím to, že nemůžu říct: "chci TOHLE a je mi jedno, kdo to dodá" (což by teoreticky právě výběrové řízení mělo zajistit).
Naopak dneska musíte složitě vymýšlet, jak TO co chcete popsat, aniž uvedete konkrétní typ či značku - a pak se modlit, aby nějaká garážová firma nenabídla něco, na co jste nepomyslel, parametry to formálně splňuje, nepotřebujete to ale jako nejlevnější to musíte vybrat a koupit.
-
TomK (neregistrovaný)
Souhlasím. Ceny umí porovnat každý, kdo má vzadu dírku (tedy všichni). Porovnávat kvalitu, poměr cena/výkon, spolehlivost a další parametry - to je příliš složité a špatně obhajitelné.
Lidé nechtějí nic řešit, chtějí jednoduché kvantifikovatelné parametry, za které je nikdo nemůže napadnout a zákon jim v tom nahrává.
Že je vysoutěžené řešní krám? Obhájíme, mělo nejnižší cenu! -
x (neregistrovaný)
Mezi nama, statu nic nebrani poridit si vlastni Ipcka ... pridelit je uradum ... a po poskytovateli pak staci chtit, aby ten rozsah jednoduse vypropagoval. Coz je o to krasnejsi, ze kdyz si urad poridi zalozni konektivitu, nemusi resit zadny brikule a bude to fungovat tak nejak "od prirody".
Pravda, na v4 ... by se to v soucasnosti realizovalo uz dost blbe, ale na druhou stranu ... jsem si jistej ze alespon nektere slozky statu vlastnima adresama disponujou, takze by mozna jen stacilo je lehce preorganizovat.
Pro ucely fungovani statni spravy ... je pak IPv6 snadno vynutitelny ... a tim padem bez problemu provozovatelny.
-
x (neregistrovaný)
A? Registr aut nefungoval nekolik mesicu a pos..al se kvuli tomu nekdo? Zajistit docasnou konektivitu lze behem nekolika malo hodin - to pokud nebude provider schopen linku zprovoznit.
A pokud si budu chtit hrat (za nesmyslny penize) na garantovani sluzeb, tak si stejne ty linky musim poridit aspon dve ... a u kazdy si proverit, kudy to fyzicky vede, aby se mi nestalo, ze to vede na stejnej stozar ... a pak po stejnym kabelu. Ale ourad nejsou ani hasici ani nemocnice ... aby neco takovyho potreboval. To je asi tak stejny, jako kdyz chce pragl stavet vlastni elekrarnu ... aby byrokratum fungoval web ...
-
K.J. (neregistrovaný)
Proč by se měl zadavatel se učit nějaké jiné věci, když je se vším spokojen.
Hlavní problém je dán přiblblými systemáky, kteří mají představu, že každý uživatel, když mu nainsatalují něco nového, sedne k počítači a týden nedělá nic jiného, než že se zájmem zkoumá, co je teď jinak (a hlavně pomalejší)
A pak to dopadně jako softwareový paskvil od iťáckých podvodníků, kteří vyprodukovali před dvěma lety nový registr vozidel. Až za tuto bandu diletantů se budou stydět všichni IT-áci, tak potom si nebudou před nesmyslnými údaji na obrazovkách lidé povídat věčné: To zase nějaký blbec programoval.
Hlavně ale nevím, proč by se měli dávat k soudu lidé, kteří nafoukané instalatéry nesnáší. Ke špatné pověsti se přece většina našich It-instalatérů dipracovala mnohaletým arogantním chováním k většině uživatelům, kteří je za to dokonce ještě bohatě platili. -
Pokud myslíte veřejné zakázky, pak to není žádná vyhláška, ale přímo zákon o veřejných zakázkách, § 78 Hodnotící kritéria: „Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. … Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.“
Jinak ještě v roce 2010 byla ta ekonomická výhodnost vázána ještě víc na cenu, protože v zákoně byla formulace, že dílčími hodnotícími kritérii mohou být „vedle ceny zejména“ kvalita, technická úroveň atd. Každopádně pokud nemá cena být jediným nebo převažujícím kritériem hodnocení, musí se to vždy složitě zdůvodňovat.
Ano, kámen úrazu je v obhájení konkrétního řešení, ale porovnat dvě částky umí každý, napsat novinový článek „vyhrál X, přitom Y nabízel cenu o 10 Kč méně“ taky umí každý. Pochopit, proč je nějaké řešení kvalitnější nebo vhodnější, to už tak jednoduché být nemusí.
To je právě otázka, zda se máme za každou cenu bránit subjektivním rozmarům vybírajících. Zadávání veřejných zakázek může mít dva cíle – buď peníze z veřejných rozpočtů používat co nejefektivněji, nebo peníze z veřejných rozpočtů utrácet co nejspravedlivěji. Tyhle dva cíle bohužel od jisté úrovně „odkorumpování“ veřejných zakázek jdou proti sobě. Třeba nejspravedlivější by samozřejmě bylo, aby veřejné instituce, které si nějakou budovu pronajímají, vypisovaly každé dva roky výběrové řízení na nového nájemce a každé dva roky se stěhovaly do budovy, kde budou mít o pár korun nižší nájem. Bylo by to ovšem pekelně drahé. Ta méně spravedlivá a mnohem levnější varianta je, že instituce zůstane stále v jednom baráku a jenom si bude hlídat, aby nájem moc nevybočoval mimo obvyklé ceny – a teprve pokud by byl nájem dlouhodobě nad obvyklou cenou by se řešilo stěhování a výběrové řízení na jiný barák.
Bohužel momentálně se vytváří zdání, že když budou veřejné zakázky spravedlivé, budou zároveň levné a nezkorumpované, což je omyl.
-
Naopak. Správcům sítě na úřadě se nechce nic měnit, nic nového není potřeba. Jenom nám tady hází nějaké zbytečnosti, jakou nějakou soutěž. Na co?! Vždyť doteď to fungovalo, tak to bude fungovat i do budoucna. Zadavatel, pokud jde úřad, to chce mít hlavně s minimální námahou. Což z tohoto zadání, podle mého názoru, doslova svítí. (Neměnit adresy, pokud je to možné!)
Pokud chce zadavatel kvalitu, má si ji měřitelnými parametry specifikovat. Hlavně je potřeba, aby poskytovatel měl peering 40 Gb/s, když poptávaný uplink zvládne 200mbit/s i po rozšíření :-D
Taky je hezké, že musí být připojený 16 portovým switchem. Úřad totiž jeden switch finančně nezvládne. -
Pavel (neregistrovaný)
Když on je problém i v tom, že v tom výběrovém řízení nesmíte uplatnit zkušenost. Když to řízení vyhraje firma, která vás už dvakrát podfoukla a utekla od rozdělané práce, tak jí tu zakázku musíte dát. A není možné ji kvůli špatným zkušenostem vyřadit.
Já zažil, že takhle vyhrála konkurs na rekonstrukci školky firma, které za poslední rok dvě stavby spadly. Ale vyřadit ji z výběrového řízení kvůli tomu nešlo.
-
Můžete prosím upřesnit, podle které vyhlášky musí být výrobek vysoutěžen podle nejnižší ceny? Není kámen úrazu spíš v obhájení konkrétního řešení a deklarování, že ač o 3% dražší, užitná míra je vyšší o 20%? Není to spíš tím, že vámi jmenované argumenty jsou vesměs subjektivní? Dokážete si takový výsledek podložit objektivními důvody, proč nevybrat úplně nejlepší brak? Chápu, že se vám něco nelíbí. Ale subjektivním rozmarům vybírajících je potřeba bránit, i když v některých případech mohly mít šťastnou ruku.
-
Pavel (neregistrovaný)
"Pravda je, že v současném systému nemusí být vítěz vždy nejlepší volba, ale šití zakázek na míru se dost znesnadňuje"
Pak je ovšem namístě řečnická otázka, co je primárním účelem výběrových řízení: zda nejlepší volba, nebo znesnadnění šití zakázek na míru. Podle mne by to měla být nejlepší volba.
Co je platné, že produkt byl řádně vysoutěžen na nejnižší cenu přesně podle zákona a formálně splňuje požadavky, když se pak ukáže, že jde šmejd díky nevhodné konstrukci nebo použití méně kvalitních komponent? Tohle dáte do podmínek těžko (buďto obecně, pak to nemá smysl, nebo konkrétně a hrozí "šití na míru") a už vůbec nemáte šanci na ověření.
Podotýkám, že se na výběrových řízeních nijak nepodílím, jen občas musím pracovat s jejich výsledky a pak se ze zvědavosti ptám, jak se k nim dospělo. -
On ten úřad není jen tak pro okrasu, ale má poskytovat služby občanům. Bez připojení k internetu spoustu těch služeb poskytovat nelze.
Mimochodem, 11 tisíc obyvatel není úplně málo, to už je velikost okresního města a určitě obec s rozšířenou působností. Tedy ty služby poskytuje i obyvatelům okolních obcí.
-
x (neregistrovaný)
Ehm ... neznam ani jednoho providera, kterej by poskytoval zcela libovolne garance nad ramec zaplacene ceny => pokud bude ourad platit desitku mesicne ... maximalne se docka dobropisu te desitky. Nic vic jim nikdo garantovat nebude. A to jeste jen a pouze v pripade, ze ta nefunkcnost pujde na vrub ISP.
Nemluve o tom, ze on se zrovna urad nejaky horni dolni nepodela, kdyz jim par hodin nebo i dnu net nepojede ...
-
Petr (neregistrovaný)
V případě, že by to zákon nevyžadoval, tak ten váš příspěvek lze jen mírně upravit a použít jako důkaz, že se výběrka na míru šijou, ostatně jak tomu i bylo.
Pravda je, že v současném systému nemusí být vítěz vždy nejlepší volba, ale šití zakázek na míru se dost znesnadňuje. V předchozím systému zakázek se lepšího výsledku dosáhlo, jen pokud byli všichni politici i úředníci čistí a ještě i dostatečně erudovaní. -
Co si na nějakém malém eseróčku někdo vezme? S.r.o. skončí, zbylý majetek bude v lepším případě nula, majitel za týden podniká v novém s.r.o. se stejným předmětem činnosti a stejnými původními zákazníky, a hlásí se do výběrového řízení v sousední obci.
Naproti tomu O2 Czech Republic si jaksi nemůže dovolit skončit jenom proto, aby nemusela platit závazek z nějaké smlouvy.
Vy píšete o něčem jiném, a to je kvalita té smlouvy. To ale je v moci toho úřadu a může si nastavit takové SLA, které mu skutečně bude něco zaručovat. Jistě, v případě nějaké malé obce, kde starosta zrovna není zkušený CIO, to asi bude nerovný souboj, ale aspoň je tu ta možnost. Ale s garážovým ISP můžete mít sebelepší smlouvu, ale když jí nedodrží, má ta smlouva hodnotu akorát toho papíru.
Aby nebylo mýlky, já si nemyslím, že je ten současný systém dobře. Jenom vysvětluju, proč současný zákon nutí zadavatele chovat se takhle. Já bych byl mnohem radši, kdybychom měli zákon o veřejných zakázkách, podle kterého bych si mohl vybrat stejně kvalitního dodavatele, jakého bych si vybral jako soukromá osoba. Jenže to si nejprve musíme říct, že zákon o veřejných zakázkách má sloužit k tomu, aby veřejné instituce efektivně nakládaly se svými prostředky, ne k tomu, aby se markýroval boj proti korupci.
-
krakonoš (neregistrovaný)
Ale vezme. Naopak si nic nevezme na firmě, jako je Sračkofonica, která prostě jen pokrčí rameny a řekne: Sorry, došlo k nečekané události, na kterou nemáme páky a bez mrknutí oka zaplatí směšnou, (pro malého ISP likvidační) pokutu, kterou jí po velmi dlouhé době nějaký soud uloží. Takže malá firma si, pokud není její majitel padlý na hlavu, dobře rozmyslí, co do nabídky napíše. Dříve státnímu molochovi, těšícímu se neoficiální přízni ČTÚ je to jedno, protože moc dobře ví, že případné sankce mu neublíží.
-
Konektivita samozřejmě zákazníkovi jedno být nemusí. Pro zákazníka je rozdíl, zda když bagrista překopne optické vlákno, bude se čekat na jeho svaření, nebo se pojede druhým nebo třetím okruhem.
To samé se samozřejmě dá řešit i garancí dostupnosti služby. Jenže tam už je ten problém, co jsem psal výše – do nabídky si může každý napsat cokoli, ale pokud pak k něčemu dojde, garážový ISP bude bez konektivity a nedodrží SLA, nikdo si na něm nic nevezme.
-
Pavel (neregistrovaný)
Naprostý souhlas. Základní myšlenka zákona, tj. vytvořit rovné podmínky, je samozřejmě v pořádku. Jenomže je tady onen ďábel ukrytý v detailech.
Malý příklad - když se dřive pořizovaly třeba notebooky, udělal se předběžný "technický" průzkum, tj. vytipovaly se mašiny (základní parametry, mechanické provedení, zkušenosti) a fyzicky se osahaly. Vyšlo z toho pár typů, které se pak ověřily detailněji a udělalo se výběrové řízení na jejich dodavatele. Tohle by dnes asi byla ukázková trestná činnost.
Správný postup je ten, že se obecně popíší parametry (rychlost procesoru, velikost paměti a disku, rozlišení grafiky atd.) a podle nich se pak soutěží, přičemž jediným kritériem je cena. Některé věci ale popsat nejdou, zejména jaké vlastnosti výrobek nemá mít - třeba že panty nemají vrzat, dekl že se nemá prohnout, když na něm spočine moucha nebo že konektor X má být řešen tak, aby se nevylomil po třetím použití. Pokud byste uvedli mnoho detailů, vzbuzujete podezření, že to šijete někomu na míru.
Vede to k jedinému, vítězí největší šmejdy. To, že třeba máte starší použitelné periférie (zdroje, docking station aj.), nemá žádnou váhu. Ale zákon je naplněn.
Tohle nezkušení lidé ze soukromých firem prostě nechápou a mají pak "úředníky" za pitomce, kteří neumí hospodařit. Totiž ve finále se oproti přímému nákupu zpravidla nic neušetří, ba spíše naopak. -
JKL (neregistrovaný)
Tak za tohle bych jednoznačně podal trestní oznámení na "neznámého pachatele", protože je zcela evidentní, že někdo naschvál nastavuje podmínky tak, aby byla vybrána jenom jedna konkrétní společnost - což je přinejmenším velice podivné a PČR by to měla prověřit.
Navíc jsou tam i podmínky, které jsou opravdu nerelevantní a které si zadavatel ani stanovovat nesmí - jako je například konektivita samotného ISP.
Konektivita samotného ISP je čistě jeho osobní věc a jestli má 2x 40 Gbit, 1x 10 Gbit nebo třeba jenom 1x1Gbit může být městu, jako zákazníkovi, srdečně jedno, pokud plní podmínky poskytování 100 Mbit/s linky, kterou si město objednalo.
To už by rovnou mohlo být v zakázce specifikováno, že jednatel ISP musí mít minimálně tři značkové obleky Armani, dále se ve firmě musí používat minimálně 3 kusy kvalitních hodinek ze Švýcarska a nejdůležitější je, aby všichni na oběd jedli jenom sushi připravené Japonským kuchařem.
V zadání zakázky by měly být pouze relevantní podmínky pro zákazníka (město) a jestli je někdo slíbí a nedodrží, pak by měly přijít pořádné sankce... Ale opravdu se to nedá dělat tak, že na blbé poskytnutí 100 Mbit/s linky se nastaví podmínky, že to může poskytnout jenom největší ISP v zemi a přitom ty podmínky jsou zbytečné!
-
Problém je, že přesně k tomuhle typu zadávání veřejných zakázek vede současný zákon. Jeho autoři totiž předpokládají, že zadavatel dokáže specifikovat poptávané zboží nebo službu tak přesně, že všechny nabídky, které splní zadání, budou plně vyhovovat, a stačí už mezi nimi vybrat tu s nejnižší cenou.
Takže se pak logicky do zadávacích podmínek dávají různé podivuhodné podmínky, které mají jediný účel - vyřadit předem různé garážové firmy, které nabídnou nesmyslně nízkou cenu, a pak by třeba ta internetová přípojka bylo připojení přes WiFi 2,4, a "konektivitu" takového ISP by zajišťoval ADSL modem. Samozřejmě ta pravidla občas vyřadí i někoho, kdo by tu dodávku dokázal zajistit v dostatečné kvalitě - ale k tomu holt vede náš výborný zákon o zadávání veřejných zakázek.
U takhle jednoduché zakázky se ta přesná specifikace asi dá udělat. Ale pořád je podle mne legitimní, aby některé parametry (dostupnost, rychlost) byly požadované v určité minimální hodnotě (pro případ, že nikdo nedokáže nabídnout nic lepšího), ale je logické, aby se upřednostnila lepší hodnota parametru byť za vyšší cenu (samozřejmě do určité míry a v rozumných proporcích).
ČLÁNKY DO MAILU