Se zájmem jsem si přečetl rozhovor s Karlem Trpkošem, ředitelem IT sekce na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jeho dvouleté úsilí o nápravu zoufalého stavu IT systémů způsobeného veřejně známými problémy vzniklými za působení náměstka Vladimíra Šišky je sympatické a přináší první výsledky. Jeho zkušenost z krátkého působení v roli spíše krizového manažera se silnou podporou ministra, místopředsedy vlády a předsedy koaliční strany, s rozpočtovými možnostmi vymykajícími se situaci jiných státních institucí, však nelze zobecňovat.
V letech 1994 až 2002 jsem měl z pozice místopředsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) na starost digitalizaci katastru nemovitostí. Digitalizovali jsme nejdříve popisné údaje katastru a koncem 90. let začali budovat centralizovaný informační systém katastru nemovitosti (ISKN), který v roce 2001 nahradil in-house systém pro práci s popisnými údaji katastru provozovaný na úrovni jednotlivých katastrálních úřadů.
Naše personální kapacity stačily na zadání, řízení a kontrolu projektu včetně účasti ve smíšeném řešitelském týmu, abychom nebyli na dodavateli dlouhodobě závislí. Ve stejné době vznikal např. ADIS, ale také dávkový systém MPSV a nemalé prostředky byly investovány do IT systémů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zatímco my jsme měli finance na první rok vývoje ISKN a neustále jsme řešili, jak získat další prostředky, tehdejší náměstek MPSV zodpovědný za ekonomiku a IT mi říkal, že on „s tímto nemá žádný problém, protože žádná vláda si nedovolí nechat padnout IT systém, na kterém je závislé vyplácení dávek“.
Podmínky pro rozvoj státních IT systémů byly, jsou a zřejmě i zůstanou v různých státních institucích různé a úspěšný v dlouhodobém horizontu nebývá ten, kdo měl podmínky nejlepší. Je jistě dobře, že MPSV vyřešilo na tři roky provoz dávkového systému s firmou OKsystem a ve spolupráci s ní snad už je vyřešen přenos dat z narychlo zavedených elektronických žádostí do systému, ve kterém jsou pak zpracovávány. Kdo totiž viděl, jak se to zpočátku na úřadech práce dělalo, nevěřil svým očím.
Skutečně pozitivní je také zájem MPSV využívat například webové služby katastru pro ověřování vlastnictví nemovitostí žadatelů o dávky na bydlení. Stejné služby už hypoteční banky využívají více než 10 let a bylo smutné, že státní správa toho schopná nebyla.
Optimisticky vyznívající rozhovor pominul třeba takové zajímavé téma, jako je digitalizace agend ČSSZ. Z loňské informace ústředního ředitele ČSSZ adresované poslancům v souvislosti s nedodržováním lhůt pro přiznávání důchodů jsme se dozvěděli, že ČSSZ dosud používá část svého systému programovaného v COBOLu. ČSSZ i finanční správa pracuje ve 40 let starých IT systémech – fintag.cz.
S Karlem Trpkošem nelze než souhlasit, že klíčem k dobrému fungování a rozvoji velkých státních IT systémů je existence kvalitního interního týmu, který připravuje rozvojové záměry, je silným partnerem pro IT firmy jak při zadávání zakázek, tak v jejich průběhu, a který je zodpovědný za zavádění změn do praxe. Dodal bych snad jen, že to chce také dlouhodobou strategii a kontinuitu v jejím naplňování a v oblasti veřejných zakázek také dobře fungující Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Vytvořit, dlouhodobě udržet, rozvíjet a motivovat silný interní tým IT specialistů s přesahem do věcné agendy úřadu, intenzivně spolupracujících s dalšími odborníky, to je to, oč tu běží. Posledních 22 let bylo jedním z mých důležitých úkolů v pozici předsedy ČÚZK vytvářet pro toto základní rozpočtové, organizační, platové i další podmínky. Nikdy se mi sice nepodařilo získat na ISKN 818 mil. Kč na tři roky, maximálně tak 240 mil. Kč na čtyřletou rámcovou smlouvu zajišťující provozní podporu a rozvoj, ale mimo krizová období jsme dokázali udržet fluktuaci důležitých IT zaměstnanců na přijatelné úrovni a tým dobře fungoval. Ovlivňuje to více faktorů, ale výše platu musí dosahovat určité úrovně, aby mohla pozitivně působit zajímavost práce, kolektiv apod.
Ekonomické krize však přinášejí mimo jiné škrty výdajů napříč veřejnými rozpočty. Například platy v resortu ČÚZK se i přes snižování počtu míst proti průměrné mzdě v ekonomice propadly už o 16 % a na konci letošního roku to bude minimálně o 20 %. Kdybychom měli existujícímu silnému IT týmu, který tvoří prakticky polovinu ze 140 zaměstnanců ČÚZK, jenom kompenzovat tento propad, museli bychom všem ostatním snížit platy o dalších 20 %.
Prosadit navýšení objemu prostředků na platy třeba na úkor jiných výdajů téže rozpočtové kapitoly je v přeregulované české státní správě pro běžné úřady prakticky nemožné. Jinými slovy, nástroje pro zaplacení IT odborníků (klíčová místa s až dvojnásobným platovým tarifem, osobní příplatek, odměna) sice existují, ale bez dostatečného objemu finančních prostředků na platy tyto nástroje prakticky nelze využít.
Bez navýšení by to zejména u malých úřadů mělo devastující účinky pro ostatní, také potřebné, profese. Na MPSV či jiném velkém ministerstvu může být vzhledem k vysokým počtům systemizovaných míst a z toho plynoucím rezervám situace trochu odlišná. Úřad práce v minulosti nabobtnal nejvíce ze všech a snížení míst o 400 představuje pouze drobnou korekci o 3 %. Jiné úřady škrtají místa po delší období a celkově o vyšší procenta, ale k lepšímu platu IT odborníků to nijak nepřispívalo.
Může být řešením bodyshopping? Moje zkušenost říká, že je vhodným doplňkem tam, kde je úřad schopen nějakou ucelenou část systému samostatně rozvíjet, ale chybí část kapacit, které lze dokoupit a zapojit do řešitelského týmu. Není to všelék a je to ve srovnání s náklady na zaměstnance drahé, ale když máte v příslušné rozpočtové položce peníze a nedokážete je převést do platů, může to být efektivnější než zadávání celého řešení externímu zhotoviteli. Dlouhodobě ale takto nelze řešit klíčové pozice, u kterých je nezbytná kontinuita, a bez pochybností není ani vytváření projektových týmů k řešení základních úkolů úřadů z OSVČ. Ale možná jsem jen staromódní, a až nebudeme schopni zaplatit legislativce, tak budou návrhy zákonů tvořit OSVČ.
„Po vypršení smlouvy by se o systém měl úřad starat víceméně sám,“ říká Karel Trpkoš. Váhám, jak to chápat, snad že se obejde systém pro výplatu sociálních dávek bez podpory jakékoli externí firmy? Tak to je myšlenka poměrně odvážná. Nový předseda ČÚZK nyní řeší otázku, jak přesvědčit ministra financí, aby souhlasil alespoň s interním přesunem menšího objemu prostředků kvůli zachování pracně vybudované provozní nezávislosti ISKN na externích kapacitách. Rozvoj systému bez účasti externího zhotovitele si v současných podmínkách představit nedovedeme. Tak to vidí i kolegyně a kolegové, se kterými jsem měl tu čest mnoho let spolupracovat a kteří dlouhodobě a úspěšně rozvíjejí digitální katastr nemovitostí.
S nebývalou politickou podporou a při úvaze, že „na ministerstvu s vysokou pravděpodobností na konci volebního období skončím“, se mnoho věcí může jevit jinak, než to vnímají lidé, kteří se o IT systémy státu starají dlouhodobě a za standardních podmínek.
Současná situace z pohledu udržení IT odborníků na úřadech je kritická proto, že se v posledních letech zásadně zhoršuje jejich odměňování v porovnání s jinými zaměstnavateli. Platy ve státních úřadech stagnují, zatímco mzdy v ekonomice rostou a tento rozdíl letos dosáhne až 20 %. Potom musí nutně chybět prostředky na osobní příplatky a odměny, o klíčových místech s vyššími tarify ani nemluvě, což se nejvíce propisuje do odměňování těch nejlepších zaměstnanců.
Nové zaměstnance do IT je v této situaci téměř nemožné získat a je stále obtížnější udržet ty stávající. Trvá to již příliš dlouho a slibům, že s blížícími se volbami se to zlepší, už nikdo nevěří. To je pohled dosluhujícího státního zaměstnance, který před 30 lety přišel digitalizovat katastr nemovitostí a pak jej po 22 let řídil z pozice předsedy ČÚZK.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem