Český investiční fond Tensor Ventures se pustil do oblastí, kam se zase tolik hráčů s rizikovým kapitálem nevydává. Fond vložil prostředky do dvou zahraničních startupů zaměřených na čipy. Jedním z nich je srbský Anari AI vyvíjející takzvané virtuální čipy. Druhým projektem je americký QC82, který pracuje na optickém kvantovém procesoru využívajícím fotony.
Tensor Ventures se primárně zaměřuje na investice do takzvaných deep tech startupů. V portfoliu má například českou firmu Tatum, která koncem roku získala další zhruba miliardu na usnadnění vývoje blockchainu. Dalšími zajímavými projekty jsou Veracity Protocol nebo Superface pro automatizaci API.
Vstup do oblasti kolem čipů patří mezi ty riskantnější. VC investoři se většinou do hardwaru nepouští, protože je hodně drahý a existuje vysoké riziko, že se nedostane ani do produkční fáze. „Tatum a další naše investice jsou na tom tak dobře, že fond bude zaplacen. Mohli jsme si tedy dovolit udělat rizikovou investici,“ řekl Lupě partner Tensoru Roman Smola.
Lepší programování FPGA
Investice do srbsko-amerického Anari AI je čerstvou akcí. Firma slibuje velkou inovaci ve světovém průmyslu s čipy. Nevytváří ovšem vlastní fyzický křemík, ale cloudový nástroj postavený na prvcích umělé inteligence, který zájemcům umožňuje rychle konfigurovat vlastní čipy.
Anari konkrétně vstupuje do oblasti přizpůsobování FPGA, tedy programovatelných hradlových polí. Čipy tohoto druhu lze upravovat pro specifické účely a operace. Díky tomu lze dosáhnout lepšího výkonu a efektivity než u čipů zaměřených na obecné výpočty. Jde o dlouhodobě známou a využívanou věc. FPGA se navíc v rámci Azure a dalších hráčů dostává do cloudu, takže k nim lze přistupovat na dálku.
„FPGA však neposkytují přirozený programovací model, na který jsou vývojáři softwaru zvyklí, takže k jejich programování je zapotřebí hardwarových inženýrů. Proto je jejich využitelnost omezená,“ uvedl Roland Manger, partner a zakladatel fondu Earlybird, který už do Anari investoval v minulosti.
Anari umožňuje FPGA programovat pomocí jazyka Python. Vývojáři si tak mohou vytvářet na FPGA postavené „virtuální čipy“ pro algoritmy a modely, které potřebují.
Tým srbsko-amerického startupu Anari AI
„Virtuální procesorové IP lze vytvořit stokrát rychleji než vyvíjet tradiční hardware. Provozní náklady v době nasazení modelu mohou být sníženy na pouhou pětinu odpovídajícího řešení GPU karet. Použití jazyka Python dále dramaticky zvyšuje počet talentů, kteří by byli schopni taková řešení vytvářet,“ doplnil Manger.
Spoluzakladatel a výkonný ředitel Anari Jovan Stojanovic Lupě řekl, že jeho firma nevytváří konkurenci například pro EDA softwary, pomocí kterých se navrhují čipy. Jednoduše má jít o cloudovou platformu umožňující jednodušší programování rekonfigurovatelných hradel. „Naše platforma nyní pracuje s FPGA a GPU, ale cílem je ji udělat hardwarově agnostickou,“ navázal Stojanovic.
Výše aktuálního investičního kola do Anari AI nebyla specifikována. Startup získal v roce 2021 v rámci počátečního seed kola dva miliony dolarů. Kola se účastnil známý fond Earlybird, společnost mu dělala Acequia Capital a další. Oba tyto fondy jsou součástí aktuální kola s tím, že kromě Tensoru se přidali další hráči jako Entrada Ventures nebo TS Ventures. Peníze vložili i jednotliví investoři, mimo jiné bývalý generální ředitel Samsungu Young Sohn nebo bývalý šéf Cadence Joe Costello.
Kvantové síto americké vlády
Do amerického QC82 Češi vstupovali o něco dříve. Do projektu, který je v počáteční fázi, vložili jeden milion dolarů. Transakce se uskutečnila skrze konvertibilní úvěr s takzvanou valuation cap. Tensor by se chtěl dostat na podíl deset procent.
QC82 vyvíjí kvantový procesor založený na využití fotonů. To by údajně mělo umožnit produkci výkonných a při běžné pokojové teplotě provozovaných kvantových počítačů. „Na výzkumu pracujeme zhruba šest let a v posledních dvou letech jsme dospěli do fáze, kdy víme, že jde o životaschopnou technologii,“ popsal spoluzakladatel a ředitel QC82 Hussain Zaidi.
Kvantové počítače jsou žhavé téma, o které se mimo jiné zajímají různé vládní a bezpečnostní složky. Důvodem je například potenciál toho, že by takové stroje mohly rozlousknout aktuální šifrování a podobně. Čeští investoři kvůli tomu museli projít kontrolou ze strany americké vlády, která kontroluje, kdo ze zahraničí se do klíčových amerických technologií snaží skrze kapitál dostat.
Partneři Tensor Ventures (zleva): Martin Drdúl, Petr Ulvr, Roman Smola
Kabinet prezidenta Joea Bidena zařadil kvantové počítače mezi exportní technologie spadající pod speciální schvalování. Bylo vydáno i několik prezidentských výnosů s tím, že jeden z nich „nařizuje federálním agenturám vypracovat komplexní plány na ochranu amerického duševního vlastnictví, výzkumu a vývoje a dalších citlivých technologií před získáním americkými protivníky“.
QC82 vychází z výzkumu na University of Virginia a je postavený na práci fyzika Oliviera Pfistera. Vědci z univerzity vytvořili spin-off. Virginie a samotná škola jsou úzce napojeny na Washington D.C., kde se toho vzhledem k citlivosti problematiky kolem kvantového oboru hodně děje. „Proudí odsud vládní peníze, o oblast se mimo jiné kvůli přenosům dat zajímá NSA a podobně,“ vysvětlil další z partnerů Tensoru Martin Drdúl.
Jeden z možných vítězů
Fotonické kvantové počítače jsou jednou z cest, kterou se vývoj v této oblasti vydává. „Vidím je jako jednoho z pravděpodobných vítězů,“ sdělil Lupě Michal Křelina, který se kvantovými technologiemi zabývá na „jaderce“ ČVUT a ve své konzultační firmě Quantum Phi a mimo jiné u nás publikuje pravidelné souhrny Qubity. Fondu Tensor Ventures pomáhá jako technický konzultant.
„Jednou z výhod kvantových fotonických počítačů je rychlost daná využitím fotonů. Je ale třeba říci, že v rámci oblasti jsme stále v hlubokém R&D cyklu,“ navázal Křelina. QC82 konkrétně pracuje na principu fotonických kvantových výpočtů s kontinuální proměnnou (CVQC).
„QC82 využívá takzvaný measurement based quantum computing, což je poměrně dost odlišné paradigma oproti zbytku kvantového počítání. Tam máte qubit a s ním celou dobu pracujete, zatímco v případě QC82 jsou fotonové stavy reprezentující qubity. Ty jdou ve vlnách a každá následující vlna je kvantově provázaná s tou, co jde za ní. Measurement based znamená, že se změří první vlna a kvantová operace se přenese na kvantově provázané fotony za tím. Udělá se takový vláček měření s tím, že každé měření reprezentuje kvantovou operaci,“ popsal Křelina princip amerického startupu.
„Obyčejné qubity dlouhodobě neudrží informaci, proto se musí zavádět korekční mechanismy. U fotonického přístupu stačí, když přežije kvantové provázání s následující vlnou. Tím se maže jedna z hlavních nevýhod. Ale je zde také výzva v tom vytvořit dostatečné množství kvantových provázání.“
QC82 rovněž pracuje na novém designu takzvaného number photon resolving detektoru, který je schopný pracovat za pokojových teplot a je kompletně integrovaný na čipu. Tam má být integrovaný i zdroj. Pokud se podaří vše vyvinout, může se celý kvantový stroj dostat na čip a oproti současným kvantovým počítačům by byl výrazně menší.
Řešit by se mohla i korekce chyb, což je u kvantových počítačů stále velké téma. „U běžných kvantových počítačů se používá například surface code, což je jeden z dominantních protokolů na korekci kvantových chyb. Vezme se dejme tomu pět qubitů, které se složitě navzájem kontrolují a případně opravují. U fotonických počítačů se využívají nekoherentní stavy, čehož lze využít pro lepší ochranu proti nechtěným chybám. Využívá se kvantová optika,“ doplnil Křelina.
Americký startup chce představit prototyp kvantového čipu se čtyřiceti qubity. Firma mluví o tom, že bude schopná škálovat na miliony qubitů. Otázkou je, zda toho půjde dosáhnout v rámci jednoho čipu. Spíše půjde o provázání více čipů.
„Kvantové počítače jsou nyní v podobné fázi, jako byl Intel v padesátých letech. Ten dokázal nastartovat revoluci prakticky ve všem díky tomu, že byl schopný efektivně vyrobit mikroprocesor. Proto pro nás dává smysl investovat do hardwaru, který jinak mezi VC fondy není oblíbený kvůli své náročnosti a rizikovosti,“ dodal Drdúl.
ČLÁNKY DO MAILU