Česká republika prohlubuje spolupráci v kybernetické bezpečnosti se Spojenými státy a dalšími nejenom západními spojenci. Společně chtějí rozvíjet takzvanou důvěryhodnou infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, mimo jiné v souvislosti s podmořskými kabely a budoucími sítěmi 6G. Cílem je mimo jiné omezit vliv nedemokratických zemí, jako jsou Čína nebo Rusko.
Česko se v posledních dnech stalo součástí několika diplomatických aktivit. Na Ministerstvu zahraničí v Praze proběhl první kybernetický bilaterální rozhovor mezi USA a Českou republikou. Následně se konal pátý ročník mezinárodní Prague Cyber Security Conference. A americký Bílý dům vydal prohlášení o principech rozvoje 6G, kde je podepsána i naše země.
Pražská kyberbezpečnostní konference už se dá označit za tradiční. Před pěti lety na ní vznikly takzvané Pražské návrhy o tom, jak by měl vypadat bezpečný dodavatelský řetězec kolem 5G. Principy přijala různá uskupení včetně G7. Pražské návrhy byly kromě jiného reakcí na pozici čínských společností Huawei a ZTE v západních telekomunikačních systémech. Jejich technologie jsou nyní v některých zemích v kritické infrastruktuře limitovány či zakázány.
I netechnické aspekty
Jména Huawei a ZTE zazněla na pražské konferenci i letos. Náměstek Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Pavel Štěpáník uvedl, že postoj Česka vůči těmto firmám byl nastaven stále platným bezpečnostním varováním z konce roku 2018. NÚKIB se od té doby snaží napsat nový zákon o kybernetické bezpečnosti, v rámci něhož chce dostat možnost z jeho pohledu nebezpečné dodavatele limitovat. Ještě kvůli tomu svede boj, operátorům, energetickému sektoru i některým státním složkám se současná podoba návrhu zákona nezamlouvá.
Štěpáník sdělil, že téma není pouze o technické části: „Rozhodnutí kolem kybernetické bezpečnosti by měla zohledňovat technické i netechnické aspekty.“ O tom kyberúřad mluví už nějakou dobu. Zjednodušit by se to dalo tak, že některé země či rivalové mohou mít, či mají boční úmysly a mohou své technologie používat jako prostředek pro vydírání, ekonomickou závislost, případně špehování. Častým přirovnáním je Rusko a jeho dodávky plynu a ropy.
Tento týden se například objevil případ, kdy byly kybernetické útoky na státní instituce, za nimiž stojí skupina APT31, přiřazeny čínským aktérům napojeným na tamní vládu. Zavedeny byly sankce.
Společnost Huawei by podle Štěpáníka měla změnit své chování nebo opustit zdejší trh. NÚKIB firmu podezírá, že se kvůli čínským zákonům může podílet na špionáži, což Huawei popírá (pokud existují konkrétní pochybení Huawei na našem trhu, nebyla bezpečnostními složkami veřejně doložena). Tato podezření mají dle slov náměstka NÚKIBu dělat účast Huawei v naší kritické infrastruktuře neakceptovatelnou.
Otevření možností
Jennifer Bachus z amerického ministerstva spravedlnosti v Praze navázala, že některé země upřednostňují cenovou dostupnost dodavatelů, což má být velký bezpečnostní problém, který „otevírá možnosti nedůvěryhodným hráčům“.
Bachus také uvedla, že je nutné nastavit koncept „digitální solidarity“ a propagovat společnosti jako Nokia, Ericsson, Amazon Web Services nebo japonské dodavatele v rámci podmořských kabelů. Zřejmě je to myšleno i tak, že by soukromý a státní sektor měl nakupovat od lokálních dodavatelů, i když oproti těm z Číny a případně jiných zemí mimo EU a NATO nemají tak dobré ceny. To, že jsou čínští dodavatelé technologií nejlevnější, nicméně podle zákazníků není ve všech případech pravda.
„Musíme regulovat vše od dna moří (podmořské kabely) až po oblohu (konektivita přes družice a podobně),“ doplnila Bachus. „Mezinárodní společenství se musí sjednotit a v rámci této výzvy bojovat.“
Ředitel NÚKIBu Lukáš Kintr uvedl, že se státní sektor musí spojit se soukromým a bezpečnost řešit společně. Což je logické, protože firmy mají větší prostředky a často lepší odborníky (protože jsou lépe placení).
Bývalý český kybernetický atašé a zaměstnanec Vojenského zpravodajství Daniel Bagge například loni skončil s prací pro stát a šel do americké firmy Strider Technologies. Zmínil rostoucí moc soukromých korporací a vládního oslabení mandátů.
Pražská konference se tak letos otevřela i soukromému sektoru. Hodně byl vidět Amazon Web Services a mezi partnery byly firmy Cisco, Appsec, MasterCard a ICZ.
Co bude s 6G
USA koncem února vydaly prohlášení o principech pro sítě 6G. V následujících letech se bude vytvářet podoba tohoto budoucího standardu pro komunikační sítě. Lze očekávat zapojení velkého množství aktérů z mnoha zemí. Čína v rámci 5G získala silnou pozici, z čehož těží nejenom při prodeji technologií svých firem, ale také v rámci licenčních poplatků. Mít silný vliv na podobu standardu je důležité jak ekonomicky, tak politicky nebo v bezpečnosti.
Prohlášení USA lze tedy vnímat i jako vytvoření západní aliance, která bude chtít do standardu prosadit své hodnoty a podobně. Důležité je také mít přehled nad dodavatelským řetězcem. Dnes se sice nejvíce vedou debaty o Huawei, přístup k věci by ale měl být univerzální. Například NÚKIB se snaží nový kyberzákon napsat tak, aby ho šlo aplikovat na různé aktéry, nikoliv pouze na jednoho.
Prohlášení o 6G kromě USA a Česka podepsaly Austrálie, Kanada, Finsko, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Švédsko a Velká Británie.
Některé strany mají obavy o to, aby zápolení západu a zejména Číny o podobu IT a komunikačních standardů nemělo vliv na rozdělení světa na dvě digitální a vzájemně ne moc kompatibilní strany. Čína se snaží tvořit síť partnerů (zejména v Africe nebo Jižní Americe) a prodávat jim své technologie, takže se to teoreticky stát může.
Důležitost kyberdiplomacie
Česko a USA dále během bilaterálního dialogu podpořily nutnost zachovat svobodné a bezpečné komunikace. „Obě strany zopakovaly svůj závazek podporovat otevřený, svobodný, globální, interoperabilní, bezpečný a spolehlivý internet a stabilní kyberprostor a chránit a respektovat lidská práva na internetu. Obě strany znovu potvrdily svůj závazek čelit škodlivému chování autoritářských států v kyberprostoru,“ stojí ve společném prohlášení.
Obě země se dohodly na rozšíření transatlantické spolupráce v oblasti nových a přelomových technologií, a to se zvláštním důrazem na umělou inteligenci a kvantové technologie. Prozkoumat se mají nové možnosti pro zapojení výzkumných institucí a průmyslu. České a americké CERT týmy mají posílit sdílení informací nebo společná cvičení.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský sdělil, že je nutné posilovat kybernetickou diplomacii a že to patří mezi naše priority. NÚKIB například zaměstnává několik kybernetických atašé, nedávno byla tato pozice otevřena v Indo-Pacifiku.
„Vzhledem k proměně mezinárodního prostředí je nezbytné, aby demokratické státy držely pospolu. Chránit naše hodnoty musíme nejen offline, ale i online. Je potřeba vést i konstruktivní dialog o našich pozicích se zeměmi napříč všemi kontinenty. Kybernetická diplomacie je jedním z hlavních pilířů naší obrany a bezpečnosti,“ shrnul Lipavský.