Môj otec má 70 rokov a zažil som presne to, čo autor tohto článku. Keďže jeho súrodenci majú deti v mojom veku, tak sme boli požiadaní o Skype a webovú kameru.
Taktiež otec aktívne využíva internet banking a účet v mBank mal skôr ako ja. Je síce pravda, že IB som mu najskôr ukázal ja, ale po nakopnutí sa rozbehol ako parný valec a ja jednoducho nestíham žasnúť. :-)
Já své předky donutil telefonovat přes internet jen tak, že jsem jim téměř zatajil fakt, že telefonují přes internet :-)
Sice snížení měsíčních nákladů na telefon na desetinu(rodina na Slovensku) bylo přijmuto s relativním nadšením, důvěra v onoho technologického strašáka, kterého jsem vytvořil, stoupla jen minimálně.
Že je DVD rekordér pravděpodobným vrcholem technických dovedností mých rodičů je sice pěkné, ale nikterak potěšující. Zajímalo by mě, jaké jsou skutečné poměry mých a Vašich rodičů a prarodičů - tedy poměr těch, kteří vyžadují webkameru a těch, kteří hlásí, že se jim rozbil internet, když jim po zapnutí iexploreru místo seznamu naskočil google.
Ono je velký rozdíl poslouchat v TV nablblé reklamy, nebo si to či ono vyzkoušet ,,na vlastní kůži". Na reklamu, díky její prolhanosti, nadsázce a zatajování podstatných faktů, zejména reálných cen za to či ono, reaguje dnes většina veřejnosti spíše negativně. Jenže pak se dotyčný někde s tou či onou technologií setká osobně, chvilku si s ní hraje a občas jí i přijde na chuť. A pokud mi něco předvede jako funkční člověk, o kterém vím, že mu mohu důvěřovat a dozvím se od něj to, co vědět chci (a co mi reklamy v 99,9% případů zamlčí), je to o něčem úplně jiném, než poslouchat blafy v TV, nebo blekotání podomních prodavačů.
ČLÁNKY DO MAILU