Celé to je úplně mimo. Je vidět, jak to celé funguje - hromada úředníků někde na ministerstvu zpracovává učené studie a pokyny k řešení situace, ve které nejspíš nikdy nebyli a informace o ní mají zřejmě jen zprostředkovaně od učitelů, kteří se navíc na věc celkem nutně dívají subjektivně. Výsledkem budou kupy zbytečně popsaného papíru a naprosto nulový vliv na reálné chování lidí, kterých se to týká.
Tenhle problém totiž není o mobilech a videích a Internetu, je to celé jen o lidech a o tom, jak se k sobě chovají a budou chovat.
Zákaz mobilů ve výuce je nesmysl - tenhle požadavek považuji buď za snahu (byť i nevědomou) shodit vlastní chyby na někoho/něco jiného, nebo přímo za projev obavy, že by se tak mohlo dostat na svět něco nepohodlného. A proč?
Protože mobily za to nemůžou. Jestliže je ve třídě takový bordel (s prominutím), že si učitel třeba nechá na hlavu nasadit odpadkový koš, tak by se to dříve nebo později stalo i bez toho záznamu a je tedy potřeba uvažovat nad kurzy asertivity nebo cojávím třeba nad kurzy sebeobrany v rámci pedagogického minima, nebo nad čímkoli, když to bude řešit skutečný problém.
Ten problém je v tom, že učitelé nedokážou říct jasné "ne", nedokážou si obhájit svoje. Vykázání ze třídy + mimořádné zkoušení s obtížností přímo úměrnou míře vyrušování a další podobné metody jsou prověřené časem - ono když začne reálně hrozit opakování ročníku nebo třeba konec studia u středních škol, to je celkem velká motivace i pro větší z těch exhibujících sígrů. A pokud se efektivně řeší "malé" vyrušování, nemůže to přerůst v anarchii.
Chápu a uznávám, že učitelé to vůbec nemají lehké - zvlášť, pokud se do věcí vloží rodiče a místo výchovného zapůsobení na potomka začnou dělat potíže učiteli - to se na zmíněné neschopnosti (což může být i pouhá nechuť tu schopnost použít) učitelů jistě také podepisuje.
Jenomže to jenom podtrhuje fakt, že problém není v technologiích, ale v lidech, a proto zákaz používání technologií nevyřeší vůbec nic. Výsledkem toho, že šikanu učitele nebude možné nahrát, bude tak leda to, že ji hned odpoledne někdo popíše ve svém blogu, jenom se o tom přestane mluvit trošku dřív.
Budou pak na ministerstvu vymýšlet, jak žactvu zakázat blogování po vyučování?
Právě naopak - pořízené záznamy mohou velmi dobře posloužit při šetření a prokazování špatností - jen je potřeba opustit postoj "já bych všechny ty internety zakázala" a naučit se žít v nové době a využívat její vymoženosti.
Ucelove zkouseni je zbytecne. Pokud chcete zaky sikanovat spatnou klasifikaci, muzete jim ty kule sazet rovnou, no ne? Myslim, ze vase autorita a prirozeny respekt jen poroste; kazdy takovy smysl pro spravedlnost dokaze ocenit.
Pokud nedokážete rozlišit zkoušení (nebo jiný trest - zadaný referát, vykázání ze třídy) v reakci na narušování výuky od šikany špatnými známkami (my jsme říkávali, že si učitel zasedl), tak pro Vás bude zbytečné asi všechno.
Tyto a další nástroje učitelé mají již dlouho. Nejsou to magické formulky, ale nástroje, a s každým nástrojem je třeba umět zacházet, protože je možné jej použít i nesprávně - když někdo bude rozdávat koule "kvůli ksichtu", je to stejnýs prominutím blb, jako ten, který raději nedělá vůbec nic a doufá, že vyrušování přejde samo.
Hlavně - to zkoušení byl jen příklad takového nástroje, předpokládám, že jich existuje víc. Podstatou mého příspěvku je, že učitelé ty nástroje nepoužívají. Namísto snahy najít příčiny takového stavu tu máme snahu vyrobit nástroj nový, který má řešit něco, co ze své podstaty řešit nemůže. Napsal jsem to tak moc nesrozumitelně, nebo jste to jen nečetl?
Podstatu vaseho pripevku jsem pochopil a v zasade s ni i souhlasim.
Oddeleni klasifikace predmetu od chovani zaku je vsak vec, na ktere musim trvat. Zkouseni je zkouseni, trest je trest. Povazovat nastroje klasifikace za trest, to spise jen ukazuje, ze to s vyukou a zjistovanum urovne znalosti zactva asi nebude uplne dobre.
No, tady je to už otázka pro pedagogy a je na nich, aby určili, které nástroje budou fungovat nejlépe.
S tím mimořádným zkoušením jsem to asi nevyjádřil dostatečně přesně (jistě odpustíte nepedagogovi), nemyslím, že by to mělo být míněno jako trest (vycházím čistě z vlastního vzdělávacího procesu, kdy právě toto obvykle fungovalo na výbornou a nedalo se to nikdy nazvat trestem). Snad ale nemusíme rozebírat detaily příkladu, jestliže se shodujeme na podstatě věci.
Zbývá jen, aby na to přišli také na ministerstvu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).