Ve startupovém prostředí se pohybuje 12 let. Byla výraznou postavou ve startupu Kiwi.com, který pomohla nastartovat z nuly na 1900 zaměstnanců v dobách, kdy se mu dařilo nejlépe (dnes nemá ani polovinu tohoto počtu). Působila jako provozní ředitelka startupu Pocket Virtuality, jehož cílem bylo uvést do světa „virtuální teleport“. Jak jsme rozebírali, Pocket Virtuality je nyní součástí zbrojovky Czechoslovak Group a tamních plánů s rozšířenou realitou.
Lucie Brešová prošla velmi zajímavými posty uvnitř české startupové scény, ale dostala se i do nejvyššího vedení americké společnosti Groupon, již převzali čeští Pale Fire Capital a kterou pomáhala vyvést z krize.
Teď přešla na stranu investorů a nastoupila rovnou do velmi nezvyklého fondu. Presto Tech Horizons, který se ve startupovém světě stal viditelnou ukázkou toho, že obranné technologie už nejsou zapovězené sousloví, ale velmi zajímavý byznys.
Za Presto Tech Horizons stojí tuzemská zbrojovka Czechoslovak Group (CSG) a Presto Ventures a v Česku jde zatím o výjimku, ne však v evropském prostředí. „Investice do technologií pro obranu a bezpečnost jsou teď větší téma a my nejsme zdaleka jediní. Snažíme se ale být výraznější, v Evropě jsme aktuálně největší fond tohoto typu financovaný výhradně ze soukromých zdrojů,“ říká Brešová.
Od jara ohodnotil přes 1200 startupů z 15 zemí a tři si vybral k investici. Celkově má však připraveno 3,7 miliardy korun a Brešová se podílí na nastavení fungování celého fondu i práci se startupy. S Lupou mluvila nejen o obranném byznysu a jeho růstu, ale i o tom, kde si stojí Evropa a Česko, nebo co se teď v Presto Tech Horizons bude dít.
Co vás zlákalo přejít ze strany startupů na tu investorskou?
Vnímám startupy jako možné nositele řešení i pro širší světové problémy, které jako lidstvo dnes neumíme řešit. Klimatická změna, nedostatek pitné vody, zdravotní péče… A venture kapitál? Mám pocit, jako bych v tom světě byla už roky. Do Presta mě to táhlo už dlouho a určitá třešnička na dortu pro mě bylo založení fondu Presto Tech Horizons a jeho zaměření na takzvané investování s dopadem.
Podporujeme projekty, které posilují ekonomickou i technologickou soběstačnost Evropy. I z pohledu Česka chceme, abychom nezůstali jen montovnou závislou na upadající německé ekonomice, ale aby se tu budovala technologicky pokročilá ekonomika.
Za nás investice do evropské konkurenceschopnosti není volba, ale nutnost. I proto, že jsme spoléhali na geopolitické uspořádání v podstatě z druhé poloviny minulého století, aktuální situace ale tlačí na to, aby Evropa začala investovat i do své hluboce podinvestované obranyschopnosti.
Netluče se to? Tedy investování s dopadem a obranyschopnost…
To nebezpečí tu je neoddiskutovatelné a obranné startupy jsou dnes vnímané jako odpovědná investice. Je důležité pochopit, že investice do bezpečnostních technologií jsou nejen povolené, že to není nic „škaredého“. Ale že jsou dokonce žádoucí. Protože přispívají k dlouhodobé globální stabilitě.
Probíhá tedy ta změna pohledu na obranný sektor, o které se v posledním roce či více ve startupovém sektoru hovoří?
Ano, dnes jsou tyto oblasti uznávané i jako ESG investování (investování podle environmentálních, sociálních a governance (ESG) kritérií, při kterém se kromě finančního zisku hledí také na udržitelnost a sociální dopad dané investice, pozn. red.).
Podle nedávného průzkumu HANetf už 94 procent správců majetku považuje obranný sektor za odpovědnou investici. Takže Presto Tech Horizons je v tomto směru místním průkopníkem investování s dopadem, jeho cílem je vytvářet technologie pro budoucí bezpečnost, odolnost a obranu.
A vezmeme-li třeba objem investic, podle Sifted v posledních třech letech investice do obranných a dual-use startupů vyrostly třikrát. Mluvíme přitom o datech za rok 2023, ten poslední rok už čísla nereflektují, tam se dá přitom očekávat další růst.
Jak byste ho odhadovala?
Viděla bych ho minimálně na dvojnásobku roku 2023, rozhodně je to rostoucí křivka. Válku nechce nikdo, ale ukazuje se, že ji nezastrašíme tím, že se na ni nepřipravíme. Ale nejde jen o ni. Na sektor se jde dívat podobně jako dříve na firmy typu Google, Facebook nebo u nás Rohlík: dřív malé startupy, dnes si téměř nedovedeme představit, že by neexistovaly.
Co je dnes malý projekt, může za deset let ovlivňovat řadu životů. Zároveň spousta vojensky zaměřených technologií přešla do běžného užívání: materiály z letectví, mikrovlnka, teflon a kevlar, GPS… To, že dnes nějaká firma může dodávat pro izraelskou, ukrajinskou nebo jinou armádu, neznamená, že ta technologie nemá širší užití. Jen se prvně nasazuje tam, kde má největší a nejrychlejší potenciál zhodnocení.
FOTOGALERIE: Český obranný průmysl vytváří pěkné technologie. Takto například vypadá rušící systém STARKOM, takzvané „kladivo na signály“. Prvky od firmy URC Systems jsou nainstalovaný na Tatře od CSG:
Jak podstatnou část bude právě obranný sektor tvořit v investicích fondu?
Není to tak, že bychom peníze směřovali výhradně do něj. Zajímáme se o společnost řešící navigaci satelitů, tankování pro satelity nebo jiné objekty na oběžné dráze. Nebo o prediktivní údržbu, různé typy senzorů, které umožňují dlouhodobou soběstačnost, tak, aby nevznikaly vícenáklady spojené s poruchami. Zajímá nás bezpečná komunikace, ochrana proti zneužití AI i ochrana soukromí, kvantové technologie i využití umělé inteligence v kyberbezpečnosti…
Pokud říkáte, že jste určitým průkopníkem v Česku, vnímáte, že by se v zahraničí takové typy fondů také objevovaly?
Vidíme, že vznikají. Možná ne po desítkách, ale objevují se například ve Finsku, kde je Final Frontier, nebo Německu, tam vznikl Project A. Zcela nový je polský Polish Defence Fund. Investice do technologií pro obranu a bezpečnost jsou teď větší téma a my nejsme zdaleka jediní. Snažíme se ale být výraznější, v Evropě jsme aktuálně největší fond tohoto typu financovaný výhradně ze soukromých zdrojů. Věříme, že i z povahy partnerství s firmou CSG to z nás udělá pro startupy tohoto sektoru i pro investory atraktivního partnera.
Máte proti jiným fondům odlišnou představu o tom, kdy se investice zhodnotí, jiné parametry?
Spouští se jako klasický venture kapitálový fond. Tedy investiční perioda tři až čtyři roky s možností prodloužení pro nejlepší firmy z portfolia, celková doba fondu osm let, tedy v první polovině se peníze investují, v druhé se se startupy pracuje, aby se posouvaly. Aby došlo v horizontu celkem deseti let k prodeji, exitu, nebo posunu do dalších investičních fází. Tyto technologie jsou většinou rychleji přijímané než standardní startupy.
Dva ze tří prvních zainvestovaných startupů jsou spojeny s Ukrajinou. O takových investicích se ve VC světě mluví jako o rizikovějších vzhledem ke konfliktu. Máte nastavená jiná pravidla pro ukrajinské startupy?
Nemáme problém do nich investovat, máme klasický proces napříč spektrem a v rámci diverzifikace portfolia hodnotíme tisíce startupů, ať už jsou z Ukrajiny, Litvy, nebo z Francie. Je ale pravda, že geografické rozložení portfolia je důležité pro to, jak hodnotíme riziko, a nemůžeme mít například polovinu portfolia z Ukrajiny.
Mnozí ukrajinští zakladatelé nicméně přesídlili jinam. Geografické riziko je v našich modelech zohledněno. Ostatně podobně jako třeba riziko, že se dva zakladatelé pohádají a jeden odejde. Celkově se snažíme soustředit spíš na Evropu, i kvůli té myšlence soběstačnosti a konkurenceschopnosti. Ale máme i startupy ze Spojených států.
Presto zmiňovalo 150 milionů eur na investice, v jakém horizontu?
Formát poběží zmíněných osm let a investovat se bude v prvních třech až čtyřech. Tickety jsou od půl milionu eur do pěti milionů a počítáme s přibližně 30 či 40 startupy, část fondu je ponechána na následné investice. Pokud se startup během dvou let posune, částku vyčerpá a dostane se řekněme k nabírání Series A, kde jsou částky mnohem vyšší, potřebujeme si zachovat procenta a se startupy zůstat.
Co je nyní v Prestu vaším úkolem?
Mým cílem je ideálně pomoct zakladatelům a týmům vyrůst ve velké úspěšné firmy. Často to totiž probíhá tak, že máte skvělý nápad, prvotní úspěch v podobě prvních zákazníků a vše funguje, dokud je tým malinký. Když jsou to desítky nebo stovky lidí a máte větší objem zakázek, firma se musí interně taky vyvíjet. Zakladatel a CEO se potřebují mentálně posouvat s ní. Je třeba to uřídit a pro některé zakladatele je to velmi těžký přerod.
Někdy firmy nevyrostou i proto, že právě zakladatel nedokázal kapacitně vyrůst tak, aby společnost naplnila svůj potenciál. Ráda bych jim s takovým škálováním pomáhala. Teď jsme ve fázi nastavování investičních procesů i zajištění toho, aby i my interně v Prestu jsme mohli jít příkladem a mít všechno zautomatizované, zjednodušené, nalajnované.
Takže nastavujete procesy i tady?
Je to tak. Když se investuje do jednotek startupů v podobnou chvíli a o portfolio se staráte, jde to dělat ručně, pro desítky už potřebujete zefektivnění a musíme mít možnost dát jim nástroje, se kterými můžou pracovat.
Je něco v takovém nastavování, co si přenášíte z firmy do firmy a děláte to vždy stejně?
Co jsem se naučila už v dobách Kiwi je – v duchu hokejisty Wayna Gretzkyho – dívat se na puk, kde bude, ne, kde je teď. Je třeba nastavit si vizi, kde potřebuji být za pět let, a od toho se odrazit. Jak velký objem zakázek potřebuji mít? Jakou geografii pokrývám? Co znamená ten úspěch? Když tam chci za pět let být, kam se musím každý rok posouvat? Co to pro mě znamená pro konec letoška?
Když vím, co musím dělat tento rok, můžu si určit, co je potřeba toto čtvrtletí. Jsou mi jasné priority. Ovšem velmi důležité je si ty priority nekompromisně osekat, lidé totiž mají tendenci k nim stále něco přidávat a na konci je těch priorit 20. Nikdo se nedokáže soustředit na tolik priorit najednou, vždy je třeba mít maximálně tři, možná pět firemních cílů, o které se v danou chvíli snažíte. Běžet za různými zajíci nemá smysl, tolik jich prostě nepochytáte.
V Prestu jste si už prioritu stanovila?
Škálovatelnost. Abychom dokázali opakovat to, co jsme se naučili během prvních desítek investic. Aby tedy firmy dokázaly vytěžit svůj potenciál a narůst tak, jak by mohly.
Poslouchají vás zakladatelé?
Často si samozřejmě myslí, že vědí nejlíp, jak se to dělá. Někdy můžou mít pravdu, protože jsou v byznysu na denní bázi. Ale má nesmírnou hodnotu získat pohled zvenku, a zvlášť od někoho, kdo člověka dokáže dostat o úroveň výš, ukázat dlouhodobou perspektivu. Někdy to jde líp, někdy hůř, není to vždycky jednoduché.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU