Vlákno názorů k článku LUPAnet (2): Technologie a výběr od Cirkl Stepan - Můj příspěvek bude delší a bude se hodně...

Můj příspěvek bude delší a bude se hodně shodovat s článkem, neboť navržená struktura je z obecného pohledu asi jediná efektivní a fungující.

Celé řešení infrastruktury pro síť, jejíž vytvoření je cílem projektu III, bych rozdělil na několik částí. Je to vytvoření páteřní sítě, respektive rozšířené páteře, a koncové připojení jednotlivých vzdělávacích organizací na rozšířenou páteř. Další částí je mechanizmus správy takto vzniklé sítě. Páteří pateří rozumím síťovou infrastrukturu propojující jednotlivé kraje, rozšířená páteř zahrnuje i propojení jednotlivých okresů či budoucích mikrookresů s vlastní páteří. Nejprve se budu zabývat vlastní infrastrukturou, poté vlastní realizací sítě a nakonec následnou správou sítě. V celé této čísti se nezbývám vybavováním škol hardwarem a softwarem. V koncepci se budu zabývat možností propojení tohoto projektu s projektem TEN, jehož řešitelem je sdružení CESNET.

Projekt TEN je součástí projektu Génat, vysokorychlostní sítě pro vzdělávací a výzkumné organizace v Evropě. Projekt Génat, na rozdíl od předešlého projektu, dovoluje do sítě připojit i školy nižších stupňů (ne pouze vysoké školy) a dokonce připojení státních nebo samosprávních úřadů. Tohoto bych se pokusil využít, neboť dle mého názoru je zbytečné budovat několik paralelních sítí v rámci MŠMT. V ideálním případě bych upravenou verzi návrhu sítě využil pro propojení celé státní správy, samosprávy a školských zařízení v rámci jedné sítě. Další celostátní síť placenou z veřejných prostředků by měla mít Armáda české republiky, případně síť CESNET, pakliže pravidla projektu Génant by znemožňovaly její integraci do státní celorepublikové sítě. Správu státní celorepublikové sítě by měl na starosti inovovaný úřad pro státní informační systém.

Páteřní síť

Páteřní síť by měla propojovat jednotlivá krajská centra (ne nutně krajské města) mezi sebou. Páteřní síť by měla být vysokorychlostní a měla by mít hvězdicovou topologii se dvěmi centry, propojenými vysokou rychlostí. (minimálně v řádu jednotek gigabitů). Jedno centrum bych umístil v Praze a druhé v Brně. Z prahy by byla zajištěna zahraniční konektivita a připojení do peeringového centra NIX. Kraje by byly připojeny k nejbližšímu centru, tj. do Prahy nebo do Brna, dle finanční výhodnosti. V rámci kraje by byla propojena opětovně hvězdicovou topologií jednotlivá okresní, nebo budoucí mikrookresní, města. V některých případech by asi bylo výhodné vytvořit další mikrocentrum, z které by teprve bylo připojeno do krajského centra. Všechny spoje v rámci páteřní sítě musí být zálohovány. Toto řešení v podstatě kopíruje dnešní síť CESNET.

Propojení v rámci okresů

Do okresního centra, jenž by bylo připojeno do krajského centra, by byly připojeny jednotlivé školy. Toto propojení by mohlo být již realizováno různými technologiemi. Od pevných linek (optika, metalické kabely, bezdráty) až po komutované připojení vzdálených malotřídek. Do malotřídky pouze s prvním stupněm je dle mého názoru zbytečné a neefektivní zavádět pevnou linku. Vzhledem k rozsahu sítě by neměl být problém v rámci UTO vytvořit přístupový bod s celonárodním číslem I200X. Další možností je ve větších městech vytvoření, nebo využití již existující, metropolitní sítě. Pak by jednotlivé školy byly propojeny v rámci metropolitní sítě a ta by teprve byla připojena do okresního centra. Obecně předpokládám možnost realizace metropolitních sítí i mimo okresní města. Touto metodou bych připojil i knihovny. Bohužel si nejsem jist, zda v případně integrace sítě CESNET do této vzdělávací sítě, by neodporovalo připojení knihoven pravidlům projektu Génant, případně bylo možno získat vyjímku z pravidel.

Realizace sítě

V této části bych navrhl způsob realizace sítě a to paralelně ve dvou variantách. První předpokládá zahrnutí sítě CESNET do celorepublikové vzdělávací sítě, druhá předpokládá kompletní realizaci nové sítě.

Varianta 1
Zahrnutí sítě CESNET do projektu nám usnadní mnoho problémů při vlastní realizaci. V tomto případě již část páteřní sítě existuje a zároveň spolu s infrastrukturou sítě získáme lidi, kteří mají zkušenost z budováním celorepublikové sítě a jejím provozem. První krokem by bylo rozšíření sítě CESNET do všech krajských center. V tomto případě by mnohdy bylo výhodnější využít stávající uzly sítě CESNET, než je přesunovat do krajských měst. Součástí tohoto rozšíření je zvýšení rychlosti již existujících spojů. Jediný spoj, jenž by se alespoň zpočátku nemusel upgradovat je propojení Prahy a Brna. Samozřejmostí je navýšení konektivity do zahraničí, případně do NIXu. Realizací výběrových řízení na nové spoje, případně posílení stávajících, bych pověřil CESNET. Současně zajistit vytvoření dial-up center v rámci UTO tak, aby bylo možno získat celonárodní číslo I200X. Tyto centra by měly využívat maximálně ostatní infrastrukturu sítě.

Varianta 2
V tomto případě budeme budovat síť na zelené louce. Muselo by se vytvořit centrum v Praze a Brně. Zajistit zahraniční konektivitu, členství sítě v NIXu a realizaci jednotlivých dvoustranných dohod se členy NIXu. Souběžně vytvořit krajská centra a jejich připojení do hlavního uzlu. Výběrová řízení na jednotlivé spoje a realizaci zahraniční konektivity by mohlo vypsat buď Ministerstvo nebo již vzniklá organizace zajišťující správu sítě. Dále zajistit vytvoření dial-up center, stejně jako ve variantě 1.

Připojení škol

Připojení škol v rámci okresu bych řešil přes účelové dotace jednotlivým školám. Rychlost připojení jednotlivých škol m na niž by měla škola nárok, by byla dána jednotnými a průhlednými pravidly. Rovněž by bylo jednoznačně dány kritéria, jenž musí škola splňovat, pro připojení pevnou linkou. Školy tyto kritéria nesplňující by měly nárok pouze na dial-up připojení. Rovněž by měl existovat jednotný ceník jenž by umožňoval škole získat vyšší konektivitu, než na jakou má podle standardu nárok. Realizaci vlastního připojení školy do okresního centra bych nechal na škole. Škola by obdržela účelově vázanou dotaci na připojení. Rovněž dle jednotných a průhledných pravidel. To by také umožňovalo škole snadno přidat vlastní prostředky na realizaci nadstandardu. Stejným způsobem bych připojil i knihovny.

Metropolitní síť by byla vytvořena a financována jednotlivými školami, jenž by byli jejími členy. Na vytvoření sítě (hlavně síťových prvků) by dostali speciální dotaci. (Zde bych navrhl, aby jednotlivé školy vytvořili sdružení právnických osob, jenž by mělo za úkol správu metropolitní sítě a o jehož financování by se dělili.) Metropolitní síť by končila v zásuvce v jednotlivých školách. Fungování metropolitních sítí zatím nemám domyšlenu, přestože by dle mého názoru měly ušetřit část prostředků. Návrh na další diskusi.

Správa sítě

Ke správě sítě bych vytvořil zvláštní organizaci. Jejím zřizovatelem by bylo ministerstvo. Správce by zajišťoval správu a rozšiřování sítě, výběrová řízení na součásti sítě a z dotací ministerstva zajišťoval platby jednotlivým dodavatelům a vybíral poplatky za nadstandardní služby. V případě integrace sítě CESNET by se základem této organizace stal CESNET se svými pracovníky a prostředky. Právní postavení Správce nemám vyřešeno. Z tohoto pohledu bych navrhl další část diskuse. Jednoznačně by měl být přístupný ze strany škol, pomáhat jim při řešení problémů s připojením a koordinovat propojení jednotlivých okresních center, škol a metropolitních sítí. Rovněž by školy měli mít možnost mluvit do jeho fungování, které musí být transparentní. Část konzultací by mohlo být řešeno jako nadstandardní služba, na jejímž financování by se podílela škola a jejíž cena by nedosahovala komerční hodnoty prováděných konzultací. Vše transparentně.

Správce by zajišťoval správu lokálního registru (LIRu), správu autonomního systému (AS) a jeho propagaci do okolí. Dále provoz portálu vzniklého v rámci projektu II či dalších součástí projektu, jenž by značně vyžívaly síť. Také provoz serveru, jenž bude informovat o projektu. V případě nezahrnutí sítě CESNET by bylo dobré zajistit předání zkušeností z provozu akademické sítě CESNET Správci celorepublikové sítě. To by snad pro Ministerstvo neměl být problém, neboť se finančně podílí na obou projektech.
Správce by provozoval server pro webhosting jednotlivých škol. Tato služba by měla být zdarma. Vyšší forma, server hosting na páteři, by standardně byla poskytována pouze velkým školám. Ostatní by měli mít možnost si tuto službu zakoupit za ceny nedosahující komerční hodnoty. Správce by zajišťoval provoz jednotné domény pro školy, jenž nemají vlastní doménu včetně emailových schránek. Možná bych uvažoval o vytvoření domény edu.cz či podobné, jenž by byla rovněž ve správě Správce a obsahovala domény jednotlivých škol. (Diskuse) Správce by poskytoval zdarma služby sekundárního jmenného serveru a záložního mail serveru pro jednotlivé školy, jenž mají vlastní doménu a mail server. Vedení mail serveru (koncového) a primárního jmenného serveru by bylo možno mírně zpoplatnit.

Správce by zodpovídal za provoz páteře, rozšířené páteře, krajských a okresních center a dial-up center. Správce by měl poskytovat konzultace související s připojením jednotlivých škol, neboť na mnohých školách není dostatečně kvalifikovaná osoba, jenž by byla schopna propojení řídit.
K činnostem správce bych navrhl další diskusi. Další varianta je vypsání výběrového řízení na správce a jeho činnost na komerční bázy. V každém případě bych trval na vlastním LIRu a AS pro účely sítě, kvůli snadné výměně Správce.

Dále bych rád zjistil jak je to z možností integrace CENETu do struktur celorepublikové sítě, pokud možno od někoho z CESNETu. Další část, vybavení škol HW a SW bych nechal na další, rovněž asi rozsáhlou, diskusi.


Štěpán Cirkl
Autor je správce sítě na MSŠCH. Názory jsou soukromé.

Ano, sdruzeni CESNET, respektive CESNET2 je jednim z vhodnych kandidatu na posktytnuti sluzeb, predevsim pri zajisteni patere a externi konektivity. Z hlediska efektivity vynalozenych prostredku by to mohla byt nejoptimalnejsi varianta. Navic to podporuji trendy v EU a Severni Americe (napriklad EU vydala doporuceni, aby se site strednich skol napojovaly na site akademicke a v USA se pripoji nekolik tisic strednich skol na pater projektu Internet2).

Nejsem si ovsem jist, jestli by soucasni zamestnanci CESNETu byli ochotni pracovat pro statni organizaci - se vsemi z toho vyplyvajicimi nevyhodami, vyhod pro techniky veru prilis nebude.

Nicmene tvorime LUPAnet a tam nedavam prednost zadnemu z dodavatelu. Proste vypsat vyberove rizeni a pokud je nekdo ten nejlepsi (cena/vykon), tak ho urcite vyhraje.

Prave vyjadreni nekoho z cesnetu k ochote prevzit i stredni a zakladni skoly, by mi zajmalo. Je nekde jejich stanovisko k integraci ZS a SS do site CESNET2?

Prave vyjadreni nekoho z Cesnetu k ochote prevzit i stredni a zakladni skoly, by mi zajmalo. Je nekde jejich stanovisko k integraci ZS a SS do site CESNET2?

Proc by si skoly nemohly resit pripojeni k internetu pres nejake nejblizsi lokalni ISP ? Vzdyt si kazda skola nebo skupina skol v jednom meste nebo skolsky urad pro jeden okres muze udelat vyberove rizeni a vybrat z pritomnych 5-20 ISP toho, ktery jim nabidne nejlepsi podminky.

Nejsem pritelem centralistikych reseni, takze nepodporuji napr. umele vybudovani (kdyz to prezenu) firmy MSMT-ISP s.r.o. (nebo neco podobneho), co bude spravovat celou celerepublikovou skolskou sit.

Pokud by mel byt centralni spravce jako jedna najata firma, pak by se ale mel mit moznost uchazet kdokoliv. Proc zrovna jen CESNET ?

B.

Ne neni ... A ani se jim nedivim ... V tuto chvili se pustit do takhle rizeneho projektu je silene riziko.

No ale clovece, vzdyt to je nabizeno ... Dodavku tranzitni site muze dodavat KDOKOLIV :-)

Pro CESNET hovori to, ze uz v tuto chvili jednu takovou sit za penize MSMT dela, takze se da cekat, ze za management te druhe bude chtit mene penez. Nicmene jak jsem psal, na takove veci je lepsi mit normalni vyberove rizeni a pak se ukaze, kdo ma lepsi pomer cena/vykon ...

Moje idea je takova, ze bude jeden centralni spravce systemu. Vybran na zaklade vyb. rizeni, nebo se to navali na CESNET. CESNET uz za statni penize provozuje sit pro akademickou a vedeckou sferu. Trend ve svete je do takovychto siti pripojit i stredni skoly.

Vlastni konektvitu ci pronajem jednotlivych okruhu, pak muze dodavat na zaklade vyb. rizeni kdokoliv, kdo splni pozadavky za co nejmensi cenu.
To je co se tyce provozu paterni site. Vlastni propojeni bych nechal na jednotlivych skolach, ktere by dostali k tomuto ucelu vazanou dotaci. A MAN bych resil prave spolecnym postupem skol do ni pripojenych, pricemz na vybodovani MANu by mohli dostat dalsi dotaci.

Zde je problem s vetsimi mesty jako je Praha. Predstava dohody nekolika set skol se mi zda nerealna. V tekovychto pripadech (predem jasne vyjmenovanych mestech) by vyb. rizeni na MAN provadel Spravce, pricemz vyberoveho rizeni by se zucastnili i zastupci skol, a smlouva s provozovatelem MANu by mela byt ostatecne pruzna a zavazujci, aby jednotlive skoly mely moznost ovlvnit szpusob sveho pripojeni. Samozrejme v ramci urcitych mantinelu.

Pomoc pri vyberovych rizeni na MAN by mel byt schopen poskytnout skolam Spravce, protoze na mnohych mistech nemusi bit dostatecne kvalifikovana osoba, ktera by vyb. rizeni zvladla.

Jinak skolske urady byly zruseny. Nove byly vytvoreny prislusne referaty na okresnich uradech (ktere by mely byt zruseny) a zrizovatelem ZS jsou obce zato SS kraje, respektive prazsky magistrat. V pripade vyberovych rizeni na urovni okresu, by se temer vsude tyto subjekty dohadovali na kompetencich a postaveni vramci vyberovych rizeni.

Sverit to primo skolam a nabidnout jim podporu ze strany Spravce mi pride podstatne vyhodnejsi. Alespon z meho pohledu (spravuji sit na SS). Predstava jak se mi generalni dodavatel, at uz vybrany v ramci okresu, kraje ci statu, snazi plne vyhovet, kdyz nema eminnetni zajem na me spokojenosti, mi pride ponekud nerealna. Jednotlive firmy se mi budou rozhodne vice snazit vyhovet, pokud jim pude o penize, jenz jim da primo skola. Uznavam, ze tento system muze byt mene pruhledny a celkove mene efektivni, ale bude vice odpovidat specifikum jednotlivych skol.

Vyuziti prostredku k urcitemu ucelu, se necha vyresit stanovenim urciteho minima, ktere bude muset kazda skola zapojena do projektu dosahnout. Pokud by tyto kriteria nesplnila, musela by ziskane prostredky vratit. To by byl dostatecny tlak, aby skoly splnily urcity standard a pote zbyvajci prostredky pouzili dle vlastnich potreb a priorit. Rovnez by tento system umoznil snadno pri realizaci nadstandardu vyuzit primo prostredky dane skoly.