Není třeba se nořit hluboko do sociálních sítí, abyste narazili na politická témata. Stačí najít ta správná sousloví, která se na nich přesýpají z jedné strany na druhou: české zájmy, blaničtí rytíří, různá označení a přesmyčky obsahující český národ či slovanské cítění.
Paradoxně nemálo z nich obsahuje především ruský narativ. Najít desítky takových účtů na různých sociálních sítích trvá jen pár minut, jeden totiž odkazuje na druhý, a ten zas dál.
Před volbami je téma důležitější a přestože podle některých odborníků aktivita stoupá. Jiní pro Lupu zmiňují, že vnímají v tomto ohledu celkem poklidnou atmosféru. Výsledek voleb prý vypadá pro šiřitele takových narativů předem uspokojivě, takže není třeba na sebe upozorňovat.
„Na základě zkušeností z okolních států, zejména z nedávného případu Rumunska a Německa, lze předpokládat, že podobné vzorce ovlivňování mohou být přítomné i v českém informačním prostoru,“ říká přesto ke snaze ovlivňování názorů lidí na sociálních sítích mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Miliony falešných účtů a lajků
Že v tomto prostoru fungují účty, které se zdají být součástí snahy o ovlivňování voleb nebo obecněji politického smýšlení, potvrzuje řada zkušeností. Konkrétně na TikToku se loni před prezidentskými volbami v Rumunsku šířila podezřelá koordinovaná kampaň ve prospěch jednoho z kandidátů. „V případě Rumunska to je asi pravděpodobně vůbec poprvé, co několik tajných služeb – protože pod těmi materiály jsou podepsány jednotlivé tajné služby Rumunska – explicitně říká, že celá ta kampaň nese jaksi modus operandi nebo stopy ruského vstupu,“uvedl v podcastu pro Lupu expert na sociální média Josef Šlerka.
Před polskými prezidentskými volbami jen během dvou týdnů v květnu síť TikTok podle svých výčtů zablokovala vytvoření přes 18 tisíc účtů a k nim víc než pět milionů falešných lajků, 2,4 milionů žádostí o sledování a 123 tisíc falešných sledujících, k podobným číslům blokování účtů a aktivity v předcházejících týdnech. Únorové volby v Německu znamenaly mimo jiné odstranění 700 tisíc falešných účtů, 17 milionů lajků a skoro šest milionů sledujících. A tak by se dalo pokračovat k dalším volbám, v dalších zemích a k výkazům dalších stovkách tisíc a milionů aktivit.
Tyto aktivity a účty často porušují zákon nebo pravidla sítě. Není však vždy snadné to jednoznačně dokázat, řada se totiž pohybuje na hraně toho, co ještě je povoleno – nebo za hranou, ale tak, aby případné strojové rozpoznávání významu zůstalo ztracené v lidských kódech.
„To, že takové narativy mají nějaký úmysl, o tom se nemusíme vůbec bavit, to je prokázané,“ popisuje analytik českých elfů, kteří hlídají online prostor a monitorují útoky, mnohdy i ve spolupráci se státními orgány. „Je to cíleně koordinované narativní válčení,“ dodává zmíněný analytik, který si přeje zůstat v anonymitě.
„V roce 2025 jsme zaznamenali nárůst obsahu tematicky zaměřeného na domácí politiku a blížící se volby,“ popisuje Jan Fridrichovský, šéfredaktor serveru Demagog.cz a lídr fact-checkingových aktivit v hubu CEDMO. „Často se setkáváme s dezinterpretací skutečných vyjádření politiků, veřejně známých osob nebo institucí, případně s úplně smyšlenými vyjádřeními, které jsou jim připisovány,“ říká. Právě ty, společně s vytrháváním z kontextu nebo zasazováním obrázků a videí do špatného kontextu, v sítích přetrvávají. „AI generovaný manipulativní obsah je již v českém online prostoru běžný,“ dodává.
Gabriela Holíková z Microsoftu varuje před konkrétní hrozbou: „Audio deepfaky jsou obzvlášť zrádné, protože se šíří rychle a chybí vizuální vodítka, která by pomohla odhalit podvod.“ Upozorňuje přitom, že riziko se týká všech formátů, tedy audia, videa i obrázků. „Mohou věrohodně připisovat politikům výroky či jednání,“ vysvětluje.
Stát se připravuje, někde chybí nástroje
Opatrně se v tomto prostoru pohybují české orgány. Své kompetence mají rozdělené a řada aktivit probíhá už preventivně. Třeba ministerstvo vnitra má na sítích vlastní informační kampaň, ve které vysvětluje „specifické nástroje zajišťující férovost volebního procesu“, jak popisuje Krátoška.
Úřad vlády zmiňuje, že se vyhodnocování bezpečnostních rizik věnuje nezávisle na volbách. „Bez ohledu na to, zda se konají volby či ne, Odbor strategické komunikace státu Úřadu vlády se průběžně zabývá monitoringem informačního prostoru včetně identifikace a analýzy informačních manipulací," popisuje mluvčí Lucie Michut Ješátková.
Jenže státu chybí klíčový nástroj. Zpoždění při schvalování zákona o digitální ekonomice vyneslo České republice žalobu od Evropské komise. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) sice byl vládou jmenován koordinátorem digitálních služeb, ale bez zákona nemá pravomoci ukládat sankce nebo provádět kontroly. Návrh zákona je teprve v Poslanecké sněmovně po druhém čtení. Pokud ho poslanci nestihnou schválit do voleb, bude muset projít celým procesem znovu.
Vnitro se zatím připravuje na potenciální ovlivňování voleb ve více rovinách. Zřídilo technickou skupinu pro zajištění kybernetické bezpečnosti přípravy a průběhu voleb, která spadá pod samostatné oddělení kybernetické bezpečnosti. Krátoška pro Lupu při přípravě článku popisoval, že skupina připravuje akční plán obsahující mimo jiné dohled při vyhodnocování provozních a bezpečnostních logů, monitorování webů a informačních systémů nebo zajišťuje pohotovost proti možným výpadkům komunikací. Navíc musí zvládnout dvě hlavní technické inovace – korespondenční volbu a systém e-dokladovky.
Co se týče vlivových tendencí na sítích, vyjmenovává řadu ministerstvu známých technik: třeba aktivaci dříve vytvořených „spících“ účtů na sociálních sítích, využívání sítě mikroinflouencerů pro nenápadné šíření manipulativních narativů nebo vytváření zdánlivě autentického obsahu, který rezonuje s již existujícími obavami a postoji ve společnosti. Není ale třeba ani přinášet vlastní témata, ovlivňovat lze i použitím existujících obav: z manipulace korespondenční volbou, nedůvěrou k současné vládě nebo třeba obavami z oslabení národní suverenity.
„Existují narativy, které jsou v podstatě určitá propaganda, vyzdvihují určitý směr. A pak ty, které něco takového nepotřebují – jejich cílem je narušit bazální důvěru: v instituce, stát, armádu, elity i politiky. Zlá centrální banka, zlí vědci, stát si s vámi jenom hraje a vše je jinak. To stačí, protože podkopává základní důvěru v to, co liberální demokracie potřebuje. Protože ta stojí jen na důvěře, je to konstrukt. A pokud mu nebudeme věřit, tak se rozpadne,“ popisuje Eva Klusová z Psychologického ústavu akademie věd.
Konspirační teorie
Zajímavé mezinárodní srovnání snah ukázat určitý narativ týkající se politiků a voleb ze sociálních sítí přináší Karina Stasiuk-Krajewska, specialistka na analýzu dezinformací a profesorka z polské univerzity SWPS: „Falešné zprávy v České republice jsou emocionálněji laděné než v Polsku nebo na Slovensku,“ říká. Zatímco v Polsku podle ní dominují dezinformace o zdraví a na Slovensku o politicích, v Česku převládají konspirační teorie.
To se však podle analytika elfů může značně měnit. „Myslím si, že to nejde až tak generalizovat. Velmi záleží, jaké období zkoumáme a také jak daleko ve volebnim cyklu se vlastně země nachází. V Česku máme obecně čtyři hlavní proudy – vyjádření proti Ukrajině, proti vládě, proti Evropské unii a NATO, a kromě nich všeobecné konspirační teorie. Nyní jsou v kurzu vyjádření proti vakcínám a poukazování na spiknutí elit,” poukazuje.
Problémem pak je způsob, jakým se informace k lidem na sítích dostávají. „Je důležité zdůraznit, že to, co vidíme na sociálních sítích, určuje výhradně algoritmus," upozorňuje analytik. Přitom víc pozornosti získává ten obsah, který už víc pozornosti získal. Zdánlivě nelogická kruhová argumentace funguje přesně podle algoritmu. Pokud nějaký post získal lajky, komentáře, srdíčka nebo sdílení, je pravděpodobně zajímavý, a síť ho nabídne tím spíš dalším lidem. Pro rozšíření tak stačí dostatečně rychle po vydání post zahrnout aktivitou co největšího množství uživatelů. A protože rychleji a levněji to zvládají roboti, vyplatí se především ti. „Dnes už to aktivitou lidí ani nemá smysl,“ říká zástupce elfů.
Brána pro ruskou propagandu
„Přibližně jedna pětina českých respondentů dlouhodobě uvádí, že se v uplynulém měsíci setkala s dezinformacemi,“ uvádí Ivan Ruta Cuker, analytik z Univerzity Karlovy. „Nejrychlejší rozšíření nějaké nepravdivé informace umožňuje Facebook," doplňuje jej Fridrichovský z Demagogu. Podle něj jsou totiž právě tady velké skupiny typicky na politiku zaměřené. „A organicky se v nich šíří obsah podporující nebo kritizující konkrétní politiky,“ dodává.
Specifickou roli pak podle něj hraje Telegram. „Často slouží jako vstupní brána pro ruskou propagandu. Právě z Telegramu se pak tento typ obsahu rozšíří na další sociální sítě jako Facebook nebo TikTok, kde se může dostat k velmi širokému publiku,“ říká.
Právě skutečnost, že se videa šíří z jedné sítě do druhé a ztěžují tak možnost boje proti nim, nedávno zmínili zástupci TikToku, když vysvětlovali, jak s dezinformacemi a vlivovými operacemi bojují. Uvedli, že před volbami moderaci obsahu pečlivě řeší. Například podle statistik, teré TikTok oficiálně prezentuje, během letošního prvního pololetí odstranil v Česku přes 98 % dezinformací proaktivně, tedy bez nahlášení.
Přesto zkušenosti ukazují, že se řada problematických nebo přímo nezákonných videí a dalšího obsahu na veřejnost běžně dostává. Uživatelé se můžou dostat k propagandistickým videím nebo nenávistnému a rasistickému obsahu, ukázal britský Guardian, nedávno přišel s podobnými zkušenostmi také český server Page Not Found.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU