Odpověď na názor

Odpovídáte na názor k článku „Lze předpokládat, že vzorce ovlivňování jsou i v českém prostoru“. Jak stát bojuje proti manipulacím kolem voleb na sítích?. Názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Nově přidané názory se na webu objeví až po schválení redakcí.

  • 24. 9. 2025 10:14

    iooi

    Ad „Nevěřím, že se Bush s Blairem tajně dohodli, že pro ně bude výhodné o tomto lhát světu.“
    Tato věta stručně ilustruje celý problém s dezinformacemi. Dokud Bush a Blair budou tvrdit, že se „pouze mýlili“, a nikoli že „lhali“, pak z formálního hlediska nejde o dezinformaci, alespoň ne podle běžné definice (tj. záměrně šířená nepravdivá informace).

    Mají důvod přiznat, že lhali? Nemají. A je tedy velmi nepravděpodobné, že by to někdy veřejně udělali.

    Proč se tedy například ChatGPT přiklání k interpretaci, že s velkou pravděpodobností šlo o dezinformaci? Protože některé informace, které Bush a Blair obdrželi od tajných služeb, unikly do tisku – a z nich jednoznačně vyplývá, že šlo o velmi nejisté až spekulativní zprávy, které by za normálních okolností nestačily k ospravedlnění války. Detaily zde neuvádím, ale jsou veřejně dohledatelné.

    Svět není černobílý. Západní média hlavního proudu opakovaně informovala o tom, že mezi NATO a Ruskem probíhá informační válka, a že v ní NATO „vítězí“. Prostředky, které k tomu používá, ale neoznačuje jako dezinformace. Místo toho využívá eufemistické termíny jako strategická komunikace, veřejná diplomacie, informační operace, psychologická operace, řízení vnímání a další. Na internetu jsou dostupné knihy a analýzy západních akademiků, kteří popisují, jak NATO využívá koncept tzv. cognitive warfare (kognitivní války) – včetně jeho aplikace na vlastní obyvatelstvo.

    Za těchto okolností je dohadování se, zda něco je nebo není dezinformace podle formální definice, v zásadě ztráta času.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).