Odpovídáte na názor k článku „Lze předpokládat, že vzorce ovlivňování jsou i v českém prostoru“. Jak stát bojuje proti manipulacím kolem voleb na sítích?. Názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Nově přidané názory se na webu objeví až po schválení redakcí.
 
Ad „Nevěřím, že se Bush s Blairem tajně dohodli, že pro ně bude výhodné o tomto lhát světu.“
Tato věta stručně ilustruje celý problém s dezinformacemi. Dokud Bush a Blair budou tvrdit, že se „pouze mýlili“, a nikoli že „lhali“, pak z formálního hlediska nejde o dezinformaci, alespoň ne podle běžné definice (tj. záměrně šířená nepravdivá informace).
Mají důvod přiznat, že lhali? Nemají. A je tedy velmi nepravděpodobné, že by to někdy veřejně udělali.
Proč se tedy například ChatGPT přiklání k interpretaci, že s velkou pravděpodobností šlo o dezinformaci? Protože některé informace, které Bush a Blair obdrželi od tajných služeb, unikly do tisku – a z nich jednoznačně vyplývá, že šlo o velmi nejisté až spekulativní zprávy, které by za normálních okolností nestačily k ospravedlnění války. Detaily zde neuvádím, ale jsou veřejně dohledatelné.
Svět není černobílý. Západní média hlavního proudu opakovaně informovala o tom, že mezi NATO a Ruskem probíhá informační válka, a že v ní NATO „vítězí“. Prostředky, které k tomu používá, ale neoznačuje jako dezinformace. Místo toho využívá eufemistické termíny jako strategická komunikace, veřejná diplomacie, informační operace, psychologická operace, řízení vnímání a další. Na internetu jsou dostupné knihy a analýzy západních akademiků, kteří popisují, jak NATO využívá koncept tzv. cognitive warfare (kognitivní války) – včetně jeho aplikace na vlastní obyvatelstvo.
Za těchto okolností je dohadování se, zda něco je nebo není dezinformace podle formální definice, v zásadě ztráta času.