Tvrzení že Google nemá pravdu je, jak se zdá, stále hůře doložitelné.
1. Google měří sledovanost na velkém vzorku (násobně větším než je oněch 4000 lidí a z nich zaručených aktivních je 1800, pokud si dobře pamatuji). Google určitě měřil na vzorku v řádu ne menším než 10tky tisíc.
2. Nevím, jestli si agentury uvědomily, že nejde ani tak o jejich koláč a jeho proporce, které deklarují ve svých měřeních a nikdo jim je nerozporujeme (až na občas prskající Novu, když někdo řekne, že není lídrem :-)), ale že jde spíše o velikost celého koláče jako takového (nebo médiatypu, chcete-li)
3. Tvrzení YouTube nás neohrozí jsme tu již slyšeli i v obecnější podobě, a to: Internet nás neohrozí.
Dnes je jasné, že tomu zdaleka tak není, protože tvrzení televizí: "v dnešní době neexistuje slabá a silná televizní sezona" by si ještě před pár lety nikdo nedokázal ani představit, natožpak vypustit z úst.
Například Televizní noviny v 90. letech měly sledovanost přes 3 miliony diváků. Dnes jsou samozřejmě kvalitativně daleko horší než tenkrát, ale i tak, na 2 miliony si naposledy "sáhly" tak před 2, možná 3 lety a padají i dál (jsou snad denně někde na 1,8 milionu, když se daří) a budou padat dál, protože jsou špatně vedené (už jsem zde psal dříve a několikrát, zbytečné se opakovat). Ale hlavním důvodem pádu dozajista nebyla ani tak úroveň, jako nová a sílící konkurence - Internet a elektronická média.
Celé to dohadování mi připomíná některé jiné příklady:
1. Formani a počátky železnice,
2. majitele hřebčínů, kteří svého času také říkávali, že automobil koně nenahradí. Ano, pár let to trvalo, ale kde dnes ve městě vidíte koně? Leda pokud jste na menším městě, máte poblíž hřebčín a nebo zemědělce a nebo ve městě jízdní policii. To pak ano. Nicméně dříve byl kůň a nebo koněm tažený kočár, či drožka zcela obvyklý dopravní prostředek. Dnes bychom se asi podivovali.,
3. Tištěná média vs. Internet. Také se vydavatelé dušovali a dnes již počítáme roky do roku 2020 kdy se odhadlo, že již nebude v Česku ekonomicky únosné vydávat i jediný titul ne ještě aby jich bylo více a byla konkurence.,
4. Knihy vs. Internet. Stejné jako se 3. bodem. Dnešnímu bestselleru snad stačí prodej od 35 000 výtisků výš. Kdysi to byly stovky tisíc.
Ano, nepopírám, že televize (asi) nezmizí, ale její vliv umenšen bude zcela spolehlivě. Ale nutno podotknout, že rozhlas to má a bude mít o malinko snazší. Proč? Uvažte, kdo může za jízdy v autě sledovat televizi? Nikdo, zbytečně by ho při řízení rozptylovala. Za jízdy je třeba koukat na cestu, na obraz se prostě nelze souběžně dívat. Rozhlas stačí poslouchat, i když i tak je pravda, že nejeden řidič radši neposlouchá ani ten, protože chce mít v kabině úplný klid.
Tvrzení pana Potůčka:
- že TV nemohou být k dispozici na různých hand-held zařízeních, či PC, noteboocích a dalších? Toto lze spolehlivě rozporovat už jen tím, že například ČT má své iVysilani přinejmenším aspoň pro ČT24, jestli ne dokonce pro všechny své stanice. Ostatní TV ale mohou udělat úplně totéž. Problém je pouze v licencích na obsah - za internetové vysílání obsahu by si museli u distributorů práv připlatit. A nebo třeba ČT, či Očko a jejich aplikace pro sledování televize online z mobilu? Ne že to nejde, toto je jen na konstatování, že se ostatním TV skupinám zatím nechce investovat do vývoje aplikací a prostředků v této oblasti.
- bohaté videoarchivy na internetu? To se, pane Potůčku, na mě nezlobte. Ty videoarchivy - možná tak Prima. Ale to co má Nova? To je hodnotné tak leda jako "národní poklad Helenka" - zakopat a oželet. I když připouštím, že Ulice, Ordinace, či Počátky opravdu mohou pro někoho patřit mezi onen pomyslný "zlatý fond". Zbytek obsahu je, pokud vím, stále zpoplatněn.
- prémiové videoslužby? Placený obsah. Google, myslím, porovnával u YouTube bezplatnou část obsahu. Není to tak? Pokud ano, tak i Vy jste přimíchal pár hrušek mezi jablka. :-)
- TimeShift? Vždyť samy televize proti němu brojí. Alespoň střídavě ty naše a střídavě ty slovenské. To se jim ten TimeShift teď hodí?
Další možností růstu pro televize je hybridní vysílání.
Ještě na okraj dotaz: Na Primu nedávno prasklo, že alespoň v omezené míře spustila hybridní vysílání a napojila ho na své tématické weby. Jak je na tom s hybridním vysíláním Nova? A co na něm bude distribuovat až ho spustí? TN.cz, Prásk a Nova Plus, Fanda a placené Voyo? Doma a Krásná podle mě zrovna zásah nemají, ICQ přes televizi smysl v zásadě postádá - jak do něj budou lidi psát? Jako do mobilu? A Blog? To by asi museli tamním bloggerům za ten obsah nějak zaplatit, jinak to nevidím.
Sice obšírné a dlouhé, ale opět se argumentuje i tím, co se právě hodí. Jakou měly Televizní noviny před čtvrtstoletím konkurenci? Mohl se jim někdo vyhnout jinak, než vypnutím televizoru? Dnes má TV divák i ve večerním hlavním zpravodajském intervalu k dispozici nejen konkurenční zprávy, ale pokud ho právě nezajímají, může přepnout na několik klonů komerčních stanic, nebo i ostatní stanice ČT.
Také nemá cenu neustále opakovat zákony statistiky. Od určitého počtu respondentů se už výsledky pozorovatelně nemění. Čili je jedno, zda se jedná o vzorek ze 2000, nebo desítek tisíc.
Potom je vlastně škoda, že se některé pravdivé postřehy z této úvahy zahalí těmito zbytečnostmi a nepřesnostmi, čili závěr je téměř nepoužitelný. Alespoň pro mne. V něčem má Google určitě pravdu, ale pokud ve svůj prospěch znehodnotí i jím zaplacený průzkum, přidáním oněch pověstných "hrušek", relevantnost výsledků tím dost utrpí.
Zdravím Vás, Davide,
holt jsem se rozjel ... a bylo to. :-) Pan Potůček mi k tomu v podstatě některými úvahami sám nahrál.
Ale máte pravdu, kuchařka paní Retigové je skvělá ještě tolik let od jejího prvního vydání. Dokonce, a to mě dostalo, řada dnešních kuchařů se zmůže na pouhé konstatování toho, že udělat recept od Retigové přesně podle její kuchařky (jedné z prvních verzí) znamená sestrojit pro strávníka kalorickou bombu a proto řada dnešních kuchařů pouze přebírá její recepty a nahrazuje přísady náhražkami a nízkokalorickými náhradami.
Vážně stačí 2000? Pokud ano, tak se jedná o mystickou záhadu. To mě přivádí na myšlenku, že lidská společnost funguje stejně jako fraktální geometrie. U stromu stačí jedna větev a znáš celý rostoucí organismus. Protože ten tvar se neustále opakuje, detaily jsou jenom zdrobnělina původního celku a rozhodně v nich není nic nového.
Přečetl jsem si všechny příspěvky pod článkem a těch "skutečností" s kterýma bych souhlasil se najde dost. Souhlasím s Vámi, že v dnešní době argumentovat sledovaností TN před čtvrtstoletím a nyní, je jedna z těch věcí, v jinak mě sympatickém Víťově příspěvku, s kterou bych zřejmě nesouhlasil. Naopak, ty dva miliony diváků, vzhledem k počtu současných zpravodajských relací, se mi od dávné sledovanosti (3 mil.) zdá téměř "zázračná". Jinak sdílím Váš názor, že závěr u tohoto téma, je nepoužitelný, v což bych v tomto případě (výkonu YT vs. televizí) i očekával.
To ti Péťo nepovím, ale možná více než dříve špacírujou. Samozřejmě nemůžu soudit, jen dle toho, co vidím, ale opravdu potkáváme skupinky seniorů, co chodí na výšlapy. Co třeba někde prohodíme i pár slov, tak mají naplánované trasy včetně bodových zastavení. To si myslím, je určitě pozitivní. K té sledovanosti - Opravdu si nemohu stát za žádným vlastním závěrem, který bych zastával. I senioři dnes rozhodně využívají ve podstatně větší míře multimédia, která nespadají do měřené sledovanosti. Ta současná sledovanost TN (2 mil.?) vzhledem k současnému počtu (zejména neplacených) stanic je opravdu magická.
TN měly sice konkurence výrazně méně než dnes (Prima začala celoplošně až v roce 1997), byla jen ČT (která ale možná měla jisté stigma minulosti, už si přesně nevzpomínám, ale něco bylo), ale i tak, tehdy byly kvalitnější a informace měly smysl a ne jako dnes, kdy redaktor skoro obdivuje fakt, že voda na mrazu může i zmrznout. Za Železného by takový asi i letěl na místě. S těmi menšími stanicemi máte samozřejmě pravdu.
Pokud statistiku vidíte (jen) takto, pak tedy v tom případě může mít Google i pravdu. Zkrátka použil větší vzorek, více zdrojů a dostává tedy o něco přesnější výsledek a nebo v nejhorším výsledek se stejnou přesností jako konkurence. Zase trochu zkracuji, ve statistice samozřejmě záleží na metodikách, nástrojích i datech a jejich souvislostech (viz. není průměr jako průměr, atp.).
Ještě taková třešinka. Když se pan Potůček zmiňuje o agentuře TNS Aisa, zajisté hovoří o tétéž, se kterou má ČT smlouvu na vnitropodnikové analýzy a rovněž se o její analýzy rád opírá Václav Moravec ve svých Otázkách. Myslím, že tato agentura připravuje občas pro speciály Otázek i jeden ze 2 předvolebních průzkumů (či volební model).
Říkám jen fakt, jak jej znám z obrazovky. Hodnoťte sám. Být Googlem, také si s vědomím těchto informací raději udělám ještě jednu studii. :-)
Jen k prvnimu bodu:
"1. Google měří sledovanost na velkém vzorku (násobně větším než je oněch 4000 lidí a z nich zaručených aktivních je 1800, pokud si dobře pamatuji). Google určitě měřil na vzorku v řádu ne menším než 10tky tisíc."
Zasadni problem neni na jak velkem vzorku meril, ale jestli ten vzorek odpovida realite (celku).
Google uvedel tri srovnavaci grafy
a) "Zásah věkové skupiny 15 - 34 let měsíčně"
b) "Zásah věkové skupiny 15 - 54 let měsíčně"
c) "Průměrný čas strávený na YouTube a TV za týden (h:min)"
Jen c) si dovedu predstavit, ze dovede s rozumnou presnosti odhadnout z poctu minut natahanych z ceskych IP adres.
Ale a) a b) preci nemuze spolehlive odhadnout - vi snad jestli nekdo pouziva nekolik pripojeni/zarizeni/IP adres nebo naopak vic lidi sedi pod jednou adresou. Natoz kolik jim je let?
" ...
Jen c) si dovedu predstavit, ze dovede s rozumnou presnosti odhadnout z poctu minut natahanych z ceskych IP adres.
Ale a) a b) preci nemuze spolehlive odhadnout - vi snad jestli nekdo pouziva nekolik pripojeni/zarizeni/IP adres nebo naopak vic lidi sedi pod jednou adresou. Natoz kolik jim je let?
..."
Ta zařízení samozřejmě nelze odhadovat zcela na 100 % (NAT, PAT atp.). To máte pravdu. Ale upřímně, těch vzorků bylo takové množství že ten výzkum nelze takto snadno ignorovat, zpochybňovat a zlehčovat, jak naznačila tato glosa.
I když i zde může být řešení v podobě session na serveru a cookie na klientovi. To má každý své jedinečné a přidělené náhodně bez ohledu na to přes kolik routerů prošel packet k serveru spolu s packety jiných klientů. Dokonce ani prohlížeče cookies nesdílejí. Tedy mohu mít klidně něco otevřeného ve Firefoxu a něco jiného v IE a bude to další přístup dalšího uživatele.
Pokud jde o věk návštěvníků, tak opět nedojdete ke 100 % jistotě, pokud to nejsou vyhodnoceni jen přihlášení uživatelé s uvedeným věkem (otázkou také je jestli podle pravdy).
Ale vezměte to i z druhé stránky, kdo bude brát vážně průzkum na 1800 vzorcích z celkem 4000 peoplemetrů?
Nedá mi to abych nepoložil otázky:
- Kdo ty konkrétní lidi vybíral?
- Jak a podle čeho?
Podle 3 roky starého sčítání lidu? Sčítání nemělo žádné chyby v datech?
I zde jsou prostě věci, které nikdy nebudou na 100 %. Pouze u Internetu se těch úskalích více ví což dost možná není ani tak na škodu, jako spíše ku prospěchu. Každý totiž ví, na čem je a s čím má počítat. Z peoplemetru něco vyjde a buď tomu věřme a nebo ne. Pořádný výstup jsem viděl akorát zde: http://mediamania.tyden.cz/rubriky/statistiky/denni-sledovanost-30-9-2014_319836.html , jinak máte všude dva koláče (15+, 15-54), případně 4 (15+ prime-time, 15-54 prime-time, 15+ celý den, 15-54 celý den) a vše.
Proč se nemůžu podívat na data blíž? Proč nevidím vzorek s přesností na jednotlivý věk diváků? Kdoví co bych vlastně dostal, kdybych si ta data koupil.
Jaké je vlastně rozložení vzorků v krajích, okresech, městech, k tomu věkově?
Těch vzorků by, aby to bylo reprezentativní muselo být daleko víc. Navíc, může ty lidi někdo kontaktovat? Neunikají data o těch lidech do nějaké televize?
Stačí jen vzpomenout případ Šlágru před časem, který lákal diváky s peoplemetrem na věcné ceny: http://www.digizone.cz/clanky/slagr-tv-hrozi-ze-bude-bez-dat-vyzyvala-at-se-ji-hlasi-domacnosti-s-peoplemetry/
aby mu volali a mimo jiné se prozradili.
A nejlepší je citace: "... Zmínil také případ, kdy seniorka, která sleduje Šlágr TV a je zařazena do peoplemetrového panelu, urgovala poruchu na peoplemetru, přičemž k opravě došlo s velkou časovou prodlevou ...".
Takže pokud to byla pravda, tak i peoplemetry mají své nemalé chyby, které se ale promítají v menším vzorku mnohem silněji než v tom větším. :-) Toto rovněž platí.
Víte, Internet když nefunguje, tak zkrátka nefunguje a nenaměříte. Navíc Internet nefunguje obvykle jen v nějaké oblasti, takže naměříte návštěvnost aspoň ve zbytku provozu.
Naproti tomu peoplemetry dokáží krachnout i jako celek:
http://www.digizone.cz/clanky/televizni-trh-je-stale-bez-dat-sledovanosti-za-sobotu-a-nedeli-jejich-zpracovani-se-protahuje/
a pak už nenaměříte nic a to co máte, tak stejně nemáte zaručené, že to tak doopravdy bylo.
Internetu se občas něco podobného také povede, ale dá to mnohem větší práci než u peoplemetrů a nezřídka, aby se toto poštěstilo, to bývá něčí zásluhou či dokonce úmyslem něco vyřadit z provozu. A i tak, obvykle bývají útoky na konkrétní službu s velkým dosahem, aby to všichni pocítili. I kdyby se třeba útočilo na služby měření návštěvnosti, tak takovéto služby máte minimálně 3:
u nás: Google Analytics, TOP list, Navrcholu, Netmonitor,
Ve světě je to až na GA zase trochu jiné:
http://trends.builtwith.com/analytics
Na závěr zase připomenu to, co již dříve a sice že:
agentura TNS Aisa, má s ČT smlouvu na vnitropodnikové analýzy a rovněž se o její analýzy rád opírá Václav Moravec ve svých Otázkách. Myslím, že tato agentura připravuje občas pro speciály Otázek i jeden ze 2 předvolebních průzkumů (či volební model).
TNS Aisa se od výzkumu (tím asi i části, kterou pro Google dělala) distancovala, jak pan Potůček v glose uvedl.
Děkuji. Já jsem si právě na ní vzpoměl, poněvadž jsme si ji na jaře půjčili od mamky. Dříve byla naší babičky. Ačkoliv tu pořádnou knihu nemám nyní před sebou, tak ji mám stále před očima. Mimochodem, určitě jsem za původní, ač kalorické, recepty a večer si potom dát třeba něco lehkého.