Vlákno názorů k článku Má v dnešní době ještě smysl vysílat teletext? od Milda - Pane Poláku, 2 technické připomínky k prvním dvěma...

Pane Poláku, 2 technické připomínky k prvním dvěma odstavcům.
1) V roce 1988 nebyla průkopníkem Česká televize, ale ČESKOSLOVENSKÁ televize.
2) I v digitálním multiplexu je teletext součástí nezobrazovaných řádků. Protože pokud si na analogové televizi pustíte obraz z DVB-T settopboxu, budete si moci prohlížet teletext pomocí ovladače od televizoru! EPG a teletext je každé něco jiného ;-)

Jj, je to tak .... Lukášu, šup spravovat ;-)

Cite: "I v digitálním multiplexu je teletext součástí nezobrazovaných řádků."

No nevím, v digitálním multiplexu jsou teletextová data přenášena zvláštním streamem (a to v sériovém či paralelním módu) uvnitř MPEGII streamu. Žádné TV řádky poplatné analogové televizi v MPEGII nemáte.

Snad mě nechcete tvrdit že settopboxy jsou tak dokonalé, že by teletextová data uměly zašifrovat do nezobrazovaných řádků, aby teletext šlapal i na analogové televizi :-D

Tvrdit, netvrdit, prostě to tak je.
Demultiplexer MPEGII streamu v DVB-T přijímači odděluje z tohoto streamu PES pakety s hlavičkou 0x00 0x00 0x01 0xbd (private_stream_1). Teletextové datové bloky uvnitř tohoto paketu začínají hlavičkou 0x02 0x2c nebo 0x03 0x2c a mají tedy délku 44 bajtů (0x2c). Těchto 44 bajtů je v přijímači ukládáno někam do paměti a
A) Odtud jsou data tahána videoprocesorem (obvod generující obrazový číslicový signál pro HDMI, RGB signál, analogový kompozitní videosignál, který je veden na SCART nebo RF modulátor, atp.) při požadavku uživatele na zobrazení teletextu (teletextové stránky) přicházejícím z dálkového ovládání DVB-T přijímače. Videoprocesor sestaví z teletextovývh dat obrázek a pošle na SCART, HDMI,...
B) Odtud jsou data neustále cyklicky tahána opět videoprocesorem a vkládána do (analogového) kompozitního videosignálu do řádků v zatemňovacích impulsech. Vkládá se jen 43 bajtů, první bajt nese informaci o půlsnímku/řádku, kam se má oněch 43 bajtů vložit. Skladba těchto 43 bajtů je samozřejmě stejná jako u teletextu v analogovém vysílání, tj. "framing code" 0xe4, 2 bajty s číslem magazínu a adresou paketu a konečně 40 bajtů (znaků) jednoho textového teletextového řádku. Videoprocesor cyklicky prochází všechny aktuálně uložené 44bajtové datové bloky a sází je do řádků ve videosignálu. Výsledkem je tedy kompozitní videosignál, který může mít stejnou posloupnost teletextových dat (včetně obsazených řádků, všechny magazíny,...) jako má analogový signál v analogovém vysílání. Právě teď máte možnost toto ověřit u ČT, kdy jede současně teletext v analogovém vysílání a v DVB-T vysílání.
Pokud se vám celý proces okolo teletextu v DVB-T přijímači zdá být složitý, není tomu tak - je jenom zlomkem toho, co se v takovém přijímači odehrává. Pamatuji si, jak jsem před cca 15 lety stavěl teletextový dekodér s SAA??. Deska 10x10 cm, paměť zvlášť a pouze na pár teletextových stránek,... dnes se výše uvedený proces vejde na pár mm2 křemíku, holt pokrok.
Další detaily viz např. ETS 300472.

K tomuto presnemu popisu by se snad dalo jeste dodat, ze toto umi prijimac delat soucasne, tj. napr. v set-top-boxu je signal teletextu generovan najednou jak pro digitalni obraz, tak pro analogovy signal posilany do pripojeneho televizoru (a jeho vestaveneho dekoderu). Tedy ze lze teletext zapnout dvakrat pres sebe ;-) nebo spise ze si lze vybrat, ktery teletext budu sledovat.