Po dráze bývalo vůbec levné volání :-) Domluvili jste si čas, vytočili drážní čísla a mohli jste si kecat jak dlouho jste chtěli i na telefonech co byly na nádražích veřejnosti běžně přístupné. Teď mi to nahradilo domácí interneté připojení a VoIP :-) Kdo chce, hledá cestu, kdo nechce, hledá výmluvy.
Jak se volalo zadarmo meziměstsky v 70 a 80. letech? Jednoduše. Na drážním telefonu jste vytočili číslo města, kde jste se chtěli dostat na veřejnou síť, tenkrát to bylo ve formátu 9 xy, Praha byla 900, Košice 910, Bratislava 920 a t. d. Potom se vytočilo tajné ,,přechodové číslo; kvůli kontrole Telekomiků na něm byl naroubovaný obsazovací tón a po vytočení dvou nul jsem dostal oznamovací tón veřejné sítě a vesele volal. Drážní síť byla zcela zdarma a po veřejné šel jen místní hovor, který platila dráha buď paušálem, nebo vzájemnou vyrovnávkou, protože občas pronajímala Telecomu okruhy v dálkových kabelech. Takže v Čiernej nad Tisou jsem vytočil 900, potom další čtyři číslice - obsazovací tón - nulu - obsazovací tón - znovu nulu - oznamovací tón veřejné sítě, šestimístné číslo a hotovo. Spojení bleskové, mnohem kvalitnější, než přes telekomické tkaničky a zdarma.
Dobrý den,
připojuji návod jak telefonovat zcela zadarmo (pro odlehčení této diskuze):
1. Vhodíte do tel. automatu minci 0,25 Kč a vytočíte služební číslo telekomu.
2. Pracovníkovi telekomu se představíte jako mechanik Fišer.
3. Slušně požádáte o přepojení na služební linku.
4. Po obdržení tónu vytočíte volané číslo a provedete hovor.
5. Šidítkem si pak z mincáku vyhodíte zpět minci 0,25 Kč.
V roce 1975 to běžně praktikovala 1/2 internátu na brněnském učilišti spojů. Všichni pod mým jménem. To jsme se nadělali blbostí. Ještě, že už je to promlčený. Dneska bych si dal facku.
Ivo Fišer
www.xphonet.com