Největší česká IT skupina Aricoma spadající pod KKCG Karla Komárka má roční tržby kolem 10 miliard korun. Aricoma kupuje další firmy včetně těch zahraničních a u nás ji považujeme za velkého hráče.
Při pohledu do sousedního Polska ale mluvíme o úplně jiných řádech. Tamní skupina Asseco ročně udělá provozní zisk v podobné výši jako Aricoma tržby (359 milionů eur). Čistý zisk připadající na akcionáře mateřské firmy činil 107 milionů eur. Samotné tržby naposledy dosáhly na 3,7 miliardy eur (zhruba 93 miliard korun), což je zhruba desetinásobek Aricomy.
Asseco od roku 2004 zvládlo 140 akvizic a prostřednictvím různých firem působí v 62 zemích. Česká republika patří spolu se Slovenskem, Německem, Švýcarskem, Rakouskem a Maďarskem do regionální skupiny Asseco Central Europe řízené ze Slovenska. Vede ji Jozef Klein, který stál u zrodu celé skupiny.
Tržby samotné Asseco Central Europe činí více než 415 milionů eur, přes 10 miliard korun. U nás má tři hlavní entity, a sice Asseco Solutions, Asseco CE Cloud (cloud a vlastní datacentrum v Bratislavě) a Asseco Central Europe. Posledně jmenovanou vede Vladimír Dzurilla, bývalý ředitel dvou státních IT podniků NAKIT a SPCSS a zmocněnec pro digitalizaci ve vládě Andreje Babiše. Asseco je velkým dodavatelem IT systémů pro veřejný sektor, finančnictví, zdravotnictví, průmysl a utility, soustředí se ale také na vývoj dalšího softwaru včetně ERP.
Polský IT kolos tvoří důležitou součást exportu know-how své země s vysokou přidanou hodnotou. Podle debat Lupy s polskými diplomaty je Asseco velmi aktivní v polské ekonomické diplomacii a představuje jednu z nejsilnějších značek Made in Poland. Poláci si na propojení diplomacie se soukromým sektorem potrpí. Podle jedné z diplomatek „musí jít politika ruku v ruce s byznysem“.
Asseco po revoluci založil Adam Góral, který na nedávné setkání s novináři z regionu přišel s pro Čechy asi trochu nečekaným prohlášením. Zatímco státní digitalizaci v okolních zemích spíše kritizoval, tu Českou vyzdvihl. Měl na mysli například Portál občana a další pomalé a nenápadné kroky, které se v posledních letech dějí. Kdo ví, možná jsme na sebe tradičně až příliš kritičtí.
Asseco se kromě jiného účastní některých digitalizačních projektů na Slovensku. Technologický ředitel (CTO) Asseco Central Europe Marek Grác v rozhovoru pro Lupu přiblížil, jak taková digitalizace Slovenska může vypadat. Popsal projekt konsolidace 36 různých portálů Úradu verejného zdravotníctva Slovenskej republiky (uvzsr.sk), kde dříve figurovaly excely a papíry.
O co v projektu digitalizace ÚVZSR šlo?
Hlavním cílem projektu byla digitalizace procesů ÚVZSR, což je něco podobného jako v Česku krajské hygienické stanice. Na Slovensku je k tomu ještě přidána kompetence na monitoring a radiační ochranu. Primární problém byl, že na ÚVZSR měli jeden jediný systém, který řešil pouze jednu z patnácti úloh, které úřad má na starosti, a sice hlídání situace kolem epidemií. Agenda je ale podstatně širší, celkem to dělá přes 300 různých oblastí. Asi 200 z nich bylo součástí digitalizace, kterou jsme v rámci zakázky dostali na starost. Zvolili jsme cestu modularizace. Připravili jsme 15 byznysových modulů, kde jsme digitalizovali procesy a data na vstupu a výstupu a jejich zpracování. Šli jsme cestou cloudu, což byly hodně dlouhé debaty se státem. Dohodli jsme se jít cestou hybridního cloudu v tom smyslu, že část operací běží ve státním cloudu a zbytek ve veřejném. Takže jsme systém od začátku psali jako nativní cloudovou aplikaci a jsme schopní ho přenést na jakoukoliv platformu.
Takže používáte Kubernetes a spol.?
Ano, všechno jsou to clustery v Kubernetes.
Jak si představit zdrojové systémy, které jste museli vzít, sjednotit a digitalizovat? Bavíme se o tabulkách v Excelu a podobně?
S výjimkou jednoho systému se vše odehrávalo na papíře nebo v Excelu. Museli jsme udělat analýzu toho, jak vše funguje, a podle toho jsme udělali specifikaci a rozjelo se programování. Migrací bylo mnoho, museli jsme řešit jednotlivé excely, papíry a databáze. Data bylo nutné vyčistit a konsolidovat. Nejprve byl velký problém vše dát na jednu hromadu a pak vyčistit data.
Jak jste data čistili?
Používáme interní nástroj na čištění dat. Úplně největším problémem ovšem bylo udělat sjednocení procesů napříč 36 úřady, které byly následně digitalizované, aby vše vedlo k jednomu cíli. Roli hrál lidský faktor, museli jsme všechny přesvědčit, že jedna nová verze se bude používat všude a stejně. Šlo o obrovskou kulturní změnu. Lidé, kteří doteď vše dělali na papíře, najednou museli čelit tomu, že bude jednotný digitální systém. Byly i obavy z toho, že se „někdo může dívat na to, co děláme“.
Velkou překážkou byl tedy lidský faktor?
Ano, kromě sladění procesů to byl lidský faktor a s tím spojená důvěra.
Jak dlouho tento proces trval?
Zabralo nám to tři a půl roku. Proběhlo několik testovacích migrací a nasazování šlo postupně. Nasazení nebylo formou velkého třesku, na to lidé nebyli připravení. Systém používají asi dva tisíce uživatelů, se kterými bylo nutné pracovat.
Jak takové zmiňované procesy vypadaly?
Mohu dát příklad, kdy zaměstnanci ÚVZSR chodí na různé kontroly potravin nebo hygieny do mateřských školek, restaurací a tak dále. Tito lidé do zavedení nového systému používali papír. Navíc se posílaly odebrané vzorky do řady akreditovaných laboratoří. Součástí projektu tedy bylo dodání notebooků, kde jsou k dispozici dynamické formuláře, které si lze předem připravit a individuálně nakonfigurovat podle typu prohlídky. Do toho se pak přímo vkládají data, na základě čehož vznikne elektronický zápis, jenž se elektronicky podepíše. Pak dojde k automatickému nahrání na server, kde se dokument stane oficiálním zápisem o výkonu kontroly. To vše odpovídá velkému množství paragrafů, které jsou v souvislosti se zdravotnictvím zavedeny.
Část back-endu je ve veřejném cloudu. Jak je na Slovensku řešeno umístění státních systémů do takových cloudů?
Když se stát pokouší postavit cloud, skončí to na hardwaru. Služby nad tím absentují. My jsme původně měli systém stavět nad cloudem provozovaným ministerstvem zdravotnictví, ale resort ho nezvládl připravit. Debaty probíhaly asi půl roku a už se bylo potřeba pohnout dál. Šlo se tedy na ministerstvo pro informatiku, kde se zabývali přípravou hybridního cloudu ve formě, jak už jsem popisoval. Rozjelo se testování spolupráce státního cloudu a veřejných cloudů. Do státní verze se nelze připojit ze systému, který není certifikovaný, takže se muselo definovat, že Microsoft a Oracle mohou být součástí takového řešení.
Takže jste stavěli na těchto dodavatelích?
Velká část je na Oraclu. S vývojem systému už jsme museli začít ještě předtím, než začaly popisované procesy s přípravou cloudu. Oracle byl aktivní a přesvědčil nás, ať vyzkoušíme jejich platformu. Zůstali jsme u ní, ostatně ty platformy jsou si dost podobné a je skoro jedno, jakou si vyberete. Od Microsoftu používáme jednu SQL databázi v rámci jednoho modulu. Navíc, jak už jsem říkal, stavíme na Kubernetes, takže nejsme ve vendor lock-inu a v případě potřeby můžeme provést migraci. Zákazník o tom ví a v budoucnu nejspíše plánuje nějakou migraci, což nebude problém.
Používáte open data?
Připravujeme datové sety pro open data. Ministerstvo pro informatiku tyto věci vyžaduje. Na Slovensku funguje Národný katalóg otvorených dát, kde podle zákona musí určité organizace datové sety zveřejňovat. V případě námi vytvořeného portálu jsou některá data anonymizovaná, protože jsou citlivého charakteru. Datové sety jsou neustále aktualizované a každý si je může stáhnout.
Je váš projekt považovaný za ukázku toho, že lze státní agendu nasadit v cloudu v tandemu se soukromou firmou?
Všude, kam přijdeme, přesvědčujeme zákazníky, aby vůbec nepřemýšleli nad on-premise, tedy provozem vlastních fyzických serverů. Je to výrazně dražší a složitější, také je nutné složitě řešit bezpečnost a škálovatelnost. V případě cloudu si „pouze“ trochu připlatíte za provoz. Teď například obcházíme slovenské nemocnice a myšlenku cloudu tam propagujeme. K čemu by nemocnice měla mít datové centrum? Nemocnice má léčit, a ne provozovat IT.
To musíte být v některých kruzích oblíbení.
Díky cloudu můžeme dodat nejmodernější technologie s vysokou mírou zabezpečení a státní organizace nemusí problematicky shánět odborníky, kteří jim udrží on-premise technologie při životě. Odborníky není možné udržet a zaplatit je. On-premise nedává smysl a je lepší to nechat na profesionálech, kteří to dělají přes cloud.
Řeší se na Slovensku lokalita dat umístěných v cloudu?
Tyto otázky zaznívají, ale toto je věc, kterou lze v případě potřeby s provozovateli řešit. Microsoft je určité lokální podobě cloudu otevřený, Oracle o trochu méně. S AWS a ani Google prozatím nemáme praktickou zkušenost. To, že jsou data ve Frankfurtu, Amsterdamu nebo Paříži, je nám jedno, pokud jsou splněny podmínky bezpečnosti. Válka na Ukrajině přinesla problém v tom, že je možné zničit infrastrukturu pro konektivitu, ale spojení do cloudů jsou stavěna tak, aby je nešlo jen tak přerušit. Ostatně Ukrajina po začátku války migrovala data právě do cloudu (primárně do AWS – poznámka redakce).
Jaké jsou ve slovenské státní správě na tento váš cloudový přístup reakce?
Toto téma jsem probíral už s více státními zákazníky a od žádného jsem nedostal negativní zpětnou vazbu. Hodně zabírá argument, který už jsem říkal – stát nemá prostředky a kapacitu si udržovat infrastrukturu na té úrovni jako v cloudu. Samozřejmě jsou systémy, které podle zákona musí běžet ve striktnějším režimu, a ty se budují, ale s projekty normálního charakteru není problém. Nicméně negativní reakce se objevují, ale podle naší zkušenosti jsou od firem, které mají postavený byznys na tom, že pomáhají budovat lokální datová centra a lokální infrastrukturu. Tyto firmy jsou zásadně proti. Stejně jako firmy poskytující služby a konzultace v bezpečnosti.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU