Vlákno názorů k článku Martin Černohorský (Etnetera): o výši odměn si rozhodují sami zaměstnanci od Zen - Jinymi slovy, kdyz jste hajzl, muzete si delat...

Jinymi slovy, kdyz jste hajzl, muzete si delat co chcete, bez ohledu na to, k cemu jste se vlastnim podpisem zavazal.
Ciste pro informaci: Jiny pravni nazor je ten, ze ustanoveni o mlcenlivosti o sve mzde sice nema oporu v zakone, ale pokud ho podepisete, jedna se o poruseni zavazku a muzete byt prislusne sankcionovan podle smlouvy.
Kdo ma pravdu, to necham na soudu, ten je totiz jediny, kdo muze pravoplatne rozhodnout.

Pochopitelne Zen zase plka a netusi o cem, zavazovat zamestnance mlcenlivosti lze ... co se tyce firemnich dat, nelze jej zavazovat mlcenlivosti k jeho vlastnimu platu ... o tom si muze povidat skym uzna za vhodne, je to totiz informace, spadajici mezi jeho osobni udaje.

Jinak aby tupej Zen mel radost

"Podobné ustanovení se objevuje ve smlouvách např. v bankách. Má spíše etický charakter a spoléhá se na to, že tím zaměstnance tak trochu zastrašíte. Pokud se týká Vaší vlastní mzdy, je to Váš osobní údaj a Vy jste oprávněn s ním nakládat jak uznáte za vhodné. Takže pokud budete výši Vaší mzdy chtít vyprávět každému na potkání, klidně můžete, a to bez ohledu na toto ustanovení.

Na Váš dotaz do pracovně právní poradny odpověděla: Dana Blažková"

A kazdej si jiste muze dohledat stovky jinych odpovedi na to tema.

Opet se ozval znamy pravni expert :-)

Pochopitelne ustanoveni o mlcenlivosti platne je a pripadne sankce jsou soudne vymahatelne. Judikaty si snad muze kazdy najit sam.

Tak 100M/150 lidi neni obrat ... to je krach ;D, ale nemluvim prave o teto firme, ale o firmach obecne. Nekolikrat jsem zazil, ze firma o stovkach zamestnancu a desitkach sefu a reditelu ... nejaky projekt schvalovala mesice, ba i roky ... pricemz jina firma, srovnatelne velka na pocet zamestnancu, se za tyden vrhla do realizace - proste proto, ze toho managorstva, tam byla setina, pokud vubec nejake.

Jenže já chci taky nějaký soukromý život. A normální firma mě nechá 8h pracovat na tom co mě baví a dál po mě nic nechce. Slušný plat mi dají stejně protože ví, že beze mě mají problém (ne že bych nebyl nenahraditelný, ale nový člověk se musí pár měsíců zaškolit). Všeho moc škodí ať je to zbytečná byrokracie nebo volnost. Kromě toho programátoři mají dostatečný plat i bez odměn, tak nevím proč bych se měl pro pár korun cpát někam, kde mě to nezajímá nebo nebaví. Já jsem programátor a ne personalista, obchodník nebo manažer, tak nevidím důvod se do podobných činností zapojovat.

Normální firmou nemyslím korporaci s tisícemi lidí, ale firmu o velikosti etnetery řízenou běžným způsobem. K té prosperitě se mi to moc nezdá. Dělal jsem zatím ve 2 firmách (jedna stejně velká a druhá asi třetinová) a obě měli lepší výsledky než 100mil. obrat na 150 zaměstnanců. Jenom mzdové náklady na programátory se pohybují min. na 500 000 (něco přes 30000 hrubého) ročně, takže zisk etnetery moc slavný nebude (jestli vůbec nějaký).

Tady nekdo zjevne zcela nechape duvody, ktere prave k takovemu rizeni firmy vedou ...

Ve "standardni" firme si zamestnanec odsedi svych 8 hodin, a nejevi zadnou aktivitu ... natoz vlastni invenci. Je totiz uz davno poucen, ze tim si leda pridela sam sobe praci, ale odmena z toho zadna nebude (tu tak maximalne shrabne jeho nadrizenej).

V okamziku, kdy ten clovek vi, ze muze vlastnim jednanim a spolurozhodovanim ovlivnovat chod firmy, tak se k te firme chova vyrazne jinak. Neni to pro nej jen cosi, kam si de odsedet svych 8 hod a pak bic a pryc. Ostatne, je davno prokazano, ze nejlepe prosperuji prave firmy, ktere nemaji zadnou managorskou strukturu, zadny nekonecny schvalovani toho ci onoho ...

Hlavně kromě toho, že budeš dělat svojí práci se budeš muset neustále dohadovat s ostatními o svůj, ale i o jejich plat. Mě nezajímá kolik berou ostatní. Zlaté normální firmy, kde se o svůj plat dohaduju s jedním nebo dvěma lidmi.

A to nemluvím o tom, že zaměstnanci rozhodují o směřování firmy. Tohle všechno normální člověk v 8h nestihne. Já jsem rád, že o těhle věcech za mě rozhodují jiní mezitím co já mám volno. Kdybych to chtěl dělat, tak si založím svojí firmu.

Samozřejmě, že nejvíce peněz bere ten, kdo je dobrý politik - ale tak to funguje v naprosto každé firmě :)

Akorát s tím rozdílem, že v klasické firmě nemusíte veřejně přesvědčit celou místnost lidí, ale stačí soukromě přesvědčit většinou jediného člověka nebo jen pár lidí.

Navíc plat neodráží jenom to, že někdo "dobře pracuje", ale odráží i loajalitu. Tím nemyslím "vlezdoprdelizmus", ale například to, že pokud dostanete nějaký úkol tak se neptáte "A prooooč jááá?!!" "To se takhle můůůže??" "A schválila tohle valná hromada?"..., ale prostě jen odpovíte: "Do dvou hodin to bude hotové. Hned, jak to dodělám, pošlu Vám zprávu."

Nadřízený pak ví, že se na Vás, na rozdíl od jiných, může spolehnout a že neděláte problémy, což náležitě ocení.

Az na ten maly detail, ze plat nesmi nikomu rict zamestnavatel (ze zakona) ale zamestnanec, to muze rict komu chce (taky ze zakona). Takovy ujednani ve smlouve je pak samozrejme neplatny a pripadny zamestnavatel se naopak vystavuje rizku nejakyho toho flastru, az si nekdo postezuje.

>a berou mnohem více než produktivnější kolegové.

Akorát, že to nikdo neví protože "platy jsou tajné" a v pracovní smlouvě je napsáno "že svůj plat nesmíš nikomu říct". Pokud všichni platy vědí, nějaký ten nemakačenko s vysokým platem se skryje podstatně hůř.

Ostatní si musí dávat pozor, aby někoho nepodceňovali a nedávali mu málo. Protože, když se nasere a zmizí, tak oni to budou muset dělat za něj. Tím hůř, pokud to na rozdíl od něj neumí, nakonec zapláčou nad výdělkem oni a on se na ně bude usmívat z jinýho týmu/firmy.

Pánové, vedete tady diskusi, jako by tomu tak v reálném životě v "normálních" firmách nebylo. Často ženy za stejnou práci berou méně, největší křikloukni dokážou zmasírovat šéfa a berou mnohem více než produktivnější kolegové.

To by platilo pouze v případě extremních případů, kdy je někdo opravdu hodně dobrý a ten druhý zase hodně špatný, ale nebývá to často úplně ode zdi ke zdi. Třeba je někdo lepší "dělník" a horší politik tak bere míň než někdo kdo je ve skutečnosti o něco horší pracovník, ale dokáže to okecat.

Také si ten systém neumím dost dobře představit, nicméně na vaší připomínku mám vysvětlení v samoregulaci: politik někoho přesvědčí, ale ten někdo s ním pak bude dělat a bez práce jen z pocitů se nikam nepohne. Nejschopnější naopak může mít pocit, že není doceněn, tak změní tým.

Pokud to chápu dobře, tak nejvíc peněz nebere ten kdo je nejschopnější v rámci týmu, ale ten kdo je nejlepší politik? Prostě někdo toho dělá hodně zvládá spoustu úkolů ale je skromný a tak si neřekne o hodně peněz. Pak je tam druhý, který je flákač, ale dokáže ostatní přesvědčit a tak bere nejvíc? To by se mi nelíbilo, v takové firmě bych nechtěl pracovat.