Vlákno názorů k článku Martin Koníř (Nemocnice Na Bulovce): Chtěli jsme naši eNeschopenku uvolnit zdarma. Prý bychom ale okradli stát od Miroslav Šilhavý - Autorsky je chráněné všechno, i zdrojový kód. Právník...

Autorsky je chráněné všechno, i zdrojový kód. Právník na autorské právo Vám nepomůže. Jde o vůli nemocnice a jeho zřizovatele. Zřizovatelem obvykle nebývá stát, ale obec nebo kraj. Dostávají peníze od něj, ne od státu, takže vůbec neplatí, že "vlastník" je stejný.

Prvním krokem je vůbec přesvědčit vedení (a třeba i zřizovatele), že OSS má smysl. To neobhájíte nějakou filozofií OSS. Na to potřebujete mít čísla, čísla a zase jen čísla. Ne proto, že by byli zabednění, ale mají odpovědnost a nemohli by obhájit svoje rozhodnutí.

Možnost, že by to vyvinuli ve svém volném čase a bez vybavení a prostředků nemocnice tu je. Ale proč by to pak dělali (to by to rovnou mohli prodávat)? Myslím, že účelem zde bylo využít pracovní dobu a vytvořit něco přínosného.

Z rozhovoru mám pocit, že cílem uvolnění kódu pod open-source bylo v získání dalších zdrojů pro další interní vývoj, což si nemyslím, že by mělo být hlavní motivací.

Z žádného jiného důvodu tomu vedení nemůže dát zelenou. Pan Koníř odpovídal, že právě podporu a provoz v dalších nemocnicích zajišťovat nechtějí (logicky, jejich práce je jiná). OSS by mohl zajistit to, že by se projektu ujali i další, každý si zajišťoval svůj následný vývoj (a zpětně přispíval do celku) a každý si dělal vlastní support.

Jenže pokud je pg_dump pro nemocniční administrátory problém (nesoudím proč), tak pak už nemáte vůbec žádné základy, na kterých tuto představu realizovat.

Kolik právníků, specializující se na autorské právo, si myslíte že pracuje na Bulovce?

když už je to hodně let co jsem četl autorský zákon, tak platilo, že autorsky chráněná je pouze binární podoba, zdrojový kód není chráněn
To nikdy neplatilo. Zdrojový kód je chráněn jako autorské dílo, složitější by to teoreticky mohlo být s binárním kódem, ale nikdo to nevykládá jinak, než že je program chráněn jako autorské dílo bez ohledu na to, jak je vyjádřen.

K tomu je státní nemocnice entitou státu a tedy využití kódu v jiné státní organizaci je v pořádku, vlastník je stále stejný.
Existují nemocnice vlastně kraji, soukromé nemocnice. Navíc rozhodně neplatí, že když je někdo někým vlastněn, je identický s vlastníkem.

Následně by za vývoj obdrželi mimořádnou odměnu s ohledem na úspořené finance vztahující k nasazení.
Obávám se, že to by stejnou zvrácenou logikou opět vedlo k tomu, že by právníci zveřejnění opět zablokovali, protože by to opět bylo vytvořené za peníze nemocnice.

Pletete páté přes deváté. „Za dílo se považuje též počítačový program“ – § 2, odst. 2 AZ. Odst. 6 říká jen to, že (mimo jiné) postup sám o sobě není autorským dílem. Jenže počítačový program není jen postup sám o sobě. Patenty jsou něco jiného než autorská díla a umožňují mimo jiné chránit právě věci, které autorským dílem nejsou.

Kvůli tomu jsem to řešil i přímo s odělením na ministerstvu kultury, které tuto tématiku mělo na starosti.
A přitom stačilo si ten § 2 přečíst od začátku.

Aby byl zdrojový kód autorsky chráněn, pak musí být součástí souborného díla (knihy), aby z toho "vznikla" databáze a i tak to není stoprocentní.
Máte v tom neuvěřitelný zmatek. Většina knih není souborné dílo. Počítačovým program není databáze.

To, že kompilováním kódu vznikne binární podoba, která většinou bude identická s originálem je ta problematická oblast, ale řešitelná využitím dynamickými proměnnými.
Binární kód není identický se zdrojovým kódem. Použití proměnných s tím vůbec nijak nesouvisí. „Dynamická proměnná“ je pleonasmus.

Právníci by už do toho neměli co zasáhnout. Alespoň u nás o odměnách rozhoduje pouze vyšší management dle svého přiděleného rozpočtu. Je to jen o zdůvodnění proč mu byla udělena mimořádná odměna.
Buď by ta odměna byla vyplacena v souvislosti s tím softwarem. Tj. stále by to byla odměna za autorské dílo, muselo by to být smluvně ošetřeno a stále by právníci argumentovali tím, že když za to nemocnice zaplatila, musí chránit vloženou investici. A nebo by to byla odměna za něco jiného, pak by ale zase zaměstnanci neměli finanční motivaci na tom pracovat ve volném čase. Případně je možná ještě třetí varianta, že by to ve skutečnosti byla odměna za ten software, ale formálně by se to tvářilo jako odměna za něco jiného – a to by zase byl podvod.

Za mě prostě už v této době existují cesty jak zveřejnit kód
Samozřejmě, ale o tom není tahle diskuse. Rozkrádání veřejného majetku je samozřejmě jen účelová argumentace – pokud to nemocnice nebude nabízet dál za úplatu, o nic zveřejněním nepřijde. A pokud je vedení nemocnice přesvědčeno, že ten software je možné dál prodat a neprodává ho, nejedná s péčí řádného hospodáře. Takže ten argument nedává smysl ani v případě, kdybychom se tvářili, že nemocnice je čistě soukromý komerční subjekt vzniklý za účelem zisku. Jenže Bulovka není komerční firma, jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, takže musí sledovat nejen vlastní zisk, ale také veřejný zájem. Takže i kdyby prodejem toho softwaru třeba mohla vydělávat, pořád může být veřejný zájem na otevření softwaru silnější, než potenciální zisk nemocnice z prodeje licencí.

„Ale proč by to pak dělali (to by to rovnou mohli prodávat)?“

???
Vy jste ještě nikdy neslyšel o autorech opensourceového SW, kteří jej vytvoří a uvolní, protože sami využívají jiný, a chtějí to komunitě vrátit?

S tím, že to nikdy neplatilo nesouhlasím, §2 odst. 6 (121/2000 Sb) hovoří jasně a zdrojový kód je postupem/receptem i proto u nás neexistují softwarové patenty. Kvůli tomu jsem to řešil i přímo s odělením na ministerstvu kultury, které tuto tématiku mělo na starosti. Aby byl zdrojový kód autorsky chráněn, pak musí být součástí souborného díla (knihy), aby z toho "vznikla" databáze a i tak to není stoprocentní. To, že kompilováním kódu vznikne binární podoba, která většinou bude identická s originálem je ta problematická oblast, ale řešitelná využitím dynamickými proměnnými.

Existují nemocnice vlastně kraji, soukromé nemocnice. Navíc rozhodně neplatí, že když je někdo někým vlastněn, je identický s vlastníkem.

Ano, toto jsem v úvaze hodně zjednodušil a mýlím se. Vycházel jsem z ideje, že když nadřazené orgány dokáží publikovat své výtvory, tak to lze uplatnit i na podřízené subjekty.

Obávám se, že to by stejnou zvrácenou logikou opět vedlo k tomu, že by právníci zveřejnění opět zablokovali, protože by to opět bylo vytvořené za peníze nemocnice.

Právníci by už do toho neměli co zasáhnout. Alespoň u nás o odměnách rozhoduje pouze vyšší management dle svého přiděleného rozpočtu. Je to jen o zdůvodnění proč mu byla udělena mimořádná odměna. Třeba mimořádná odměna za dobrovolnictví během COVID-19, vítěztství v soutěži, reprezentace organizace, ... .

Osobně se už spíše přikládním k názoru, že státní organizace nemají provádět vývoj, protože to většinou končí jako bezedná díra na peníze. Vhodnější je mít pouze "architekta", který dokáže vytvořit přesně dané požadavky a do podmínek s realizátorem uvede, že chce zdrojové kódy a pro zveřejňování kódu bude využívat veřejný repozitář.

Za mě prostě už v této době existují cesty jak zveřejnit kód, ale je důležité to řešit na začátku.

Jinak ještě k jinému komentáři, tak statní organizace využívají i služeb externích právníků pro své právníky pro získání podrobnějšího rozboru problematiky v které se neorientují.

Vy jste ještě nikdy neslyšel o autorech opensourceového SW, kteří jej vytvoří a uvolní, protože sami využívají jiný, a chtějí to komunitě vrátit?

Slyšel, ale nejsem si jist, že zrovna vedení nemocnice a zřizovatel v sobě nosí takovou myšlenku.

Souhlasím s názorem, že se měl zeptat právníků specializující se na autorské právo.

I když už je to hodně let co jsem četl autorský zákon, tak platilo, že autorsky chráněná je pouze binární podoba, zdrojový kód není chráněn, tj. v našem prostředí není potřeba hledět na licence ke kódu.

K tomu je státní nemocnice entitou státu a tedy využití kódu v jiné státní organizaci je v pořádku, vlastník je stále stejný. Dále bych postupoval obdobně jako je to s otevřenými daty, případně zveřejňovanými studiemi, které jsou bez obtíží publikovány, které může kdokoliv dále využít. Prostě bych to publikoval na stránkách organizace s informacemi o užití.

Ještě se tu nabízela možnost, že by lidé co to vyvíjeli, tak by to dělali mimo pracovní dobu již od počátku v režimu open-source, v rámci pracovní doby by prováděli testování/nasazení. Následně by za vývoj obdrželi mimořádnou odměnu s ohledem na úspořené finance vztahující k nasazení. Autory aplikace by byli oni, ne stát a vše by bylo OK. Jen tedy organizace nemůže tlačit na urychlení vývoje. Osobně jsem to řešil touhle cestou, kdy jsem pro úřad vytvořil systém, který následně využívá a zkrátil administrativu z 3MD na 1MD a snad se dokopu, abych to dodělal a zkrátil to na 1h čisté práce, pak už to bude stát za propagaci. :)

Z rozhovoru mám pocit, že cílem uvolnění kódu pod open-source bylo v získání dalších zdrojů pro další interní vývoj, což si nemyslím, že by mělo být hlavní motivací. Motivací by mělo být nabídnutí řešení ostatním a s tím ohledem reflektovat co asi budou potřebovat. Teoreticky lze použít pneumatiky na kombajn i na osobním vozidle, ale za tu námahu to nestojí.

Ale může. Normálně mají vlastní SW, ktrý musí ladit a testovat sami. Pokud je produkt nekvalitní, tak o to nikdo nezavadí a výsledek je, jako kdyby to nepustili ven. Pokud má potenciál, můžu si napsat do kolonky úspor práci na testování, ladění a vykázat zvýšení efektivity práce díky novým funkcím.

Co se ostatních nemocnic týká, používat to můžou nejenom sami, ale můžou zadat zakázku "podpora nasazení produktu XY". No a tam se bude jenom ssoutěžit zálohování DB, monitoring serverů,... v tržním prostředí. Ne "komu se na pět let upíšeme a zaplatíme minimálně 10M ročně"