Odpověď na názor

Ten rozhovor je krásně ambivalentní (a to vidím jen část zdarma). Rozplývá se nad tím, jak to vše bude super (to mi připomíná devadesátky a začátek milénia, kdy vše vypadalo růžově) a pak přiznává to, co všichni ví, ale v rámci nějakého pro mě nepochopitelného oblouznění AI to nepřiznají - že super by to bylo, kdyby to nebylo úplně na <-> Že ty 20 letý, co vůbec netuší (a často tušit nechtějí, protože učitelé jim posledních 20 let tvrdili, že není potřeba vědět, stačí si to najít) jsou vlastně v loji. A za další dekádu až dvě budou tihle lidi v loji učit jiné lidi (a to je teprve děsivá představa). Mě je přes 30 a od začátku říkám, že lidi, kteří měli profesně 10 a více let náskok přede mnou, mají obrovskou výhodu přesně z toho důvodu, co je v rozhovoru - byli u toho, vědí nebo alespoň tuší. Někdy to může být koule u nohy, ale většinou je to obří výhoda. Já se to postupně doučuji a stále skládám nekonečné puzzle. Nechci vidět budoucnost, kterou budou tvořit lidi, co absolutně nejen neví, ale ani netuší, jen si myslí (pardon, vajbují - což je slovo, za které bych trhal nehty na sucho). Mě odmala říkali, co znamená si myslet. O to smutnější mi přijde, že teď jsou z tohoto přístupu všichni na větvi. Dnes moje generace nadává na naše rodiče a prarodiče, jak konzumem zničili planetu a co nám tu nechali. Já zase svým dětem nechci nechat toto. Už dnes mě neuvěřitelně vytáčí, jak lidi, co by měli být odborníci a nechávájí se platit jak panstvo, jsou velice často nemehla bez znalostí a zájmu. Nějak si nedovedu představit, kam se v této debilizaci dostaneme dále.