Dělám v internetovém marketingu již nějakou chvíli a tuto tezi, že „Už před rokem 2000 se hovořilo o tom, že existuje tzv. bannerová slepota, a tak zadavatelé a jejich agentury vymýšleli čím dál agresivnější formáty,“ nepovažuji za zcela pravdivou. Jistě bannerová slepota je stará věc a docela dobře potvrzena.
Ovšem mám výhradu k tomu, že "...agentury vymýšlí čím dál agresivnější formáty...". Za to, že reklamy na nás koukají na každém rohu webů, mohou majitelé těchto webů, kteří staví svůj příjem na příjmu z reklam... to je známé a jasné. A to je to, co je agresivní!
Nám to (komukoliv kdo vytváří a implementuje reklamu) ovšem klade docela brutální podmínky pro kreativy reklamy. Ve chvíli kdy použiji agresivní kreativu, tak automaticky tato reklama nikoho nepřitáhne. Je to podobné jako reklamy na youtube nebo streamu. Pokud dokáže zaujmout (má na to cca 1-2 s) tak si ji klidně prohlédnu celou a může trvat i pět minut, ale pokud je to blbost tak nervózně čekám až mi naskočí možnost přeskočení reklamy a za tuto dobu nevnímám vůbec co se v dané reklamě děje.
Takže long story short: Agresivita reklamy je dána jejím množstvím na dané stránce, nikoliv primárně její kreativou, protože agresivní reklamy si dnes mohou dovolit snad jen výrobci potravinových doplňků pro podporu erekce na erotickém webu, nikoliv solidní firmy.
Jinak jistě takováto neuroanalytika (neopovážil bych z toho dělat neuromarketing) je užitečná a dokáže lépe než například heatmapy určit co lidi více příjmají a nad čím více uvažují...
Neuromarketing by to byl v případě, kdy by se tyto reklamy dynamicky přizpůsobovaly v závisloti na typu každého člověka - což nyní není jaksi možné, proto bych volil lepší název neuroanalytika.
ČLÁNKY DO MAILU