Já myslím, že schizofrenie není ani tak o nejasnostech v rolích ale spíše v identitách, které se odráží od těch rolí. Nejdřív jsme JÁ. EGO. Rodíme se nevědomí a bez nějaké schýzy. Víme co jsme. Nevíme kdo jsme ale, prostě JSME a tudíž to taky víme. Ani nemusím myslet a JSEM. Vnímám = JSEM! Hotovo. Pak se dítě rozkouká a už od útlého dětství přejímá role, které přejímat jednoduše musí. Na sebe sama a na svou roli se dívá svým vnitřním pohledem a následně vnímá i pohled jiných na jeho roli. Odraz vnějšího projevu vlastní role se zpětně promítá do vnitřního pohledu na vlastní roli (role). Vzniká něco, co již není pouze rolí ale je to doplněno o to vnímání. Tím něčím je IDENTITA. Zjednodušeně by se dalo říct, že identita je odrazem role vnímané vnitřním a vnějším zrakem EGA. Sem patří pojmy jako sebevědomí, sebedůvěra, komplexy atd. atd. Pokud máme tedy více rolí, vytvoří se zcela logicky různá VNÍMÁNÍ sebe sama. A je zde i více identit. Nemusí to být v tomto stavu vůbec srovnáváno s nějakou psychickou poruchou. I když se v různých situacích vnímáme trochu jiným pohledem, stále jsme schopni odlišit ty jiné situace a tedy i tu proměnu identit. Je to pod kontrolou. Je OK, že jsme v hospodě mezi kámoši za bejky a doma za slušné a spořádané otce. V práci si nasadíme masku a i když se v ní prohlížíme v zrcadle je to v pořádku. Jsme to stále my a ta maska k nám také patří. Nemoc začíná ve chvíli, kdy se naruší rovnováha a EGO ztratí orientaci ve vnímaných identitách ..
k článku: Pojem sociální role je známý již dlouho (začátek 20.stol.) a g+ kruhy mu vycházejí vstříc. Rozhodně si dokážu představit jejich využití - fotky z rodiny sdílím s příbuznými a příspěvky o novinkách ve svém oboru s kolegy. Nepřijde mi na to nic závadného.
K sociálním rolím, konfliktům mezi nimi atd je fajn nahlédnout do teorie sociologie (čtivá je např. Sociologie. A.Giddense, ARGO, 2000)
orbital: to co popisuješ (schizofrenie - tedy nejasnost rolí, rolové konflikty, konflikty v rolích, zmatení) je do značné míry rys postmoderní společnosti. Zároveň je tento postoj (v patologické míře) vlastní dospívajícím, případně nevyrovnaným osobnostem. Nemíním to jako Tvůj případ.Uvádím to, protože se domnívám, že kruhy budou také oblíbené mezi dospívajícími, kteří si hodně hlídají, co se dostane k rodině a co ke kamarádům.
ČLÁNKY DO MAILU