Uplynulý rok 2024 přinesl do českého mediálního prostředí naprosto nezvyklou situaci. Ještě se nestalo, aby celoplošná televize musela několik týdnů fungovat na dieselagregáty, protože ji odpojil dodavatel elektřiny. Tou stanicí byla zadlužená TV Barrandov, jejíž podnikatelský příběh by už vydal na román. Přísun dobrodružného čtení zajišťuje především insolvenční rejstřík.
Lednové odpojení od elektřiny, spojené s mnohahodinovým výpadkem vysílání, bylo jenom předehrou dalšího vývoje. Na jaře skončila TV Barrandov v úpadku, protože svým dodavatelům a spolupracovníkům dlužila skoro miliardu korun. Soud povolil reorganizační plán. V květnu přišel o svůj podíl Jaromír Soukup a jediným majitelem televize se stala firma brněnského obchodníka s pohledávkami Jana Čermáka.
Generální ředitelkou televize se stala Andrea Geyer a management začal dávat dohromady nový program bez pořadů Jaromíra Soukupa. Vrátil zpravodajství, obnovil provoz dabingového studia, napravuje pošramocené vztahy a snaží se rozvíjet programové schéma. Má však před sebou ještě dlouhou cestu, v listopadu měla celá skupina Barrandov podíl na televizní sledovanosti 2,2 %.
Na začátku prosince její budovu v nedobrovolné dražbě získal majitel filmových ateliérů Barrandov, v jejichž areálu stojí.
Zakletá mediální novela
Zatímco příběh Barrandova trápí hlavně jeho investory a věřitele, financování České televize se týká nás všech. Koaliční vláda připravila návrh zákona, který má zvýšit televizní a rozhlasové poplatky. V první polovině roku se scházeli zástupci soukromých a veřejnoprávních médií v pracovních skupinách na Ministerstvu kultury, kde se chtěli dobrat kompromisu.
Největší kontroverzi vyvolal původní záměr, že by Česká televize a Český rozhlas mohly od operátorů požadovat seznamy zákazníků s připojením k internetu. Souviselo to s jinou chystanou novinkou: definice televizních a rozhlasových přijímačů se rozšíří o zařízení s přístupem na internet. Po ostré reakci mobilních operátorů ale ministerstvo předávání informací o zákaznících z návrhu zákona vyškrtlo.
Operátoři navíc České televizi vzkázali, že by měla udělat iVysílání jen pro registrované poplatníky. Na Kavčích horách se na to připravují, měli by mít hotovo nejpozději do několika let. Závazek je napsaný v memorandu, které je také novinkou na české mediální scéně. Dokument upřesňuje náplň veřejné služby České televize (a obdobně Českého rozhlasu).
Původně měla mediální novela platit od ledna 2025, kvůli obstrukcím ve sněmovně se to ale nestihlo. Poslanci teprve k zákonu sepsali své návrhy na změny, je jich skoro čtyřicet. Základní parametry by se ale měnit neměly, takže se poplatky zvýší, a navíc je budou firmy s více než 25 zaměstnanci platit automaticky podle toho, kolik v nich pracuje lidí. Momentálně se odhaduje, že nová úprava začne platit v dubnu 2025.
Pojďte, pane, založíme si televizi
Kdyby měl někdo pocit, že je na našem trhu málo televizních stanic, tento rok ho asi vyvedl z omylu. Televize Nova, která v únoru oslavila třicáté výročí, rozšířila portfolio svých placených kanálů o programy Nova Sport 5 a Nova Sport 6.
Své celoplošné vysílání v březnu zahájila Sporty TV, bezplatný program zaměřený na menší sporty. Vzápětí se americká firma Warner Bros. Discovery rozhodla spustit svůj první volně šířený kanál v DVB-T2, filmovou stanici Warner TV. Terestrické vysílání se zrovna tak zalíbilo původně internetovému projektu DVTV, v celé republice ho můžete naladit od poloviny listopadu jako DVTV Extra.
Zatímco Sporty TV, Warner TV a DVTV obohatily síť Českých Radiokomunikací, konkurenčního operátora Digital Broadcasting si vybral další nový projekt – stanice OK TV. Hudební a lifestylová televize manželů Kaiserových se po pár měsících v éteru dostala do problémů kvůli rozmíšce s odvolaným generálním ředitelem. Na pár týdnů musela přerušit vysílání, protože odvolaný manažer vrátil původní licenci a čekalo se na udělení nové.
Rozvoj televizního trhu stále není u konce: příští rok zahájí vysílání stanice Prima Case a Prima Port. Skupina Prima také rozšířila své působení na Slovensku, kde uvedla lokální verze stanic Prima Cool SK a Prima Love SK.
O přízeň zákazníků se začala ucházet levná aplikace Pecka.TV. Skylink se v březnu potýkal s výpadkem distribuce, v létě upravil nabídku stanic. T-Mobile předělal nabídku televizních tarifů Magenta TV. Vodafone začal nabízet nový televizní box s rozlišením 4K, na kterém ovšem nefunguje Netflix. O2 TV si nechala vyrobit rovnou vlastní televizory. Telly získala práva na profesionální box. Provozovatel SledováníTV se rozhodl opustit polský a chorvatský trh.
Weby, rádia a hackeři
Nemalou pozornost vyvolalo dění uvnitř české internetové jedničky, firmy Seznam.cz. Vyměnila šéfredaktora svého zpravodajského webu, Jiřího Kubíka nahradil Jakub Unger. A ukončila spolupráci s datovými novináři, kteří připravili analýzu státní digitalizace, zdůvodnila to jejich údajným střetem zájmů.
Seznam se dostal veřejně do křížku s antimonopolním úřadem poté, co napsal o vazbách předsedy úřadu Petra Mlsny na podnikatele obžalovaného v souvislosti s údajnými dotačními podvody. Úřad nejdřív nezvykle oznámil, že se zabývá působením firmy na českém trhu, a pak v ní provedl neohlášenou kontrolu. Seznamu se zastaly novinářské organizace.
Ve stejný den, kdy probíhala kontrola, firma oznámila, že ji opustí Jakub Unger, přičemž skončil ve všech svých funkcích. Od té doby je řízením Seznam Zpráv pověřen Petr Šabata a čeká se na oznámení nového šéfredaktora.
Český telekomunikační úřad úspěšně ukončil aukci kmitočtů na finální digitální sítě pro komerční rádia. Do státní pokladny tím přisypal skoro 80 milionů korun. Vysílačů po celé republice přibývá, sehnat klienty mezi stanicemi však není jednoduché. Třeba Rádio Energic nejdřív úplně opustilo DAB+, ale pak se zase vrátilo do jiné sítě a postupně oslovuje posluchače v dalších regionech. Naopak taneční stanice ZUN své digitální vysílání omezila jen na určité oblasti.
V České televizi bylo živo. Po rodičovské se do ní už nevrátila Zuzana Tvarůžková, která upřednostnila internetový pořad Spotlight. Na jaře se generální ředitel rozhodl zrušit pozice ředitelů stanic ČT1 a ČT2, které zavedl půl roku předtím. Nové vedení dostalo ostravské televizní studio i divize digitálních služeb. Po sporu s generálním ředitelem rezignoval původní Etický panel ČT a Jan Souček jmenoval nový.
Skončil nedělní pořad 168 hodin a Nora Fridrichová odešla z České televize. Generální ředitel se rozloučil se šéfem své kanceláře Igorem Němcem. Veřejnoprávní televizi opustil také reportér Jiří Hynek. A diváci už na obrazovkách nevídají ani moderátora Martina Jonáše, který přestoupil na web Seznam Zprávy. V závěru roku přišly informace o změnách v pořadu Branky, body, vteřiny.
Do čela žebříčků sledovanosti se vyšvihlo mistrovství světa v hokeji, kde český tým vybojoval zlato. Finále sledovalo 3,74 milionu lidí. Hokej diváky zajímal víc než finále Wimbledonu, kde zvítězila Barbora Krejčíková (zhruba půl milionu diváků), nebo letní olympiáda v Paříži (zahájení viděl milion diváků, finále tenisové čtyřhry 886 tisíc diváků). Každopádně však olympiáda udělala z ČT sport nejsledovanější stanici uprostřed léta (průměrný podíl 18,6 %). Ve druhé polovině roku diváci nedali dopustit na StarDance, jejíž třináctou řadu vidělo průměrně 1,7 milionu lidí, a byla tak nejsledovanější od roku 2007.
Také se stalo
Mediální skupina Mafra oficiálně změnila majitele. Rádio Impuls, MF Dnes nebo server iDnes.cz se tak ocitly ve vlastnictví Karla Pražáka a jeho investiční skupiny Kaprain. Ta postupně začala odřezávat prodělečné projekty, nelítostně tedy skončil třeba týdeník 5+2 anebo deník Lidové noviny.
Zpravodajský servis agentury ČTK se pokusili ovlivnit neznámí útočníci, když vydali přes web České noviny falešné zprávy. Pachatele tohoto hackerského útoku policie nenašla, stopy však podle ní míří do Ruska.
Přísnější zákaz vlastnictví médií pro politiky neplatí, Ústavní soud ho zrušil. Čeští vydavatelé založili kolektivního správce licenčních práv. Antimonopolní úřad vyšetřuje české vydavatele kvůli tomu, že chtějí po uživatelích buď souhlas s cílenou reklamou, nebo předplatné.
Poslanci chtěli odvolat z Rady České televize Lubomíra Veselého, ale do konce roku se k tomu nedostali. Liga mistrů zůstane na Nově. Přenosy MOL Cupu se přestěhovaly na O2 TV Sport. HBO oslavilo třicet let působení na českém trhu. Stanice Premier Sport změnily své číslování. Deník E15 ukončil tištěnou verzi a bude už jenom online. Slovenští operátoři vyřadili z distribuce sportovní kanál České televize.
Vláda Roberta Fica prosadila na Slovensku zákon, jímž zrušila původního veřejnoprávního vysílatele RTVS a nahradila ho od července novou institucí STVR. Kvůli hádkám ve vládní koalici ovšem stále funguje v provizoriu, nemá řádného ředitele ani funkční kontrolní orgány a používá vizuální identitu původní organizace.
Moderátor TV Markíza Michal Kovačič obvinil v živém vysílání vedení z cenzury, televize to odmítla. V redakci zpravodajství vznikl stávkový výbor, stanice se dokonce připravila na záložní odbavení zpráv bez vzbouřených redaktorů. Nakonec se situace uklidnila, Michal Kovačič dostal výpověď a založil si internetový projekt 360°. Vybral na něj v crowdfundingu skoro 600 tisíc eur. Získal tedy podstatně víc než slovenská verze DVTV.
Ředitelem digitální transformace CME se stal Vladimír Mužík. Navždy nás opustili televizní manažerka Kateřina Fričová, moderátor Zbyněk Merunka nebo předseda Syndikátu novinářů Adam Černý.
V dalším přehledu si připomeneme dění kolem streamovacích služeb a internetových úložišť, debatu o povinnostech youtuberů nebo úspěšné pořady na Voyu a službě Prima+.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU