Zajímavý článek a ještě zajímavější komentáře, s některými z nichž se velmi ztotožňuji. Ale nepadla zde ještě jedna věc. Starší generace si přečte několik knih, které pak považuje za absolutní základ vědění, a pokud je mladší generace nečte, je považována za omezence. Mladší generace čte, ale zase úplně jiné knihy, které pak bude považovat za základ a vytýkat další generaci, že je nezná. Mě osobně je 23 a čtu hodně, knížky si kupuji a buduji si doma malou knihovničku. Ale kromě jedné nebo dvou "klasik" mám doma jen "nové" knihy. Je to špatně? Pochybuji. Toť můj skromný názor:)
Omlouvám se, že to okomentuji, ale Váš příspěvek o malé knihovničce mne rozesmál. Patřím do generace Koubského a doma máme knížek že je už není kam dávat. Nebýt toho, že posledních pár let už čtu jen knihy elektronické, tak bychom měli v bytě hodně těsno. Myslím, že mnoho lidí tu situaci zná, když knihy přetečou z regálů a po naplnění úložných prostor pod postelí, narostou v ložnici kolem stěn komínky z knih, které postupně zabírají životní prostor :-)
Nevím, o co Vám jde. Já si taky buduji svou vlastní (zatím malou) knihovnu. Je mi osmnáct, na knížky peněz moc nemám a kupuji je po antikvariátech a chcete něco říct? Moje rodina vlastní knížek na knihovnu v každém pokoji (kroumě koupelen) a co to znamená? Nic. Znamená to, že si stejně knížku musím koupit vlastní, protože tenhle konkrétní "Na východ od ráje" je maminky knížka, ten ohmataný "Zločin a trest" je bratříčka a nakonec se knihovna rozdělí na spoustu dílu. A tak máme East of Eden dvakrát. A pokud máte knížek až moc stačí si urovnat priority. Svou knihovnu už mám plnou, noční stolek obložený knížkami, tak jsem vyházela půlku oblečení a skladuju knížky ve skříni na oblečení a až se mi nepovejdou ani tam? Bůh ví, třeba je začnu skladovat i v tý zatracený koupelně.