Je mi pod 20 a v ghettu vážně nežiji. Stýkám se s lidmi stejné věkové kategorie z oblastí po celé republice a mám za to, že četba je velice oblíbená činnost. Pro některé je to sice pouze móda, nicméně většinu lidí to skutečně chytne. A taky to souvisí s určitou socializací, protože na každou knížku si uděláte názor a chcete ho s někým sdílet.
Ts-ts-ts. (jak se smějí Čapkovi mloci) Tento článek mě tak trochu rozesmál. Je totiž pravdivý i nepravdivný zároveň, snaží se upomenout svou generaci na zcela jasná fakta, že si svou generaci všichni malinko přibarvujeme a zároveň stejně neustále uklouzává na předsudcích k mladší generaci.
Já k mladší generaci patřím, bude mi koneckonců za dva týdny 19 let. Klidně Vám vypovím, jak se celá naše generace baví hláškami "Co kdybych tě, má milá, oběsil." ze Spalovače mrtvol, "Marla, ta žádnou rakovinu varlat nemá." a tak podobně. Hádáme se, jestli by Paní Bovaryová skutečně měla být na seznamu kvalitní literatury, jestli Jan Dítě byl nebo nebyl určitým způsobem psychicky deviantní, proč je Garp důležitý číst v mladším věku spolu s Pánem Much a že Bílá nemoc ve skutečnosti neobsahuje žádnou skutečnou symboliku pro samotnou bílou nemoc.
Spousta lidí si ovšem neuvědomuje, že četba je spíše zbraň. Rodiče jsou šťastní, že dítě čte, nutí ho do toho a pak v devíti louskáme Solaris a v dvanácti Kůži, aniž by se kdokoli snažil nám vysvětlit, že to není zrovna četba pro nás. A stejně..v poslední době se rozmáhá teorie, že čtení je ve skutečnosti pouze únikem před něčím skutečnějším a o moc se neliší od koukání na kvalitnější filmy. Těch je sice podstatně méně než kvalitních knih, nicméně se zde jedná znovu o smyšlených příběh obsahující nějakou myšlenku. Takže co.
Otázka naší generace skutečně leží ve schopnosti probírat se přemírou informací, ale už se na to vytváří systém v podobě různě specializovaných channelů na youtube či twitteru atd. Co mne skutečně trápí je zkresnelý pohled na svět a otřesné priority dětí vyrůstajících na internetu.
ČLÁNKY DO MAILU