Zaměňujete dvě naprosto rozdílné věci: "dostat zaplaceno za kopii" a "dostat zaplaceno". To jsou dvě různé věci. Já se živím jako programátor a pracuji pro firmu, která má drtivou většinu příjmů ze servisních služeb ke svému software, ne z prodeje samotných licencí. Autoři sice nemůžou dělat servisní služby svým čtenářům, divákům a posluchačům, ale zase můžou tvořit na objednávku nebo psát romány na pokračování a místo celé hotové knihy si nechat zaplatit každou kapitolu zvlášť než začnou psát tu další.
Až do vzniku Internetu bylo převedení majetkových práv k dílu na vydavatele jedinou možností, jak mohl autor svůj kopírovací monopol nějak prakticky využít. Čím dražší byla kopírovací technika, tím slabší bylo postavení autora proti vydavateli. Doporučuji film Muž z Acapulca (v hlavní roli Jean Paul Belmondo), tam je vztah mezi autorem a vydavatelem v předinternetové době vykreslený dost dobře.
Právo disponovat plody své práce ale přece znamená pouze to, že vám nikdo nesmí bránit používat to, co jste si sám vyrobil. Z toho nijak nevyplývá, že byste měl mít pravomoc ostatním lidem zakazovat nakládat s jejich vlastní kopií nebo jim jednostranně diktovat podmínky, za jakých s danou kopií smějí nakládat.
Kopírovací monopol je proto v naprostém rozporu s právem člověka nakládat s plody své práce. Když si člověk vyrobí kopii něčeho, co spadá pod kopírovací monopol, zákon mu zakazuje s výsledky své práce nakládat. Protože i výroba kopie je práce, bez ohledu na to, jestli je to jednoduchá kopie digitálního souboru, nebo napodobenina vytvořená pracně od nuly.
A pokud chcete argumentovat výjimkami, tak na to odpovím jen jedno - zákon říká, že paušálně je všechno zakázané, a pak vyjmenovává pár výjimek, které jsou explicitně povolené. To je přesný opak toho, jak mají v demokratické společnosti vypadat zákony.
Nejde o to, kdo v tom kině sedí - jde o to, kdo na čem vydělává a kdo by z toho měl mít podíl. Ale už jsem pochopil, že tohle je nad Vaše možnosti chápání, takže nemá cenu to dál rozebírat. Smiřte se s tím, že svět je holt o něco složitější, než dokáže Váš rozum pobrat.
Jistě, však to tak funguje i u autorských děl. Akorát si pořád spousta lidí plete "nákup licence" s "nákupem kompletních majetkových práv". Což je asi stejné, jako kdybyste si pletl "prodej bytu" a "pronájem bytu".
Ale to je marná diskuse, už dávno víme, že tohle je mimo Vaše obzory. Lidé jako Vy holt trvají na svém snu o snadném výdělku na úkor druhých: "když za ten byt platím, musím mít přece právo ho taky prodat" :)
Bohužel, máte smůlu - takhle to nefunguje a fungovat nebude.
Víc nemá cenu se o tom bavit.
No, podle téhle logiky už bych si rovnou mohl otevřít si kino, které bude promítat TV vysílání. Kino by ušetřilo na autorských poplatcích a přitom by nebyl problém naplnit program. Navíc by se dalo dobře vydělávat na reklamách (když TV pustí reklamu, tak místo toho pustím reklamu, za kterou mi někdo zaplatil).
Jenže on bude asi problém v tom, že ta TV koupila práva pro koncové diváky - ale ne pro takovéhle "redistributory"...
Televize ale zaplatila za prava pro VSECHNY divaky - i za ty, co navstivi hospodu nebo hotel. Je to naprosto totez, jako kdyby automobilka chtela poplatek za kazdeho neclena rodiny v aute, ktere uz jednou prodala. Ma to presne stejnou logiku.
Stejne tak je postaveny na hlavu, ze televize neco natoci a !!! ZAPLATI !!! a pak ma jeste platit (nekterym) ucastnikum za kazdy odvysilani ...
Autor zaměstnanec má práva osobnostní (být uváděn jako autor). Majetková práva logicky nemá, protože je za úplatu (mzdu) převedl na zaměstnavatele.
>> autor ma pravo jedine - nechat si svuj vytvor pro sebe, nikdy ho nikomu neukazat
Bohužel pro Vás, Váš názor je silně vzdálen aktuální legislativě.
Myslím, že v podstatě jste ve shodě s autorským zákonem.
Co se týče "převyprávění", to AZ nezakazuje (naopak výslovně uvádí, že chráněno je konkrétní zpracování, nikoli námět).
Co se týče Agendy, tam nebyl problém s převyprávěním, ale s víceméně kompletním copy-paste (a vydělávání na tom).
Když se vrátím k Vašemu příkladu, je to asi jako kdyby někdo vyfotil na ulici plakát, pak ho vytiskl na trika a vydělal na tom majlant. Jestli máte pocit, že to není úplně fér - že by autor toho plakátu měl část z toho výdělku dostat - tak to je přesně moment, kde do hry vstupuje autorský zákon a autorovi odměnu nárokuje (rozdíl mezi použitím pro soukromou potřebu, kdy licence není potřeba, a použitím komerčním).
Dopustil jste se významné nepřesnosti: OSA nevybírá od "diváků", ale od provozovatelů hotelů, tedy od "kohosi vzdáleně se blížícího kinu, kdo ovšem na rozdíl od kina autorům nic neplatí".
Na rozdíl od "vybírání od diváků" to má určitou logiku - a je to tedy otázka nastavení hranice, nikoli apriorní nesmysl. Podle mého názoru je to za hranicí (s poplatky za TV v hotelech/hospodách nesouhlasím), ale chápu, že to někdo může vidět jinak.
Ciste pro zajimavost, pro debily jako ses ty, kteri zjevne plkaj jen samy howna http://www.denik.cz/ekonomika/podle-soudu-nemusi-lazne-platit-autorske-poplatky-za-televize-20130403.html
domáhám ... mno já se zeptal a pak jen vysvětloval že se jen zeptal ;)
Z vaší (a nejen vaší) odpovědi tedy vyplývá že o tom co je a nebo není autorské dílo bude při rozdílnosti názorů způsobilý rozhodnout jen a pouze soud. Mno snad tedy soudy nebudou i nadále rozhodovat v nesouladu se znaleckými posudky jako v již vzpomínaném případu Kalousek vs. Halešic, kde sice znalec jasně řekl že celý pop je neorginální --> nejedinečný --> nejde o autorská díla. Ale soudce rozhodl jako by o autorské dílo šlo.
Pokud to chápu správně tak nevyřeší a ani vyřešit nemá. Jde tu o díla primárně zveřejněná na Internetu. (Viz nedávná aféra ohledně odkazování obrázků ve vyhledávání Googlu).
Představme si web jako obdobu veřejného prostoru ve skutečném světě. Pokud napíšete článek a vyvěsíte ho na web, je to obdoba vylepení plakátu na ulici (váš blog = stěna vašeho domu - soukromá, ulice = web - volně přístupná). Kdokoliv si ho může přečíst a tuto šířit dále (Ať už formou hlavní myšlenky vlastními slovy, či fotografií 1:1 - slušnost velí uvézt zdroj). Tohle by vám asi nepřipadalo špatné, protože když už to někdo vyvěsí na takhle veřejné místo, tak mu asi nevadí, že se to dostane mezi lidi.
Autor má samozřejmě právo si k tomu článku připlácnout třeba ještě x reklamních plakátů, ale nemůže nikoho nutit, aby se na ně díval. Klidně si tam můžete přijít s AR brýlemi, které plakáty odfiltrují (není to sice vůči autorovi pěkné, ale na ulici si můžete nostit, co chcete).
Výše zmíněné ovšem neznamená, že nemůže dílo chránit jinak. Může si ho vyvěsit uvnitř vlastního domu - mimo veřejný prostor (ekvivalent části webu přístupné až po přihlášení) - a tam může diktovat podmínky jaké chce. Např. zákaz vstupu s brýlemi proti reklamám (AdBlock), zákaz focení* (zveřejnění kopie díla 1:1). Ovšem i tak vám nebrání tomu, abyste myšlenku vlastními slovy převyprávěli dále (v galerii vám taky nezakážou nakreslit si doma z paměti kopii nebo popsat obraz kamarádovi).
Stejně tak by vám asi nevadilo, kdyby vznikl týdeník (ano, narážím na Agendu), který by vždy sesumíroval plakáty pověšené volně po městě a vydal. Ať už na papíře, nebo ve vlastní galerii. (Uvedení zdroje beru jako samozřejmost.)
Dnešní křik vydavatelů by se tak dal přirovnat k majitelům zdí s plakáty (kterým jdou peníze od lepičů reklamních plakátů), že někdo si dovolil vzít jejich volně přístupné informace a s uvedením zdroje je vydat (a lidi si je čtou v agregátoru a nechodí čumět na reklamy na jejich zdi). V takovém případě bych jim poradil, ať ty informace nevystavují na venkovní zdi, ale dají si je dovnitř a tam zakáží focení.
Jako reakci bych očekával dva argumenty:
1) Dovnitř by nám nikdo nechodil - to nás zničí.
2) Jenže i když to bude vevnitř, oni to stejně přepíší vlastními slovy.
A tím jsme se dostali zpátky k myšlence článku!
1) Pokud by nikdo nechodil dovnitř, nestojí jejich obsah za nic. (Předpokládejme, že zpráva - informace - samotná není chránitelná AZ).
2) Pokud by přepsané informace byly žádanější než originál, znamená to, že cenná bude na původní verzi jen ta informace.
Tudíž z obou bodů nějak vyplývá, že obsah stojí za houby a jedinou hodnotou jsou informace. Proto bych dotyčnému doporučil, aby nepublikoval články, ale stal se informační agenturou. Jenže ouha. Ona ta informace taky nebyla původní.
* Přiznám se, že přesně nevím, jak mluví zákon. Bral jsem to podle citu a „běžné praxe“
PS: Omlouvám se za nechutně dlouhý příspěvek, ale nezvládám to více zestručnit při zachování významu.
Ještě poznámka - já jsem opravdu napsal reakci na ten velmi extrémní případ s lidským exkrementem, který se přitom jako "umělecké dílo" již reálně objevil... U něj skutečně zas tak moc věcí, na které se vztahuje AZ nenajdete (a navíc budou vesměs spíš na pojetí instalace jako celek, což je jediná věc, která zde sedí na autorské dílo).
Proto je tady možnost, že se s vlastním exkrementem dostanete do rozporu s AZ jen velmi omezená a spíše humorná.
Už třeba u "normální sochy" by to ale bylo trochu jinak, například by bylo možné třeba udělat kopii/rozmnoženinu atd. Proto je skutečně nesmysl do té debaty házet další příklady s filmy atd., to je prostě jiná situace.
V souvislosti s "hov..m", tedy dílem vysloveně ve fyzické podobě, ta věta pravdivá je. Patrně jediný možný paragraf pro postih za můj stejně pojatý "výrobek" by mohla v principu být napodobenina, kterou bych navíc nepoužíval pouze pro osobní potřebu. A to v tomto případě znamená prodej a vystavování (pro pořádek by se dalo doplnit zapůjčování a pronajímání).
Filmy (tedy provozování díla ze záznamu) jste do reakce zatáhl vy, můj příspěvek se jich vůbec netýkal. Obecně ale v tomto případě by už začaly hrát roli paragrafy o pořizování kopií, pozměňování díla atd, ale o tom jsem nic nepsal.
Když se tak domáháte odpovědi ode mě, odpovím - byť si myslím, že za mě už stihli dostatečně dobře odpovědět jiní.
Čili: Pochybuji, že v daném případě jde o "výsledek tvůrčí činnosti", a že ten Váš produkt spadá do některé z kategorií literární/umělecké/vědecké. Tím mi přijde Vaše otázka s velkou rezervou zodpovězena :)
Ještě dodám, že v případě, kdy byl onen produkt vystaven jako umělecké dílo, nebyla onou tvůrčí čiností samotná "výroba produktu", ale onen jedinečný nápad/provokace takový produkt veřejně vystavit jako umělecké dílo a na něco tím poukázat.
AZ jsem četl několikrát .... ale nejsem praktikující právník abych vás chytal za každé slovíčko.
Reagoval jsem na větu: "Dalo by se mluvit o "napodobenině", ale to by autorský zákon řešil pouze v případě, že byste to instaloval podobně jako autor a pak prodával či veřejně vystavoval." Takže ta je podle vás pravdivá nebo ne?
"Nicméně se autorská ochrana bude vztahovat pouze na ten jediný exemplář" tak samozřejmě že by se ochrana vztahovala na ten každý jediný exemplář. Každý je přeci jedinečný.
" to, že vy se také vyse..te ke vzniku kopie nepovede, protože je fakticky nemožné, abyste "vyrobili" totožný exemplář."
"Dalo by se mluvit o "napodobenině", ale to by autorský zákon řešil pouze v případě, že byste to instaloval podobně jako autor a pak prodával či veřejně vystavoval." To jsem rád že všechno co zripuju můžu volně kopírovat všem kamarádům, známým ... stačí když to nebude celá veřejnost. Bojím se ale že autoři dotčených děl budou mít poněkud jiný výklad AZ než vy.
"Nezaměňujte autorský zákon s právem patentovým" nezaměňuji, pouze navozuji určitou situaci a ptám se OB na jeho názor.
V moderním umění se případ, kdy se vystavovalo ho.no (doslova - nemyslím žádnou napodobeninu) už vyskytl, takže pokud to myslíte čistě jako vtip, tak byste byl možná překvapen. Viz třeba http://cs.wikipedia.org/wiki/Umělcovo_hovno , ale není to jediný případ.
Nicméně (když už tedy chceme řešit podobné extrémy) se autorská ochrana bude vztahovat pouze na ten jediný exemplář, navíc v případě na odkazu z wiki určitě i v souvislosti s celou instalací a způsobem užití - to, že vy se také vyse..te ke vzniku kopie nepovede, protože je fakticky nemožné, abyste "vyrobili" totožný exemplář. Dalo by se mluvit o "napodobenině", ale to by autorský zákon řešil pouze v případě, že byste to instaloval podobně jako autor a pak prodával či veřejně vystavoval.
Nezaměňujte autorský zákon s právem patentovým - formou autorského zákona se skutečně chrání jen autorské dílo, nikoli postupy, technologie, či třeba algoritmy, to patří jinam.
Jinak zcela obecně - v této diskusi je vidět, že hodně lidí vlastně netuší, co se v autorském zákoně píše a motá to s jinými zákony, případně s věcmi, které se zákony souvisí jen nepřímo. Jinak vlastní autorský zákon celkem smysl dává, problematické je především trvání ochrany a pak ne zcela jasné dopady u situací s kolektivními díly, odvozeninami či nahodilým užitím (ne že by o tom v zákoně nebylo nic, ale prostor pro nejasnosti a spory je značný).
Jenže autorský zákon říká, že aby to bylo autorské dílo, musí to být "jedinečný" výsledek a tvůrčí duševní činnosti. Právě v té jedinečnosti je zakopaný pes. Většina "děl" vůbec není jedinečných, proto byť jsou to díla, nezaslouží si autorskou ochranu. Ponechám raději stranou, zda je ta Vaše činnost dostatečně duševní a dostatečně tvůrčí :)
Maně si vzpomínám na spor u soudu, snad to byl ten Kalousek vs. Halešic, kde se ukázalo, že nakonec oba dva napodobují Abbu, která zase napodobovala nevědomky nějakou klasickou americkou či australskou lidovku :)))
Pokud ten Váš výtvor je tak unikátní, že se od všech liší něčím jedinečným, tak pak ta jeho unikátní jedinečnost si zaslouží autorskou ochranu. Nebyl byste první, tuším že jistý sochař .. snad se jmenoval Černý, ale to si nejsem jistý, už něco takového jako dílo prezentoval :))))))
Od kdy je drzitelem prav autor? lol ... tak naivni, hloupy a nepravdivy post sem uz dlouho necet.
Autor zamestnanec ... nema prava vubec zadna. Mam pokracovat? Japa asi tak chudak autor spravuje svy prava tech 80let po svy smrti? Hm ...
Ano, autor ma pravo jedine - nechat si svuj vytvor pro sebe, nikdy ho nikomu neukazat. Ale pak jaksi nepotrebujeme zadny zakon.
Chjo.
1) Autorská práva se dělí na majetková a osobnostní. Osobnostní práva tvůrci zůstávají navždy, nelze je na nikoho převést. Majetková práva kupodivu převést možné je (např. prodej obrazu, že :) a pak je logické, že u majetkových práv bude zákon mluvit o "držiteli práv", nikoli o "autorovi". Nicméně dokud autor ta práva na někoho nepřevede, tak "autor" = "držitel práv". Což zjevně poněkud opomíjíte.
2) U internetových diskusí máte základní problém s tím, že všichni provozovatelé diskusí mají v podmínkách napsáno, že napsáním příspěvku jim současně udělujete licenci. Pak jaxi není co vymáhat :)
Další problém bude s tím, že drtivou většina příspěvků v diskusích ani s přimhouřením obou očí nelze považovat za autorské dílo. Svaz autorů = přispěvatelů do diskusí je pak jaxi protimluv.
autorský zákon říká že jeho předmětem je "dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora "
... tož přesně něco takového tvořím skoro každé ráno je to dílo podlouhlého tvaru, obvykle hnědé a lehce zapáchající. Chápu vás tedy správně že se mám registrovat u Gestora a následně požadovat po všech aby nezasahovali do mých autorských práv vytvářením rozmnoženin?
Pane Koubský, až bude existovat software, do kterého zadáte požadavek na typ textu, jeho obsah, délku, případně náročnost čtení a ten vám sám, bez jakéhokoliv zásahu člověka vyplivne článek, tak potom se můžeme bavit o zrušení autorského práva. Ale pokud za těmi články a texty je člověk, nemohu s vaším názorem jako dlouholetý novinář souhlasit.
Autoři mohou JIŽ DNES nechávat šířit svá díla volně, prostě stačí je zveřejnit pod licencí CC-BY. Kdyby zbožné přání P. Koubského o tom, jak se z toho nějak sama vyfiltruje kvalita a kvalitní autoři si naleznou metodu obživy, fungovalo, pak by to zde již po 7 či kolika letech existence této licence bylo.
Zatím ale stále funguje spíše to, že někdo dílo vyfiltruje tím, že na dílo autora (zde třeba freelancera nebo redaktora) vsadí své peníze, a pak se je snaží dostat zpět.
Za myšlenkou Copyrightu bylo umění pro masy. Před jeho zavedením umělci rovněž byli, ale museli se spoléhat na bohaté mecenáše. To znamenalo, že se uživilo několik málo umělců, protože mecenášů není nikdy dost.
Copyright znamená, že zaplatíte za "konzumaci" díla relativně malou částku ve srovnání s tím, kolik je třeba, aby pro autora byla zajímavá tvorba díla (minimálně, aby se uživil). Tím se rozšířil trh s uměním mnohonásobně, byť často s uměním řekněme "masovým".
Že copyright dnes moc nefunguje je způsobeno tím, že se kopírování stalo technicky příliš snadným. Není to problém pouze Česka, a rozhodně se zde ani nevyřeší.
Je naivní si myslet, že pirátění jakkoli povzbudí tvorbu. Pokud se bude krást všechno, tak skončíme u toho, že zbylé filmy budou nepřetržitý product-placement a literární díla se budou vytvářet nebo přibalovat jako reklama hmotných produktů, nebo politického zadání. Bude to tu samá inzerce a pamaflety. Ostatně již dnes dost je.
Přirozený stav je, že nikdo nedělá nic.
...jenže držitelem práv je stále autor, nikdo jiný. Když chce, může svá práva částečně poskytnout jiné osobě, která se stane jejich vykonavatelem. Ale toto rozhodnutí je na autorovi, jestli chce nebo nechce.
Koukám, že piráti už dokázali svým kopírovacím monopolem dost lidí zblbnout.
A, koukam Bouda zaese jako vzdy mele z cesty
1) autorsky zakon priznava prava DRZITELI prav, nikoli autorovi. O autorech tam je zminek jen nekolik malo - takze bouda, prectou si to a pak placaj.
2) autorsky zakon kupodivu primo zminuje, ze autorska prava muze spravovat hromadne spravce. A nevsim sem si, ze by nekde bylo receno, ze to u internetovych prispevku nelze - takze opet bouda si precte (az se cist nauci) a pak prijde placat, OK?
Mimochodem, co ze to je OSA, Dilia a dalsi ... ??? Jo, sak oni vlastne podle boudy neexistuji.
"Nicméně smyslem rozumné ochrany autorských práv není záruka kvality, ale záruka stejných práv pro všechny: ne jen pro ty bezskurpulózní."
Realita je taková, že dnešní autorské zákony platí pro ty, kdo mají peníze na právníky a tím myslím jak prokázání porušení, tak prokázání neporušení. Pro všechny rozhodně neplatí, takže reforma je nutná.
Prosím Vás, příště než něco podobného napíšete, přečtěte si prosím ten zákon:
$5 odst. 1: "Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila."
Autorská práva pak zákon přiznává, kupodivu - autorovi :)
>> technicky si muzu zalozit organizaci, ktera bude vybirat od webu za posty uzivatelu
Zkuste to. Pro nic takového v zákoně opora není, takže budete mít poněkud smůlu.
>> Proto je treba celou ochranu velmi razne zmenit.
Je mi líto, ale podmínky odjakživa diktuje výrobce, nikoli zákazník. Zákazník má pouze právo se rozhodnout, zda nabídku přijme nebo ne.
Není nejmenší důvod, aby to bylo jinak.
To se pletete, autosky zakon chrani vydavatele !VYMENOU! za to, ze budou tvorit a dila zverejnovat. Pokud to delat nebudou, nema zadna ochrana zadny smysl.
A problem je prave to, ze AZ resi z 99% prave ochrany vydavatelu, nikoli autoru. Jako bonus vubec nepocita s tim, ze autory sme vsichni - i tyto posty jsou dilem dle AZ => technicky si muzu zalozit organizaci, ktera bude vybirat od webu za posty uzivatelu ... padle na hlavu ...??? ani moc ne.
Proto je treba celou ochranu velmi razne zmenit.
1) aby se vztahovala vyhradne na komercni uzivani del (nekomercni uzivani zadne skody nepusobi)
2) aby byla jednoznacne definovana povinost za takovou ochranu platit prave dostupnosti chraneneho dila - neni v zajmu spolecnosti chranit neco, co neni dostupne.
3) velmi razantne zkratit vsechny lhuty a navazat je prave na zverejneni dila - maximalne si dokazu predstavit neco kolem 5ti let
4) optimalne otocit princip = kdokoli muze dilo i komercne vyuzivat, pokud poskytne autorovi definovane % z takto realizovancyh prijmu - to by vedlo ke konkurenci
Hodně by se asi obrátilo k lepšímu, kdyby se změnila celková "filozofie" zveřejňování na internetu - co je tam vyvěšeno, mělo by být volné! Stejně tak k tomu většina lidí přistupuje, a pak jsou maléry - a jestli si chci udělat jen reklamu, stačí krátká ukázka, každých 10 vteřin pípnutí, vodotisk...
To jsme se nepochopili, jedinečnost a tvůrčí přínos musí autor obhajovat před soudem. Pokud to neobhájí, tak nemá nárok na ochranu autorským zákonem. Toliko pustá teorie.
Praxe je taková, že v autorském zákoně je tohle pravidlo všmožnými výjimkami a obezličkami neustále nahlodáváno, převraceno a podkopáváno ve prospěch autorů (čti velkých správců majetkových práv a kolektivních správců), až se často setkávám s výkladem, že o to, že je to je jeho a navíc autorské ochrany hodné dílo se vůbec nepochybuje, stačí že to "autor" (čti OSA či jiná podobná zhůvěřilost) tvrdí a je to prokázané :))))
Jenže zrovna to tvrzení o nechránění autora je zavádějící (či spíše záměrná lež?).
Zákony kolem autorského práva jsou totiž naopak postaveny na představě, že je právo autora na rozhodování o dílu absolutní. Jinými slovy když se rozhodne dílo nevydat (případně vydat jen jednou), tak je to jeho neokecatelné právo a neexistuje zkrátka žádný právní nárok na to, aby se dalo dostat k rozebranému dílu. Vymáhání těchto práv vydavatelem musí být na základě smlouvy, která mimo jiné musí dost přesně definovat, co autor vydavatelství vlastně povoluje, kolektivní správci typu OSA se starají jen o některé specifické věci dané zákonem i zde má autor právo (nejen teoretické) to odmítnout. Mimochodem jsem měl možnost o tomto mluvit s člověkem, který je respektovaným soudním znalcem a podle něj je momentálně nejvíce sporů vedeno opravdu přímo ze mezi autory a někým, komu poskytli právo užití a z jedné či druhé strany nastal nějaký nesoulad...
Samozřejmě se do autorského práva dostaly i problematické věci, typicky lze brát za přehnanou dobu ochrany po smrti tvůrce, zajímavým zdrojem sporů jsou různé úpravy díla či kolektivní díla atd - určitě je prostor k "čistce" v mnoha ohledech. Ale prostě neberu argument, že o autory vůbec nejde - je to přesně naopak a pokud se autor nerozhodne práva k nakládání s dílem někomu předat, tak mu je zkrátka nikdo nevezme.
v mnohem s Vami souhlasim, ale mozna by bylo dobre videt, kam bychom s tim zkoumanim jedinecnosti a tvurciho prinosu mohli dojit: komise zastupcu Majitelu Velkeho Obsahu, dva tri autori (vybrani treba i tim dramaturgem/ridicem metra z CRo) a pochopitelne politici ci politiky jmenovane nezavisle osobnosti.
Zel, nejsme potomci yeomanu ze Spojeneho kralovstvi, ale spis sedlaku z Rakousko-Uherska. Komise a "osobnosti" podle toho vypadaji (dnes budou poslanci zrovna volit zastupce sefa NKU, schvalne jestli zvoli programoveho reditele Transparency International ci politicku s pedagogickou historii).
Copyright není unavený, ta myšlenka jako taková je správná...
ale majitelé copyrightu jsou pomatení.... původně totiž copyright byl úplně něco jiného... tiskový monopol.... a dneska je tiskový monopol přežitý, protože reprodukční technologie máme všichni po kapsách.
Problém není v konceptu jako takovém, ale v rozšiřování autorskoprávní ochrany na věci, které tam vůbec nepatří. Autorským právem má být chráněný pouze skutečně jedinečný, tedy unikátní výsledek tvůrčí duševní činnosti.
A ne jakýkoliv výsledek ani ne tvůrčí činnosti.... hlavně když v tom má prst nějaký velký label.... místo materiální podstaty autorského práva.. zkoumání jedinečnosti a tvůrčího přínosu to doklouzlo do formalistického pojetí... "ani to nemusí být tvůrčí, ani jedinečné, stačí když je to pojmenované software nebo databáze".... a to je otočení autorského práva úplně naruby...
To jste myslím trefil přesně.....
Všichni se tady ohání copyrightem.. ale uniklo jim jedno zásadní slovíčko...... autorské dílo je pouze "jedinečný výsledek tvůrčí duševní činnosti".
Na webu je toho jedinečného minimálně, a tvůrčího také. Agregace není jedinečná, a dělána strojově není ani tvůrčí, ani výsledek duševní činnosti takže není co řešit.
Málokterý slint online, a v zásadě i offline je chránitelný autorským právem (maximálně nějaké jeho tvůrčí záblesky, ale ne každé jeho slovo, přestože si téměř každý písmák a muzikální vrzal myslí, že tvoří jedno dílo za druhým.
Děkuji za odkazy p. Stehlíku, znám, s Piráty jsem už i diskutoval. Bohužel musím konstatovat že jsme se neshodli, zejména díky rigidnímu pirátskému newspeaku kterým popisujete vaši ideologii jsme v podstatě ani nenašli jazyk kterým bychom se mohli dorozumět.
Můj příspěvek nehájí ani nepopírá copyright v podobě jak je dnes legislativně upraven, ale, podle mého přirozené, právo člověka disponovat v rozumné míře plody své práce - bez ohledu na "kvalitu" těchto plodů.
Pane Makovče, Copy Right nechrání tvůrce, jak se mylně domníváte, ale, jak už z názvu plyne, zaručuje monopolistickým nakladatelům (majitelům kopírovacích práv - Copy Rights) tučné zisky bez rizika a v podstatě bez práce.
http://www.pirati.cz/faq/copyright
http://www.pirati.cz/zo/docs/nechape_copyright
píšete "Nicméně smyslem rozumné ochrany autorských práv není záruka kvality, ale záruka stejných práv pro všechny..." Chápu to tedy správně tak že chcete zavést autorskou ochranu i do oblastí kde se zatím nepoužívá ... třeba móda, kadeřnictví, restauratérství, stavebnictví, malířství, správa HW/SW ... tak aby všichni občané státu měli stejnou ochranu svých výtvorů v té míře jako mají autoři u těch svých?
Stejně jako třeba máme supermarkety plné kvalitních potravin za rozumnou cenu, on si to trh přebral, že.
Že většina toho co je vidět na Internetu je stokrát recyklovaný "obsah", junk food pro masového spotřebitele který ve skutečnosti o nic kvalitního nestojí je asi zřejmá pravda. Nicméně smyslem rozumné ochrany autorských práv není záruka kvality, ale záruka stejných práv pro všechny: ne jen pro ty bezskurpulózní. To aby se při kácení lesa nelítalo moc třísek.
A v čem budou nejlepší "ti vítězní"? Inu, v tvorbě ne, ale mashupování. Stejně jako na trhu potravin nevítězí aní výrobci, ani spotřebitelé, ale ty supermarkety co to chutně míchají.
Asi jsem staromódní, ale myslím si že je správné si vážit a rozumně chránit (podporovat) tvůrce - bez ohledu na jejich kvality. Nejde o to aby se uživili psaním na volné noze, ale aby se z nich, a jejich díla, nestal substrát k těžbě, zadarmo a bez odkazu. Je to otázka lidské důstojnosti, ne uspokojení konzumenta. Oni ti kvalitou nejlepší stávají na ramenech té průměrné a lehce nadprůměrné masy.
A k tomu závěru? Jak praví čínská kletba: přeji ti abys žil v zajímavých časech.