S tezí, že psaného obsahu je více než kdy dříve, nelze samozřejmě nesouhlasit. S publikačními možnostmi přibylo mnoho balastu a ubylo dovednosti vyjádřit se na omezeném prostoru.
Také víme, že přibyla další média a uzmula printu výlučnost, váhu i prioritu. Způsob šíření obsahu se tak zásadně změnil a psané slovo už logicky nemůže mít tu „váhu“ jako kdysi. Jak prosté, milý Watsone.
Uváděné příklady z minulosti nepovažuju za povedené. V Pražském jaru vznikla unikátní situace zrušené cenzury. Hlavním masovým médiem, jak se tehdy říkalo, byl rozhlas (proto tehdy ty boje o rozhlas) a tisk stál v klovacím pořadí výše než dnes. Vybičovaný zájem o psané slovo by se na tehdejší úrovni dlouhodobě nemohl udržet. První Superstar a VyVolení byli taky fenoménem.
2000 slov byl jedním z textů, jakých v té době vycházelo víc. Samotný článek žádné pozdvižení nevzbudil, vůbec se to nedá srovnat třeba s některými rozhlasovými přenosy z jara, kdy se kácel Novotný. K jeho démonizaci došlo až dodatečně, kdy se hodil jako „důkaz kontrarevolučního smýšlení“ a jako kladivo normalizátorů.
Myslí si snad někdo naivně, že 2000 slov žil český venkov? Fenomén Pražského jara interpretují intelektuálové a mladší (zjevně včetně autora) o něm vědí jen zprostředkovaně. Čtivo jako 2000 slov šlo tehdy mimo většinu populace a bez následné popularizace včetně podpisové akce by se rozhodně nemohl stát tím, čím byl, či možná spíš jak ho dnes vykládáme.
A Lutherovy teze? Myslí si snad někdo, že předkové bájeslovného skladníka ze šroubárny čtoucího Vergilia v originále si tam po práci na poli, v lese a ve chlívě chodili louskat latinské církevní teze?
Být Luther na webu a FB, pověsil by je tam. A nechal se pozvat do televize. Tohle neměl, a tak musel holt psát, milý Watsone.
Může mít dnes psaný text masový vliv? Může, pokud bude dostatečně brizantní. Zkuste třeba neprůstřelně doložit, že Obama se nenarodil na území USA, a publikovat to. A v takovém případě se ho zmocní další média a ten vliv získá.
Odpovídat, že „ne“ kvůli celkovému množství psaného obsahu znamená pomíjet zásadní aspekty fungování komunikace a dnešních médií.