Tedy skoro souhlasím, má to logiku, jako ji pan Koubský většinou mívá, ale to "skoro" tam sedí pevně.
Jedna výhrada se mi spojuje s určitou frekvenci gramatických chyb, za kterou už nedokážu autora brát vážně a zmocňuje se mě (často zřejmě nezasloužený) komplex nadřazenosti, který nevyhnutelně zahrne i prezentovaný obsah (včetně zvládnutých hyperbolometrických funkcí). Neumíš psát, umíš mluvit? umíš myslet? Ve staré Číně se nakonec státní úředníci kvalifikovali pro postup jazykovou a literární zkouškou a vzhledem k rozsahu a trvanlivost dané říše to zřejmě nebylo úplně mimo.
Podobný a horší pocit se mně zmocní, když se chybující autor brání kritice agresí, bagatelizuje význam jazykových pravidel s poukazem na jejich nízkou nebezpečnost a dokonce svojí dílčí negramotností chlubí. Uvědomte si blbečci, že já jsem king a fuck vaší gramatiku.
Z textu pana Koubského mám (na rozdíl od většiny jeho ostatních textů) přes všechnu logiku tentýž nemastný pocit, jako když jindy vyjadřoval svůj odpor k čárkám nebo navrhoval jednotné i (kdo si má pamatovat i/y, která zní většinou stejně). Ano, svět by se nezbořil, ale není jisté, že by o něco nepřišel.
Jazyk je od nepaměti základní složkou národní kultury a národním tmelem číslo jedna, v mailech jako v románech (ty maily jsou možná důležitější). Bůhví, co všechno jeho degradace signalizuje. Není tedy jisté, jestli použitá logika není pro toto pole příliš povrchní a možná škoda není hlubší, než se na první pohled zdá. A taky bůhví, jestli názor matematika a počítačového experta na téma "význam gramatiky" má větší váhu, než třeba názor spisovatele na stav a vývoj ICT. Případně než názory prezidentů na světové klima.
PS. Pro úplnost dodám, že chyby dělám samozřejmě také, ne všechny následně zachytím a za ty uniklé se přes jejich nízkou společenskou nebezpečnost doopravdy stydím. Jestli tu nějakou najdete, dejte mi to sežrat.
jb