viz. aktualni pripad z Belgie: je tam soudne zakazan TPB, ISP ho musi blokovat. Ted jim soud naridil, aby blokovali i vsechna zrcadla. To jsou pro ISP naklady navic jak svina, kdo to zaplati?
Druha vec je, ze jiste vime, ze 95% obsahu TPB se tyka porusovani autorskych prav, ale zakazem jsou porusovana i prava tech, kteri pres torrenty siri legalni obsah, jinymi slovy se tady zcela jasne prosazuje myslenka, ze prava urcite elity (typicky filmovy a medialni prumysl) jsou postavena nad prava obycejnych lidi (typicky open-sourcove projekty). To si myslim, ze pro kazdeho demokraticky smyslejiciho svobodneho cloveka musi byt nepripustne!
To mate pravdu a toto nerozporuji, jen v prvnim prispevku na ktery jsem reagoval bylo uvedeno, ze zakonem pro uzkou skupinu lidi nekdo je omezovan na beznych pravech. Jelikoz se pohybujeme v clanku na poli autorskeho zakona, tak jsem mel za to, ze dotycny reaguje na autorsky zakon a ten sam o sobte toto nezpusobuje, co zde popiujete vy.
On asi kazdy zakon nekoho omezi v rovine toho, ze by chtel delat neco, co mu ten zakon neumoznuje. Nebo mu zpusobi to, ze se nemuze venovat tomu, cemu by chtel.
Ja souhlasim, ze ten obsah neni ze sta procent nelegalni a resi se to ve stylu "kdyz se kaci les, letaji trisky" bohuzel najit neco, co by bylo spravedlive pro vsechny proste neni jednoduche, mozna i nemozne.
Na jedne strane mate tedy pravdu, tim, ze chranim jednoho omezim druheho. Ale zase kdyz nebudu omezovat vas a necham to byt, tak zase ten druhy muze rikat to stejne. Ze diky tomu, ze chranim vase prava, tak slapu na jeho. Jednoznacne reseni, ktere by vyhovovalo vsem proste neni.
Az na to, ze ISP nema duvod to delat. Delaji to pouze proto, ze musi. Nechapu to, ze lide rozumi tomu, ze zakon dava neco na bedra ISP, tak, ze je to privilegium ISP. To je velmi silena predstava. Duvodem existence ISP, stejne jako jinych firem, je vydelavat penize.
Pokud zakaznik ISP plati, pak ISP nema duvod chtit se jej zbavovat nebo jej omezovat. Chce, aby mu zakaznik zustal a platil mu dal.
>> vime, ze 95% obsahu TPB se tyka porusovani autorskych prav, ale zakazem jsou porusovana i prava tech, kteri pres torrenty siri legalni obsah
Pozor - blokování TPB není blokováním bit torrentové sítě. A kdo stojí o šíření svého legálního obsahu, toho přece zákaz TPB nemůže omezit (má možnost torrent vyvěsit na tisíci jiných místech - a na TPB by to stejně nejspíš mezi pirátským obsahem [kvůli kterému tam lidé chodí] zapadlo).
>> Nemohu ji svým zaznamenat vlastním zařízením
Není pravda - záznam pořídit smíte.
>> dále ji reprodukovat vlastním zařízením tam kde chci.
Polopravda: Nesmíte ten záznam reprodukovat veřejně. V soukromí si ho smíte poštět dle libosti.
>> Ten záznam také nemohu dále rozmnožovat na své další záznamová zařízení
Nepravda: Smíte ho rozmnožovat dle své libovůle.
>> a ty dále nemůžu prodávat.
Polopravda: Můžete to prodávat, pokud se na tom s autorem dohodnete (a když mu nabídnete rozumný podíl ze zisku, je velmi pravděpodobné, že souhlasit bude). Na čemž nevidím nic špatného.
"Nesmíte ten záznam reprodukovat veřejně." - otázka je, co je to veřejná reprodukce. Jeden čas OSA tvrdila, že veřejnou reprodukcí je i to, když je to slyšet otevřeným oknem nebo za dveřmi bytu a chtěla vybírat poplatky za zpěv u táboráku.
"Můžete to prodávat, pokud se na tom s autorem dohodnete" - Nikolivěk s autorem, ale s držitelem autorských práv. Nebo se snad nějak můžu dohodnout s Waltem Disneyem o prodeji Sněhurky?
Otázkou je, jakým právem jste se k danému dílu dostal. Pokud jste si koupil nějaký nosič, pak na něj platí určitá právní úprava. Také když koupíte alkohol a stane se vaším majetkem, musíte i nadále ctít zákon a nemůžete ji prodat nezletilému. Stejně tak po nákupu např. hudebního nosiče zde jsou povinnosti, které je třeba dodržovat. Ty jsou předem známá. a s tím si to člověk kupuje. Pokud mu následné nakládání s takovým dílem připadá, že jej omezuje na právech, pak si jej nekupujte.
Pokud jste dílo získal stažením, byť to samo o sobě je legální, proč byste měl mít nějaké další právo s tím dílem nakládat?
Nemůžete srovnávat autorská díla a alkohol. Prodej alkoholu mladistvým je tu k ochraně jejich zdraví, ne proto aby měli jeho výrobci vyšší zisky.
O tom že je nakládáni s autorskými díly upraveno zákonem debata není, debata je o tom jestli je ta zákonná úprava morální nebo ne.
Srovnavat autorska dila a alkohol mohu, protoze obe veci maji nejake zakonem dane podminky, ktere je treba dodrzovat. Nevim o tom, ze clovek co ma 17 let a 364 dnu potrebuje chranit vice, jako clovek co ma 18 let a 1 minutu. Presto to tak je. Navic ja tim chtel ukazat to, ze je spousta zbozi, sluzeb a kde ceho u kterych jsou nejaka zakonna omezeni apod.
Co je nemoralniho na tom, ze zakon chrani ty, co neco tvori a ze jim dava moznost rozhodovat, jak bude s jejich tvorbou zachazeno? Pokud dilo kupujete, je zde pravni uprava dane veci, tak vite s cim ho kupujete. Pokud se vam pravidla nelibi, ze po zakoupeni CD si s nim nemuzete delat co chcete, tak ho nekupujte. V tomto ten zakon neni nijak nemoralni.
Nemoralni by byl, pokud by se pravidla menila, tzn. vy koupite CD s nejakou moznosti a pak vam to nekdo zmenil, to bych bral. Ale nyni dopredu vite co muzete a nemuzete a je na vas se svobodne rozhodnout, zda s tim souhlasite.
Bude-li na každém CD či DVD s pomrveným formátem uvedeno jasně, ve stejném provedení jako na krabičkách tabákových výrobků, "toto médium je přehratelné pouze na napodobenině operačního systému od Microsoftu" (přípúadně pouze na některých z nich), tak si je normální člověk nekoupí. Pokud si člověk tato podvodná média koupí (protože tam žádné upozornění na nepřehratelnost není), tak má, dokonce i podle skřeků tlupy bezcenných zlodějů - "majitelů autorských práv", koupenou licenci na dílo "my neprodáváme média, my prodáváme licenci k použití". A pak nevidím nic nemorálního na tom, pokud si to sežene kraknuté, přehratelné na normálním zařízení.
>> Pokud si zakoupil licenci tak ho omezuje dle znění AZ zmenšené o licenci.
Myslíte znění licence mimo ustanovení, která jsou v rozporu s AZ. Pokud si kupujete licenci, tak zákon Vám z principu nemůže práva omezit (co Vám vlastník formou licence povolil, Vám nemůže zákon upřít). Ale naopak Vám může zákon povolit něco, co licence zakazuje. Zákon tedy v tomto případě spotřebitele neomezuje - naopak ho chrání.
>> Pokud si nezakoupil licenci tak dle znění AZ.
Pokud si nezakoupíte licenci, máte na to logicky asi tak stejná práva, jako na rohlík ve výloze. To má být omezení?
>> Kdyby to byly normální věci a postupovalo se dle občanského zákonníku pak by ho to neomezovalo nijak.
Jenže ony to normální věci nejsou. A mimochodem, ani ten OZ Vám nedává žádná práva na věci, které patří někomu jinému.
Opravdu je tak těžké pochopit, že licence je něco jako pronájem? Když si něco pronajmete, tak k tomu taky máte práva mnohem nižší než vlastník. Co je na tom špatného?
Když chcete nějaké dílo "plnokrevně" vlastnit, tak si na něj kupte kompletní vlastnická práva. Stejně jako u ostatních věcí, je to jen o dohodě s majitelem. Mně tahle debata přijde, jako kdyby někdo křičel, že přece za ten byt platí (nájem), tak proč ho nemůže prodat...
1. děkuji že jste to celé převyprávěl jinými slovy. Nebylo toho třeba ;)
2. kdepak, klidně si můžu vyrobit rohlík velmi podobný / stejný. A můžu si ten rohlík klidně i vyfotit.
3.
- ano nejsou. Hurá
- ano, nedává, hurá, Bouda pochopil (snad)
- ano, licence je něco jako pronájem, bohužel to není pronájem. kéž by byl.
- Ano, pokud si chci vytvořit a plnohodnotně vlastnit kopii (jakoby dle OZ) tak si musím koupit kvůli AZ "plnou licenci". Je tak těžké pochopit že tímto mě AZ oproti OZ omezuje v používání mého majteku?
>> Je tak těžké pochopit že tímto mě AZ oproti OZ omezuje v používání mého majteku?
No to je argument jak noha. A nevadí Vám, že trestní zákoník Vás taky omezuje v používání Vašeho majetku? Např. nesmítre vrazit svou kudlu do koho Vás napadne. A taky nesmíte vlastní korunou objet cizí auto.
Pokud Vám skutečně vadí tohle, tak potom to vezměte důsledně a požadujte zrušení úplně všech zákonů, protože jeden každý z nich Vás nějakým způsobem omezuje. Aspoň bude jasné, na čem jsme.
Pokud Vám ovšem vadí něco jiného, tak sem s tím. To jste si totiž zatím nechal pro sebe.
Myslíte tuhle otázku?
>> Je morální zákonem přidělit úzké skupině občanů zvýšená práva, která omezují běžná práva ostatních?
A co má společného s autorským zákonem? A proč jenom s autorským zákonem? AZ přiděluje "úzké skupině občanů zvýšená práva" zhruba stejně, jako uzákonění dědictví nebo nedotknutelnost majetku (úzká skupina občanů si může kupovat jachty, zatímco jiní hladoví).
Opět se tedy ptám: Hodláte tuto "nespravedlnost" kritizovat pouze u AZ, nebo budete konzistentní a rozšíříte záběr i na ostatní zákony?
Dědictví dává úzké skupině občanů (příbuzným zemřelého) zvýšená práva na jeho majetek (tj. možnost tento majetek převzít). Všichni ostatní tuto možnost nemají, tedy jsou [dle Vaší teze] "jejich běžná práva [na tento majetek] omezena".
Vlastnictví majetku obecně dává vlastníkovi speciální práva, čímž všechny ostatní omezuje (nesmíte nakládat s cizím majetkem). Tento princip se od principu AZ nijak neliší (nesmíte nakládat s cizím dílem). V obou případech je zvýhodněna skupina "vlastníků" na úkor "všech ostatních". Z pohledu, který jste nastavil, tedy mezi vlastnictvím fyzickým a duševním nenacházím žádný významný rozdíl.
Tzn. to, co je podle Vás křivdou, je inherentní vlastností vlastnictví jako takového. Zda jde o vlastnictví auta, domu, lesa nebo písničky, v tom nečiní rozdíl.
Pane vy jste komik.
Vlastnictvím majetku vám dává práva k jednomu konkrétnímu kusu majetku - například k jednomu rohlíku.
AZ vám dává práva ke konkrétnímu dílu, všem jeho podobám, kopiím a podobným věcem, které i jsou ve vlastnictvích jiných osob. Příkladem budiž práva k jedné písničce, všem jejím záznamům, útržkům a ke všem písničkám podobným.
Pokud v tom nevidíte rozdíl ... no ... nejde to říci jinak, než že ho vidět nechcete.
>> AZ vám dává práva ke konkrétnímu dílu, všem jeho podobám, kopiím a podobným věcem, které i jsou ve vlastnictvích jiných osob.
To je právě ten Váš omyl - pokud je vlastníkem práv osoba A, pak dílo nemůže být ve vlastnictví osoby B. Licenci říkáte vlastnictví a pak Vám z toho vycházejí nesmysly - není divu. Začněte nájemníkovi říkat vlastník a dostanete se do úplně stejných paradoxů.
Přestaňte už konečně zaměňovat pojmy vlastnictví díla (obdoba vlastnictví bytu) a vlastnictví licence k dílu (dal by se též říct vlastnictví legální kopie díla) - což by byla obdoba nájemní smlouvy.
Anebo buďte ve svých názorech důsledný a požadujte, aby nájemní smlouva dávala nájemníkovi právo byt prodat. A taky aby byt směl užívat kdokoli i bez nájemní smlouvy. Jinak přece vlastnictví bytu omezuje všechny ostatní, ne?!
"pokud je vlastníkem práv osoba A, pak dílo nemůže být ve vlastnictví osoby B. "
Děkuji že se mnou konečně souhlasíte v tom že:
- OZ dává vlastníkovi práva pouze k jeho kusům majetku ale k dalším kusům stejného nebo podobného majetku ve vlastnictví jiných osob už ne.
- AZ dává vlastníkovi práva nad kontrolou všech kusů díla a i všech napodobenin a rozmnoženin díla atd a nezávisle na tom v čím majetku ty kusy jsou (a ano když si něco vyřežu ze dřeva tak je to můj kus dřeva a je to můj majetek, dle zákona se to stává majetkem autora podobného dříve vzniklého díla až rozhodnutím soudu)
Teď se ještě prosím vyjádřete k tomu jestli vám to připadá morální.
Paralelu s nájmem sem netahejte, to je totiž smluvní vztah mezi 2 subjekty, ne zákonem a také se netýká nikoho dalšího. Navíc zde není žádná zákonná úprava které by říkala že když někdo postaví a dá pronajímat svůj dům, tak nikdo jiný už bez jeho souhlasu nesmí postavit ani pronajímat stejný nebo podobný dům.
A začněte prosím rozlišovat vlastnictví a majetková práva k autorskému dílu.
>> AZ dává vlastníkovi práva nad kontrolou všech kusů díla a i všech napodobenin a rozmnoženin díla atd a nezávisle na tom v čím majetku ty kusy jsou (a ano když si něco vyřežu ze dřeva tak je to můj kus dřeva a je to můj majetek, dle zákona se to stává majetkem autora podobného dříve vzniklého díla až rozhodnutím soudu)
Dost přeháníte - a proto je Vaše tvrzení nesmysl.
Za prvé: žádné právo na kontrolu AZ nikomu nedává (ne, opravdu jako autor nemáte právo k někomu vtrhnout a kontrolovat, zda veškerý jeho majetek je v souladu s vašimi majetkovými právy).
Za druhé: AZ Vám nedává právo ani kontrolovat (ve smyslu "nakládat s") všemi kopiemi díla. Zejména proto, že tu máme $14 odst. 2.
A ani ten Váš vyřezaný kus dřeva se nikdy nestane majetkem majitele práv; pokud ho máte doma pro vlastní potěšení, majitel práv nemá žádné právo Vám do toho zasahovat. A pokud byste se tu kopii pokoušel prodávat, pak by byla zabavena a zničena jako falsifikát.
Shrnuto: Ano, kdyby AZ dovoloval to, co tvrdíte, bylo by to nemorální. Jenže AZ nic takového neumožňuje.
Krom toho se tu otázka začíná štěpit: kdyby AZ něco takového povoloval, znamenalo by to, že je špatná myšlenka autorských práv jako taková, nebo že je špatná její implementace?
Pořád nevím, jestli tu brojíte proti aktuánímu znění AZ, nebo proti duševnímu vlastnictví jako principu, nebo -jak to teď vypadá- jen proti svým chybným představám o znění AZ.
Zeby stejnym jako se dostanu k rohliku? Trebas mi nekdo rohlik dal zadarmo, a, velke prekvapeni, ja ho muzu klidne zblajznout, muzu ho klidne prodat, pripadne ho muzu vyhodit, ale taky darovat, ... proste muzu si snim delat co chci.
Pokud chteji ti tzv "autori" stejne ochrany jako maji hmotne veci (trebas proti kradezi), tak ja chci s tim co ziskam nakladat taktez naprosto totozne, jako s hmotnou veci.
A pokud se shodnem na tom, ze autorsky vytvor jaksi neni hmotna vec a tudiz nemuze byt osetrena stejne, tak se proste autorum nedaji takova prava priznat.
Nemam nic proti reseni komercnich veci = nekdo nekde prodava cizi vytvor, OK, at si to snim autor resi. Ale pokud se rozhodnu napict tunu rohliku a kazdej den je rozdavat gratis, je to moje vec, a mistni pekari se z toho muzou klidne pos... ale to je tak vsechno co stim udelaj.
Nemluve uz vubec o vybirani z radii/televizi/... kde vysilatel uz jednou zaplatil. To je primo neuveritelny ...
Zase ten ptomej příklad s rohlíkama. Tak ještě jednou: on Vám autorský zákon brání vytvořit sdi vlastní díla (to jsou ty rohlíky) a dělat si s nimi co uznáte za vhodné? Ne.
Máte snad právo dělat si cokoliv s cizími rohlíky (díla vytvořená někým jiným)? Ne.
No vida, takže žádný rozdíl.
ano, to vám opravdu něco uniklo. Chleba upeče každá domácí pekárna. Že vypadá trochu jinak a chutná trochu jinak je irelevantní. U písniček taky nerozhoduje jiná tónina hlasu, jiný text atd. stačí jen pár podobných akordů a soud už to vykládá jako použití autorského díla na které musíte mít licenci
1. Pominul jste podstatu kopírování (ukážu originál => vytvoří se kopie), která je v tomto vláknu klíčová.
2. "stačí jen pár podobných akordů a soud už to vykládá jako použití autorského díla na které musíte mít licenci"
Opravdu? Můžete to doložit? Pokud totiž myslíte tentýž případ jako já, tak tam nešlo o "pár podobných akordů", ale o několik naprosto totožných taktů. A mě štve, když někdo tímhle způsobem překrucuje, protože to je stejné jako kdybyste nerozlišoval mezi "něčím podobným tisícovce" a tisícovkou...
Jinak to rozhodnutí soudu kritizovat lze, ale z úplně jiných důvodů. Jenže to už je úplně jiná, mimoběžná debata (o tom, že i soudy se někdy mýlí).
1. Prosím přečtěte si ještě jednou vlákno, ve kterém se vyjadřujete, a vysvětlete mi, jaký smysl má v kontextu tohoto vlákna Váš argument. Nějak mi to uniká.
2. Možná nepodstatné pro Vás, ovšem podstatné pro onen soud. Slyšel jste už o tom, že neznalost zákona neomlouvá? Právní systém je nějakým způsobem postavený, není to úplně jednoduché, ale má to své dobré důvody (vzešlo to historicky jako reakce na nejrůznější situace, ke kterým v životě dochází).
Chcete-li v této diskusi pokračovat, tak se prosím nejprve seznamte alespoň se základními principy práva. Jinak je tahle debata naprosto zbytečná - je to asi stejné, jako kdybyste se snažil někoho obeznámeného s teorií relativity přesvědčit o svém názoru, že rychlost pohybu nemůže mít žádný vliv na plynutí času. Vemte na vědomí, že věci jsou často složitější, než by bylo možné selským rozumem očekávat. A že pokud se k nim přesto hodláte chovat, jako by byly jednodušší - je to jen a pouze Vaše chyba. Úplně stejná chyba, jako když skočíte z desátého patra v přesvědčení, že dokážete létat.
Koupený rohlík můžu rozříznou, namazat máslem, dát do něj šunku a sýr a prodat se ziskem, aniž bych na to potřeboval povolení pekaře.
Pokud bych chtěl ale podobně použít placku (třeba natočit film, kde si hlavní hrdina po návratu z práce strčí placku do přehrávače a poslechne si ji, nebo do nahrávky Bachova Preludia C-dur nazpívat Gounodovo Ave Maria a pak šířit jako své dílo), tak mám smůlu.
V praxi je rozdíl pouze v tom, že není zvykem, aby pekař nabízel rohlíky za desetinu cenu s podmínkou, že je nesmíte použít komerčně.
Takovému obchodnímu vztahu nic nebrání - je 100% přípustný. Pekař to nedělá jen proto, že by se mu to nevyplatilo. V jiném byznysu - v prodeji hudby - se takový postup naopak vyplatí. A proto je běžný.
A pozor - Vaše konstatování "tak mám smůlu" je nepravdivé. Pokud chcete opravdu skladbu použít ve filmu nebo prodávat její úpravu, nic Vám nebrání se na tom s autory (držiteli práv) dohodnout. Máte pravdu pouze v tom, že k tomu nezískáváte právo zakoupením CD.
Na tom ale přece není nic divného - v různých smluvních vztazích platí různé zvyky. Když si pronajmente byt nebo dům, tak tím taky nezískáváte právo provádět v něm stavební úpravy. Mělo by to podle Vás být jinak?
Ta tvoje písnička je zboží, jako každé jiné. Takže máš dvě možnosti: Vyrobit si sám nosiče a sám je prodat, (čili bude s ní nakládáno tak, jak chceš, s tím, že pokud to bude neposlouchatelný šunt, neprodáš nic), nebo se smířit s tím, že drtivou většinu peněz za tvou práci shrábnou různí Vocilkové a písnička bude neprodejná, protože nehorázně předražená.
ČLÁNKY DO MAILU