Názory k článku Medián Petra Koubského: Zjednodušovat složité problémy není jednoduché
-
Jago (neregistrovaný)
O.K. Já bych do článku doplnil postatnou informaci, že neznáme vzorec pro výpočet jakéhokoliv prvočísla, proto se prvočísla hledají (po určitém omezení např. na Mersennova prvočísla) v podstatě zkusmo metodami různě modifikovaných sít; to první vymyslel už Eratosthenes. Problém je v tom, že objev dokázal, že EXISTUJE nekonečně mnoho prvočíselných dvojic "vzdálených" od sebe max. o 70 milionů, bohužel netvrdí, že to platí PRO VŠECHNA prvočísla. Ale když už se nějaké nové tj. větší než dosud známé prvočíslo najde, je možno zkusit, zda neexistuje ještě další, nejvýš o 70 milionů větší než tohle. To není tak úplně k zahození, ušetří se výpočetní čas, ale nemusí to vyjít.
-
Lidka (neregistrovaný)
Původní článek je dobrý, ale určitě by si dvojčata zasluhovala víc místa.
Takovéhle články ráda čtu, protože mi pomáhají zjednodušovat i v mé vlastní práci (učím matematiku na ss) a pomáhají mi s představou, jak o matematice přemýšlí další lidé.
Ale proč reaguji? Málokdo chápe kritiku jako nástroj k sebezlepšení, většina lidí bere kritiku jako osobní útok. Vy patříte k těm, před kterými smekám klobouk. -
Nějvětší problém toho článku osobmě vidím v tom, že o zmiňovaném objevu je vlastně jen předposldní odstavec.
A mimchodem: vím co je provočíslo, vím co je logaritmus a znám i onen zmiňovaný Eukleidésův důkaz. Ale příliš netuším co jsou ona zmiňovaná dvojčata. Existuje (asi nekonečně) prvočísel, ke kterým přičtu číslo X (což má být 2?) a mám další prvočíslo?
A onen objev vlastně říká, že to číslo X nejsou dvě ale je jiné, jež je menší než 70M a těch prvočísel je skutečně nekonečně mnoho. A co je tedy na tom důležité? Že to číslo nejsou dvě. Že je malé. Nebo že jen existuje?
Tedy článek celkem schopně vysvětluje co to je prvočíslo i naprostým laikům, ale nematematikům nevysvětlí čeho se objev vlastně týká a co je na něm převratného. Já jako konzument z toho článku mám pocit, že autor se obšírně rozepisuje o tom co dobře zná (prvočísla). Ale o tom čemu moc nerozumí (samotný objev) odbude dvěma větami.
-
O prvocislech si treba ja budu rad cist klidne znova a znova, pokazdy to je stejne napinavy i kdyz uz to znam :-)
Na druhou stranu - treba ten dukaz jejich nekonecnosti, zaverecna myslenka ze ta vlastnost plati pro kazdou mnozinu a cili ji nejde sestavit - takhle formulovano me to nikdy nenapadlo, takze uzitecny prinos i kdyz je to opakovani a netyka se to clanku.
Navic, on by se dal napsat clanek jen o dvojicich, ale pak by to asi bylo pro uzsi okruh ctenaru... -
Ondřej Bouda (neregistrovaný)
Přijde mi srozumitelný a taky nastavuje laťku (požadovaných znalostí) hodně nízko - a to je podle mě dobře, protože to je přesně ten způsob, jak zvyšovat o matematiku zájem. Takhle ten článek totiž může dočíst i člověk, který nedokončil střední (a co jsou prvočísla dávno zapomněl), a bude mu rozumět. Anebo jinak: takhle tomu budou rozumět i děti ze základy, a třeba je to zaujme a řeknou si: když se ta matika dobře podá, tak tomu rozumím i já a je to vlastně docela zajímavé...
A to je užitečné, protože když si o něčem myslíte, že by vám to mohlo jít a že by to mohlo být zajímavé, tak vám to půjde mnohem líp, než když si myslíte, že je to nuda a k ničemu.
Takže za sebe říkám: jen tak dál. Ukazujte matematiku jako přístupnou a zajímavou vědu, ve které jsou dodnes nerozluštěné (a přitom zdánlivě jednoduché) záhady - a třeba to studentům pomůže, aby s ní tolik nebojovali.
ČLÁNKY DO MAILU