Pokud si článek přečtete pozorně, pochopíte, že METACentrum má celkem cca 1500 (jader) CPU, z toho cca 1000 tvoří metaklastr a cca 500 je zapojeno v gridu EGEE.
V článku se hovoří především o oněch cca 1000 CPU, které jsou propojeny vysokorychlostní sítí, spadají pod jeden plánovací systém PBSPro, sdílí diskový prostor přes AFS, mají jednotnou správu uživatelských účtú, a jedná se v drtivé většině o Intel/AMD stroje s Linuxem, tedy poměrně homogenní prostředí.
Teoreticky si *může* uživatel METACentra spustit úlohu využívající všechny stroje začleněné v onom metaklastru, tj. na 1000CPU. Že se tak prakticky neděje je způsobeno tím, že METACentrum je tvořeno příspěvky více organizací a vlastníci konkrétních strojů na nich mají prioritu, takže taková úloha přes všechny stroje by čekala měsíce nebo roky, než by se uvolnily všechny stroje v jednom okamžiku.
Ovšem METACentrum je otevřeno všem zájemcům z akademické sféry, kdežto Amálku si její vlastníci syslí jenom pro sebe, a nikoho dalšího na ni nepustí. Je pak logické, že Amálku si může zabrat pro sebe jeden uživatel, kdežto v METACentru si uživatel může zabrat jen "svoje" stroje, a o stroje poskytnuté ostatními se musí s těmi ostatními dělit. Nicméně každá skupina uživatelů tak má v případě potřeby více strojů, než kolik činí její příspěvek do METACentra.
Kdo někdy něco počítal v Metacentru, tak musí vědět, že je skoro lepší se na to vykašlat a počítat si všechno na svém osobním PC. A nebo si pořídit Amálku, jako to udělali v UFA.
Srovnání Amálky a Metacentra je fakt na hlavu, ale na hlavu je i to, že vlastně není jasné k čemu tady to Metacentrum stát financuje.
Srovnávat výpočetní výkon Grid a Cluster řešení je zcela zcestné a nekoretní.
Grid provozovaný Matacentrem ani zdaleka neumožňuje jeho uživatelům využití všech dostupných výpočetních zdrojů jednou aplikací současně, což je přesně to, co výpočetní clustery (např. Amálka) umožňují. Z tohoto důvodu je výkonové srovnání Gridu Metacentra se superpočítačem Amálka jasně zavádějící. V tomto případě bychom totiž mohli tvrdit, že nejvýkonější výpočetní systém v České republice provozuje ten, kdo disponuje největším počtem dostupných výpočetních jader nebo CPU, která jsou navzájem síťově propojena . Pak by např. Česká pojištovna nebo Česká pošta byla provozovatelem mnohem výkonějších gridů než Metacentrum. Což, jak jistě uznáte, není pravda.
Pravdou je, že Metacentrum provozuje řadu různých výpočetních systémů využívajících různé OS, HW technologie a SW nástroje (tedy silně heterogenní prostředí), které jsou navzájem propojeny vysokorychlostní sití do Gridu s více či méně dostupným sdíleným diskovým prostorem. Žádný z těchto separátních výpočetních systémů ovšem nemůže výkonově konkurovat superpočítači Amálka a nemohou ani současně všechny provozovat jednu výpočetní aplikaci tak, aby se efektivně využil sumární výpočetní výkon gridu.
Faktem je, že Amálka je nejvýkonějším superpočítačem (výpočetním clusterem) v České republice, protože umožňuje prokazatelným způsobem provozovat konkrétní aplikace, které dokáží tento dostupný výpočetní výkon plně a dlouhodobě využívat. A to vše navíc v plně paralelním režimu, tj. v režimu, ve kterem mezi sebou mohou navzájem rychle komunikovat všechny procesy navzájem. Což je přesně to, co díky praktickému provoznímu scénáři a technickým omezením Gridu Metacentra není dlouhodobě (a pravděpodobně ani krátkodobě) vůbec možné.
Vše co zde uvádím není vůbec myšleno jako obhajoba superočítače Amálka vzhledem ke Gridu Metacentru, protože se jedná o výpočetní systémy s diametrálně rozdílným účelem pro který vznikly a jsou provozovány.
Smyslem mé poznámky je stále se opakující skutečnost, že autorka tohoto článku evidentně vůbec nerozumí tomu o čem píše a mistifikuje čtenáře zcela zcestnými tvrzeními.
ČLÁNKY DO MAILU