MiCA a ti druzí – jak se změní evropská regulace kryptosvěta?

26. 4. 2023
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: Depositphotos
Europoslanci neschválili definitivně pouze nařízení MiCA, které reguluje chování firem v kryptobyznysu, ale také další samostatné nařízení, které se kryptoměn silně dotýká. Když k tomu připočteme březnový start pro takzvaný DLT Pilot, máme zaděláno na slušné zemětřesení na evropské kryptoscéně.

Minulý čtvrtek poslanci Evropského parlamentu odevzdali své hlasy a v drtivém poměru 517 ku 38 hlasům schválili nařízení EU o trzích s kryptoaktivy (MiCA), to je tak na nejlepší cestě stát se letos v létě součástí právních předpisů EU. Nařízení jsme se na Lupě věnovali od jeho počátků v podobě sotva načrtnutého frameworku na samém začátku koronavirové pandemie, proto jen velmi stručná rekapitulace.

MiCA představuje relativně rozsáhlý regulační rámec, který přináší větší dohled nad byznysem, který je kolem světa kryptoměn postaven. Asi nejpřísněji svazuje pravidla pro lukrativní trh se stablecoiny, přináší některé nové povinnosti pro ty, kdo kryptoměny vydávají (například povinnost publikace whitepaperu, kde bude deklarována energetická náročnost kryptoměny a její dopad na životní prostředí), a dále přichází například s požadavkem, aby poskytovatelé služeb nakládajících s kryptoaktivy (crypto-assets service providers) splňovali nařízení týkající se chování na trhu, odhalování manipulace s trhem, zajištění ochrany spotřebitelů a dodržování takzvané obezřetnosti.

Je ether cenným papírem, nebo komoditou? Zapeklitá otázka pro vrchního amerického regulátora Přečtěte si také:

Je ether cenným papírem, nebo komoditou? Zapeklitá otázka pro vrchního amerického regulátora

V praxi tedy jde o podobnou situaci, jako by „kryptofirmy“ operovaly na klasickém finančním trhu, tedy s výjimkou potřeby některých licencí. Ty nicméně nahrazuje povinnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP), ale také například konzultantů působících v oboru kryptoměn, nechat se licencovat v rámci samotného nařízení MiCA. Výhoda pro firmy, ať již ty velké, působící mezinárodně, nebo naopak společnosti ze zemí s neflexibilním regulátorem, což bude podle názorů účastníků trhu velmi pravděpodobně i případ České republiky, je takzvaná pasportizace, tedy fakt, že licenci získanou v jedné zemi EU lze uplatnit ve všech zemích unie. 

Momentálně se předpokládá, že jednotlivé části MiCA vstoupí v platnost postupně. První na řadě bude ustanovení týkající se stablecoinů, které vstoupí v platnost koncem června 2024. Části MiCA, které se mají dotknout CASP, by měly být uvedeny v platnost o šest měsíců později, tedy na konci prosince.

MiCA je momentálně často označována za vzor toho, jak mohou ostatní jurisdikce do budoucna zavádět komplexní regulační rámce pro digitální aktiva. Otázkou je, zda se tím skutečně budou řídit. Například současná situace v USA s jejím vynucovacím přístupem (zejména ze strany SEC a CFTC) a nejednoznačnými pravidly nebo značně roztříštěná pravidla v asijských státech (velmi benevolentní Hongkong vs. tvrdá ruka v Číně, politika cukru a biče v Japonsku, přitvrzující Singapur) naznačují, že si jednotliví hybatelé světové ekonomiky hledají svou vlastní cestu.

Pokud srovnáme přístup MiCA například se současnou situací v USA, přináší poměrně velkou výhodu v podobě regulační jednoznačnosti. Na druhé straně ale mohou přísné požadavky na udělování licencí a průběžné dodržování předpisů vyřadit z trhu menší hráče, kteří se dosud pohybovali v šedé zóně.

Povinná hlášení o platbách

Přestože schválení samotného nařízení MiCA získalo největší mediální pokrytí, poslanci schválili ve stejný den ještě jiné nařízení, které má na svět kryptoaktiv možná dramatičtější dopad. Jde o zde na Lupě již také několikrát probíranou aktualizaci opatření EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT).

Ta bude mimo jiné vyžadovat, aby CASP splňovali požadavek na sdílení údajů podle takzvaného cestovního pravidla. Burzy, směnárny, „kryptobankomaty“ a další provideři kryptoslužeb budou muset ověřovat a udržovat záznam o identitách svých uživatelů a poskytovat spolu s transakcí tyto informace sobě navzájem a na vyžádání také příslušným úřadům. Jinými slovy, když burza obdrží kryptoplatbu na účet zákazníka, bude mít povinnost se snažit získat informace o jejím původu.

S novinkou souvisí také změna týkající se kryptoměnových peněženek, které nejsou poskytované třetí stranou, ale spravují a hostují je přímo jejich uživatelé. Regulátoři je pokřtili poněkud nelichotivým označením nehostované peněženky a od CASP se očekává, že budou nové reportovací povinnosti aplikovat také na ně. 

Jedinou úlevu zde představuje fakt, že EU nastavila minimální hranici, do které zůstanou transfery bez reportovací povinnosti a pro uživatele bez nutnosti doložit k transakci další informace. Není ale nijak závratně vysoká – povinnost se týká transakcí v hodnotě alespoň jednoho tisíce eur. Samotní uživatelé samozřejmě transakce provedené mezi sebou reportovat nemusí.

DLT Pilot

Když se posuneme v čase o měsíc zpátky, zjistíme, že 23. března vstoupilo v účinnost další regulatorní pravidlo – nařízení EU č. 2022/858, o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii sdíleného registru – zkráceně nazývané „DLT Pilot“. DLT Pilot od počátku vznikal paralelně s MiCA, tolik se o něm ale nemluví, možná proto, že není nástrojem restriktivním, ale snaží se jen vytvořit prostředí, které by umožnilo propojit tradiční finanční systém a některé výhody blockchainových záznamů.

Pilot je to proto, že bude teprve testovat, zda mohou podle evropských pravidel fungovat trhy s investičními nástroji dle MiFID II, pokud tyto nástroje (akcie, dluhopisy, podílové listy) tokenizujeme, respektive převedeme jejich evidenci na blockchain nebo DLT (distributed ledger technology) databázi. Měl by otestovat také to, jestli je možné změnit dosavadní způsob fungování trhu a vypořádání.

Zásadní upgrade Ethereum Shapella je tu. Přijde tržní apokalypsa? Přečtěte si také:

Zásadní upgrade Ethereum Shapella je tu. Přijde tržní apokalypsa?

Mohou vedle centrálního depozitáře existovat i další depozitáře? Může trading a settlement časově splynout, tedy už žádné vypořádání za několik dní? Může celý tento proces probíhat u jediné entity a musí obchodování vždy probíhat přes prostředníka (brokera/burzu), nebo by mohli sami investoři mít možnost provádět nákupy a prodeje, jako je tomu v DeFi segmentu kryptotrhu?

Probíhající pilot je šestiletý a zúčastnit se jej mohou centrální depozitáři a obchodníci s cennými papíry po získání speciální licence. Národní regulátor (u nás ČNB) může ale v rámci pilotu teoreticky udělit některým účastníkům výjimku z vybraných ustanovení. Typicky by se to mohlo týkat situace, kdy například žadatel o účast není prostředník, ale rovnou investor.

CIF

Pilot obsahuje několik ne úplně jasných bodů, není například úplně zřejmé, zda může být investiční nástroj na blockchainu nebo DLT zároveň cenným papírem, což by přinášelo oproti současnému režimu daňovou výhodu, nebo jak se pilot staví k blockchainovým/DLT investičním nástrojům, které vzniknou mimo rámec pilotu.

Členské státy mají čas DLT Pilot do svých národních právních řádů implementovat až do letošního září. U nás byl zatím návrh zákona projednán v březnu vládou a navržen k předložení Poslanecké sněmovně.